PRÁVNÍ A POLITICKÁ
KULTURA ČESKÉHO
STŘEDOVĚKU
Jakub Razim
„STÁT“
DVŮR
SOUD
KRAJ
RADA
CENTRUM PERIFERIE
SNĚM
MĚSTO
STATEKVLÁDCE
PEV-
NOST
ZÁKLADNÍ POJMY
„STÁT“
■ modernizace politické organizace a národněintegrační
úsilí v 19. stol.  orientace
dějepisectví na fenomén „státnosti“ (Kocka)
DEF.:
■ lidské společenství, které si na (víceméně) pevně
určeném území (víceméně) úspěšně nárokuje pro
sebe monopol (kontrolu) na legitimní použití
fyzické moci
■ poměr panství člověka nad člověkem, opírající
se o prostředky moci, jež je dobrovolně
uznávána za legitimní
„PANSTVÍ“
■ šance nacházet poslušnost u určitého okruhu lidí pro každý příkaz, který
je vydán
■ x moc: legitimita, dobrovolnost
■ základ stv. panství  legitimizační nástroje:
 konsensus (Schneidmüller)
 rituály moci (Althoff)
■ předmětové členění (Moraw)
„SPRÁVA“
■ prostředky a způsoby výkonu
panství
■ stabilizace v prostoru  rezidence
■ projevy:
 zpísemnění vladařských aktů
 zajištění opakovatelnosti
činností na podkladě archivní
dokumentace
 profesionalita aparátu
RÁDCI
SLUŽEBNÍCIÚŘEDNÍCI
„ÚŘAD“
• „genetické pojetí“ (Moraw): množina dobově a místně podmíněných správních
činností, vykonávaných v zastoupení za panovníka, jenž nemohl plnit své
povinnosti naráz ve všech koutech své rozlehlé říše
• úřad je služba na principu delegace a zastoupení
• okruhy činnosti:
• výkon svěřených úředních pravomocí
• správa majetku
• smluvní základ
• PO:
• proaktivní ochrana vladařských práv a správa majetku
• fidelita jako korektiv řádného výkonu úřadu
• PR: odměna
VÝCHODISKO: BENEFICIÁRNÍ SYSTÉM
■ družina (Graus)  úřední beneficia (Žemlička)
• termín: Russocki
• pův.:VM
• def. znaky:
• neexistence většího soukromého vlastnictví
• politická elita žije z podílu na důchodech státu, které jsou ji odměnou za službu panovníkovi
• organizační pilíře: 1. hradské zřízení, 2. služebná organizace
• materiální pilíře: 1. veřejná břemena obyvatelstva, 2. výnosy knížecího hospodaření, 3.
regály a monopoly
• KRITIKA:
• „soukromé“ režijní velkostatky x „velká knížecí vesnice“ (Třeštík)
• centralizované „patrimoniální panství“ (Russocki) x „konsensuální panství“
CENTRUM
DVŮR (curia)
• CO: organizované společenství  1. nadřízených a podřízených osob, 2. kolem vůdčího
jednotlivce, který je jeho tvůrcem, 3. má správní, politické a soudní fce + 4. z hosp. dův
teritoriálně zakotvené, 5. má fce reprezentační a kult., 6. je centrem mzn. aktivit (Hlaváček)
• KDO:
 curia minor  „všední“: členové vládnoucího rodu s „domácností“ (úředníci +
služebníci + rádci)
 curia maior  „slavnostní“: obec. shromáždění
• KOLIK: cca desítky (12.-13. stol.)
• teorie:
 „Hausherrschaft“ (Brunner): původ dvora v rodině
 „Zivilisationsprozess“ (Elias): evoluce domácího služebníka ve dvorského hodnostáře
 „Hof als sozialesSystem“ (Hirschbiegel): kultura, vliv, čest, koloběh darů,
„klientelismus“ ...
DVORSKÉ ÚŘADY
• čtveřice hlavních úřadů
(od 12. stol., Rösener)
 komorník
 maršálek
 stolník
 číšník
• dvorské úřady
(čestné služby a chod
dvora)
 maršálek
 lovčí
 mistr kuchyně
 mečník
 stolník
 číšník
 další služebnictvo
• zemské úřady
(veřejná správa s celozem.
působností)
 nejvyšší komorník
 mincmistr
 dvorský sudí
 kancléř a
kancelářský
personál
PANOVNÍK
 titulatura: („pražský“) kníže  král (osob., dědičný)
 pax, Sv.Václav = věčný panovník  transpersonální monarchie 12. stol. (Třeštík, Nový)
 pravomoc:
 vojenská  vojevůdce event. zástupce, terit. omezení (výpravy, služba), sněm. svolení
(zda? x po 1526 kolik?)
 soudní  zdroj a garant spravedl., předseda soudů, odvolání od soudu komor. (obec.
nekonkurence zem. soudu) a dvor. (léna, odúmrti), apelační soud 1548, prokurátor
 zákonodárná  obyčej x psané právo (sněm. usnesení, majestáty s pečetí, obec.
nálezy,ZZ), konkurence zem. sněmu a soudu
 finanční  po 1526 komorní x korunní majetek (1499, dispozice s vůlí stavů)
 správní (vč. lenní, nad církví)  zem. hejtmani, místodržící, jmenování a odvolání
zem., kraj. a dvor. úředníků, jmenování soudců, od 2. pol. 13. stol.: dominium speciale
(města, duch. instituce, regály) x generale (spor PHA vs. BNO)
 VÝV: pravomoci trvají, mění se míra a způsob jejich uplatňování
 nástupnictví:
 dědičnost (seniorát) + přijímání/volba + říš. aprobace + designace + nastolovací rituál
PANOVNICKÁ RADA
 KDO: libovůle panovníka, postupně omezovaná 
 v Č první zmínky v listinách z 13. stol., ve 14. stol. transformace:
 ad hoc poradní sbor  stabilní instituce
 loajalita k zájmům panovníka  podvojná loajalita k panov. a zem. obci
 v Č po 1526 diferencované obsazení:
 nejužší  nejv. zemští hodnostáři
 užší  + zemští soudci
 širší  + radové komorního soudu + důvěrníci pan. + delegáti sněmu + odborníci
X centrální poradní sbory Habsburků
 v Č po 1526 vyprofilované kompetence: sdílené  obsazování úřadů, výlučné král.
 nejvyšší správní úřad, výlučné stav.  stav. výbor
 O ČEM: libovůle panovníka  dříve poradní, „kancelářská“, pak i správní a soud. činnost
 ZNAKY: fidelita (přísaha) + elasticita (Moraw)  věc. a os. nevyhraněnost, proměnlivý a
heterogenní soubor jednotlivců (substrát – polit., voj. moc, odbornost) se stabilním jádrem
 VÝV: od os. důvěrníků k reprezentantům krále a stavů (na M pomaleji)
ZEMSKÝ SNĚM
 stupeň organizovanosti a fáze vývoje stavovského sys. reprezentace: „SNĚM“ (pohusit. obd.) x
„SHROMÁŽDĚNÍ“ (předhusit. obd.)
 platforma pro utváření mocenského dualismu, legitimizace panov. rozhodnutí
 CO: věcná specializace 
 dříve nejdůl. záležitosti „veřejného“ života
přijímání panovníka
bis. volba
válka a mír
legislativa
správa
spory a nespory
 pozd. oddělování soudní a legislativně-správní agendy  předpisy, inkolát, berně, volba
panovníka
 KDE = v zemi: Č  Praha, M  Brno, Olomouc
 KDO: omnes Bohemi  sociální stratifikace  dříve všichni dospělí svobodní muži, pak zemští
předáci, event. bojovníci „druhého řádu“ (Žemlička)
 JAK:
 asymetrie panov. > předáci
 dříve pokřik, „mrmlání“; užší kurie x širší kolokvium (Šimeček)
 pozd. stav = kurie: Č  3 stavy, 3 kurie x M  4 stavy (včetně prelátů), 3 kurie (?)
 v kuriích viritim  zásady: zájmu, většiny, vážení hlasů, pořadí dle soc. hierarchie,
zastoupení
 ve sněmu curiatim  zásada jednomyslnosti
 průběh:
 svolává v čase potřeby a předsedá panovník  poslové se sněm. listy, opisy na
měst. branách
 jednání v češtině řídí nejv. purkrabí dle obyčejů (tlumočení, překlady)
1. společné zahájení  příchod krále a čtení propozic (nejprve král, pak
stavy/jednotlivci)
2. oddělené jednání v kuriích/komisích ad hoc
3. společné uzavření sněmu  vyhlášení usnesení, král. potvrzení a zápis do DZ
(autor: Žemlička)
VÝVOJOVÉ FÁZE:
1. obd. předhusitské
 diskontinuita s kmen. strukturami („věče“)
 Č od 10. stol. x M od 13. stol.
2. obd. husitské
 omezení na čes. území
 strukturální změny 
• kompetence (dle potřeby a rozložení sil, nově ot. vlády, slabost)
• složení (města, rytířstvo)
• způsob svolávání (zemská obec)
• rozhodování („kolbiště zájmů“, usnesení ve formě článků)
3. obd. jagellonsko-habsburské
 stavov. reprezentace  sys. kurií, dualismus, stabilizace jednací praxe
TYPOLOGIE SNĚMŮ:
 generální (od 14 st.)
 zemské
 krajské
ZEMSKÝ SOUD
 nejasné poč. v Č 13. stol.: kontinuita x diskontinuita (reforma PO II)
 KDE: Č  Praha, M  Brno,Olomouc
 KDY: 4-3 x do roka o kvatembrech (cír. období postu)
 O ČEM: žaloby na šlechtice actor sequitur rei, spory o svobodné a deskové statky
 JAK ROZHODUJE: nálezy obecné x zvláštní
 JAK JEDNÁ:
 jednací řeč čeština
 větší x menší  menší úředníci, nespory, spory rytířstva a o předmět nižší hodnoty
 pův. dvůr: kurie  rada x kolokvia  sněm, soud
 priorita mimosoudního řízení („vůle stran láme právo“)
 specifický žalob. nárok  specifický proces. postup
 spojení správy a soud.
 formalismus: žaloby, přísahy x „zmatek“
■ zásady řízení:
 veřejnost
 ústnost
 projednací
 dispoziční („podvolenie práva ruší“)
 akuzační
 rovnost zbraní
 úplatnost
 ne bis in idem
■ jednotný proces x od 14. stol. veřejnopr. inkviziční proces u závažnějšího bezpráví
■ jediná instance x odpor proti formál. vadám řízení do vynesení rozsudku
■ obsazení 
 max. 25 přísedících jmenovaných králem z nominace rady a přísedících (Starý)
 zásada neodvolatelnosti
 král
 zem. úředníci (počet a skladba kolísá): nejv. purkrabí  výkon nálezu, stíhání zločinců;
komorník  ochrana zeměpan. práv, poplatky, exekuce; sudí  řízení jednání; písař 
DZ
 „kmeti“: (pův.) páni + (posl.) rytíři podle „služeb.“ a fyz. věku a urozenosti
■ důkazní prostředky:
 rac. x irac. = ordály: sporná ot. „racionality“ a fce ultima ratio  během 14. stol.
nahrazování ordálů přísahami
 VZORY: zemský soud  šlechtické soudy, městský soud  vrchnostenské soudy
 ČINNOST:
 nalézání práva +
 autentický výklad práva
 výkon sněm. usnesení
■ stádia řízení:
 přípravné řízení  menší úředníci DZ (komorníci)
 iniciativa žalobce, záruky spravedlnosti a zajištění součinnosti žalovaného
 útok/opověď uTrČ
 půhon = soukr. žaloba (pravid. 3x, zrušenoOZZ) a od 16. stol. úřed. obeslání
 líčení pře = meritorní rozhodnutí sporu  soudci
 zahájení soud. dne: svědčení půhonu x od 15. stol. vyhlášení
 zahájení přelíčení: ohlášení stran a čtení žaloby
 exekuce = nucený výkon rozhodnutí  menší úředníci DZ (komorníci)
 fáze dle předmětu exekuce:
 úmluva/upomínka (první výzva k plnění, zajištění majet. podstaty)
 zvod (výzva k provedení knihovního převodu)
 obranný list (druhá výzva k plnění, uvedení v držbu zaknihováním)
 panování (oznámení exekuce na místě)
 odhádání (úřed. ocenění a definitivní držba majetku)
 skutečné panování (symbolický úkon převodu vlastnictví)
útok
opověď
žádost o
půhon
evidence
žádosti
doručení
půhonu
relace o
doručení
zápis
půhonu
do DZ
žádost o
žalob.
přepis
zápis
žaloby
přečtení
žaloby
zahájení a
svědčení
půhonů
volání do
šraňků
vstup do
šraňků
čtení
žaloby
přednes
stran
dk.
čtení
svědectví
vyjádření
stran
ukončení
přelíčení
sestoupení
v potaz
formulace
nálezu
hlasité
čtení
nálezu
žádost o
úmluvu
zajištění
zápisem do
DZ
zvod obranný list panování
odhádání
skutečné
panování
soudní
upomínka
zatykač
zvedení
 centrální soudy a jejich příslušnost:
 zemský (zem. sudí)  obec. prim.  přebírání kauz, dávání „naučení“
 komorní (snad 14. stol., event. 15. stol., hofmistr)  obec. subs. x NE
svobod./manský majetek; polit. delikty
 dvorský (14. stol., dvor. sudí)  spory král. služebníků, odúmrti, léna, věci
delegované panov.
 purkrabský (14. stol., nejv. purkrabí)  pís. závazky, zvl. dlužní úpisy
 maršálkovský (maršálek)  šlecht. status a čest
 mezní (15. stol., purkrabí praž. hradu)  hranice
 manské (lokál. zeměpan. úředník)  feud.-vazalské vztahy, podřízeny dvor.
soudu, v centru lenních soustav
(pečetidlo zemského soudu, 13. stol., kopieANM)
PERIFERIE
VENKOV
HRAD. SOUSTAVA (civitates, provinciae)
• chronologie dle Slámy:
1. Bořivoj – upevnění přemysl. hegemonie ve středníchČechách s pomocíVM
2. Spytihněv I. – přemysl. doména ve středníchČechách (Tetín, Libušín, Mělník,S.
Boleslav, Lštění)
3. Boleslav I. – likvidace okolních knížat, expanze přemysl. hradské organizace do
zbytku Čech
4. Břetislav I. - stabilizace hradištní sítě
• hradiště  opevněná mocenská centra s fcemi: správní, soudní, ekon., voj., nábožen.
• vilikace  panovnická doména organizovaná do dvorců
? služebná organizace (místní název x pís. doklady o spec. výrobě celé vesnice)
(autor: Žemlička)
(autor: Sláma)
LOKÁL. ÚŘADY
VILIKACE:
 vilik
 lovčí
HRADIŠTĚ:
 správce/kastelán
 sudí
 vilik
 komorník
 arcikněz
 služebný personál
MĚSTO: městská (samo)správa
■ institucionální pohled:
 mír
 svoboda
 právo
 zřízení
■ stavebně-his. pohled: areál, hradby
■ hosp.-sociální pohled: oddělení výroby a obchodu a převaha nad zeměděl.,
spol. diferenciace
■ funkcionální pohled: polit.-administrat., voj., ideolog., prod., směnná a kult fce
Druhy měst (dle vrchnosti)
■ královská města (horní, věnná ...)
■ poddanská města
■ na pomezí: komorní města
Městská správa
 vrchnostenský prvek:
 podkomoří/hofrychtéř (soud.)
 rychtář
 zřízenci: biřic, kat
 samosprávný prvek:
 městská rada
 purkmistr
 konšelé + kmeti (magd.
obl. pro soud.)
 obec
 cechy
 kancelář: písař
Městské právo a soudnictví
■ obsah:
 oprávnění a svobody navenek
 právo platné uvnitř města, dle nějž
se rozhoduje na měst. soudu
 zřízení
■ hlavní oblasti:
 jihoněmecké
 severoněmecké (Magdeburg)
■ fragmentární (materiální i procesní)
 měst. soud:
 rychtář + konšelé
 druhy soudů:
 zahájené
 posudky
 mimořádné
 podkomořský
 denní
STATEK: vrchnostenská správa
■ správ. jednotky:
 panství: rentovní  režijní
 statek
■ správ. činnosti:
 ekon.  provoz panství
 soud.
 policejní
 přenesená „VS“  daně, voj.
■ správ. aparát:
 hejtman/úředník  vrcholný orgán:
kancelář, hospodaření, styk s
poddanými
 purkrabí  voj. velitel a správce
hradu, nemovit. majetku a
dominikál. hospodářství, správní
dohled
 písař  čistopisy, registratura,
zastupování hejtmana
 důchodní písař  příjem a výdej
peněz, fin. evidence
 obroční/pivovarský/rybničný písař
 „sektorová“ účet. evidence
 šafáři/správci  vrchnost. dvory a
podniky
 spec. služebníci a řemeslníci
Vrchnostenské soudnictví
 růz. rozsah jurisdikce: velké x malé viny
 kolizní případy svět. os. na duch. statcích  dvor. soud, zem. soud
 měst. právo
 soudce
 jednání řídí vrchnost, nebo pověřený vrchnost. úředník  rychtář, fojt na cír.
statcích, kteří mají na starost i výkon rozhodnutí
 přísedící
 o věci spolurozhodují přísežní/kmetové/konšelé z venkov. komunity
 soudy v sídle panství, ve vsi s rychtou, v panském dvoře:
 obecné/větší  obdoba zahájených měst. soudů; všeobec. jurisdikce civ. a trest.
 posudky
 mimořádné
 opravný prostředek  odvolání k měst. soudu, nebo k vrchnosti
Poddanství
■ his. mírnější forma osobní a majet.
závislosti rolníků na vrchnosti
■ svrchovanost
 právní
 tvorba práva (řády a instrukce)
 aplikace práva (soudnictví)
 správní
■ solidarita
■ partikularismus:
 nepsané obyčeje
 Weistümer z jižní Moravy
■ status čl.  právní režim půdy
■ majet. sféra
 dominium directum  vlastnictví
vrchnosti
 dominium utile  držba poddaného
 poplatky
 omezení dispozice s půdou
 inter vivos x parcelace
 mortis causa x dědění v žen. linii a
testovací svoboda
■ osobní sféra:
 roboty
 pomoci
 omezení stěhování
 omezení sňatků
KRAJE
ČECHY:
 správní fce
 pův.: 13. stol. (Rieger)
 dle „spádových center“ (města,
hrady)
 cca 12 + 4 „vnější“ kraje
 KDO a CO:
 2 poprávci, pak hejtmani
(usedlí v kraji, po jednom z pan.
a ryt.)  „poprava“ = souhrn
policejních a soudních
pravomoci
 krajské sněmy  regionál.
záležitosti, poradní fce
MORAVA:
 vojenská fce
 pův.: 16. stol.
 nejp. 4, pak 5
 poprava v rukou král. purkrabí,
měst a vysoké šlechty