Obecné zásady práva EU



Pojem práva Evropské unie
•
•Kategorizace norem práva EU podle způsobu, resp. subjektu jejich tvorby
•
•1. právo primární,
•2. právo sekundární (+ terciární – nelegislativa)
•3. mezinárodní smlouvy uzavírané EU,
•4. obecné zásady vznikající zobecňováním jak
• - existujících pravidel práva EU, tak i
• - členských států (jsou na úrovni primárního práva).
–Formulace (znění): judikatura Soudního dvora

Pojem obecných zásad a jejich existence
•
•Obecné zásady = obsahově obecná, relativně abstraktní pravidla příslušného právního systému
• - výčet a obsah není zcela jednoznačný, i když je relativně určitý
•
•Východiska pro existenci obecných zásad práva EU:
•1. Obecné principy budování celého právního systému EU
•2. Žádný právní řád nemůže ve svých předpisech pamatovat na každý detail úpravy. Konkretizace
existujících pravidel a zaplňování mezer -  judikatura soudů.

Zdroje obecných zásad unijního práva
•1. primární právo EU (Soudní dvůr je dedukuje z celkového smyslu a zaměření Smluv)
•2. vnitrostátní právní řády členských států (ústavy). Právo EU nemůže existovat odtrženě od
právních řádů členských států (právní postavení jednotlivce).
•Proto: obecné zásady jsou závazné na úrovni primárního práva
•

Vztah obecných zásad a konkrétních pravidel unijního práva
•1. Konkrétní norma stanoví konkrétní pravidlo chování, obecná zásada stanoví, proč má být
aplikována (kontext).
•2. Konkrétní pravidlo dává odpověď na konkrétní otázku a požaduje určitý výsledek. Obecná zásada
naproti tomu konkrétní výsledek nevyžaduje.

Primární právo: je právním základem pro existenci obecných zásad?
•
•Konkrétní ustanovení, zmocňující ESD k formulaci obecných zásad neexistuje.
•Formulace obecných zásad: samovolná, imanentní funkce ESD.
•
•- Existují však ustanovení SFEU, která výslovně či nevýslovně s existencí obecných zásad zřejmě
počítají (= ATYPICKÉ):
•- Článek 263 (býv. 230). Důvodem neplatnosti aktu sekundárního práva je porušení Smlouvy nebo
jakéhokoli pravidla, které se týká její aplikace (tj. na úrovni primárního práva).
•- Článek 19 SEU (býv. 220 SES): pravomoci ESD při dodržování práva při výkladu a provádění této
smlouvy.

Výčet a systém obecných zásad
•1. Dělení podle původu zásad:
•
•a) Axiomatické zásady (OBECNÉ ZÁSADY PRÁVNÍ)
•- týkají se vůbec pojmového vymezení právního řádu jako takového
•- nevycházejí z konkrétního právního řádu
•- je nepochybné, že sem patří zásady, které vyjadřují axiomy práva jakožto normativního systému
vynucovaného státem
•- př.: nemo plus iuris ad alium transfere potest quam ipse habet, pacta sunt servanda
•= V matematice: platí-li že je-li a<b a b<c, pak a<c.

(Obecné zásady právní – další ukázky)
•tradiční principy a principy moderního práva:
•TRADIČNÍ:
–pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat)
–neminem laedere (nikomu neškodit).
–MODERNÍHO PRÁVA:
–rovnost před zákonem,
–neznalost práva neomlouvá,
–princip legitimního očekávání a princip předvídatelnosti práva
–presumpce neviny.
•

Výčet a systém obecných zásad
•b) Strukturální zásady
•- specifické vlastnosti určitého právního systému
•- zásady přednosti a přímého účinku, případně effet utile
•c) Společné zásady
•- společné všem složkám (vnitrostátním právním řádům)

2. Dělení podle obsahu zásad:
•a) Zásady vycházející z ústavní struktury Unie
• (trojúhelník EU - členský stát - jednotlivec)
–Týkají se
• - vztahu mezi Unií a členskými státy (přednost unijního práva, subsidiarita, svěřené pravomoci
apod.),
• - specifického vztahu mezi Unií a jednotlivcem (přímý účinek)
•
•b) Zásady vycházející z pojetí právního státu (rule of law) a týkající se postavení jednotlivce
vůči Unii
–(např. rovnost, právní jistota, respektování základních práv apod.).
–
•c) Zásady jednotlivých odvětví materiálního práva EU - ty sem nepatří! (např. zásady obezřetnosti
a prevence v unijním právu životního prostředí).

Závěry pro právo EU
•Pojem obecné zásady: obecná zásada určitého právního systému (práva EU) netvoří konkrétní
pravidlo, ale
•- prostupuje celým právním systémem a zpřesňuje tak obsah konkrétních pravidel
• Ze zásad existují výjimky. Tyto výjimky ale musí být opodstatněné, zpravidla na základě jiné
zásady.

Úplný přehled zásad práva EU - 1
•(1. Obecné zásady právní axiomatické povahy)
•2. Obecné zásady, které se týkají postavení jednotlivce a které mají původ ve vnitrostátních
právních řádech členských států.
•
–Zásada ochrany základních lidských práv,
–-- právní jistoty, která zahrnuje
• - nabytá práva (vested rights) a zákaz retroaktivity,
• - legitimní očekávání,
–-- práva na řádný proces, která zahrnuje
• - právo být slyšen,
• - právo na obranu,
• - právo na styk s advokátem,
–-- rovnosti (zákaz diskriminace, s výjimkou zákazu diskriminace podle státní příslušnosti - viz
kategorie 3).
–
•Podmínkou je, že tyto zásady vnitrostátního práva musí být použitelné i v právu unijním.

Úplný přehled zásad práva EU - 2
•3. Systémové zásady vlastní unijnímu právu jakožto právu nadstátní organizace. Týkají se vztahu
této organizace k členským státům a jejího fungování. Jsou to:
•a) zásada týkající se pravomoci EU ve vztahu k členským státům:
•- zásada svěřených pravomocí která zahrnuje zásady
• - subsidiarity
• - proporcionality

Úplný přehled zásad práva EU - 3
•3. Systémové zásady vlastní unijnímu právu jakožto právu nadstátní organizace – pokračování:
•b) zásady pro aplikaci unijního práva v členských státech, a to
•- zásada effet utile unijního práva, jejímž projevem jsou
• - zásada přednosti,
• - zásada přímého účinku,
• - zásada odpovědnosti členského státu za porušení unijního práva vůči jednotlivci,
•c) specifická zásada týkající se obsahu unijního práva: zákaz diskriminace osob podle státní
příslušnosti.

Poznámky k některým uvedeným zásadám
•Ke kategorii 1:
• Zvláštní pozornost v současné době zasluhuje zásada neznalost zákona neomlouvá (text v příslušném
jazyce).
• Rozh. Scoma Lux C-161/06
•Ke kategorii 3:
• Zásada effet utile není v nauce zatím obecně uznávána jako obecná zásada unijního práva.

Postavení obecných zásad v systému práva EU
•
• - zdrojem těchto zásad je primární právo EU nebo ústavní pravidla právních řádů členských států:
nadřazeny právu sekundárnímu
• - vztah těchto zásad k právu primárnímu: hierarchická úroveň je stejná
• - Ústavní základ zásad třetí kategorie vyplývá z povahy věci: jde o systémové zásady unijního
práva, které jsou logicky nadřazeny nad zbytek tohoto právního systému už svou obecností a
bezvýhradností