Specifika mezinárodního práva Stát jako subjekt a objekt mezinárodního práva •Pojem (definice) MP • •souhrn pravidel právně závazných •i zde platí: pravidla stanovena a vynutitelná státy (modifikovaně) •pravidla upravující vztahy mezi státy a dalšími subjekty mezinárodních vztahů Státy a mezinárodní společenství • Státy jsou suverénní entity • Státy = rovné entity, směřují k uplatňování absolutní suverenity - ale nutná koexistence • Mezinárodní společenství = systém, v němž koexistují a spolupracují jednotlivé státy • Suverenita nemůže být „absolutní“ = stát není podřízen jinému státu, ale musí respektovat totéž u jiných, tedy zaručovat totéž jiným státům • Je třeba respektovat minimální pravidla fungování systému států = mezinárodního společenství • + rozvoj tohoto systému Koordinační charakter MP •proto převažuje povaha koordinační (rovnost elementů na rozdíl od práva vnitrostátního) •Jednotlivý stát a jeho společnost: systém kompaktní a hierarchizovaný (stát-jednotlivci) •Mezinárodní společenství nemůže být hierarchizováno (suverenita) • Specifika mezinárodního práva •1. KOORDINAČNÍ CHARAKTER MP vyplývá ze zásady svrchované rovnosti států, která je jeho základem Zásada svrchované rovnosti •SVRCHOVANOST (SUVERENITA) –nezávislost na jiné moci uvnitř i vně –přirozené vymezení –dobrovolné omezení (EU x kolonie) –územní výsost = výlučný výkon suverenity státu na svém území - výjimky •ROVNOST –rovná práva, výjimky Specifika mezinárodního práva - 2 • D ů s l e d k y : •2. Není centralizovaná normotvorba •3. Není autoritativní orgán, který by závazně rozhodl o porušení práva a stanovil sankce •4. Chybí centralizovaný systém donucení Specifika mezinárodního práva - 3 •Decentralizované donucovací prostředky: –bez použití síly (retorze, přerušení styků) –s použitím síly (sebeobrana, akce RB) •5. Prameny – také právo nepsané •6. Subjekty – původní, odvozené, jednotlivci (?) Specifika mezinárodního práva - 4 •7. Předmět úpravy: i oblasti nenáležející žádnému státu •8. Rozvojový charakter – vývoj (jednotlivci-?) •9. Procesní právo - ? Zvláštnosti mezinárodního práva • S h r n u t í : -Pro vnitrostátní právo je nadřazenou mocí stát. -U mezinárodního práva nadřazená moc chybí. •Státy jsou v MP tvůrci a adresáti norem. •Zcela decentralizovaný systém bez mocenského centra. PROČ JE MP SKUTEČNĚ NEZBYTNÉ •1. Státy jsou si jakožto suveréni vědomy, že MP potřebují, aby fungoval systém ve kterém existují = mezinárodní společenství. • •2. Státy ve svých ústavách recipují MP - vyjadřují svou vázanost. –ÚSTAVA ČR: –Článek 1 : (2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. –Článek 10: Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu … • •3. Proč státy uzavírají MS, proč mezi sebou vedou diplomatická jednání? • •4. Proč existují mezinárodní organizace založené na MP a fungující podle MP? • •5. Proč národní soudy států aplikují mezinárodní právo, zejména smlouvy? • Subjektivita v mezinárodním právu •způsobilost k právům a povinnostem •způsobilost k právně relevantnímu chování •normotvorná způsobilost (ne vždy) •Rozsah: •plná subjektivita (stát) (celé MP) •částečná subjektivita (mezinárodní org.) (část MP) •marginální subjektivita (jednotlivec) (výj.) Subjektivita – 2 •trvalost (dočasnost) •zdroj (obecné nebo partikulární MP) •původnost: –původní (primární – na základě obecného MP): státy, povstalci, n-o hnutí –odvozená: mezinárodní organizace, jednotlivci –podle okolností: zvláštní politické útvary, města (hist.) – STÁT - ZNAKY - ÚZEMÍ - ÚZEMNÍ VÝSOST • •1. ÚZEMÍ –pozemní část, mořský prostor, 3 rozměry –enklávy a poloenklávy, nesouvislost, zámořská území (místo kolonií) –hranice - vedení, delimitace (mapy), demarkace (terén) –stabilní a demarkovaná hranice není podmínkou •2. OBYVATELSTVO –vlastní občané: občanství původní, nabyté - řídí se jen právem příslušného státu –cizinci a bezdomovci •3. ORGANIZACE STÁTNÍ MOCI (VLÁDA) –nezáleží na režimu, záleží na efektivitě, co když neovládá celé území? –SUVERENITA –nezávislá moc, ale respektující totéž u jiných států •4. ZPŮSOBILOST VSTUPOVAT DO MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ • Území státu •kosmický prostor • •vzdušný •prostor do 100 km •povrch země • • podzemí • • Pobřežní vody (12 mil) • \\arwen\profiles\1224\Documents\My Pictures\2015\MPV\Baltyk.jpg Astronomická hranice Aljaška - Kanada Delimitace hranice (mapa) Demarkace – hraniční sloupy Demarkace – hraniční kámen Demarkace - hraniční kameny Střídavé hraniční kameny Státní moc • •ORGANIZOVANÁ VEŘEJNÁ MOC •nezávislá na jakékoli jiné moci vně i uvnitř •nemusí jít o faktickou schopnost ubránit se útoku jiného státu Způsobilost vstupovat do mezinárodních vztahů • •neuznaný stát – charakter státu je sporný (Severokyperská turecká republika) •vyhlášení nezávislosti (1983) •viz dále uznání státu Vznik a zánik státu • • •Způsoby vzniku států –a) secese: odtržení části území státu a vytvoření nového nezávislého státu (Kosovo) –b) rozpad nebo rozdělení státu na několik nových států (Československo, SSSR, Jugoslávie) –c) spojení několika států v jeden nový stát (SSSR, Jugoslávie, Itálie) –d) prvotní okupace – ustavení nového státu na území nepodléhajícím suverenitě žádného státu a nepodléhajícím žádnému mezinárodnímu režimu – USA („na zelené louce“) – dnes jen teoreticky –e) vyhlášení samostatnosti - dekolonizace (Alžírsko) • •Zánik státu: zánikem suverénní státní moci na určitém území a vůči určitému obyvatelstvu – nahrazení jinou suverénní státní mocí •Způsoby zániku státu –a) inkorporace – včlenění jednoho státu do jiného státu (Německá demokratická republika do Spolkové republiky) –b) spojení s jiným státem a vytvoření nového (viz výše bod c) –c) rozpad na části (viz výše bod b) – zároveň vznikají nové státy Územní výsost •kompetence územní a osobní •lze vykonávat suverenitu (jurisdikci státu) mimo své vlastní území (a naopak)? •výlučnost = ÚZEMNÍ VÝSOST •důsledky: zákaz vměšování obousměrně (příklady vměšování: každý akt, který je výkonem státní moci - např. doručení soudní písemnosti) (na vlastním území lze - vymáhání placení pokuty) •- zahrnuje výlučný výkon státní moci vůči osobám, věcem a skutečnostem na vlastním území •- výkon svých pravomocí (EU = výjimka) - legislativní, správní, soudní, donucovací Územní výsost - výjimky • •OMEZENÍ územní výsosti (jurisdikce státu): –univerzální (pokojný průjezd teritoriálními vodami), –partikulární (služebnosti, zvláštní prostory), –specializovaná pravidla MP (dipl. a konzul. právo), –povolení ad hoc (kontrola na letištích, hraniční přechody) –(Schengen: právo pronásledování), –mezinárodní trestní soudy (smlouva) U Z N Á N Í S T Á T U • •STÁTY SE mění - vznik, zánik (slučování - rozdělování- secese) • •Uznání státu •existující stát bere na vědomí, že nově vzniklý útvar je suverénním státem a rovnoprávným subjektem MP (deklaratorní prvek) •a zároveň projevuje vůli vstoupit s takovým státem do právních vztahů, které jdou dále než základní práva a povinnosti států (konstitutivní prvek) •retroaktivní účinek – vztahuje se k okamžiku vzniku nového státu • •Uznání vlády: jen při neústavní změně, ovládá-li většinu území nebo alespoň je-li taková pravděpodobnost •Libye - stát existoval pořád, vláda se změnila • U Z N Á N Í S T Á T U • •- uznání de iure – plné, konečné a neodvolatelné •- uznání de facto – omezené a prozatímní – může vést k založení jakéhokoli právního poměru, který jde nad míru základních práv a povinností států, lze ho kdykoli odvolat nebo nahradit uznáním de iure, státy užívají, pokud potřebují rychle upravit svůj poměr k novému státu a přitom nemají důvěru k jeho trvání (případně si jeho existenci nepřejí) • (Severokyperská turecká republika) • Forma uznání •FORMA: VÝSLOVNÉ, NEVÝSLOVNÉ •uznání podle formy: •- výslovné – každý formální akt, kterým uznávající stát přímo vyhlašuje svou vůli druhý stát uznat •- mlčky (konkludentní) – oficiální akt uznávajícího státu implikující uznání nového státu (uznání jeho vlády, uzavření dohody, ne ale společná účast na mezin. konferenci, v mezin. organizaci, ani podpis mnohostranné mezinárodní smlouvy) • •nevýslovná forma: –diplomatické vztahy: ano –bilaterální smlouvy obecné povahy: ano –bilaterální smlouvy speciální: ne –strana mnohostranné smlouvy: ne –členství v OSN: ne –uznání vlády zpravidla výslovné (politická podpora) Uznání - pokračování •Kritéria uznání státu: právní - uvedené znaky (Montevidejská úmluva) + okolnosti vzniku + politické • •UZNÁNÍ VLÁDY: efektivnost, stabilita (a taky ta formální vláda) •většinou kritéria politická •DE FACTO A DE IURE: •uznání vlády: –de facto - alespoň určitý vliv, –de-iure - trvalý a pevný vliv •Lze de iure uznat i vládu, která kontroluje jen část území nebo je v exilu! • Uznání - teorie •Uznání státu: •- konstitutivní teorie = uznání vytváří stát a dodává mu právní subjektivitu (?) (uznání ze strany koho-?) –pozor: neuznaný stát není podroben obecnému MP? –někdo uznal, někdo neuznal - co to znamená? •- deklaratorní teorie = praxe států - retroaktivní efekt - nevadí –nelogičnost: neuznané skutečné státy – –proto zavrhujeme toto dělení – Uznání státu je spíš politická, ne právní otázka • NELZE UZNAT STÁT, který vznikl cestou porušení mezinárodního práva • Přehled neuznaných států •Státy uznané jen některými státy • Abcházie od 1992 (uznawana przez 4 państwa członkowskie ONZ: RF, Nauru, Nikaraguę i Wenezuelę + 4 neuznávané) • Jižní Osetie od 1991 (uznawana przez 4 państwa członkowskie ONZ: RF, Nauru, Nikaraguę i Wenezuelę + 6 neuznávaných) • Severní Kypr od 1974 (uznawany przez 1 państwo członkowskie ONZ: Turcję) • Kosovo od 2008 (uznawane przez 105 państw członkowskich ONZ) • Tajwan od 1949 (uznawany przez 19 państw członkowskich ONZ oraz przez Stolicę Apostolską) • •Státy neuznané, de facto kontrolující své území • Náhorní Karabach od 1991; = część Azerbejdżanu – uznaný 2 neuznáv. • Podněstří od 1990; = część Mołdawii – uznané 3 neuznáv. • Somaliland od 1991; = część Somalii • •Území nevyjasněné povahy • Palestina (uznawana jako państwo przez ONZ (państwo-obserwator w ONZ) i niektóre państwa, Palestynę uznaje ponad 100 państw, z czego część, w tym Polska, uznaje za podmiot prawa międzynarodowego Palestyńskie Władze Narodowe, a nie państwo palestyńskie) • Západní Sahara od 1976 (w 2013 uznawana przez 51 państw jako niepodległe państwo, pełnoprawny członek Unii Afrykańskiej, większość terenów pozostaje pod administracją marokańską) • • •Mezinárodní organizace • členové: státy nebo mezinárodní organizace • pojmové znaky: –zřízeny mezinárodní smlouvou –odvozená subjektivita –relativně trvalé –vlastní orgány –usilují o dosažení cílů podle zřizovací smlouvy •Organizační struktura mezinárodních organizací • „Shromáždění“ – zastoupeni všichni členové, rozhodovací pravomoc • „Výbor“, „Rada“ – výkonný orgán, vyjadřuje společný zájem mezinárodní organizace • sekretariát – výkonně technický orgán • (orgán pro řešení sporů) Jednotlivec jako marginální subjekt MP •Získání subjektivity: • - vlastním úkonem podle MP (lidská práva) • - úkonem státu nebo mezinárodního orgánu (mezinárodní trestní právo) • •Nepatrný rozsah způsobilosti (jen být účastníkem řízení) • •