K O M I S E • N e l e g i s l a t i v n í a k t y Nelegislativní právní akty •hierarchicky nižší typ unijních normativních aktů jsou nelegislativní akty s obecnou působností •čl. 290 a 291 SFEU (terciární legislativa) - přijímané Komisí •jejich počet mnohonásobně převyšuje počet legislativních aktů sekundárního práva •1. v přenesené (delegované) pravomoci •Tyto akty doplňují nebo dokonce mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné, a to na základě zmocnění obsaženého v tomto aktu. •Ve zmocnění může být výslovně stanovena podmínka, že Evropský parlament nebo Rada mohou zrušit přenesení pravomoci. Označení „v přenesené pravomoci“. •2. k provedení (implementaci) aktů sekundárního práva v případech, kdy je implementace předpisu nutná na unijní úrovni (označení „prováděcí“). • Nelegislativní právní akty •Výše uvedené akty přijímány postupem zvaným komitologie •V rámci tohoto postupu členské státy dohlíží nad normotvornou činností Komise prostřednictvím „pracovních“ výborů, z nichž některé mají pravomoc zabránit přijetí právního aktu Komise. Existuje přitom i tzv. odvolací výbor, který řeší případy, kdy nedojde ke shodě na pracovní úrovni. •Nařízení č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí – tzv. komitologické nařízení. •I nelegislativní akty se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie. • Komitologie Prováděcí pravomoci Komise Pojem „komitologie“ •Způsob, jakým Komise vykonává prováděcí pravomoci, které jí svěřily zákonodárné orgány EU, s pomocí výborů složených ze zástupců členských států Unie. •Útvary Komise předkládají těmto výborům návrhy prováděcích aktů, aby tak získaly jejich stanovisko. •nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 182/2011 • Výbory •Výbory komitologie jsou Komisi nápomocny při výkonu prováděcích pravomocí tím, že vydávají stanoviska k návrhům prováděcích aktů před jejich přijetím. •Zasedají v nich zástupci všech členských států EU a předsedá jim zástupce Komise. •Výbory se zřizují na základě nařízení, směrnic nebo rozhodnutí přijatých zákonodárnými orgány EU („základní právní akty“) Základní právní akt určí obsah a rozsah prováděcích pravomocí a stanoví typ postupu projednávání, který bude v daném případě použit. •Zasedání výborů několikrát ročně Způsob práce •Před každým zasedáním zašle Komise příslušným orgánům členských států pozvánku, pořad jednání a návrh prováděcího aktu. •Po zasedání zveřejní Komise v rejstříku postupů projednávání výsledky hlasování a stručný zápis ze zasedání. •Dohled nad tím, jakým způsobem Komise vykonává své prováděcí pravomoci, uskutečňují pouze členské státy. Evropský parlament a Rada mají v rámci všech postupů všeobecné právo na informace o činnosti výborů a také právo na přezkoumání návrhů prováděcích aktů založených na běžné („řádné“) legislativě Odvolací výbor •V některých zvláštních případech se Komise může s návrhem prováděcího aktu obrátit na tzv. odvolací výbor (a to zejména v případě, že výbor, který byl na základě základního právního aktu konzultován, hlasoval proti návrhu). •Odvolacímu výboru předsedá zástupce Komise. Jedná se o výbor komitologie, i když se skládá ze zástupců na vyšší úrovni. Jeho účelem je znovu posoudit návrh prováděcího aktu a v případě potřeby učinit změny. •