Ekonomické základy práva Michal Janovec 6. Seminář Ekonomie v právní praxi (soukromé právo) Ekonomie v právní praxi •Ekonomie a její pojmy se vyskytují • –Ve veřejném právu (rozpočtové, daňové a bilanční právo) – –V soukromém právu (zejména občanské/obchodní, pracovní právo) Ekonomie v soukromém právu •Spotřebitel a podnikatel nSPOTŘEBITEL: nMaximalizace užitku za stanovených finančního omezení n nMinimalizace finančních požadavků za dosažení stanoveného užitku nPODNIKATEL / FIRMA: nMaximalizace ekonomického zisku (tj. MR = MC) Ekonomické kategorie běžně užívané v soukromém právu? • • nStatky = Goods nZboží, služby – speciální – finanční služby nPříjem x výdaj, výnos x náklad n nPohledávka x závazek x dluh ze závazku nSplnění závazku x zánik pohledávky n nAktivum x pasivum Ekonomické kategorie běžně užívané v soukromém právu • = výrobní faktory a příklady odměn za ně (např. v teoriích Marxe) nPráce: Mzda / plat / odměna… nKapitál: Úrok / dividenda / podíl na zisku / úrok / úroková prémie / odměna za riziko… nPůda: Renta / nájemné… n nDomácnosti / jednotlivci - nabízejí práci jako výrobní faktor, který poptávají zaměstnavatelé, zaměstnanci •= domácnosti získávají mzdu = odměnu za výrobní • Ekonomické kategorie běžně užívané v soukromém právu nVlastníci kapitálu získávají úroky – ekonomicky je úrok nákladem podnikatele za výrobní faktor kapitál. Zároveň je úrok příjmem držitele kapitálu. n nÚrok nerovná se zisk! n nVlastníci půdy jako výrobního faktoru získávají rentu. • nZa jednotku výrobního faktoru jeho držitel získává transferový výdělek (náklady výrobního faktoru) a ekonomickou rentu. nPeníze… • Peníze v současném finančním systému nDluh tvoří od roku 1971 základ současného peněžního systému. n nVětšina peněz v ekonomice jsou takzvaně nekryté (fiat currency), tedy neexistuje k nim žádné krytí zlatem ani žádný reálný základ. n nPeníze jsou tedy postaveny na důvěře k nim (Evropská centrální banka), na „společenské smlouvě“ ohledně nich a na zákonem vynucovaném oběhu (tzv. nucený oběh). • Úvěr / dluh nSmlouvou o úvěru, smlouvou o půjčce nebo smlouvou o leasingu jsme se zavázali splatit nově vytvořený dluh (z právního pohledu NOZ závazek a dluh = povinnosti, které ze závazku plynou). nKe splacení úvěru je nutno zaplatit: 1.Jistinu (principal), 2.Úroky (interest), 3.„Poplatky“ navíc (za vedení úvěrového účtu – v současnosti judikatura o protiprávnosti, za výpisy z účtu…, za rezervaci úvěrového rámce, za pojištění splátek…). n Úrok = zisk z kapitálu • Úvěr a jeho subjekty nPohled dlužníka (v ekonomické teorii spíše firma, v praxi i domácnost) nÚvěr = zdroj financování, povinnost splatit úvěr nPohled držitele kapitálu (domácnost, banka, •spořitelní a úvěrní družstvo, stát) nÚvěr = zdroj příjmů ve formě úroku z vlastního vkladu / jiných aktiv (!) nPohled finančního zprostředkovatele – banky, spořitelního a úvěrního družstva nÚvěr = zdroj zisku ve formě úroku z úvěru (od něj se odečte úrok zaplacený vlastníkovi kapitálu) • Užitková funkce dlužníka a věřitele nDlužník a věřitel mají odlišnou užitkovou funkci současného užitku x budoucího spotřeby ndlužník preferuje současnou spotřebu, zaměňuje zmenšenou budoucí spotřebu za zvýšenou současnou spotřebu, nvěřitel preferuje budoucí spotřebu, zaměňuje zmenšenou současnou spotřebu za zvýšenou budoucí spotřebu. • Cena versus hodnota nCena = výše peněžní úhrady zaplacené na trhu za zboží / službu nCena = také peněžní vyjádření hodnoty zboží / služby (lze říci tržní hodnota podle zákona o oceňování) nCena NENÍ hodnota nHodnota = subjektivní vlastnost zboží / služby (!) nvnitřní hodnota („intrinsic value“) nčistá současná hodnota nUžitná hodnota • Úrok v praxi •Úroky vznikají v souvislosti se závazky •(typicky zápůjčka, úvěr) • •Vyjádření hodnoty peněz nebo sankce za neplnění závazků • • Druhy úroků •Smluvní x Zákonný –Běžný –Z prodlení Z prodlení –Pouze u peněžitých dluhů, v ČR nařízení vlády č. 351/2013 – –Smluvní úrok je dohodnut dopředu – –Úrok z prodlení může být dohodnutý, avšak pokud není, použije se nařízení vlády viz výše. – Úrok z prodlení •Úrok z prodlení je majetkovou sankcí za prodlení dlužníka s plněním jeho peněžitého dluhu. (charakter sankční, nikoliv šikanózní) • •Úrok z prodlení vyjadřuje cenu za neoprávněné užívání jistiny, tedy ušlý zisk, který by věřitel získal, kdyby tyto finanční prostředky měl a investoval je. •povinnost platit úroky z prodlení vyplývá ze zákona jako důsledek prodlení se splněním zápůjčky •Lze požadovat i u bezúročné zápůjčky Smluvní úrok •Smluvené úroky představují odměnu za půjčení peněz •povinnost dlužníka (vydlužitele) zaplatit věřiteli (zapůjčiteli) smluvené úroky vzniká ze závazku ve smlouvě Příklad smluvního ujednání •III. •Úroky •Zapůjčitel a vydlužitel se dohodli na úroku ze zápůjčky ve výši 3M PRIBOR + 2,5%p.a. •Vydlužitel se zavazuje zaplatit úrok uvedený v předchozím odstavci při splacení. •IV. •Úroky z prodlení •Úvěrovaný se zavazuje zaplatit úvěrujícímu pro případ prodlení od prvního dne prodlení kromě úroků sjednaných v čl. III. této smlouvy ještě úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 0,025% z dlužné částky za každý den prodlení. • • Nemravné úroky •Tj. proti dobrým mravům (v § 580 NOZ) • •hranice mravnosti úroku se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček •(rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 21 Cdo 1484/2004 a 33 Odo 236/2005). •Cca 60% ročně, 5% měsíčně, 0,16% denně) • •Ohledně úroků z prodlení taktéž (viz. Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 523/07) • Smluvní pokuta •Zajišťovací prvek u závazků (i nepeněžitých) •Sankční prvek – paušalizovaná náhrada škody •není třeba prokazovat jakékoliv zavinění •Nemravná bývá smluvní pokuta vyšší než 0,5 % denně, avšak nelze tvrdit obecně • •Smluvní pokutu stanovenou pevnou částkou bude možné považovat za nepřiměřenou, pokud bude poměr mezi hodnotu zajištěné povinnosti a výší smluvní pokuty, kterou byste byli povinni zaplatit i za pouhé dva nebo tři dny prodlení, zjevně neférový. Smluvní pokuta a náhrada škody •Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak je smluvní pokuta paušalizovanou náhradou škody, avšak je možno požadovat škodu i vedle smluvní pokuty Výpočet úroků z prodlení •Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. • •Tj. pokud prodlení od 1.2.2019, bude výše úroků z prodlení kolik? Ekonomie vymáhání závazků •Vymáhání jistiny •Další související plnění (smluvní pokuty) •Příslušenství –Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním (1.200 Kč) –Soudní poplatek dle Zákona č. 549/1991 Sb. (5% z jistiny) –Pokud vztah mezi podnikateli tak ještě třeba připočíst náklady spojené s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč – – • • Příslušenství a náklady (soudního) řízení •Náklady řízení tvoří částka představující náklady k vymožení práva –Soudní poplatek –Náklady právního zastoupení (advokátní tarif – vyhláška 177/1996 Sb.) –Náklady jsou tvořeny skutečnými výdaji jako je cestovné, paušalizovanou odměnou závislou na předmětu sporu a paušalizovanými náklady za každý úkon advokáta Návrh na úhradu nákladů řízení •Odměna je počítána z tarifní hodnoty 50.000,-kč dle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu. •Soudní poplatek: 5.000 Kč • Odměna režijní paušál •Převzetí právního zastoupení 3.100 Kč 300 Kč • •Vyjádření ve věci 2x 3.100 Kč 300 Kč • •Účast na jednání 2x 3.100 Kč 300 Kč • •1.953,-Kč Náklady na cestu do Olomouce a zpět z Brna automobilem xxx •1.353,-Kč (3 x 78 km za 3 cesty Brno – Vyškov při komb. Spotřebě 5,9l/100 km •6 x 100,-Kč za promeškaný čas (Brno – Olomouc je 5 půlhodin na cestě.) Příklad •Smlouva o zápůjčce 10.000 Kč (soukr. osoby) •Splatnost 31.12.2017 •Neuhrazeno nic •Předžalobní výzva zaslána •Podána žaloba 30.3.2019 • •Formuluj žalobní petit včetně úroků a nákladů Žalobní petit •Žalovanému se ukládá, aby do 3 dnů od právní moci rozsudku uhradil žalobci… •10.000 Kč •+ soudní poplatek (5%), minimálně 1.000 Kč, tj. 1000 Kč. •Náklady řízení: 3 právní úkony (převzetí a příprava, předžalobní upomínka, žaloba) á 1500 Kč (§7 bod 5. adv.tarifu) – tj. 4500 Kč plus 3x režijní paušál á 300 Kč (§13/4 adv. tarifu) – tj. 900 Kč •Úroky z prodlení: od 1.1.2018 (8,5% p.a., neboť 1.1.2018 byla repo sazba 0,50% plus 8%) – tj. 1057,26 Kč (454 dní, při úroku 2,32Kč/den) •