PRÁVO EVROPSKÉ UNIE Organizační struktura EU 2018 K o m i s e R a d a Schéma principu nadstátnosti orgán EU orgán členských států rozhodování o návrhu povinný návrh R a d a E U Evropská k o m i s e Evropský parlament Soudní dvůr EU Účetní dvůr Evropská centrální banka Evropská rada Schéma organizační struktury EU Evropská komise •Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, –nezávislý na členských státech a –hájící zájmy Unie. –Dva významy: kolegium 28 komisařů nebo toto kolegium s celým administrativním aparátem (+ 25 000 úředníků). • •Pravomoci: •1. iniciativní •2. výkonná •3. kontrolní •4. zastupování EU navenek Evropská komise základní informace •Činnost Komise je zabezpečována prostřednictvím Generálních ředitelství. GŘ je odpovědný jednomu z komisařů. O celkový chod Komise se stará Generální sekretariát. •Celkem má Komise přibližně 35 000 zaměstnanců, z nichž asi patnáct procent tvoří překladatelská a tlumočnická služba. •Předsedu Komise musí schválit Rada EU a Evropský parlament. 8 místopředsedů. •Komisaře nominují jednotlivé členské státy. Komisaři nejsou reprezentanty státu, který je delegoval. •Každému z komisařů je předsedou Komise přidělen jeden resort. •Evropskou komisi nakonec jako celek schvaluje Evropský parlament. •Komise je politicky zodpovědná Parlamentu, který jí jako celku může vyjádřit nedůvěru. Rada EU • •Složení: zástupci člen. států (ministři – 10 různých sektorových variant podle agendy) •Předsednictví: po 6 měsících •Pravomoci: rozhodovací, legislativní •Hlasování: –vážené –kvalifikovaná většina nebo jednomyslnost •COREPER I a II • Rada EU Název sektorové rady Zkratka Rada pro všeobecné záležitosti GAC Rada pro zahraniční věci FAC Rada pro hospodářské a finanční záležitosti ECOFIN Rada pro spravedlnost a vnitřní věci JHA Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdravotnictví a spotřebitelské záležitosti EPSCO Rada pro konkurenceschopnost CC Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku TTE Rada pro zemědělství a rybolov AGRI Rada pro životní prostředí ENVI Rada pro školství, mládež, kulturu a sport EYC • • Vážené hlasování v Radě EU do r. 2014 (minulost) •Francie, Itálie, Německo a Spojené království: 29 •Polsko a Španělsko: 27 •Rumunsko: 14 •Nizozemsko: 13 •Belgie, ČR, Maďarsko, Portugalsko a Řecko: 12 •Rakousko, Bulharsko a Švédsko: 10 •Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Chorvatsko a Slovensko: 7 •Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko: 4 •Malta 3 臈 •CELKEM 345 Hlasování kvalifikovanou většinou (do 2014 - minulost) •Návrh přijat: •1. pokud souhlasí většina členských států a •2. pokud je minimálně 260 hlasů – což je 73,9 % z celkového počtu hlasů z 352 •Členský stát může navíc požadovat ověření toho, zda hlasy vyslovené „pro“ představují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Bude-li zjištěno, že tomu tak není, rozhodnutí nebude přijato. Kvalifikovaná většina v Radě podle Lisabonu (až od 2014) (současnost) •55% členských států a současně alespoň •65% obyvatel EU (součet obyvatel ve státech hlasujících kladně) • = kumulativní podmínky •Blokační menšina - tzv. ioanninský kompromis: –Menšina musí být tvořena minimálně 4 zeměmi (případně takovým počtem členů, jenž zastupuje nejméně 35 % obyvatelstva zúčastněných členských států plus ještě jeden člen), jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou. –Tato změna byla zakotvena ve prospěch ochrany malých členských zemí, které by jinak mohly být blokovány třemi velkými členskými státy EU, které tvoří 35 % obyvatel EU. • • http://newsimg.bbc.co.uk/shared/img/o.gif http://newsimg.bbc.co.uk/media/images/39959000/gif/_39959355_power_popn_gra203.gif Populace a rozloha 28 členských zemí Evropské unie (odhad k 1. lednu 2014) členský stát populace % EU Belgie 11 203 992 2,21 Bulharsko 7 245 677 1,43 Chorvatsko 4 246 700 0,84 Česko 10 512 419 2,07 **** Dánsko 5 627 235 1,11 Estonsko 1 315 819 0,26 *** Evropská unie 507 416 607 100,00 Finsko 5 451 270 1,07 Francie 65 856 609 12,98 Irsko 4 604 029 0,91 Itálie 60 782 668 11,98 Kypr 858 000 0,17 *** Litva 2 943 472 0,58 Lotyšsko 2 001 468 0,39 Lucembursko 549 680 0,11 *** Maďarsko 9 879 000 1,95 Malta 425 384 0,08 *** Německo 80 780 000 15,92 Nizozemsko 16 829 289 3,32 Polsko 38 495 659 7,59 Portugalsko 10 427 301 2,05 Rakousko 8 507 786 1,68 Rumunsko 19 942 642 3,93 Řecko 10 992 589 2,17 Slovensko 5 415 949 1,07 **** Slovinsko 2 061 085 0,41 Spojené království 64 308 261 12,67 Španělsko 46 507 760 9,17 Švédsko 9 644 864 1,90 Evropský parlament •Složení: 751 poslanců – přímé volby •Brexit: ubude 73 poslanců –jednokomorový •Pravomoci: –spolurozhodování s Radou EU (legislativní činnost) –demokratický dohled nad Komisí (nedůvěra) –rozpočtová pravomoc Zasedání EP •Parlament má tři oficiální sídla. •1. Ve Štrasburku se europoslanci scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. •2. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také "miniplenární zasedání". •3. Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku. Výbory a frakce EP • •Pro období 2014 - 2019 je počet stálých výborů stanoven na 20 stálých a 2 podvýbory. •Parlamentní výbory vypracovávají a přijímají zprávy o legislativních návrzích či přicházejí se zprávami z vlastního podnětu. Výbory připravují materiály pro plenární zasedání Parlamentu. Dále posuzují a předkládají pozměňovací návrhy směrnic a nařízení vypracovaných Evropskou komisí. Vedle stálých výborů může Evropský parlament zřídit i výbory dočasné a vyšetřovací • •Vedle výborů poslanci zasedají také v politických skupinách (frakcích), kde jsou sdruženi podle politické, nikoli státní příslušnosti. •Politické skupiny mají obdobnou strukturu jako národní strany. Volí si předsedu (v některém případě i dva předsedy) a místopředsedy. V jednacím sále zasedají poslanci podle politické příslušnosti, a to zleva doprava. •Politické skupiny rozhodují o agendě plenárního zasedání a předkládají pozměňovací návrhy, o nichž se bude společně hlasovat. Tzv. koordinátoři skupiny působí jako kontaktní osoby mezi skupinami a výbory a hledají podporu při hlasování o návrzích. •V Evropském parlamentu je v současnosti 8 politických skupin. Někteří poslanci jsou tzv. nezařazenými poslanci, tj. nejsou členy žádné politické skupiny. • Evropský soudní dvůr podle Lisabonu Speciali- zované soudy (do 2016) Soudní dvůr EU: Soudní dvůr Tribunál Složení SD EU: • •1. Soudní dvůr – 28 soudců, 8 generálních advokátů •2. Tribunál – 56 soudců (2019) •3. Soud pro veřejnou službu – zrušen 2016 (sloučen s Tribunálem) Základní funkce Soudního dvora • •1. Klasické řešení sporů, ukládání sankcí • •2. SDEU jako ústavní (správní) soud • •3. Sjednocování výkladu práva EU v členských zemích Legislativní postupy v EU - řádný = Rada spolurozhoduje s Evropským parlamentem, Rada přitom rozhoduje kvalifikovanou většinou - zvláštní = popsány ve Smlouvě o fungování EU Řádný legislativní postup •KOMISE předloží návrh EP a RADĚ •změna návrhu Komise: RADA jednomyslně •první čtení –začíná EP: svůj postoj předloží Radě –Rada schválí - přijato –Rada neschválí – první čtení (projednání) v Radě, výsledek: postoj Rady Řádný legislativní postup •druhé čtení –1. EP schválí postoj Rady – přijato –2. EP odmítne zcela – nepřijato –3a. EP navrhne změny a Rada je schválí: přijato –3b. EP navrhne změny a Rada všechny neschválí: dohodovací výbor ------ kompromis –změna návrhu neschválená Komisí: Rada jednomyslně –Dohodovací výbor: kompromis projednán EP a Radou ve třetím čtení –musí být přijat do 6 týdnů Radou a zároveň EP, jinak nepřijato •RADA rozhoduje kvalifikovanou většinou, není-li uvedeno jinak