CRITICAL LEGAL STUDIES kritická právni teorie Martin Škop V,: CRITICAL LEGAL STUDIES kritická právní teorie Martin Škop ZÁKLADNÍ ORIENTACE CLS Kritika myšlenky, že existují typy sociálních útvarů, které jsou založeny na určité právní struktuře {každému systému jsou vlastní specifická právní pravidla). Inspirace Karlem Marxem či Maxem Weberem: právo a právní doktrína (teorie) reflektují a upevňují sociální rozdíly a hierarchie, které jsou vlastní určitému typu sociální organizace. Obě tendence kritizuji dominantní styl právní doktríny. Odmítají pokusy obviňovat za současného společenského uspořádání průmyslovou společnost, lidskou přirozenost nebo morální řád. Kritika myšlenky, že existují typy sociálních útvarů, které jsou založeny na určité právní struktuře (každému systému jsou vlastní specifická právní pravidla). Inspirace Karlem Marxem či Maxem Weberem: právo a právní doktrina (teorie) reflektují a upevňují sociální rozdíly a hierarchie, které jsou vlastní určitému typu sociální organizace. Obě tendence kritizují dominantní styl právní doktríny. Odmítají pokusy obviňovat za současného společenského uspořádání průmyslovou společnost, lidskou přirozenost nebo morální řád. v s m. POČÁTEK c s 1976 (1977) 1. konference CLS kritika formalismu a objektivismu formalismus: metoda právního ospravedlňování, která je opakem diskusí s otevřeným koncem o základních podmínkách sociálního života. Opak takových postupů, které se obvykle nazývají ideologické, filosofické a vizionářské. objektivismus: víra, že autoritativní právní materie vyjadřuje a zároveň udržuje vhodné schéma lidského společenství. čistě instrumentální používání právní praxe a doktríny k dosažení levicových cílů ZÁKLADNI (RANNE) IDEJE Kritika myšlenky, že existují typy sociálních útvarů, které jsou založeny na určité právní struktuře: každému systému jsou vlastní specifická právní pravidla. nařízena svoboda Právní systém není schopen poskytnout jednotnou verzi demokracie a s ní spojených pojmů a jevů. Na druhou stranu ovšem náznaky jiných názorů (a přístupů) než dominantních jsou v něm velmi nerozvinuté. Doktrína je pouze arbitrárni omezení způsobů ospravedlnění právního systému a podrobení kritiky dominantnímu slovníku. CLS není školou, je to především politika! právní struktuře: každému s} ividla. NAŘÍZENÁ SVOBODA ení schopen poskytnout spojených pojmů a jevů. / 1 / o / V/ t o\ ZÁKLADNÍ (RANNÉ) IDEJE Kritika myšlenky, že existují typy sociálních útvarů, které jsou založeny na určité právní struktuře: každému systému jsou vlastní specifická právní pravidla. nařízena svoboda Právní systém není schopen poskytnout jednotnou verzi demokracie a s ní spojených pojmů a jevů. Na druhou stranu ovšem náznaky jiných názorů (a přístupů) než dominantních jsou v něm velmi nerozvinuté. Doktrína je pouze arbitrárni omezení způsobů ospravedlnění právního systému a podrobení kritiky dominantnímu slovníku. CLS není školou, je to především politika! okracie a s ní spojených pojmů a jevů. Na druhou stí m náznaky jiných názorů (a přístupů) než dominant] v něm velmi nerozvinuté. :rína je pouze arbitrárni omezení způsobů ospravedli ního systému a podrobení kritiky dominantnímu slovní CLS není školou, je to především politika! 4%v PRÁVO JE POLITIKA PRAVNI JAZYK JE FALEŠNÝ DISKURS, KTERÝ NAPOMÁHÁ UCHOVÁNÍ STÁVAJÍCÍCH HIERARCHIÍ NEEXISTUJE NEUTRALITA OSPRAVEDLNĚNI DOMINANCE IDEOLOGIE TEORETICKÉ ZAMĚŘENI CLS Vystupuje vůči LAW AND ECONOMICS a RIHTS AND PRINCIPLES: Tyto teorie jsou pokusem restaurovat objektivismus a formalismus I Oba směry předstírají, že objevily kanonické formy I sociálního života a osobnosti, které nikdy nebudou I moci být přepracovány a znovu-představeny, I navzdory tomu, že by mohly projít rozkladem či obrodou. Výsledkem je zdánlivá politická neutralita a objektivismus liberálního právního státu * y v v ■ PRAVO NENI NEIDEOLOGICKY NASTROJ RESENI SOCIÁLNÍCH KONFLIKTU moci být přepracovány a znovu-představeny navzdory tomu, že by mohly projít rozkladem či obrodou. Výsledkem je zdánlivá politická neutralita a Objektivismus liberálního právního státu PRÁVO NENÍ NEIDEOLOGICKÝ NÁSTROJ ŘEŠENÍ SOCIÁLNÍCH KONFLIKTŮ ZÁKLADY METODOLOGIE cis • pokračování školy právního realismu • kritika marxistického myšlení (akceptace metody) • politická imaginace • umění odhalovat patologické jevy v právu • provokace Popis právního systému jako formy odráží a současně vytváří politickou kulturu, která ví, jak přesvědčit lidi, aby akceptovali legitimitu a nevyhnutelnost existujícího hierarchického uspořádání. metody) • politická imaginace • umění odhalovat patologické jevy v právu • provokace Popis právního systému jako formy odráží a současně vytváří politickou kulturu, která ví, jak přesvědčit lidi, aby akceptovali legitimitu a nevyhnutelnost existujícího hierarchického uspořádání. REFORMA PRÁVNI PRAXE A PRÁVNÍHO VZDELÁVANÍ Právníci nejsou jen techničtí experti: musí znát také morální a politické dopady své činnosti. • „Musí se naučit hájit zájmy svých klientů a nikoli pouze zájmy své." Právo selhává při řešení konkrétních sociálních problémů. Výuka: • nový kritický přístup k právu, který je založen na osobní, případně smyšlené (imaginatívni) zkušenosti • osobní zkušenost s diskriminací DRUHA GENERACE c s polovina 80. let 20. století důraz na interpretaci - právo není nic jiného než příběh, který máme interpretovat snaha osvobodit čtenáře od autorova textu (DEKONSTRUKCE A NEO STRUKLTURALISMUS) logocentrismus • Problém KONTEXTU - neexistuje jeden univerzálně závazný text, od něhož se vše ostatní odvozuje jako jisté kontexty - Stanley Fish. • Autoritou je text a nikoli čtenář či autor. • IRONIE - NEVĚŘÍ NA ŘÁD MIMO ČAS A PŘÍRODU, KTERÝ URČUJE SMYSL LIDSKÉ EXISTENCE A ZAKLÁDÁ HIERARCHII ZODPOVĚDNOSTI (Richard Rorty). • Právo není koherentní a logicky bezrozporný systém, ale systém, který se pokouší realizovat podmínky sociální spravedlnosti. (Duncan Kennedy) CRITICAL LEGAL STUDIES r 1 critical race theory postmodernismus literární teorie feministická teorie :eorie politická ekonomie critical race theory J literární teorie