1
Správní trestání NV201K 20. 4. 2018
Přestupky (systematika právní úpravy v oblasti
přestupků; pojem přestupku, hmotněprávní
úprava přestupků, základy odpovědnosti za
přestupek, vznik a zánik odpovědnosti za
přestupek a znaky)
JUDr. David Hejč, Ph.D.
2
Systematika právní úpravy
 Zákon č. 250/2016 Sb. – základní hmotněprávní úprava
- lex generalis
 Zákon č. 251/2016 Sb., obsahuje některé skutkové
podstaty přestupků, které nebylo lze přesunout do
zvláštní zákona k povinnosti, která má být porušena (lex
specialis 1)
 Zvláštní zákony – skutkové podstaty jednotlivých
přestupků + mohou vyloučit či modifikovat obecná
ustanovení z lex generalis – např. ohledně sankcí nebo
prekluzivní lhůty pro zánik odpovědnosti (lex specialis
2)
 (zákon 183/2017 Sb. – tzv. tlusťoch).
3
Systematika právní úpravy
Zákon č. 250/2016
 ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 - § 4)
 ČÁST DRUHÁ - ZÁKLADY ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK (§ 5 - § 59)
 HLAVA I - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO FYZICKOU OSOBU, PRÁVNICKOU
OSOBU A PODNIKAJÍCÍ FYZICKOU OSOBU (§ 5 - § 12)
 HLAVA II - ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK (§ 13 - § 19)
 HLAVA III - ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
(§ 20 - § 21)
 HLAVA IV - ODPOVĚDNOST PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
(§ 22 - § 23)
 HLAVA V - OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST (§ 24 - § 28)
 HLAVA VI - ZÁNIK ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK A ODPOVĚDNOST
PRÁVNÍHO NÁSTUPCE (§ 29 - § 34)
 HLAVA VII - SPRÁVNÍ TRESTY A JEJICH UKLÁDÁNÍ (§ 35 - § 50)
 HLAVA VIII - OCHRANNÁ OPATŘENÍ (§ 51 - § 54)
 HLAVA IX - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O MLADISTVÝCH (§ 55 - § 59)
 ČÁST TŘETÍ - ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH (§ 60 - § 102)
 ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(§ 103 - § 112)
4
Systematika právní úpravy
Zákon č. 251/2016
 § 1 - Předmět úpravy
 § 2 - Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích
státní správy
 § 3 - Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy
 § 4 - Přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v
územní samosprávě
 § 5 - Přestupky proti veřejnému pořádku
 § 6 - Přestupek křivého vysvětlení
 § 7 - Přestupky proti občanskému soužití
 § 8 - Přestupky proti majetku
 § 9 - Přestupky na úseku podnikání
 § 10 - Přestupky na úseku porušování práv k obchodní firmě
 § 11 - Přestupek na úseku zdravotnictví
 § 12 - Evidence přestupků
 § 13 - Opakované spáchání přestupku
 § 14 - Účinnost
5
Zákon č. 250/2016 Sb.
 Tento zákon upravuje podmínky odpovědnosti za
přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření
a zásady pro jejich ukládání, postup před zahájením
řízení o přestupku a postup v řízení o přestupku (§ 1)
 Lex generalis - odchylky od obecné úpravy by měly být
pouze výjimečné a vždy řádně odůvodněné
6
Zákon č. 250/2016 Sb.
 Působnost časová:
zákaz retroaktivity - čl. 40 odst. 6 Listiny základních
práv a svobod: Trestnost činu se posuzuje a trest se
ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin
spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to
pro pachatele příznivější (pravá retroaktivita) –
srov. § 2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb.
Přestupek je spáchán v době, kdy pachatel konal
nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Není
rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl
nastat.
Zákon č. 250/2016 Sb.
 Působnost časová:
Správní trest se ukládá podle zákona účinného v
době spáchání přestupku, ale uložit lze pouze takový
druh správního trestu, jehož uložení dovoluje zákon
účinný v době rozhodování o tomto přestupku (§ 2
odst. 6) + pozdější, pokud je mírnější
Ochranné opatření je ukládáno vždy podle
zákona účinného v době, kdy se o něm rozhoduje
(§ 2 odst. 7)
Úprava pro specifické situace (§ 2 odst. 3, 4)
7
Zákon č. 250/2016 Sb.
Působnost územní:
 přestupek byl spáchán na území ČR
jednal-li pachatel zcela nebo zčásti na území ČR
(následek kdekoliv) – zásada teritoriality
 přestupek spáchaný v cizině
pokud porušení nebo ohrožení zájmu chráněného
zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti
na území ČR - zásada teritoriality
 přestupek byl spáchán v cizině
FO – občan ČR, apatrida s TP v ČR
PO nebo podnikající FO se sídlem nebo výkonem
činnost anebo nemovitým majetkem v ČR, za
podmínek § 3 odst. 3 – zásada personality
Zákon č. 250/2016 Sb.
Působnost osobní:
Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila
osoba požívající výsad a imunit podle jiného zákona nebo
mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat.
 Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce
zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný
správní delikt (Čl. 56 odst. 1 Ústavy ).
 Soudce Ústavního soudu nelze stíhat pro přestupek (§
4 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.) – návrh na zrušení
ustanovení § 4 odst. 2 a § 133 odst. 2 zákona č.
182/1993 Sb. – navrhovatel sám Ústavní soud (předseda
kárného senátu Ústavního soudu) - Pl. ÚS 29/16.
 V případě soudců obecných soudů zrušeno zákonem č.
314/2008 Sb. (novela zákona o soudech a soudcích).
Zákon č. 250/2016 Sb.
 Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých
se dopustili poslanci a senátoři, pokud nepožádají
orgán příslušný k projednání přestupku o projednání
přestupku v disciplinárním řízení podle jiných zákonů.
 Čl. 27 odst. 3 Ústavy Za přestupky poslanec nebo
senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory,
jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
 Členové Parlamentu volí, zda jejich protiprávní jednání
bude projednáno jako přestupek správním orgánem
nebo jako disciplinární delikt mandátovým a imunitním
výborem příslušné komory parlamentu – důsledky pro
soudní ochranu – viz dále
Zákon č. 250/2016 Sb.
 Pl. ÚS 17/14 ze 13. 1. 2015
Rozhodnutí, jimiž parlamentní orgány rozhodují v disciplinárním řízení o přestupcích
poslanců a senátorů, patří mezi ta rozhodnutí, která jsou výrazem autonomie Parlamentu
jako zákonodárného sboru a jež nepodléhají kontrole Ústavního soudu. Jinými slovy
řečeno, taková rozhodnutí nemohou být napadena ústavní stížností.
Orgány komor Parlamentu při výkonu disciplinární pravomoci nerozhodují v postavení
orgánů veřejné správy a jejich rozhodnutí nepodléhají soudnímu přezkumu podle čl. 36
odst. 2 Listiny. V tomto úsudku se Ústavní soud ztotožňuje se závěry, vyslovenými v
judikatuře správních soudů, které odmítají přezkum rozhodnutí parlamentních orgánů
vydaných při výkonu jejich disciplinární pravomoci v systému správního soudnictví.
 srov. NSS 3 As 11/2012 ze 23. 5. 2012
Rozhodnutí Poslanecké sněmovny o odvolání proti usnesení mandátového a imunitního
výboru o uložení sankce za disciplinární provinění spočívající v urážlivých projevech
učiněných ve Sněmovně není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř.
s., a je tak vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví
11
Zákon č. 250/2016 Sb.
 Osobami požívajícími výsad a imunit podle mezinárodního
práva jsou především ty osoby, na něž se vztahují tzv. Vídeňské
úmluvy o diplomatických a konzulárních stycích a další
mezinárodní dokumenty a mezinárodní obyčejové právo.
 Podle jiných zákonů se projedná (jako disciplinární/kázeňský
delikt) jednání, které má znaky přestupku, dopustí-li se jej
a) příslušník bezpečnostního sboru (zákona č. 361/2003 Sb., o
služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů)
b) osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci (zákona č.
221/1999 Sb., o vojácích z povolání)
c) osoba během výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo
zabezpečovací detence (zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby,
zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, a zákona
č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence) 12
13
Pojem přestupek
 § 5 a přestupek
 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za
přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovení zákonem,
nejde-li o trestný čin. (x Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje
nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v
tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle
zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.)
 Pozitivní a negativní vymezení přestupku
 Formálně – materiální (společenská škodlivost) pojetí
NSS sp. zn. 5 As 104/2008: Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální
znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti,
které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem
chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku
a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek
Formální znaky skutkové podstaty přestupku
 objekt přestupku – obecný (zájem na řádném výkonu
veřejné správy); druhový (oblast či odvětví); individuální (dle
jednotlivých skutkových podstat)
 objektivní stránka – jednání, následek a příčinná souvislost
mezi jednání a následkem – jednání/opomenutí (§ 10)
 subjekt přestupku – osoba, která za delikt odpovídá. U
přestupků jí může být jak fyzická, tak právnická osoba, u
některých přestupků pak fyzická nebo právnická osoba ve
zvláštním postavení (přestupky se speciálním subjektem - §
12) + spolupachatel (§ 11)
 subjektivní stránka – vnitřní psychický vztah pachatele k
protiprávnímu jednání – zavinění (§ 15)
14
Pokus přestupku
 Pokus přestupku je jednání fyzické osoby, které
bezprostředně směřuje k dokonání přestupku a
kterého se fyzická osoba dopustila v úmyslu přestupek
spáchat, jestliže k dokonání přestupku nedošlo
 U právnické nebo podnikající fyzické osoby není
podmínkou úmysl přestupek spáchat
 Pokus přestupku je trestný, pokud tak stanoví zákon, a
to stejně jako dokonaný přestupek.
 Odpovědnost za pokus přestupku zanikne, jestliže
pachatel od dokonání přestupku dobrovolně upustil a
odstranil nebezpečí.
15
Přestupek
 Pokračování v přestupku
jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují
skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo
podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a
souvislostí v předmětu útoku (§ 7)
 Trvající přestupek
přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a
následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele
spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem
vyvolán (§ 8)
 Hromadný přestupek
přestupek, u kterého zákon vyžaduje pro vznik odpovědnosti za
přestupek více útoků spojených společným záměrem (§ 8)
16
ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
 FO může být subjektem, resp. pachatelem přestupku pouze osoba:
 odpovídajícího věku – den následující po 15. narozeninách(§ 18)
 příčetná X duševní porucha v době spáchání přestupku
neumožňující rozpoznat protiprávnost jednání nebo jednání
ovládat X ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z
nedbalosti (§ 19)
 FO je pachatelem, jestliže svým zaviněným jednáním naplnila
znaky přestupku nebo jeho pokusu, je-li trestný (§ 13 odst. 1)
 nepřímý pachatel - k provedení činu užita jiná fyzická osoba (§
13/2), která však nebude moci být odpovědná za přestupek
(nedostatek věku nebo pro nepříčetnost nebo proto, že jednala za
okolnosti vylučující protiprávnost) - tzv. „živý nástroj“ + „nástrojem“
může být i PO, která není za přestupek sama odpovědná (§ 13/3)
 Pachatelem další fyzické osoby (úmyslné jednání) – stanoví-li ta
zákon:
 organizátor; návodce; pomocník 17
ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
 K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje
zavinění – subjektivní stránka – formy zavinění:
 úmysl – přímý, nepřímý
 nedbalost – vědomá, nevědomá
 postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon
výslovně, že je třeba úmyslného zavinění
 Forma zavinění může mít význam při určení druhu
správního trestu a jeho výměry [§ 37 písm. a) - § 39
písm. e)].
18
ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
 S otázkou zavinění úzce souvisí otázka omylu – zkoumá
se zda určité skutečnosti pachatel věděl nebo neznal
nebo mylně předpokládal a zda se měl omylu vyvarovat
=) lze posuzovat u přestupků FO
 Omyl skutkový – týká se okolností skutkových (§ 16)
 Omyl právní – týká se ustanovení právních (§ 17) X
právní zásada ignoratia legis non excusat tím není
dotčena!
19
ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
 PO je subjektem, resp. pachatelem přestupku, jestliže:
 k naplnění znaků přestupku došlo jednáním FO, které
je přičitatelné PO
 byla porušena právní povinnost uložená PO (nebo
organizační složce nebo jinému útvaru, který je
součástí PO), a to:
- při činnosti PO,
- v přímé souvislosti s činností PO
- nebo ku prospěchu PO nebo v jejím zájmu;
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 20
ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
 Osoby, jejichž jednání je přičitatelné PO:
 statutární orgán nebo člen statutárního orgánu,
 jiný orgán PO nebo jeho člen,
 zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při
plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení,
 FO, která plní úkoly PO,
 FO, kterou PO používá při své činnosti,
 FO, která za PO jednala, jestliže PO výsledku
takového jednání využila
 Objektivní odpovědnost PO – možnost liberace
21
ODPOVĚDNOST PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY ZA
PŘESTUPEK
 Podnikající FO je pachatelem (případ kdy jedná sama),
jestliže:
 k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo
v přímé souvislosti s ním a
 byla porušena právní povinnost uložená FO/podnikající
= Podnikající FO je též pachatelem (jedná
prostřednictvím), jestliže:
 k naplnění znaků přestupku došlo jednáním FO, které je
přičitatelné podnikající FO
 byla porušena právní povinnost uložená FO/podnikající a
to:
- při podnikání FO,
- v přímé souvislosti s podnikáním FO, nebo
- ku prospěchu podnikající FO nebo v jejím zájmu 22
ODPOVĚDNOST PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY ZA
PŘESTUPEK
 Osoby, jejichž jednání je přičitatelné podnikající FO:
 zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při
plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení,
 fyzická osoba, která plní úkoly podnikající fyzické osoby,
 fyzická osoba, kterou podnikající fyzická osoba používá
při své činnosti, nebo
 fyzická osoba, která za podnikající fyzickou osobu
jednala, jestliže podnikající fyzická osoba výsledku
takového jednání využila.
 Obdobné použití právní úpravy odpovědnosti právnických
osob, s výslovnými výjimkami, zohledňujícími odlišné povahy
(podnikající) fyzické osoby a právnické osoby
 Objektivní odpovědnost – možnost liberace
 Odpovědnost nezaniká přestane-li FO podnikat (§ 23/2) 23
OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST
 Případy, kdy jednání naplňující formální znaky
přestupkem přesto (ze zákonných důvodů) není – patří
k negativnímu vymezení přestupku:
 Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, v
případě:
 Krajní nouze
 Nutné obrany
 Svolení poškozeného
 Přípustného riziko
 Oprávněné použití zbraně
24
OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST
 Nutná obrana (§ 25)
jestliže se odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem
chráněný zákonem
 Útok musí bezprostředně hrozit nebo trvat. Jestliže byl
útok ukončen nebo přerušen a nebezpečí již přímo
nehrozí, nepřichází nutná obrana v úvahu.
nejde o nutnou obranu, byla-li tato obrana zcela zjevně
nepřiměřená způsobu útoku
 obrana tak může být tak intenzivní, aby útok jistě a bez
rizika pro napadeného odvrátila, tj. může být silnější
než útok, avšak nesmí být zcela zjevně přehnaná
(exces) 25
OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST
 Krajní nouze (§ 24)
jestliže se odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu
chráněnému zákonem
 Nebezpečí musí hrozit přímo, bezprostředně. O případ
krajní nouze by se nejednalo, pokud by nebezpečí již
pominulo, nebo by hrozilo teprve v budoucnu, ale nikoli
v bezprostřední budoucnosti
Nejde o krajní nouzi, jestliže (exces)
 toto nebezpečí bylo možno za daných okolností odvrátit
jinak ( požadavek subsidiarity) nebo
 následek tímto odvracením způsobený je zřejmě stejně
závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil,
(požadavek proporcionality) anebo
 byl-li ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet 26
OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST
 Svolení poškozeného (§ 26)
jestliže někdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy,
o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně
rozhodovat, jsou činem dotčeny
Svolení musí být dáno:
 předem nebo současně s jednáním X jinak podmínka
(§26/2)
 dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně
Vyloučen souhlas k ublížení na zdraví, ledaže jde svolení
k lékařským zákrokům (v souladu s právním řádem a
poznatky lékařské vědy a praxe - lege artis) 27
OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST
 Přípustné riziko (§ 27)
Znaky:
 v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi,
 v době rozhodování o dalším postupu,
 v rámci zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce,
 společensky prospěšnou,
 při níž dochází k ohrožení nebo porušení zájmu chráněného
zákonem,
 jestliže společensky prospěšného výsledku nelze dosáhnout
jinak
Meze přípustného rizika – viz § 27/2
28
OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST
 Oprávněné použití zbraně (28)
přestupek nespáchá, kdo použije zbraně v mezích
stanovených jiným právním předpisem
 Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky - §
51
 Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii - § 20
 Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační
službě - § 5
 Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České
republiky - § 42
 …
29
ZÁNIK ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK
 Odpovědnost za přestupek zaniká:
 uplynutím „promlčecí“ doby,
 smrtí FO,
 zánikem PO, nemá-li právního nástupce, nebo
 vyhlášením amnestie
 Jedná se o okolnosti, které nastanou po spáchání
přestupku, ale dříve než je o něm pravomocně
rozhodnuto X Je nutno je odlišit od okolností
vylučujících protiprávnost, kdy se o přestupek vůbec
nejedná.
30
ZÁNIK ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK
 Smrtí FO
- zánik právní osobnosti (§ 23 OZ),
- prohlášení člověka za mrtvého určí soud v rozhodnutí
den, který platí za den smrti (§ 26 občanského zákoníku)
 zánikem PO
- zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku, pokud je v
něm zapsaná, jinak skončením likvidace (§ 185 OZ
- s výjimkou přechodu odpovědnosti za přestupek na
právního nástupce
 amnestie (§ 104)
- uděluje prezident republiky
- nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.
31
ZÁNIK ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK
 Uplynutím „promlčecí“ doby
- de facto jedná o prekluzivní lhůtu, neboť se k ní přihlíží z
úřední povinnosti (tedy nikoli na základě námitky účastníka
řízení) a jejím uplynutím odpovědnost za přestupek zaniká
 Promlčecí doba činí
- 1 rok, nebo
- 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu
pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč
 Počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání
přestupku – tj. kdy došlo k ukončení jednání/kdy nastal
účinek
 Zvláštní úprava počátku běhu promlčecí doby u
pokračujícího, hromadného a trvajícího přestupku - §
31/2 32
ZÁNIK ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK
 Stavení promlčecí doby:
po dobu, po kterou trvá určitá překážka uvedená v zákoně,
promlčecí doba neběží, avšak po odpadnutí překážky její
běh pokračuje – tato doba se do promlčení nezapočítává –
viz § 32/1
 Přerušení promlčení doby:
okolnost, která brání správnímu orgánu vést řízení o
přestupku – viz § 32/2; přerušením promlčecí doby počíná
promlčecí doba, která je stanovena jako objektivní v délce
max. 3 roky nebo 5 let od spáchání, jejímž uplynutím
odpovědnost za přestupek definitivně zaniká 33
Přechod odpovědnosti PO/podnikající FO za přestupek
 Cílem je zabránit, aby právnická osoba, která spáchá přestupek,
unikla odpovědnosti například tím, že účelově dobrovolně
zanikne a způsobí tak přechod práv a povinností na nový
subjekt, svého právního nástupce, který by jinak nebylo možno
za přestupek postihnout.
 PO
 Odpovědnost přechází na právního nástupce, pokud jich je
víc, odpovídá za přestupek každý z nich, jako by přestupek
spáchal sám.
 Podnikající FO
 přechází v případě její smrti na osobu, která pokračuje v její
podnikatelské činnosti – pokud jich je více obdobně jako PO
X v případě, že podnikající fyzická osoba nezemře, avšak
přestane podnikat, odpovídá i nadále jako podnikající fyzická
osoba
34
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 35
Správní trestání NV201K 20. 4. 2018
Přestupky (následky odpovědnosti za
přestupek, správní tresty a podmínky pro
ukládání správních trestů, ochranná opatření;
evidence přestupků)
JUDr. David Hejč, Ph.D.
SPRÁVNÍ TRESTY A JEJICH UKLÁDÁNÍ
 Správní trest/sankce je považována za právní následek
spáchání přestupku
 Nulla poena sine lege
 Druhy správních trestů:
 napomenutí,
 pokuta,
 zákaz činnosti,
 propadnutí věci nebo náhradní hodnoty,
 zveřejnění rozhodnutí o přestupku
 lze uložit samostatně nebo spolu s jinými X
napomenutí nelze uložit spolu s pokutou. 36
Jednotlivé správní tresty a jejich výkon
 Napomenutí
 méně povaha sankční, více výchovná
 nejmírnějším správním trestem, který je prostředkem
morálního odsouzení
 zejména při řešení přestupků vykazujících nižší míru
společenské škodlivosti
 zpravidla ústně, ale není vyloučena ani písemná
forma, pokud to bude vhodnější 37
Jednotlivé správní tresty a jejich výkon
 Pokuta
 nejtypičtějším a nejfrekventovanějším správním trestem
 základní horní hranicí je 1 000 Kč, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak
 u mladistvého se horní hranice snižuje na polovinu –
nikdy však nesmí přesahovat 5 000 Kč; to neplatí, je-li
mladistvý podnikající fyzickou osobou.
 splatná je do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přestupku
nabylo právní moci, pokud správní orgán (nebo zvláštní
zákon nestanoví lhůtu jinou
 Příkazem na místě lze uložit pokutu nejvýše 10 000 Kč.
Mladistvému obviněnému nejvýše 2 500 Kč; to neplatí, je-li
mladistvý podnikající fyzickou osobou. 38
Jednotlivé správní tresty a jejich výkon
 Zákaz činnosti
 zakázat lze činnost:
• ke které je třeba veřejnoprávního oprávnění nebo kterou
pachatel vykonává v pracovním nebo jiném obdobném
poměru
• došlo-li k přestupku při výkonu této činnosti nebo v přímé
souvislosti s ní
• jen tehdy, je-li to stanoveno zákonem
• nejdéle na 3 roky, nestanoví-li zákon jinak
• po uplynutí poloviny doby, může být od zbytku upuštěno,
prokáže-li pachatel, že způsobem svého života nebo provedením
účinných opatření, že jeho další výkon není potřebný
• zakázat nelze takovou činnost, jejíž výkon zákon ukládá
39
Jednotlivé správní tresty a jejich výkon
 Propadnutí věci
 pouze tehdy, jde-li o věc náležející pachateli
 jen, jde-li o věc:
• užita nebo určena ke spáchání přestupku
• získána přestupkem nebo jako odměna za něj
• nabyta za věc získanou
• Význam hodnoty věci - nelze uložit, je-li hodnota věci v
nápadném nepoměru k povaze přestupku, ledaže to
vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný
obdobný obecný zájem (např. jde-li například o zbraně,
jedy, výbušniny, omamné a psychotropní látky)
 Propadnutí náhradní hodnoty – tehdy, pokud nemůže
propadnout přímo daná věc (např. zničena), může
propadnout náhradní hodnota v odpovídající výši
40
Jednotlivé správní tresty a jejich výkon
 Zveřejnění rozhodnutí o přestupku
 lze uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě, stanoví-li tak
zákon
 zásah do soukromí pachatele musí být přiměřený povaze a
závažnosti přestupku
 rozhodnutí o přestupku – jeho výroková část lze zveřejnit až po
nabytí právní moci
 lhůta, ve které se musí rozhodnutí zveřejnit (tedy kdykoliv
během této lhůty) = 2 až 6 měsíců a počíná právní mocí
rozhodnutí X doba, po kterou musí být rozhodnutí zveřejněno
vyvěšením (tedy po celou tuto dobu) = 15 dnů až 2 měsíce
 provádí se zveřejněním ve veřejném sdělovacím prostředku a
vyvěšením na úřední desce správního orgánu
41
Určení druhu a výměry správního trestu
 Určení druhu a výměry správního trestu
 § 37 demonstrativní výčet – tzn. přihlédne se zejména:
• k povaze a závažnosti přestupku
• k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, atd.
 Povaha a závažnost přestupku je dána zejména – viz § 38
 Jako k polehčující okolnosti se přihlédne zejména k – viz § 39
 Jako k přitěžující okolnosti se přihlédne zejména k – viz § 40
 Nutnost se řádně vypořádat v odůvodnění rozhodnutí
42
Určení druhu a výměry správního trestu
 (NSS, sp. zn. 1 As 9/2008, 2092/2010 Sb. NSS, „Správní orgán
ukládající pokutu za jiný správní delikt je povinen přihlédnout k
osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je
podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé,
že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech,
kdy příslušný zákon osobní a majetkové poměry pachatele v
taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty
neuvádí. Správní orgán vychází při zjišťování osobních a
majetkových poměrů z údajů doložených samotným účastníkem
řízení, případně z těch, které vyplynuly z dosavadního průběhu
správního řízení či které si opatří samostatně bez součinnosti s
účastníkem řízení. Nelze-li takto získat přesné informace, je správní
orgán oprávněn stanovit je v nezbytném rozsahu odhadem.“)
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 43
Určení druhu a výměry správního trestu
 MěS Praha (sp. zn. 10 Ca 250/2003, 560/2005 Sb. NSS)
„preventivní úloha postihu nespočívá jen v účinku vůči
žalobci. Postih musí mít sílu odradit od nezákonného
postupu i jiné nositele stejných zákonných povinností;
tento účinek pak může vyvolat jen postih odpovídající
významu chráněného zájmu, včas a věcně správně
vyvozený. Jde-li o finanční postih, musí být znatelný v
majetkové sféře delikventa, tedy být nikoli pro něho
zanedbatelný, a nutně tak musí v sobě obsahovat i
represivní složku. V opačném případě by totiž postih
delikventa smysl postrádal“.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 44
Určení druhu a výměry správního trestu
 NSS (sp. zn. 7 As 188/2012, 2878/2013 Sb. NSS)
„Pokuta může být ojedinělá a nebývale vysoká, ukládáli
se za neobvyklý a velmi závažný správní delikt, tedy za
něco, co vybočuje z obvyklého standardu „běžných“
deliktů a na co je třeba reagovat přísnější sankcí.“. – je
možné využívat rozpětí a správní uvážení
 Správní uvážení – možnost výběru vhodného řešení
na základě zákonného zmocnění
 NSS (sp. zn. 8 As 5/2005, 1062/2007 Sb. NSS),
„Jakkoliv má správní orgán při ukládání pokuty volnost
správního uvážení, je vázán základními principy
správního rozhodování, včetně povinnosti rozhodovat v
obdobných případech obdobným způsobem.“
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 45
Určení druhu a výměry správního trestu
 NSS (sp. zn 3 As 24/2004, 739/2006 Sb. NSS), „I když
správní orgán rozhoduje na základě … volné správní
úvahy, musí být jeho rozhodnutí přezkoumatelné a musí
být zřejmé, že z mezí a hledisek správního uvážení
nevybočil. I v těchto případech musí správní orgán
respektovat stanovené procesní postupy i elementární
právní principy správního rozhodování“.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 46
Určení druhu a výměry správního trestu
 Ukládání správních trestů za více přestupků (společné řízení)
 § 41 – souběh více přestupků, stejný pachatel, společné řízení
(§ 88), absorpční zásada, úhrnný trest, asperace (odst. 2)
 Podmíněné upuštění od uložení správního trestu
 § 42 – lze-li důvodně očekávat, že již samotné projednání věci
před správním orgánem postačí k jeho nápravě a to pouze v
případě škody nebo bezdůvodného obohacení, je ale vinen
 uloží se, aby ve stanovené lhůtě nahradil škodu, nebo vydal
bezdůvodné obohacení X jinak se správní trest uloží
 Upuštění od uložení správního trestu
 je ale vinen; v případě souběhu bez společného řízení a
úhrnného trestu, nebo postačí k nápravě prosté projednání
 Mimořádné snížení výměry pokuty
 § 44 –v případě dolních hranic pokut, jsou-li nepřiměřené, 20% 47
OCHRANNÁ OPATŘENÍ
 nejsou správním trestem, ale mohou mít sankční povahu
 podstatou je prevence (ne represe)
 výchovná a zabezpečovací úloha
 druhy ochranných opatření:
 omezující opatření a
 zabrání věci nebo náhradní hodnoty
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 48
OCHRANNÁ OPATŘENÍ
 Omezující opatření:
 zákaz navštěvovat určená veřejně přístupná místa nebo místa, kde
se konají sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
 povinnost zdržet se styku s určitou osobou nebo vymezeným
okruhem osob
 nebo v povinnosti podrobit se vhodnému programu pro zvládání
agrese nebo násilného chování
 musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného přestupku a
osobním poměrům pachatele; lze je uložit pouze spolu se
správním trestem, a to nejdéle na dobu 1 roku.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 49
OCHRANNÁ OPATŘENÍ
 Zabrání věci:
Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené
 náleží pachateli, proti němuž nelze vést řízení o přestupku nebo
jemuž za přestupek nelze uložit správní trest,
 náleží pachateli, u něhož bylo od uložení správního trestu za
přestupek upuštěno nebo podmíněně upuštěno,
 nenáleží pachateli nebo mu nenáleží zcela, nebo
 vlastník věci není znám
 nezjistí se skutečnosti odůvodňující zahájení řízení o přestupku
proti určité osobě, a to do 60 dnů ode dne, kdy přestupek vyšel
najevo
a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obdobný
obecný zájem.
i bez splnění podmínek v případě, že je výnosem přestupku, byť nikoli
bezprostředním. 50
OCHRANNÁ OPATŘENÍ
 Zabrání náhradní hodnoty
 Jestliže ten, komu náleží věc, která by mohla být
zabrána, ji před zabráním zničí, poškodí, zcizí, zatají,
učiní neupotřebitelnou nebo zužitkuje, nebo jestliže jinak
zabrání takové věci zmaří, může mu být uloženo zabrání
náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě
takové věci.
 Vlastníkem zabrané náhradní hodnoty se stává stát.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 51
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O MLADISTVÝCH
 Mladistvý
 v době spáchání přestupku dovršil patnáctý rok a
nepřekročil osmnáctý rok svého věku
 přihlíží k jeho osobnosti včetně jeho věku a rozumové
a mravní vyspělosti, jakož i k jeho osobním poměrům
tak, aby jeho další vývoj byl co nejméně ohrožen
 Horní hranice sazby pokuty se u mladistvého snižuje
 zákaz činnosti max. na 1 rok + nelze uložit, jestliže
by to bránilo přípravě na jeho povolání
 Od uložení správního trestu lze též upustit za
podmínky v § 59
52
Evidence přestupků
 Stanoví-li tak zákon, pravomocná rozhodnutí o
přestupku a pravomocná rozhodnutí o účasti na amnestii
se zapisují do evidence přestupků
 zapisuje správní orgán, který o přestupku rozhodoval v
posledním stupni
 dotčená osoba může u správního orgánu, který zápis
provedl, proti zápisu námitku =) oprava zápisu
 správní orgán může při rozhodování zohlednit recidivu
pachatele
53