Ekonomická integrace v Evropě - od uhlí a oceli k euru Ekonomické základy práva přednáška Měnící se politická mapa Evropy •https://www.youtube.com/watch?v=uxDyJ_6N-6A Počátky ekonomické integrace v Evropě •Kdy první myšlenky „dobrovolné“ ekonomické integrace? •Římská říše, Habsburská monarchie, Německý spolek? •Jiří z Poděbrad a jeho návrh k vytvoření Všeobecné mírové organizace (1462)? • • • • • • • Mapa pouze ilustrační Počátky ekonomické integrace v Evropě • • • • • • •Různé důvody, různé situace, různá míra „dobrovolnosti“ integrace • • • • • • Nuremberg_chronicles_f_251v_2_(Georgius_rex_bohemie).jpg julius-caesarjpg.jpg 8_20_2.jpg 338px-BismarckArbeitszimmer1886.jpg Počátek 20. století •Po skončení první světové války: •Vznik nových států •Vznik nových – více či méně – samostatných ekonomik •Vznik nových měn •Rostoucí vliv USA v Evropě (a celosvětovém měřítku) • • • ? Počátek 20. století •Po skončení první světové války: •Vznik nových států •Vznik nových – více či méně – samostatných ekonomik •Vznik nových měn •Rostoucí vliv USA v Evropě (a celosvětovém měřítku) • •Pro 20. a 30. léta v západní Evropě je typický protekcionismus, cla, ekonomické soupeření • • bez názvu.png 30. léta 20. století •Zřízení Banky pro mezinárodní vypořádání (Bank for International Settlements) se sídlem v Basileji •Založena byla v souvislosti s tzv. Youngovým plánem, který se týkal placení reparací, uloženým Německu po první světové válce v rámci systému Versaillských smluv (snižoval původní výši) •Banka měla působit jako zprostředkovatel a měla vybírat, zpracovávat a distribuovat vítězným mocnostem splátky reparací •Následně získává i nové funkce (v současné době např. tvorba basilejských standardů) • • • • Basel_-_Bank_für_internationalen_Zahlungsausgleich3.jpg Druhá světová válka •Ve 30. letech v Německu nástup národního socialismu •Druhá světová válka •Německá říše využívá ekonomické produkce v zabraných územích •Např. při napadení SSSR (operace Barbarossa) nejprve útok na významné oblasti průmyslu a zemědělství (40% obyvatel, cca 37% průmyslové výroby) •Snaha Německé říše o budování tzv. velkoprostorového hospodářství, resp. Grossmarkt Kontinentaleuropa • • • Poválečná léta – rozložení sil •Nové rozložení sil – rozdělení sfér vlivu •Kapitalistické hospodářství – západní Evropa, USA •Plánované hospodářství – SSSR a satelity •Ekonomické, politické i strategické soupeření • • • b3160e256c52486936fb761f34437a83.jpg.png Poválečná léta – snahy o ekonomickou spolupráci v západní Evropě •Snaha o eliminaci protekcionismu – důraz na celní politiku •1947 – Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) •Základní principy: •Zákaz kvantitativních omezení vývozu a dovozu •Zásada tzv. „nejvyšších výhod“, tj. zahraniční podnikatelé stejné podmínky jako domácí •Koordinace v celní politice •Jednání o snižování cel – v „kolech“ •Nejúspěšnější tzv. Kennedyho kolo v letech 62-67 • • • Poválečná léta – snahy o ekonomickou spolupráci II •Již v roce 1944 jednáno o budoucím mezinárodním měnovém systému •Výsledek tzv. brettonwoodský systém • •Zřízení Mezinárodního měnového fondu (MMF) •(systém mezinárodních plateb) •Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD) •(úvěry na obnovu válkou zničených zemí) •Základem americký dolar •(v přeshraničních transakcích centrálních bank si uchoval vazbu na zlato) • • • • bretton-woods.jpg Fungování BW systému a jeho konec •Nejprve relativně řádné fungování systému •Většina světových zásob zlata v USA •V důsledku pasivní obchodní bilance zlato „odplouvá“ z USA •1971 – Richard Nixon ukončuje brettonwoodský systém (krytí dolaru zlatem) •Nastává režim plovoucích měnových kurzů •„cena“ měn se vytváří na trhu •Působení nabídky a poptávky (ovlivnění různými faktory, jako např. politická situace, výše úrokových sazeb, platební bilance, ale i různé přírodní katastrofy, atd.) • • • • Poválečná léta - snahy o ekonomickou spolupráci v Evropě •1948 – smlouva o celní unii mezi státy Beneluxu •1948 – vznik Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) – původně za účelem realizace Mashalova plánu • ta následně v roce 1961 přeměněna na Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) •koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu •cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů • • Přehled možných stádií integrace •Zóna volného obchodu - dvě či více zemí se dohodnou, že sníží či zruší cla na určité statky •např. NAFTA (Kanada, Mexiko, USA), EFTA (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko) •Celní unie - sdružení zemí, které podstatným způsobem omezily vzájemné obchodní bariéry, uplatňují stejný tarif/clo vůči nečlenským státům •např. EU a Turecko, do roku 2004 to bylo i ČR a SR) •Společný trh – členské státy odbouraly veškerá cla, používají společný celní sazebník, je mezi nimi zaručen volný pohyb zboží, služeb, práce a kapitálu •vyšším stádiem je jednotný vnitřní trh, kde členové zavedli společné technické normy pro výrobky a služby, vnitřní hranice již de facto neexistují •EU od 1. poloviny 90 let • • • • Přehled možných stádií integrace II •Hospodářská unie – ekonomiky jednotlivých zemí přenáší část svých pravomocí na nadnárodní instituce, společné rozhodování o některých obchodních a státních politikách • •Měnová unie – členské státy používají jednu měnu, společná měnová politika •Eurozóna • •Kompletní politická integrace – jednotný daňový systém, rozpočty, měna, legislativa, představitelé – v podstatě jeden celek • • • • • • Myšlenky o integraci v Evropě •Hrabě Coudenhove-Kalergi (1894-1972) •Rakouský šlechtic s československým občanstvím •Myšlenky spojené – integrované Evropy •1922 – zakládá Panevropskou unii (jako spolek) •Mezi členy např. Einstein, Mann, Adenaur, Kreisky, atd.) •Coudenhove-Kalergi stále zmiňován některými předními představiteli současné EU, jako zdroj inspirace •(viz např. zde http://europa.eu/rapid/press-release_PRES-12-476_en.htm) • • • bez názvu.png Evropské společenství uhlí a oceli •1950 – ministr zahraničí Francie Robert Schuman přichází s plánem na spolupráci v oblasti uhlí a oceli •Koncepce měla zajistit, že „válka mezi Německem a Francií bude nejen nemyslitelná, ale také materiálně nemožná“ •1951 – vzniká na základě „pařížské“ smlouvy Evropské společenství uhlí a oceli •Nadstátní orgán – Vysoký úřad ESUO •Členové: Francie, SRN, Itálie a státy Beneluxu • • Bundesarchiv_Bild_183-19000-2453,_Robert_Schuman.jpg Římské smlouvy •Koncept ESUO se osvědčil •1957 – uzavření „římských“ smluv a zřízení: 1.Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) 2.Evropské hospodářské společenství (EHS) •Cílem bylo nejprve vytvořit společný trh, následně hospodářskou unii •Zatím nebylo uvažováno o měnové unii •Nejprve začala být tvořena celní unie – 1968, jednotný celní tarif • Evropská hospodářská společenství •1967 tři společenství ESUO, EHS a EURATOM dále fungují společně jako Evropská společenství (ES) •Sama dále existovala – viz níže Integrace v 70. letech 20. století •1973 - přistupuje Dánsko, Irsko a UK •byly zavedeny nové oblasti politiky (environmentální a sociální) •1975 - byl zřízen Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR – European Regional Development Fund) •I v současné době jeden z nejdůležitějších fondů EU, Obecným cílem fondu je posílení ekonomické a sociální soudružnosti v Evropské unii, čehož se snaží dosáhnout vyrovnáním rozdílů mezi jednotlivými regiony Alternativní integrace v Evropě •Evropské sdružení volného obchodu (ESVO) •založeno počátkem 60 let •zakládající státy UK, Dánsko, Norsko, Švédsko, Portugalsko, Švýcarsko, Rakousko – následně i Island •ESVO fungovalo jen jako volná dohoda o odstraňování překážek vzájemného obchodu – bez cíle vytvořit hospodářskou unii. Následně někteří členové odešli do ES •nyní členy Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko • logo-e-f-t-a.png 70. léta 20. století •Sedmdesátá léta z ekonomického pohledu problematická •Západní Evropa překonává ekonomickou recesi, hospodářský vzestup trvá jen do roku 1973 • Největší ekonomický propad přichází v letech 1974-1975 – prudce klesá průmyslová výroba, stoupá nezaměstnanost •mimoto rostou i ceny – objevuje se stagflace, v té době nový jev, tj. růst cen a zároveň i nezaměstnanosti. •růst cen ovlivňovalo více faktorů, např. odchod od bretonwoodského systému, ale i ropné šoky 70. léta 20. století – ropné šoky •Viz video (s ohledem na jeho populárně-naučný charakter berte s rezervou) •https://www.stream.cz/slavnedny/10007757-den-kdy-zacal-prvni-ropny-sok-16-rijen • • • • •Pro srovnání cena ropy dnes: http://markets.businessinsider.com/commodities/oil-price?type=wti 80. léta 20. století •Začátkem 80 let vstupuje do ES Řecko •v polovině 80. let pak Španělsko a Portugalsko •vstup jihu znamená růst důležitosti provádění regionálních programů podpory • V polovině 80 let rovněž Evropská komise, pod vedením Jacquese Delorse vydala bílou knihu, dle které měl být jednotný trh dokončen k 1.1.1993 (i myšlenka společné měny – viz dále) •tento plán byl zahrnut do tzv. Jednotného evropského aktu (první významná revize Římských sluv – nové orgány ES a úprava rozhodování) – platnost od 1.7.1987 90. léta 20. století •Přelom 80/90 let sebou přináší velké změny. Sjednocení Německa v říjnu 1990, zánik SSSR v roce 1991 • V roce 1993 vstupuje v platnost tzv. Maastrichtská smlouva. Vedle organizačních změn představuje tzv. „tří pilíře“ – Evropskou unii (EU). 1.Stávající Evropská společenství tvoří tzv. první pilíř. 2.Jako druhý pilíř byla nově zavedena Společná zahraniční a bezpečnostní politika 3.Jako třetí pilíř spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věci •Významnou novinkou byl plán zavedení jednotné měny v rámci hospodářské a měnové unie, obsahující konvergenční kritéria pro její přijetí Integrace v oblasti měnové •1969 - v Haagu konal vrcholný summit představitelů EHS •Výsledkem setkání bylo stanovení cíle - vytvoření měnové unie •Neshoda, jak cíle dosáhnout, různé státy měly různé představy •nakonec byl pověřen Pierre Werner, ministerský předseda Lucemburska, který vypracoval zprávu o tom, jak cíle dosáhnout •Tzv. „wernerův plán“ • ovšem stále odpor některých států – zejm. USA a Francie 220px-Pierre_Werner_204g.jpg Integrace v oblasti měnové II •v letech 79-99 existoval tzv. Evropský měnový systém (European monetary system, EMS) •cílem bylo mj. udržení stabilních kurzů mezi měnami •souvisel s koncem bretonwoodského systému •směnné kurzy neměly pohybovat o více než 2,25% •zřízena tzv. ECU (European Currency Unit) – účetní jednotka, vážený průmět EMS měn •vázanost participujících měn k ECU Integrace v oblasti měnové III •EMS rozpracován v Maastrichtské smlouvě, která již obsahovala myšlenku vytvoření hospodářské a měnové unie – ve třech fázích: 1.zcela volný pohyb kapitálu (bez devizových kontrol) + Zvýšení strukturních fondů n podporu odstraňování nerovností mezi jednotlivými státy + dohled nad hospodářskými politikami jednolitých států 2. Od roku 1994 – zřízení Evropského měnového institutu ve Frankfurtu (EMI), zavedení pravidel pro snížení národních deficitů 3.Od roku 1999 (2002) – euro jako společná měna 12 zemí (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko) – funkci EMI převzala ECB Euro – měna eurozóny •Od roku 1999 - pevná fixace kurzu národních měn •Od roku 2002 – bankovky a mince •V roce 2002 cca 14 miliard kusů bankovek a 52 miliard kusů mincí • •V současné době měna 19 zemí •Mimo to: •Bulharské leva je pevně navázáno na kurz eura •chorvatská centrální banka cílí stabilní kurz kuny vůči euru o_1c4sev1146jjmv0q1v1td41bjla.jpg Evropská centrální banka •Od roku 1999 provádí měnovou politiku eurozóny •Spolu s centrálními bankami států eurozóny tvoří tzv. Eurosystém •Cílem cenová stabilita: •meziroční inflace „pod ale blízko 2%“ •Měnověpolitické nástroje: •Standardní (klíčové sazby v kladných hodnotách, minimální rezervy) •Nestandardní (speciální programy QE, klíčové sazby v negativních hodnotách) f7a51ad7630cc3538b28c4c03254ccbe_XL.jpg Zákaz „monetary financing“ •Ve smlouvě o fungování EU je zákaz měnového financování (čl. 123) •Co je to měnové financování? • •2015 – případ Gauweiler (C-62/14) •a další … Ve stručnosti k evropské dluhové krizi •Prohlubující se problémy rozdílných ekonomik •Někteří ekonomové uvádí, že jednotná úroková sazba podněcovala přehřívání některých periferních ekonomik a pomalejší růst vyspělejších zemí •Růst veřejného dluhu zejm. jižních států eurozóny • •Případný default může ohrozit věřitele, tj. zejm. bankovní sektor, potažmo finanční stabilitu „Záchranné fondy“ – od EFSF k EMF •EFSF – Evropský nástroj finanční stability, 2010, oprávněn vydávat dluhopisy, jejichž zapůjčením může pomoci státům eurozóny • •EFSM – Evropský mechanismus finanční stabilizace, 2010 •Nařízení rady (EU) č. 407/2010, ze dne 11. května 2010, o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace • •ESM – Evropský stabilizační mechanismus, 2012; zřízen samostatnou mezinárodní smlouvou, nahradil předchozí dočasná řešení EFSF a EFSM • •EMF- Evropský měnový fond; 2018?, v současné době plánované; měl by nahradit ESM • esfs.png cFjXWxxs_400x400.png Doporučená literatura •Sirůček, P. a kol.: Hospodářské dějiny a ekonomické teorie (vývoj-současnost-výhledy). 1. vydání. Slaný, Melandrium 2007. ISBN 978-80-86175-03-4. 511 stran •Fontaine, P. Evropa ve 12 lekcích. Dostupné zde: https://publications.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/009305e8-2a43-11e7-ab65-01aa75ed 71a1/language-cs •Šíma, J. Sjednocování Evropy. O hledání evropské identity a zneužití myšlenky Evropy bez hranic. Dostupné zde: http://libinst.cz/wp-content/uploads/2017/05/sima_evropa.pdf •Evropská komise. History of the euro. Dostupné zde: https://ec.europa.eu/info/about-european-commission/euro/history-euro/history-euro_en •Scheller, K. The European Central Bank. Frankfurt: ECB, 2004. ISBN 92-9181-506-3 (online). Dostupné zde: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/ecbhistoryrolefunctions2004en.pdf Otázky? • •Děkuji za pozornost • • •JUDr. Johan Schweigl, Ph.D. •Johan.Schweigl@law.muni.cz