Veřejné finance Veřejné finance a veřejné statky Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství Informace ke zkoušce lForma zkoušky: písemná a ústní l lRozsah zkoušky: l5 uzavřených otázek (max. 3 body/otázka) l6 otevřených otázek (max. 5 bodů/otázka) l lDélka písemné zkoušky: 30 minut l lÚstní zkouška: 1 otázka – max. 5 bodů l lStudenti obdrží za každou absolvovanou přednášku 0,5 bodu. lStudenti mohou vyplnit dotazník, který bude zveřejněný v IS ve Studijních materiálech od 15. 3. do 20. 4. Za jeho vyplnění získají 3 body. l lVýsledné hodnocení: 45 - 41 A 40 - 36 B 35 - 31 C 30 - 26 D 25 - 21 E 20 a méně F l Doporučená literatura lHamerníková, B., Maatyová, A. Veřejné finance. Praha : Wolters Kluwer, 2010. lMrkývka, P., Pařízková, I., Tomášková E. Veřejné finance a fiskální právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 164 s. učebnice - č.505. ISBN 978-80-210-6083-8. lPeková, J. Veřejné finance – teorie a praxe. Praha : Wolters Kluwer, 2012. lTomášková, E. Veřejné finance. Brno : Masarykova univerzita, 2006. lTomášková, E., Pařízková, I. Veřejné finance – ekonomické souvislosti. 1. dotisk 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 136 s. ISBN 978-80-210-7749-2. l Osnova přednášek l1. Úvod do veřejných financí l2. Rozpočtová soustava l3. Státní rozpočet l4. Sociální zabezpečení l5. Daňová soustava l6. Fiskální politika OSNOVA PREDNÁŠKY Veřejné finance a veřejné statky lPojem veřejné finance, lpříčiny selhání trhu a státních zásahů, lnetržní činnosti státu, lpříčiny selhání státu, lveřejný sektor, lveřejný statek. J Pojem veřejné finance lZákon č. 320/2001 Sb. Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) l l§ 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí: lf) veřejnými financemi veřejné příjmy a veřejné výdaje, Pojem veřejné finance l„Pojem sloužící k označení specifických vztahů a operací probíhajících v rámci ekonomického systému mezi autoritami tzv. veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé.“ l (Hamerníková, 2002) l l„Veřejné finance zkoumají působení finančních nástrojů (např. daní) a veřejných výdajů na individuální chování a rozhodování o alokaci zdrojů. Současně je zkoumána efektivnost využívání finančních nástrojů státních zásahů.“ l (Peková, 2005) l Současný pohled na veřejné finance lMá stát přebírat část suverenity racionálně uvažujících a chovajících se subjektů? lBude stát schopen poskytnout těmto subjektům určité užitky? l lRozsah veřejného sektoru – kolektivismus x individualismus. lPodle toho se rozhoduje: ljak velká část statků se bude rozdělovat ljak velká bude redistribuce důchodů a bohatství ljak velký objem prostředků bude z výše uvedených důvodů odčerpán ze soukromého sektoru do veřejného l l J Tržní selhání lMikroekonomické příčiny lMakroekonomické příčiny lMimoekonomické příčiny Mikroekonomické příčiny lNedokonalá konkurence lPřirozený monopol lAdministrativní monopol lNedostatek informací lExistence veřejných statků lExistence externalit lPozitivní lNegativní lReciproční l Makroekonomické příčiny lNedostatečné využívaní zdrojů l l Hlavní cíle hospodářské politiky: lekonomický růst lnízká nezaměstnanost lstabilní cenová hladina lstabilní zahraniční politika l l Magický čtyřúhelník l Mimoekonomické příčiny lZmírnění nerovností mezi subjekty lZvýšení kvality lidského potenciálu lUchování, příp. zvýšení kvality životního prostředí Netržní činnost státu lLegislativní lAlokační ldůsledek mikroekonomických příčin tržního selhání lefektivně alokovat finanční prostředky lRedistribuční ldůsledek mikroekonomických příčin tržního selhání lspravedlivě rozdělit finanční prostředky lnepřímo prostřednictvím progresivních daní lvyšším zdaněním některého zboží lpřímo prostřednictvím adresných peněžních transferů lRegulační lStabilizační ldůsledek makroekonomických příčin selhání trhu l l Příčiny selhání státu lobtížnost předvídání důsledků státních zásahů na soukromý sektor l lomezené informace potřebné pro rozhodování o určitém typu státního zásahu l lrealizační zpoždění státního zásahu l lobtížnost kontroly činnosti státní správy l lbyrokratický aparát, jež má snahu se rozpínat l lproblematický výběr nejvhodnějšího řešení z alternativních návrhů l lvliv zájmových skupin na veřejné rozhodování l lpolitický vliv atd. l J Veřejný sektor (1) lDefinice veřejného sektoru: lzahrnuje instituce a organizace zabývající se činnostmi, které nejsou předmětem zájmu subjektů soukromého sektoru, nebo redistribucí l ljsou úplně či částečně financovány z veřejných prostředků l ljsou spjaty s fiskálním systémem a rozpočtovou soustavou l lPoslání veřejného sektoru: lpředcházet důsledkům selhání trhu, l lřešit důsledky selhání trhu v ekonomickém růstu a sociálním rozvoji. l l l Veřejný sektor (2) lVeřejný sektor se zabývá: lvymezením argumentů pro rozvoj a uplatnění ekonomické úlohy státu, lhlavními oblastmi činnosti veřejného sektoru, lanalýzou a rozborem specifik výsledných produktů veřejného sektoru, lefektivitou činností institucí ve veřejném sektoru. l lVelikost veřejného sektoru: lv ČR je cca 46 % veřejných výdajů / HDP l lSoučasné trendy: lDekoncentrace – rozdělování kompetencí v rámci jednoho subjektu veřejné správy (státu), lDecentralizace – přesun kompetencí ze státu na jiný subjekt veřejné správy ldeetizace Veřejný sektor x veřejné finance lÚkol veřejného sektoru: lzajistit potřebné veřejné statky, lvytvářet podmínky pro fungování soukromého sektoru. l lÚkol veřejných financí: lzabezpečení potřebných finančních prostředků a zajištění efektivnosti jejich použití, lprofinancování různých transferů, lstimulace ekonomických subjektů k určitému chování. l Specifika veřejného sektoru (1) lzpůsob financování veřejných institucí l (veřejnými prostředky) lcharakter vlastnictví těchto institucí lzpůsob rozhodování a specifikum managementu těchto organizací lspecifický způsob poskytování produktů tohoto sektoru spotřebitelům lzaměření jeho činnosti a aktivit na realizaci cílů a produkcí, které nejsou předmětem zájmu soukromého sektoru lzpůsob kontroly činnosti veřejného sektoru l Specifika veřejného sektoru (2) lnelze vždy použít velikost zisku jako kritérium úspěšnosti lobjektivní potřeby a výsledky veřejného sektoru se obtížně definují lefektivnost vložených prostředků se projevuje se značným časovým zpožděním, často je obtížně měřitelná a vyjádřitelná lprojevuje se přirozená tendence k neefektivnosti (narůstání úřednického aparátu) lsnaha výkonných orgánů a administrativních pracovníků maximalizovat svůj užitek l„neprofesionalita“ rozhodování o alokaci zdrojů l l Některá členění statků ldle charakteru statků lvolné statky lekonomické statky l l lpodle způsobu rozhodování lsoukromé statky lveřejné statky l lz ekonomického hlediska lčisté soukromé statky lčistě kolektivní statky (nelze určit přesný podíl jednotlivce na spotřebě tohoto statku, nedělitelná kvalita, nulové mezní náklady) lsmíšené kolektivní statky (lze vyloučit jedince ze spotřeby) lfakultativní lpřikázaná státem tzv. upřednostněné veřejné statky l Veřejné statky lNejčastější chyby v definování: lVeřejné = veřejná produkce a veřejné financování produkce lJsou poskytovány zdarma lVeřejný sektor je při produkci veřejných statků vždy neefektivní l lVeřejné statky jsou spojeny s: lnerivalitou spotřebitelů lnedostupností preferencí lvýskytem „černého pasažéra“ (transakční náklady) l J Způsoby zabezpečování veřejných statků lve veřejném sektoru lveřejnou zakázkou u soukromého sektoru lspolečná participace veřejného a soukromého sektoru l Kritéria pro rozhodování o způsobu zabezpečení veř. statků lObjem vynakládaných finančních prostředků z veřejných rozpočtů l lUžitek obyvatel l l Děkuji za Vaši pozornost. J