Fiskální stabilita v Evropě
 Evropské finanční právo
Eva Tomášková
eva.tomaskova@law.muni.cz

Typy fiskální politiky
lExpanzivní
lpřímé nástroje: zvýšení vládních výdajů
lnepřímé nástroje: snížení daní
lvýsledek: rozpočtový schodek
l
lRestriktivní
lpřímé nástroje: snížení vládních výdajů
lnepřímé nástroje: zvýšení daní
lvýsledek: rozpočtový přebytek

Fiskální opatření
lAutomatické stabilizátory
lpůsobí automaticky, dlouhodobě a proticyklicky, např. progresivní důchodové zdanění
lnemají žádné nulové vnitřní zpoždění
l
lDiskrétní opatření
lopatření vlády, která mají jednorázový charakter, např. změny v daňových sazbách, zavedení nových
daní
lmají časová zpoždění

Fiskální stabilita
l= udržení veřejných financí
lJe nezbytná pro hladké fungování ekonomiky
lovlivňuje mezigenerační spravedlnost
l
lRozpočet EU
l
lPakt stability a růstu
l

Pakt stability a růstu I.
lje dohoda mezi členskými zeměmi eurozóny zacílená na koordinaci jejich rozpočtových politik
lZemě se mají vyvarovat vysokých schodků státních rozpočtů a vysokému veřejnému dluhu, neboť to by
mohlo mít negativní dopad na stabilitu eura a inflaci v eurozóně.
lVztahuje se částečně i na země, EU, které doposud euro nepřijaly.
lZásady:
lschodek veřejných financí nesmí překročit 3 % HDP
lveřejný dluh musí být menší než 60 % HDP nebo se musí snižovat
lNedodržení stanovených podmínek:
1.Pokud hrozí, že nějaká země nedodrží tyto podmínky, může být napomenuta EK.
2.Pokud tyto podmínky ani poté nedodrží, musí zhotovit plán, jakým způsobem jich chce v budoucnu
opět dosáhnout.
3.Jestliže nepostupuje podle tohoto plánu, může být přikročeno k sankcím:
lpeněžní sankce ve výši 0,2–0,5 % HDP země v závislosti na závažnosti porušení dohody
lSložení určité peněžní částky stanovené Radou, která bude zemi vrácena až začne splňovat kritéria
Paktu stability
lPřed vydáním dluhopisů může být země vyzvána, aby zveřejnila veškeré údaje o emisi
lEvropská investiční banka může být vyzvána, aby změnila svoji výpůjční politiku vůči této zemi
lSankce se neuplatňují v případě mimořádných událostí nebo dlouhotrvající hospodářské krize. O
sankcích rozhodují 2/3 hlasů Rady, dotyčná země nemá při tomto rozhodování žádný hlas.
l

Pakt stability a růstu II.
lPakt stability byl některými evropskými politiky kritizován z důvodu nerespektování přirozených
hospodářských cyklů
l
lFrancie a Německo
lPakt významně prosazovaly
lZjistilo se, že pakt je nepoužitelný proti jejich schodkům (pravidelné porušování schodku VF 3 %
HDP)
lRada Evropské unie v roce 2005 stanovila nová pravidla:
lZvýšil se počet možností, kdy lze překročit deficit VF 3 % HDP
lProdloužení období než EU přistoupí k sankcím
l
lReakce: Kritika menšími zeměmi, které se snažily udržet schodky svých rozpočtů ve stanovených
mezích i za cenu velkých obětí.
l
l

Vývoj fiskální stability
lOd roku 2008:
lzvyšování veřejného dluhu v EU v souvislosti se stárnutím obyvatelstva
lOd roku 2014:
lMíra veřejného zadlužení se mírně snižuje
lNutnost obnovit fiskální rezervy
lVýrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi
l2017:
lVíce než polovina zemí EU vykazovala poměr veřejného dluhu k HDP vyšší než 60 % HDP
l2028:
lBudou-li plně dodržovaná fiskální pravidla stanovená v Paktu o stabilitě a růstu, žádný členský
stát EU by neměl mít zvyšující se podíl dluhu k HDP.
lMatrix of the required annual fiscal adjustment under the preventive arm of the Pact
lRelationship between matrix requirements and economic cycle
lhttps://ec.europa.eu/info/sites/info/files/economy-finance/swd_2018_270_en.pdf
l

Posuzování fiskální udržitelnosti
lVícerozměrný přístup:
lKrátkodobé fiskální problémy S0
lUrčení fiskálního napětí a včasné upozornění na rizika v rámci 1 roku
lStřednědobé fiskální problémy S1
lDosažení poměru dluhu k HDP ve výši 30 % do roku 2032
lZapočítává i dodatečné výdaje spojené se stárnutím obyvatelstva
lDlouhodobé fiskální problémy S2
lStabilizace poměru dluhu k HDP po neurčitou dobu včetně výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva

Ukazatel S0
lna fiskální straně:
lrozpočtové saldo, primární saldo rozpočtu, cyklicky očištěné saldo rozpočtu, stabilizující
primární saldo rozpočtu, hrubý veřejný dluh (výše a změna), krátkodobý veřejný dluh, čistý veřejný
dluh, hrubé potřeby financování, změna výdajů vládních institucí, změna výdajů na konečnou spotřebu
vládních institucí (vše jako % HDP) a rozdíl mezi úrokovou sazbou a tempem růstu
l
lna straně finanční a makroekonomické konkurenceschopnosti:
lčistá investiční pozice vůči zahraničí, čisté úspory domácností, dluh soukromého sektoru, tok
úvěrů v soukromém sektoru, krátkodobý dluh nefinančních podniků, krátkodobý dluh domácností,
klouzavý průměr běžného účtu za poslední tři roky (vše jako % HDP), stavebnictví (jako % přidané
hodnoty), reálný efektivní směnný kurz vůči 35 obchodním partnerům založený na deflátoru vývozu (%
změna za tři roky), nominální jednotkové náklady práce (% změna za tři roky), výnosová křivka, růst
reálného HDP a HDP na obyvatele v PPP jako % úrovně USA
l
lHodnoty ukazatele S0 nad prahovou hodnotou (0,46) v roce 2017 jsou ohroženy fiskálním napětím
lGraf: ukazatel S0 v rozdělení na dva dílčí indexy:
https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/european-semester_thematic-factsheet_public-
finance-sustainability_cs.pdf
l

Ukazatel S1
lPrahové hodnoty:
lNízké riziko = Menší než 0
lStřední riziko = 0 – 2,5
lVysoké riziko = Větší než 2,5
l
lGraf: Ukazatel S1 a jeho složky:
lhttps://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/european-semester_thematic-factsheet_public
-finance-sustainability_cs.pdf
l

Ukazatel S2
lPrahové hodnoty:
lNízké riziko = Menší než 2
lStřední riziko = 2 – 6
lVysoké riziko = Větší než 6
l
lExistují příklady trvalého zlepšování fiskální situace až o 2 % HDP.
lMinimum příkladů trvalého zlepšování o 6 % a více.
lNutnost korekce vysokých nákladů spojených se stárnutím populace.
lJe možné jej rozdělit na 2 části:
lPůvodní stav rozpočtu – některé země mají vysoký schodek vzhledem k úrovni jejich zadlužení a
dlouhodobému růstovému potenciálu – hrozí prudké zvýšení dluhu i bez přihlédnutí k nákladům
spojených se stárnutím populace
l„náklady spojené se stárnutím obyvatelstva“ – některé země čelí většímu růstu výdajů než jiné země
l
lGraf Mezera udržitelnosti S2 v rozdělení:
https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/european-semester_thematic-factsheet_public-
finance-sustainability_cs.pdf
l
l

Možnosti řešení
lSnížení nákladů spojených se stárnutím obyvatelstva
lVeřejný výdaje na důchody činí 11 % HDP EU
lGraf: Veřejné výdaje na důchody:
https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/european-semester_thematic-factsheet_public-
finance-sustainability_cs.pdf
lVýdaje na zdravotní péči činí 7 % HDP, výdaje na dlouhodobou péči činí 2 % HDP
lGraf: Veřejné výdaje na zdravotní péči a dlouhodobou péči:
https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/european-semester_thematic-factsheet_public-
finance-sustainability_cs.pdf
l
lFiskální reforma

Důchodová reforma
lÚprava věku pro způsobilost pro důchodovou dávku
lOmezení systémů předčasných odchodů do důchodu
lZvýšení věku pro odchod do důchodu
lHarmonizace věku odchodu do důchodu u žen a mužů
lÚprava výše důchodové dávky
lSnížení poměru důchodové dávky (průměrný důchod v poměru k průměrné mzdě v celém hospodářství)

Populační pyramida v EU
Zdroj: EUROPA.EU Dostupné z:
https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=People_in_the_EU_-_statistics_on
_demographic_changes

Věková struktura obyvatelstva v ČR
k 31. 12. 2017
Zdroj:  ČSÚ, Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/gender/4-gender_obyvatelstvo

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030
Zdroj:http://72.14.207.104/search?q=cache:zZs2sjIL60cJ:nb.vse.cz/~urbanek/VF101PPT/4temaN.ppt+%22Fa
ktory+r%C5%AFstu+ve%C5%99ejn%C3%BDch+v%C3%BDdaj%C5%AF%22&hl=en&ct=clnk&cd=1&client=firefox-a

Vývoj počtu poplatníků pojistného na důchodce v ČR
Pramen: Škoda, M. Veřejné výdaje na důchodový systém v ČR - možná zlepšení


Vývoj výdajů na dávky důchodového pojištění v ČR
lv mil. Kč
l
l
l
l
l
l
l
l% na celkových výdajích
Pramen: Škoda, M. Veřejné výdaje na důchodový systém v ČR - možná zlepšení

Délka pobírání starobního důchodu v ČR
Rok
Průměrná délka pobírání starobního důchodu
2002
20,7 let
2004
21,3 let
2006
21,7 let
2008
22,3 let
2010
22,8 let
2012
23,3 let
2014
23,6 let
Rok
Roční výdaje na důchody (miliard korun)
2002
210
2004
227
2006
261
2008
306
2010
340
2012
368
2014
376
Pramen: Důchodová reforma [2. 10. 2016]. Dostupné z:
http://www.duchodovareforma.cz/duchodovy-system-2/neudrzitelny-i-pilir-ceskeho-duchodoveho-systemu/

Věk odchodu do důchodu v ČR
Pramen: http://www.mesec.cz/texty/starobni-duchod/
Důchodový věk postupně zvyšuje až na 65 let pro muže a pro ženy, které:
 nevychovaly žádné dítě nebo
vychovaly jedno dítě,
a dále na věk 62 až 64 let u ostatních žen podle počtu vychovaných dětí, tedy na důchodový věk
stanovený pro pojištěnce narozené po roce 1968
Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje na 35 let

Věk odchodu do důchodu
Pramen: Měšec.cz. [2. 10. 20014]. Dostupné z:
http://www.mesec.cz/clanky/kdy-pujdou-evropane-do-penze-v-letosnim-roce/

Vývoj indexu závislosti starých osob v ČR
Pramen: Škoda, M. Veřejné výdaje na důchodový systém v ČR - možná zlepšení


Vývoj poměru průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě v ČR
Pramen: Škoda, M. Veřejné výdaje na důchodový systém v ČR - možná zlepšení


Pramen: Rozdíl mezi penzí a platem je v ČR větší než u sousedů. Novinky.cz [2. 10. 2014]. Dostupné
z:https://www.novinky.cz/ekonomika/262195-rozdil-mezi-penzi-a-platem-je-v-cr-vetsi-nez-u-sousedu.ht
ml

Pramen: "Sozial Kompass Europa", (Social Security Compass), Federal Ministry of Labour and Social
Affairs, 7th Edition 2016


Total investment of pension funds in the OECD (% of GDP)

2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
OECD countries











Australia
78,0
87,1
106,1
93,3
82,2
89,3
92,3
91,0
102,0
109,5
118,7
Austria
4,6
4,8
4,7
4,3
4,9
5,2
4,8
5,1
5,7
5,8
6,1
Belgium
4,3
4,1
4,3
3,2
4,0
3,6
4,1
4,5
5,0
5,7
5,8
Canada
56,4
61,4
60,7
49,9
58,7
63,1
61,8
65,5
70,9
76,3
83,4
Chile
55,6
57,5
61,0
49,8
62,0
62,6
58,0
60,1
62,2
68,1
69,6
Czech Republic
3,8
4,2
4,4
4,8
5,5
5,9
6,2
6,8
7,3
8,0
8,3
Denmark
32,9
31,6
31,6
45,9
41,9
48,3
48,4
48,5
41,7
48,0
44,9
Estonia
2,6
3,5
4,4
4,5
6,7
7,3
6,8
8,2
9,3
11,0
12,8
Finland (1)
65,7
69,0
68,1
58,2
73,5
79,1
42,4
45,4
48,4
50,7
49,4
France
0,0
0,0
0,1
0,1
0,2
0,2
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
Germany
4,1
4,2
4,6
4,6
5,3
5,4
5,5
6,1
6,1
6,7
6,6
Greece (2)
..
..
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,5
0,6
0,6
Hungary (3)
8,3
9,6
10,8
9,5
13,0
14,7
3,8
3,9
3,9
4,1
4,1
Iceland
113,9
124,9
123,3
108,5
115,1
121,8
126,3
136,4
142,7
146,6
149,6
Ireland
45,8
47,4
43,9
33,9
42,6
45,4
41,6
46,0
51,0
57,0
54,0
Israel
29,4
29,2
30,3
39,4
43,6
45,4
45,9
48,3
50,2
54,6
54,5
Italy
2,7
2,9
3,1
3,3
4,0
4,4
4,7
5,4
6,0
6,7
6,9
Japan
30,8
30,2
28,7
28,6
30,2
29,2
29,9
30,5
30,9
32,3
32,0
Korea
1,6
2,6
2,7
2,8
3,3
3,7
4,1
4,9
6,0
7,3
8,2
Pramen: Global pension statistics [2. 3. 2017]. Dostupné z:
http://www.oecd.org/finance/private-pensions/globalpensionstatistics.htm

Total investment of pension funds in the OECD (% of GDP)
Latvia
0,4
0,4
0,4
0,4
0,7
0,9
0,8
0,9
1,0
1,2
1,4
Luxembourg (4)
1,1
1,1
1,0
1,0
2,3
2,0
2,0
2,1
2,1
3,0
2,8
Mexico (5)
8,8
10,0
9,9
10,0
11,7
12,6
12,7
14,1
14,7
15,6
15,6
Netherlands
113,6
116,0
126,0
104,9
110,1
120,4
126,9
144,4
148,7
159,3
178,4
New Zealand
11,4
12,4
11,5
10,4
11,6
14,0
15,4
16,3
18,5
19,9
22,2
Norway
6,6
6,6
6,8
5,9
7,2
7,5
7,2
7,4
8,1
8,8
9,6
Poland (6)
8,7
11,1
11,9
10,9
13,3
15,4
14,6
16,8
18,3
8,8
8,0
Portugal (7)
12,0
12,7
12,7
11,3
12,5
11,0
7,5
8,6
8,9
10,1
10,1
Slovak Republic (8)
0,5
2,4
3,6
4,6
6,2
7,2
8,2
9,4
9,7
10,5
10,3
Slovenia
1,2
1,6
1,8
1,9
2,5
3,0
3,2
3,6
3,9
4,2
4,3
Spain
7,1
7,3
8,0
7,0
7,9
7,8
7,8
8,3
9,0
9,6
9,6
Sweden (9)
8,5
8,7
8,1
6,9
7,8
9,0
8,8
10,1
9,2
9,3
8,9
Switzerland
106,9
108,4
105,6
90,1
102,0
102,5
101,1
107,8
113,4
121,0
123,0
Turkey
0,7
0,7
1,2
1,5
2,3
2,4
4,1
3,8
4,8
5,5
5,5
United Kingdom
74,8
79,5
76,2
63,8
75,7
82,9
89,2
96,3
98,4
98,2
97,4
United States
74,2
76,4
77,3
59,0
69,2
73,8
71,0
73,8
82,3
82,1
79,4

2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
OECD countries











Pramen: Global pension statistics [2. 3. 2017]. Dostupné z:
http://www.oecd.org/finance/private-pensions/globalpensionstatistics.htm

Pokladní plnění státního rozpočtu (mld. Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí [cit. 3. 3. 2017]. Dostupné z:
http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/pokladni-plneni-leden-listopad-2015-23200
Aktuální data:
https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2019/pokladni-plneni-sr-34201
5. Pojistné na SZ, příspěvek na státní pol. zaměstnanosti    400,67
366,51               91,5
5.1. Pojistné na důchodové pojištění     356,37        325,89               91,4
Schválený Skutečnost        Plnění
rozpočet 2015 k 30.11.2015          v %
Sociální dávky*****)    512,64      455,99          89,7
 - důchody    394,43   354,25               90,6
 - prostředky na podpory v nezaměstnanosti      10,98      7,66               72,6
 - ostatní sociální dávky       67,7           59,73               87,7
 - dávky státní sociální podpory      39,54           34,36               88,6

Výdaje na starobní důchody
Nová demografická prognóza. Ministerstvo financí. [8. 4. 2010]. Dostupné z:
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html

Saldo starobních důchodů
Nová demografická prognóza. Ministerstvo financí. [8. 4. 2010]. Dostupné z:
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html

Hlavní problémy
sociálního pojištění
lvysoká nivelizace důchodů, která nemotivuje k vyšší ekonomické aktivitě
lvysoká míra příjmové solidarity
lnedostatečná připravenost systému na stárnutí populace
lnárůst počtu předčasných starobních důchodů v předchozích letech a s tím související stagnace
reálného odchodu do důchodu
lnepřiměřeně velký rozsah náhradních dob pojištění
lnedostatečný rozvoj nositele pojištění vlivem rozpočtového uspořádání a dlouhodobého
poddimenzování finančních prostředků
l
l
l
l Pramen: Penzijní připojišetění – důchodové systémy. Finance.cz. [2. 11. 2009]. Dostupné z:
http://www.finance.cz/home/penzijni_pripojisteni/duchodove_systemy/situace_v_cr/

Vládní dluh zemí EU v % HDP
lhttp://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=teina225&plugin=1


Veřejný dluh v ČR
lV roce 1993 stát převzal dluh ve výši 164 mld. Kč, z toho:
lVnitřní státní dluh cca 92 mld. Kč (věřitelem se stala ČNB a obchodní banky)
lVnější dluh ve výši zhruba 72 mld. Kč.
l
l90. léta - nízký podíl tzv. sekuritizace dluhu (tzn. krytý státními cennými papíry). Dnes je plně
sekuritizován vnitřní dluh.
l
lEmitování střednědobých státních dluhopisů s dobou splatnosti 15, 10 a 11 let a úrokem cca 7 %.
l
lVětšinu státních dluhopisů skupuje bankovní sektor a pojišťovací společnosti.
l
lPodíl veřejného dluhu na HDP se v posledních letech výrazně zvyšuje, podle prognózy vývoje
deficitu st. rozpočtu se tento veřejný dluh v nejbližších letech ještě zhorší.

Vývoj státního dluhu
Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz


Úroky státního dluhu
Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz
Úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu
https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/naklady-statniho-dlu
hu

Důsledky veřejného dluhu
lRozpočtové
lplacení úroků z veřejného dluhu zatěžuje veřejné výdaje
lvysoké úrokové náklady  vedou v mnoha případech ke vzniku deficitu v dalším období
l
lRedistribuční
lu vnitřního dluhu je zpravidla nominální hodnota emitovaných státních cenných papírů na krytí
dluhu příliš vysoká, nemohou ji nakupovat domácnosti. Prostřednictvím úroků z veřejného dluhu je
přerozdělována část finančních prostředků z veřejných rozpočtů ve prospěch bohatých subjektů.
l
lFiskální
ldochází k fiskální nerovnováze – zvyšováním podílu dluhu na HDP – zužuje se prostor pro působení
stabilizační politiky
l
lZměna struktury portfolia
lz portfolia soukromého sektoru se vytlačují ostatní aktiva
l
lInflace
l
lPřestoupení konvergenčního kritéria
lpodíl veřejného dluhu na HDP nižší než 60 %.

Řešení dluhového problému
lvyužít vlivu pozitivních exogenních faktorů
lvyšší tempo eko. růstu než reálná úroková sazba z veřejného dluhu
linflace
lzahraniční pomoci
l
lvyužít vlivu aktivních vládních opatření
lpřebytek státního rozpočtu
lmimořádné jednorázové paušální dávky z kapitálu k umoření dluhu
lmonetárním řešením
lodmítnutí existujícího dluhu, případně úroku
l
l

Řízení státního dluhu
lhttp://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/struktura-a-vyvoj-st
atniho-dluhu

Státní dluhopisy dle typu instrumentu
lhttps://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/podle-typu-instrume
ntu/2018/statni-dluhopisy-podle-typu-instrumentu-31174

Státní dluhopisy dle typu držitele
lhttps://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/podle-typu-drzitele
/2018/statni-dluhopisy-podle-typu-drzitele-za-33000

Účinné řešení dluhového problému zamezují
lnepopulárnost většiny opatření
lomezený časový horizont vlády
lpolitické tlaky
l
l
lFiskální iluze obyvatelstva

Tempo růstu
veřejného dluhu
lKaždý občan včetně novorozenců a důchodců dluží přibližně 166 000 Kč!
l
lhttp://www.verejnydluh.cz/
l
l
l

Koncepce reformy
veřejných financí
lHlavní cíl:
lsnižovat podíl schodku veřejných rozpočtů na HDP při dosahování sociální soudržnosti a kvality
veřejných služeb
l
lsnížení deficitu státního rozpočtu
lNeexistuje definice konečného cíle.
l
l

Dílčí cíle reformy
veřejných financí
lReforma zdravotního a sociálního zabezpečení
lReforma veřejného sektoru
lSnížení pracovníků ve veřejném sektoru
lReforma daní
lStabilizovat daňové kvóty, zjednodušit daně, zefektivnit opatření proti daňovým únikům
lMístní poplatky (daně) – především rozšíření okruhu obecních daní, např. daň z reklamy, posílit
pravomoce obcí u daně z nemovitostí
l

Dosažení cílů
lz 1/3 růstem rozpočtových příjmů
lDPH,
lspotřební daně,
lpojistné
l
lze 2/3 poklesem rozpočtových výdajů
lplaty ve veřejném sektoru,
lsnížení nemocenských dávek,
lvýdajové škrty
l

Současný stav
lPouze změny v právní úpravě, které neposkytují systémové řešení
lNedostatečné růstové impulsy
lnedostatečná revize daní a daňových formulářů
lMandatorní výdaje – sporadické škrty
lPřetrvává nárůst veřejného dluhu
l
l

Požadavky EU na provádění rozpočtové politiky
lSměrnice EU 2011/85 – stanovuje minimální požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce:
lRozpočtové statistiky poskytující podrobné údaje o vývoji rozpočtu
lNumerická fiskální pravidla, která pevně stanoví kvantitativní prahové hodnoty pro rozpočtové
ukazatele
lVíceleté rozpočtové rámce – strategický rozpočtový plán
lNezávislé vnitrostátní fiskální instituce posuzující kvalitu rozpočtování za podmínek
transparentnosti
lRozpočtové postupy, pomocí nichž se stanovují prognózy
lRozpočtový pakt – závazek vyrovnaného rozpočtu během hospodářského cyklu
lZávazný pro členy eurozóny, Bulharsko, Dánsko a Rumunsko
lNařízení EU č. 473/2013 vyžadující sledování vnitrostátních numerických fiskálních pravidel ze
strany nezávislých institucí a nezávislé zpracování makroekonomických prognóz
lZávazný pro členy eurozóny

Implementace požadavků v členských státech
lSměrnice EU 2011/85
lNumerická fiskální pravidla
lvšechny 28 země EU
lVíceleté rozpočtové rámce
lvšechny 28 země EU, přičemž zahrnují min. 3 roky
lÚroveň podrobnosti, věrohodnost příslušných opatření a míra, v jaké jsou závazné, se liší
lNezávislé fiskální instituce
lV celé EU bylo zřízeno 32 takových institucí
lPolsko nepřijalo právní předpisy za účelem zřízení fiskální rady
lRozpočtové postupy a prognózy
lVe většině zemí se na některá či veškerá hodnocení fiskálních rad vztahuje zásada „dodržuj, nebo
vysvětli“ – vláda má povinnost se hodnocením řídit či vysvětlit, proč se odchyluje
lGraf: Přehled nezávislých finančních institucí v EU:
https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/european-semester_thematic-factsheet_nationa
l-fiscal-governance_cs.pdf
l
l

l
lDěkuji za pozornost!

>