3. seminární úkol - kolokvium ze smluvního práva Úkol č. 1: Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (= normální mezinárodní smlouva mimo rámec EU) uzavřená a již podepsaná všemi členy EU kromě ČR, Chorvatska a Velké Británie) Existuje mimo rámec práva EU, ale upravuje činnost a nové pravomoci některých orgánů EU (!!!) (výňatky) ČLÁNEK 3 1. Vedle svých povinností podle práva Evropské unie a aniž jsou tyto povinnosti dotčeny, uplatňují smluvní strany pravidla stanovená v tomto odstavci: a) stav veřejných rozpočtů smluvní strany je vyrovnaný nebo vykazuje přebytek; ... 2. Pravidla stanovená v odstavci 1 nabudou ve vnitrostátním právu smluvních stran účinnosti nejpozději jeden rok od vstupu této smlouvy v platnost, a to na základě závazných a trvalých předpisů přednostně na ústavní úrovni či předpisů, u nichž je jiným způsobem zaručeno, že budou v plném rozsahu respektovány a dodržovány po celou dobu vnitrostátního rozpočtového procesu. ČLÁNEK 8 1. Evropská komise se vyzývá, aby smluvním stranám v náležité lhůtě předložila zprávu o předpisech, jež jednotlivé smluvní strany přijaly v souladu s čl. 3 odst. 2. Jestliže Evropská komise poté, co dala dotčené smluvní straně příležitost učinit připomínky, dospěje ve své zprávě k závěru, že tato smluvní strana neplní požadavky čl. 3 odst. 2, předloží jedna či více smluvních stran věc Soudnímu dvoru Evropské unie. Pokud se některá smluvní strana nezávisle na zprávě Evropská komise domnívá, že jiná smluvní strana neplní požadavky čl. 3 odst. 2, je oprávněna věc sama předložit Soudnímu dvoru. V obou případech je rozsudek Soudního dvora pro strany řízení závazný a tyto strany přijmou opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem ve lhůtě Soudním dvorem určené. 2. Jestliže se některá smluvní strana na základě vlastního posouzení či posouzení Evropské komise domnívá, že jiná smluvní strana nepřijala opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora uvedeným v odstavci 1, je oprávněna věc předložit Soudnímu dvoru a domáhat se uložení finančních sankcí podle kritérií, jež vypracuje Evropská komise ... Shledá-li Soudní dvůr, že dotčená smluvní strana nevyhověla jeho rozsudku, může jí uložit zaplacení paušální částky nebo penále ve výši odpovídající okolnostem, jež nepřesáhne 0,1 % jejího hrubého domácího produktu. ... 3. Tento článek představuje rozhodčí smlouvu mezi smluvními stranami ve smyslu článku 273 Smlouvy o fungování Evropské unie. (= tj. státy se mohou dohodnout, že svěří řešení sporů (nikoli ukládání sankcí) určitému orgánu, zde Soudnímu dvoru) Znamená to rozšíření sankčního systému EU na oblast mimo EU, a to cestou zvláštní mezinárodní smlouvy. --------------------------------------------------------------------------------------------------- ------------- Článek 3 specifikuje povinnosti smluvních států, článek 8 pak důsledky nesplnění povinnosti podle čl. 3 odst. 2. POZOR !! Vše se odehrává mimo rámec práva EU! Posuďte, zda se o eventuálním přístupu ČR k této smlouvě bude rozhodovat na základě čl. 49 Ústavy (obyčejná smlouva) nebo čl. 10a (smlouva přenášející pravomoc na mezinárodní instituci). Zdůvodněte. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Úkol č. 2: Čl. 218, odst. 11 SFEU: Členský stát, Evropský parlament, Rada nebo Komise si mohou vyžádat posudek Soudního dvora o slučitelnosti zamýšlené dohody se Smlouvami. Je-li posudek Soudního dvora odmítavý, nemůže zamýšlená dohoda vstoupit v platnost, pokud nedojde ke změně dohody nebo ke změně Smluv. Které výrazy (termíny) zde použité neodpovídají přesné terminologii z hlediska českého práva? Jak byste toto ustanovení o předběžné kontrole ústavnosti mezinárodní smlouvy v EU vylepšili (ve dvojím směru)? xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Úkol č. 3: 4. Posuďte nutnost sjednat (či nesjednat) mezinárodní smlouvu mezi ČR a Polskem pro následující sit uaci (těžba uhlí z ložiska ležícího na obou stranách česko-polské hranice): Polská strana má zájem o těžbu uhlí polskou společností z ložiska situovaného na polském území, kde ovšem chybí na polské straně přístup z povrchu. Řešením by mělo být využití infrastruktury sousedního českého dolu nezbytné k přístupu a těžbě uhlí z ložiska. Přístup k ložisku bude možný jen přes český důl již existující spojovací štolou. Takto (přes český důl) bude zajištěn k ložisku přístup polských havířů a techniky a v opačném směru doprava vytěženého uhlí a hlušiny na povrch. Než se začne těžit, je třeba geologickým průzkumem zjistit přesnou polohu a vydatnost ložiska. Tento průzkum se provádí tak, že se z určitých míst na území obou států budou prorážet průzkumné štoly v podzemí, a to bez ohledu na průběh hranice (tj. z jednoho státu do druhého a opačně). Zatím existuje pouze obecná mezivládní dohoda o spolupráci obou zemí při těžbě uhlí (včetně jeho dopravy na povrch). Nezmiňuje sice výslovně pohyb havířů, uhlí a hlušiny v podzemí přes hranici mezi oběma státy, ale zavazuje je k veškeré nezbytné spolupráci při využívání hraničních ložisek. Podrobnosti se podle této dohody řeší dohodou báňských úřadů obou stran (což není mezinárodní smlouva). Posuďte, zda je nutné uzavírat novou mezinárodní smlouvu pro umožnění a) přeshraničního geologického průzkumu ražením podzemních chodeb protínajících státní hranici, b) transport vytěženého uhlí z polské strany přes již existující přístupové štoly na české straně. Pokud ano, bude to smlouva vládní nebo prezidentská ? Česká republika ►►►►►► Polsko ---------║-----------------I---------------------------- ▲ ║ I ▲ ║ I ▲ ║ I ▲ ║ uhlí uhlí uhlí I uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí ▲ ║ uhlí uhlí uhlí uhlí I uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí ╠═════════════════════ uhlí uhlí uhlí ◄◄◄◄◄◄ uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí I uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí I uhlí uhlí uhlí uhlí uhlí I ================================================================= Odpovědi se zdůvodněním zašlete mailem na tyc@law.muni.cz nejpozději v pátek 11.5.2018 do 15 hod.