AKADEMICKÉ PSANÍ Analýza právního případu II. JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. Katedra právní teorie PrF MU v Brně Formy deduktivní analýzy •Shrnutí případu / Případová studie/Komentář k judikatuře •Písemné analytické shrnutí případu •Vhodná struktura: •Identifikace věci/případu •hlavička (název případu – pojmenování stran / číslo rozhodnutí); •Citace rozhodnutí v ČR – příklad (Ústavní soud) •Ústavní soud ČR (speciální systém) – dvě alternativy: •Nález ÚS ze dne 12. prosince 2006, sp. zn. I. ÚS 90/06) •Paralelní citace (využívá kód nálezu či usnesení v databázi Ústavního soudu přístupné na internetu): •N 223/43 SbNU 497 •Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu •Třetí cesta je využít citace nálezu ve Sbírce zákonů, to je možné jen u nálezů uvedených v ustanovení § 57 zákona o ÚS • • • Formy deduktivní analýzy •Právní problém „o sobě“ •Skutkový a právní problém, který v případu vyvstal a byl určitým způsobem řešen •Skutkový děj (stav) •Skutkové okolnosti případu musejí být filtrovány – autor musí určit a vybrat, které okolnosti případu vyvolávají právní následky formující právní poselství případu (tzv. relevantní či signifikantní fakta) •Cílem je stanovit skutkový základ či skutkový stav věci •Kdo jsou strany sporu (jiné právní věci) + jaký je mezi nimi právní vztah – právní důvod sporu •Autor by měl zvládnout fakta případu – nejen kopírovat věty, které byly použity v rozhodnutí soudu x na druhé straně by autor měl být opatrný, aby se vyhnul dezinterpretaci faktů •Je možné zdůraznit fakta, která nebyla v rozhodnutí věci soudem vybrána jako relevantní, a poukázat na jejich vliv na řešení případu. • Formy deduktivní analýzy •Procesní „pyramida“ – průběh řízení •Autor by měl vzít v potaz, která procesní fáze jsou nezbytné pro porozumění věci čtenářem •Některá procesní stadia nejsou významná z hlediska rozhodování merita věci a nejsou tak vhodná pro shrnutí případu či případovou studii •Např. případy zrušení rozhodnutí na základě řádného či mimořádného opravného prostředku z procesních důvodů Formy deduktivní analýzy •Analýza argumentace v soudním rozhodnutí •Jedna z největších výzev je odlišit ratio decidendi (rozhodovací důvod případu) od obiter dicta (viz níže IRAC) – to je hlavní úkol případové studie i shrnutí případu •Autor pozoruje případ zblízka: hermeneutická metoda – čtení mezi řádky •Hledání skutečných důvodů pro rozhodnutí, které jsou skryté (zamlčené) ale přesto důležité Formy deduktivní analýzy •Hodnocení autora •Je to autorův vlastní názor na řešení právního případu •Autor může hodnotit: •Logiku právní argumentace – je právní závěr dovoditelný ze skutkových a právních premis případu? •Plausibilitu argumentace – je autor přesvědčen o správnosti právního závěru? •Kontext související judikatury – je s ní právní názor v souladu, nebo není? •Užité právní standardy – jaké právní standardy (normy, principy, korektivy) byly aplikovány a které metody právní interpretace byly použity? •Případová studie x shrnutí případu •Případová studie musí obsahovat vlastní názor autora, případové shrnutí ale nikoliv Formy deduktivní analýzy •Syntéza •Představuje most mezi deduktivní a induktivní metodou •Vztah mezi více případy týkajícími se stejného právního problému nebo přímo téže věci •Použitelné kupř. při změnách judikatury •Autor může: •Formulovat obecný princip, který vysvětluje všechna demonstrovaná rozhodnutí •Porovnat a zhodnotit nekonzistentní přístup soudů či téhož soudu – přehled + vývoj judikatury v určitém typu věcí (kupř. nájem bytu, invalidní důchody…) Případové studie/shrnutí případu (aktuální formáty) •Případová studie – Právní rozhledy /Soudní rozhledy– C. H. Beck: •Nadpis (vystihuje podstatu věci) •Dotčené předpisy •Právní věta (tzn. rozhodovací důvod – ratio decidendi případu) •K věci •Skutkový stav (fakta případu) •Shrnutí procesního vývoje •Z odůvodnění • • Případové studie/shrnutí případu •Formát případové studie /shrnutí případu– Jurisprudence – Wolters and Kluwer, s.r.o.: •Hlavička: •Název soudu •Citace rozhodnutí – spisová značka, číslo jednací, odkaz na pramen – kde bylo rozhodnutí publikováno •Datum rozhodnutí •Závěr (může formulovat autor, nebo právní věta) •Obsah •Související judikatura •Relevantní ustanovení Otázky: •Srovnejte tyto dva formáty případové studie: •Který formát byste upřednostnili pro svou případovou studii a proč? •Kde je podle Vašeho názoru lépe uvádět dotčené předpisy (právní rámec případu)? •Jaká je role ratio decidendi (rozhodovacího důvodu) právního případu a v čem je vyjádřeno ? •Jakou roli hraje tzv. související judikatura? • Formy deduktivní analýzy - IRAC •Analýza IRAC – podrobně viz Calleros, Ch. R. Legal Method and Writing). •Sofistikovanější a více tvůrčí forma analýzy •Lze ji doporučit pro magisterské a doktorské práce, kde musí autoři prokázat nejen analytické, ale i syntetické schopnosti - vlastní závěry, příp. kritika (ta může chybět u shrnutí případu) Formy deduktivní analýzy - IRAC •„I“ znamená „ISSUE“ (Věc) – stručná a jasná konstatace skutkové a právní podstaty věci • Sumarizace rozhodných skutečností – výběr nutných a nejrelevantnějších informací k tomu, aby čtenář pochopil meritum věci •Tvorba dílčích tématických celků •Stručná charakteristika stran sporu nebo jiné právní věci, Formy deduktivní analýzy - IRAC •„R“ znamená RULE (pravidlo) – dikce právních pravidel, která byla aplikována •Analýza právních standardů (hierarchie pramenů práva) •Mezinárodní právo → ústavní právo (monismus, dualismus a další směry) •Zákonné (jednoduché) právo + právo EU •judikatura (národní, EU a mezinárodní – Soudní dvůr EU, Mezinárodní soudní dvůr v Haagu) •V hierarchii zdrojů (pramenů) práva se v současnosti preferuje často judikatura před zákonným právem Formy deduktivní analýzy - IRAC •„A“ znamená „aplikace“ •Model právního sylogismu •Horní premisa - právní věta •↕ inference ↕ hermeneutický kruh •Dolní premisa – skutková věta •Právní význam jednotlivých skutkových okolností v kontextu meritorního právního závěru může být autorem relativizován Formy deduktivní analýzy - IRAC •„C“ znamená CONCLUSION (závěr) , k němuž aplikační orgán dospěl při řešení případu •Rozhodovací důvod (ratio decidendi) je často vyjadřován tzv. právní větou případu •Autor by měl zhodnotit aplikační potenciál rozhodnutí na principu stare decisis •F. Bydlinski: „aplikace předchozí judikatury může být dovozena pouze na základě řádné analýzy, nikoliv jak se ratio decidendi na první pohled zdá (Bydlinski, F. Grundzüge der juristischen Methodenlehre, FOWI, Nummer 95, 2003, p. 82). •v sofistikovanějších akademických textech musí následovat i vlastní hodnocení autora – to musí být odděleno jasně od názoru aplikačního orgánu •