Celní právo pro EFP
Dana Šramková


Obsah první přednášky CP
l
lCo je to celní právo
l
lCelní správa (organizační pojetí)
lWCO

Co je to celní právo?
l
lJednoduchá otázka.
lSložitá a nejednotná odpověď.

V podmínkách EU
lRůzné názory i v rámci odborné veřejnosti:
l
lSoučást FP?
lSoučást SP?
lSoučást práva mezinárodního obchodu?
lSoučást práva EU?
l
l Tedy:
lExistuje vlastně „celní právo“?

USA?
lTaxes imposed on imports and exports;
lthe United States Constitution prohibits Congress from imposing taxes on goods exported from a
state.
lAlso called duties.

CLO: Pojem
lCharakteristika:
lPovinná platba sui generis
lStanovená právními předpisy
lVybírána v přímé souvislosti s přechodem zboží přes st. hranici
lOd osob,
lkteré zboží dováží/vyváží či
lpro které je zboží dováženo/vyváženo

CLO: Pojem
l
l
lVeřejná dávka, jež se platí za zboží, které přechází přes celní hranice určitého státu
l

Clo vs. mýto
lMýto – předchůdce cla
lmělo soukromoprávní charakter
lvazba na použití konkrétní komunikace (cesty, mostu)
lClo
lveřejná dávka (výtěžek panovníkovi)
lrozhodná skutečnost pro vyměření cla: přechod zboží přes hranici, druh, množství, původ zboží

Funkce cla
lFiskální:
lpříjem rozpočtu
lpo vstupu do EU pokles (členským státům navíc zůstává jen část – 25%)
lObchodně-politická:
lnástroj hospodářské politiky
lvýznam při vyjednávání
l

Clo vs. daň
lClo - dávka ne/odlišná od daně ?
l
l? Jaké je členění fiskální části finančního práva:
lClo vs. „daň“ sensu stricto
l
l? Clo z pohledu § 2 odst. 3 daňového řádu:
lClo vs. „daň“ sensu lato
l
§Daní se pro účely tohoto zákona rozumí
§a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek,
§b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona,
§c) peněžité plnění v rámci dělené správy.
l
l

Celnictví
lDefinice:
l
lPlnění úkolů orgány celní správy:
lDle celních předpisů
lDle dalších předpisů (správa daní, …)
l

Význam celnictví v ČR dnes
lPřechody z EU do zahraničí v ČR:
lmezin. letiště, vyclívací pošta
lPřeprava zboží v režimu tranzit vyclívaného až v ČR
lVývozy z ČR zásadně proclívány u vnitrozemského CÚ
lSvobodná pásma, svobodné sklady uvnitř unie
l
l

Mezinárodní smlouvy
lustavující zóny volného obchodu:
lskupina dvou nebo více celních území
lNAFTA, ESVO, CEFTA
lo zřízení celní unie:
lnahrazení dvou nebo více celních území jediným celním územím
lVšeobecná dohoda o clech a obchodu – GATT 1994

Právní úprava EU
l
lPřímo aplikovatelné předpisy EU (zejm. hmotněPN):
l
lTěžiště: celní kodex (viz dále)
l
l
lČlenským státům ale ponechána úprava:
l
lOrganizace CS, postavení celníka
lPodstatná část regulace procesu (vlastní proces celního řízení není sjednocen, chystá se celní řád
místo CZ)
l
l

Základní předpis celního práva EU
lCelní kodex Unie - Nařízení EP a Rady (EU) č. 952/2013
lNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU)    č. 2015/2446 (doplnění kodexu)
lProváděcí nařízení Komise (EU) č. 2015/2447
lNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU)     č. 2016/341(doplnění kodexu)

Vymezení celních předpisů dle celního kodexu EU
la) kodex a ustanovení, která jej doplňují nebo provádějí, přijatá na úrovni Unie nebo na
vnitrostátní úrovni;
a)
lb) společný celní sazebník;
l
lc) právní předpisy o systému Unie pro osvobození od cla;
l
ld) mezinárodní dohody obsahující celní ustanovení, pokud jsou tato ustanovení použitelná v Unii.

 Prováděcí a další předpisy EU
l
l
lProváděcí nařízení Komise (EU) č. 80/2012, kterým se vydává seznam biologických a chemických látek
uvedený v čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES)  č. 1186/2009 o systému Společenství pro
osvobození od cla
l
lProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1224/2011 k článkům 66 až 73 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 o
systému Společenství pro osvobození od cla


lProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1225/2011 k článkům 42 až 52 a článkům 57 a 58 nařízení Rady
(ES) č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla
l
lNařízení Komise (EHS) č. 3915/88, kterým se provádí článek 63c nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o
systému Společenství pro osvobození od cla
l
lProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1352/2013, kterým se zavádějí formuláře upravené nařízením
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány
l
l
l

Předpisy ČR - zákony
lZákon č. 242/2016 Sb., celní zákon
lZákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky
lZákon č. 18/2012 Sb. (změnový)
lZákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a
technologií dvojího užití
lZákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a
tranzitu a o změně některých zákonů
lZákon č. 500/2004 Sb., správní řád
lZákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
lZákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě
l

Předpisy ČR – NV a vyhlášky
lNV č. 244/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky
lNV č. 344/2010 Sb., o stanovení formulářů žádosti o individuální a souhrnné vývozní povolení,
žádosti o povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb a žádosti o mezinárodní dovozní
certifikát pro zboží a technologie dvojího užití
lVyhláška č. 245/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona
lVyhláška č. 246/2016 Sb., o způsobu provádění osobní prohlídky celníkem
lVyhláška č. 285/2012 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich
sídlech
l


lVyhláška č. 286/2012 Sb., o vnějším označení, odznacích, služebních stejnokrojích a zvláštním
barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy
lVyhláška č. 287/2012 Sb., o stanovení vzorů žádostí a formulářů používaných při výměně
operativních informací s členskými státy Evropské Unie a v rámci policejní spolupráce prováděné
orgány Celní správy České republiky
lVyhláška MZV č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích
lVyhláška MZV č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného
označování zboží a Protokol o její změně
lVyhláška MZV č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích
lVyhláška č. 422/2012 Sb., o stanovení minimální prahové hodnoty pro počet a objem dovozních
operací, které jsou dostatečné pro vydání osvědčení schváleného hospodářského subjektu
lVyhláška Ministerstva dopravy č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě

EORI
l​​Jedinečný identifikátor pro styk s celní správou od 1.7.2009 dle nařízení Komise (ES) č.
312/2009
lEORI číslo může být přiděleno pouze hospodářskému subjektu s právní subjektivitou.
lO přidělení EORI čísla si hospodářský subjekt požádá v členském státě, v němž má své sídlo. Pokud
subjekt nemá v žádném členském státě sídlo, požádá o přidělení EORI čísla v tom členském státě, v
kterém bude poprvé podávat celní deklaraci.
lV České republice jsou EORI čísla přidělována na celních úřadech.

Celní území
lCelní území – není zcela totožné s územím členských států EU
l
lnapř.
l- Ostrov Helgoland (SRN)
l+ Monako

Celní status
lstatus zboží vyjadřující, že se jedná:
l
lo zboží Unie nebo
l
lo zboží, které není zbožím Unie

Ad Zboží Unie
la) zboží zcela získané na celním území Unie, k němuž nebylo přidáno zboží dovezené ze zemí či
území mimo celní území Unie;
a)
lb) zboží přepravené na celní území Unie ze zemí či území mimo toto území a propuštěné do volného
oběhu;
l
lc) zboží získané nebo vyrobené na celním území Unie buď zcela ze zboží uvedeného v písmenu b),
nebo ze zboží uvedeného v písmenech a) a b).

Ad Zboží, které není zbožím Unie
lzboží jiné než zboží Unie (viz předchozí snímek)
lnebo zboží, které ztratilo svůj celní status zboží Unie.
l
lZboží, které není zbožím Unie, musí být od okamžiku předložení celnímu úřadu dočasně uskladněno.

Předpoklad celního statusu zboží Unie
lVeškeré zboží na celním území Unie se považuje za zboží, které má celní status zboží Unie,
nezjistí-li se, že zboží není zbožím Unie.
l
lVe zvláštních případech je třeba celní status zboží Unie prokázat.
lV zvláštních případech nemá zboží zcela získané na celním území Unie celní status zboží Unie,
pokud bylo získáno ze zboží v dočasném uskladnění nebo zboží propuštěného do režimu vnějšího
tranzitu, uskladnění, dočasného použití nebo aktivního zušlechťovacího styku.

Ztráta celního statusu zboží Unie
la) opustí-li celní území Unie, pokud se nepoužijí pravidla týkající se vnitřního tranzitu;
lb) bylo-li zboží propuštěno do režimu vnějšího tranzitu, uskladnění nebo aktivního zušlechťovacího
styku, pokud to celní předpisy dovolují;
lc) bylo-li zboží propuštěno do režimu konečného užití a následně bylo buď přenecháno ve prospěch
státu, nebo zničeno, přičemž po něm zůstal odpad;
ld) je-li po propuštění zboží zrušena platnost celního prohlášení s návrhem na propuštění do
volného oběhu.

Co se zbožím?
lPropuštění do celního režimu
l
lJiné varianty:
lzničení zboží podle článku 197;
lprodej zboží podle čl. 198 odst. 1;
lpřenechání zboží ve prospěch státu podle článku 199.

Propuštění zboží do celního režimu
l1. Veškeré zboží, které má být propuštěno do celního režimu, s výjimkou režimu svobodného pásma,
musí být uvedeno v celním prohlášení, které je příslušné pro daný celní režim.
l
l2. Ve zvláštních případech lze podat celní prohlášení jinými způsoby, než je metoda elektronického
zpracování dat.
l
l3. Zboží Unie navržené v prohlášení k vývozu, k propuštění do režimu vnitřního tranzitu Unie nebo
pasivního zušlechťovacího styku je pod celním dohledem od okamžiku přijetí celního prohlášení
uvedeného v odstavci 1 až do okamžiku, kdy opustí celní území Unie nebo je přenecháno ve prospěch
státu nebo zničeno nebo kdy je platnost celního prohlášení zrušena.

Celní režimy
lPropuštění do volného oběhu
lZvláštní režimy:
lTranzit: vnější a vnitřní
lUskladnění: uskladnění v celním skladu a svobodná pásma
lZvláštní účel: dočasné použití a konečné použití
lZušlechtění: aktivní zušlechťovací styk a pasivní zušlechťovací styk
lVývoz (režim vývozu pro zboží Unie; u zboží neunijního se jedná o tzv. zpětný vývoz)

Propuštění do volného oběhu
lNejtypičtější
lZboží se stává po propuštění do tohoto režimu zbožím Unie
lStandardně spojeno s úhradou dovozního cla

Proč zvláštní režimy?
lNapř. pro hospodářský účinek
lDosažení kýženého, aniž by předmětné zboží podléhalo:
ldovoznímu clu;
ljiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;
lobchodněpolitickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo
jeho výstup z tohoto územ

Ad Tranzit
lVnitřní tranzit – umožňuje přepravu zboží, které není zbožím Unie, mezi dvěma místy na celním
území Unie.
l
lVnější tranzit - umožňuje přepravu zboží Unie mezi dvěma místy na celním území Unie přes zemi nebo
území mimo toto celní území beze změny jeho celního statusu.

Ad Tranzit
lPřeprava v rámci tranzitu se uskutečňuje jedním z těchto způsobů:
lv režimu vnějšího/vnitřního tranzitu Unie
lv souladu s Úmluvou TIR
lv souladu s Úmluvou ATA/Istanbulskou úmluvou
lna podkladě Rýnského manifestu (článek 9 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně)
l na podkladě formuláře 302 v rámci Dohody mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich
ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951
lv rámci poštovního systému v souladu s akty Světové poštovní unie, pokud je zboží přepravováno
držiteli nebo pro držitele práv a povinností vyplývajících z těchto aktů.
l

Ad Uskladnění
lUskladnění v celním skladu nebo umístění do svobodného pásma
lZboží Unie může být propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo může být umístěno do
svobodného pásma:
lv souladu se zvláštními předpisy Unie
lnebo proto, aby se na ně vztahovalo rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního cla.
lUskladnění není časově omezeno

Ad Uskladnění
lUskladnění v celních skladech:
lRežim uskladnění v celním skladu umožňuje skladovat zboží, které není zbožím Unie, v prostorách
nebo na jiných místech schválených pro tento režim celními orgány a pod celním dohledem ("celní
sklady").
lCelní sklady může pro celní skladování zboží použít jakákoli osoba ("veřejný celní sklad") nebo
mohou být provozovány držitelem povolení k provozování celního skladu ("soukromý celní sklad").
lJe-li to hospodářsky odůvodněné a není-li tím nepříznivě dotčen celní dohled, mohou celní orgány
povolit, aby v celním skladu došlo ke zpracování zboží v režimu aktivního zušlechťovacího styku
nebo v režimu konečného užití, a to za podmínek stanovených uvedenými režimy.

Ad Zvláštní účel
lDočasné použití nebo konečné užití
lDočasné užití:
lPro zboží, které není zbožím Unie a které má být zpětně vyvezeno, podléhalo na celním území Unie
zvláštnímu účelu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla
lZboží nemá být kromě běžného snížení hodnoty způsobeného jeho používáním nijak změněno
lDočasnost – max. 24 měsíců

Ad Zušlechtění
lAktivní zušlechťovací styk:
lUmožňuje, aby pro účely jedné nebo několika zušlechťovacích operací na celním území Unie bylo
použito zboží, které není zbožím Unie,
lNapř. opravy či operace k zajištění dodržování technických požadavků na jeho propuštění do volného
oběhu
lStandardně max. 6 měsíců
lLze i dočasný zpětný vývoz pro účely dalšího zpracování

Ad Zušlechtění
lPasivní zušlechťovací styk:
lUmožňuje, aby zboží Unie bylo dočasně vyvezeno z celního území Unie za účelem zušlechťovacích
operací.
lZušlechtěné produkty, které jsou výsledkem zušlechtění tohoto zboží, mohou být na žádost (za
splnění předepsaných podmínek) propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od
dovozního cla

Organizační diagram
Co je to „celní správa“?
Celní správa
Ve funkčním
pojetí
V organizačním
pojetí

Celní správa - organizace
lZ pohledu národního:
lSoustava orgánů daného státu:
lCelní správa ČR (CÚ + GFŘ)
l
lZ pohledu unijního:
lSoustavy orgánů jednotlivých členských států
lPonecháno na národních právních úpravách
lNení harmonizováno, „jen“ obdobné tendence
l
lZ pohledu globálního:
lWorld Customs Organisation, WTO aj.
lMezinárodní spolupráce celních správ
l

Proč o WCO?
lClo coby jednu z dávek uvalovaných na zboží a služby lze považovat za výrazný faktor ovlivňující
mezinárodní obchod.
l
lJe třeba brát v potaz nejen EU, ale i aspekty celosvětové.
l
lCílem je proto stručné představení Světové celní organizace.


l



lWCO v současnosti:
l
l181 členských zemí = většina celních správ
l
lzahrnuje země s podílem přes 98 % celosvětového obchodu

Název WCO / CCC
l„Světová celní organizace“ (World Customs Organisation – WCO) je název pracovní
lRada pro celní spolupráci (the Customs Co-operation Council – CCC) - oficiální název
l
lcelosvětová mezivládní organizace se sídlem v Bruselu
l
l

Cíle a funkce WCO
lHlavním cílem WCO je zjednodušování a harmonizace celních postupů.
l
lMezi funkce WCO lze v souladu s všeobecným cílem:
lStudium všech otázek týkajících se spolupráce v celních věcech.
lRozbory technické stránky celních systémů včetně souvisejících ekonomických činitelů.
lCílem WCO v této oblasti je navrhnout svým členům praktická opatření k získání co nejvyššího
možného stupně harmonizace a sjednocení celních systémů a procedur.
lVypracování návrhů mezinárodních smluv či jejich změn.
lWCO následně doporučuje jejich přijetí zúčastněným vládám.
l


lTvorba doporučení k zajištění jednotné interpretace a aplikace smluv uzavřených v rámci činností
WCO a v rámci problematiky úmluv týkajících se názvosloví pro třídění zboží v celních tarifech
a určování celní hodnoty zboží.
lFormulace doporučení k řešení případných sporů z úmluv.
lWCO v roli smírčího orgánu pro urovnání sporů, které by mohly vzniknout ve věci výkladu nebo
provádění úmluv.
lZúčastněné strany se mohou společnou dohodou předem zavázat, že přijmou doporučení Rady jako
závazná.
lZajištění předávání a rozšiřování informací týkajících se celních předpisů a celní techniky.
lPoskytování informací a poradenství v celních záležitostech zúčastněným vládám
lz vlastního podnětu nebo
lna jejich žádost.
lSpolupráce s jinými mezivládními organizacemi ve všech oblastech spadajících do působnosti WCO
(např. s WTO).
l

Historie WCO
lVýbor pro EHS
l
l1947: Pracovní skupina dvou výborů
lHospodářského
lCelního
l
lVýsledek práce skupiny:
lvytvoření OEEC
l => později OECD
l
l


lCelní výbor – další analýzy:
ljednotného názvosloví popisu zboží
ljednotné definice celní hodnoty
lexistujících celních předpisů
l
l3 smlouvy z 15.12.1950 (Brusel)
lÚmluva o vytvoření Rady pro celní spolupráci
lÚmluva o hodnocení zboží pro celní účely
lÚmluva o názvosloví pro zařazování zboží do celních sazebníků
l

Založení CCC
l
l
lÚmluva účinná od 4.11.1952
lPrvní Council Session 26.1.1953
l
lMezinárodní den celníků
l
lPrac. název WCO od 1994 (podobně jako WTO)
l

ČR ve WCO
lV souladu s československými ústavními předpisy byla dne 23. září 1965 uložena u belgického
ministerstva zahraničních věcí listina o přístupu Československé socialistické republiky k Úmluvě o
zřízení Rady pro celní spolupráci
l
lÚmluva v souladu s článkem XVIII. vstoupila pro ČSSR v platnost dnem 23. září 1965.
l

Struktura WCO:
světové lokace
l6 regionů světa:
lS Afrika a Blízký a Střední Východ
lZ a střední Afrika
lJ a V Afrika
lDaleká Východ, J a JV Asie, Austrálie a Tichomořské ostrovy
lJ, střední a S Amerika a Kaaribská oblast
lEvropa

Struktura WCO - orgány
lCouncil Session (zasedání Rady)
l
lSekretariát WCO
l
lVýbory - jejich prostřednictvím WCO vykonává svou činnost
lZejména:
lFinanční
lVýbor pro všeobecné záležitosti (= V pro politiku)
l
l


lDalší výbory – realizace činností WCO, např.:
lVýbor pro harmonizovaný systém
lTechnický výbor pro celní hodnotu (GATT č. VII)
lStálý technický výbor
lVýbor pro boj proti podloudnictví
lTechnický výbor pro pravidla původu zboží
l
lKontaktní pracovní skupiny:
lNapř. otázky boje proti porušování autorských práv, ochrana flóry a fauny (CITES), poštovní
přepravy (se Světovou poštovní unií)
l

WCO - činnost
ludržuje mezinárodní harmonizovaný systém celní nomenklatury a podílí se na zajištění realizace
dohody WTO o celní hodnotě a pravidlech původu zboží.
l15. prosince 1950 vyjednána Úmluva o nomenklatuře pro třídění zboží v celních tarifech,
l14. června 1983 nahrazena Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného
označování zboží („harmonizovaný systém“).

WCO - činnost
lKombinovaná nomenklatura znamená jednotný systém třídění a označování zboží, který je nezávislý
na jednotlivých jazycích používaných ve světě. K číselným kódům, které jsou univerzálně
srozumitelné, je možné přiřadit slovní popis zboží v libovolném jazyce.
lHarmonizovaný systém pak představuje klasifikaci zboží na základě číselných kódů, která je užívána
v řadě států světa. Tyto kódy slouží k zařazení zboží do příslušné celní sazby. Vedle celního
řízení se však kódy nomenklatury běžně využívají mj. v oblasti nepřímých daní – např. k určení
vybraných druhů zboží, které podléhají spotřebním daním.
lZ mezinárodního harmonizovaného systému celní nomenklatury v rámci EU vychází Nařízení Rady (EHS)
č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním
sazebníku

WCO - činnost
lÚmluva o oceňování zboží pro celní účely z roku 1950.
lPřekonána, a to v roce 1973 Kodexem celní hodnoty při tzv. tokijském kole („Tokyo Round Customs
Valuation Code“) v rámci implementace čl. VII GATT

WCO - činnost
lÚmluva o dočasném použití zboží, která byla projednána v rámci WCO a uzavřena v Istanbulu dne
26. června 1990:
ltýká se dočasného dovozu zboží a upravuje „karnet ATA“.
lNázev „ATA“ je zkratkou francouzských a anglických slov „Addmission temporaire / temporary
admission“.
lJedná se o mezinárodní celní doklad pro dočasný vývoz a dovoz zboží, který usnadňuje celní
odbavení a manipulaci s vyváženým zbožím. Karnet ATA je vhodné použít při dočasných vývozech
a dovozech
lvzorků zboží za účelem rozšíření obchodních aktivit,
lpředmětů pro účely výstav a veletrhů či
lprofesionálního vybavení (např. nástrojů pro lékaře, aparatur pro umělce nebo zařízení pro
archeology a jiné vědecké pracovníky).
lhttp://www.komora.cz/podpora-exportu-a-zahranicni-vztahy/exportni-dokumenty/ata-karnety/ata-karnet
y.aspx

WCO - činnost
lStejně jako WCO se na přijetí řady dokumentů podílí i další organizace, např. Hospodářská komise
OSN pro Evropu, pod jejíž záštitou byly vyjednány a přijaty tři důležité dohody.
lŠlo o:
l
lCelní úmluvu o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (tzv. „Úmluva TIR“) z roku 1975.
lOperace TIR je však možná jen v zemích, které mají schválená záruční sdružení (k 1. lednu 2009 to
bylo celkem 57 zemí).
l„karnet TIR“ - celní prohlášení, na jehož základě je možné v rámci systému TIR provádět tranzitní
přepravu zboží ve schválených vozidlech nebo kontejnerech pod celní závěrou. Zboží je pak v praxi
kontrolováno pouze na počátku a konci cesty, zpravidla již není kontrolováno v zemích tranzitu.
Karnety distribuuje vnitrostátním záručním sdružením Mezinárodní unie silniční dopravy
(International Road Transport Union – IRU).


lMezinárodní úmluvu o sladění hraničních kontrol zboží, která byla uzavřena v Ženevě dne 21. října
1982. Smyslem této úmluvy je usnadnění mezinárodního pohybu zboží podporou harmonizace a spolupráce
v oblasti hraničních kontrol.
l
lMezinárodní úmluvu o zjednodušení a sladění celních režimů, která je známější jako tzv. Kjótská
úmluva.
lmá více než 30 příloh týkajících se různých aspektů celního práva. Původní Kjótská úmluva byla
sjednána již v roce 1973 (jako součást práva ES bylo přijato v roce 1975 spolu s úmluvou 21
z celkových 31 příloh). Kjótská úmluva je spravována Stálým technickým výborem WCO, pod jehož
záštitou byla vytvořena zvláštní revizní skupina pro tuto úmluvu (viz dále). Dne 26. června 1999
WCO na základě revize původní úmluvy přijala Protokol o změně mezinárodní úmluvy o zjednodušení
a sladění celních režimů.
l