Příklad I Kanceláři Senátu Parlamentu ČR byla dne l. 10. 2018 doručena žádost pana Adama Nováka. Šlo o žádost o informaci ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. se všemi požadovanými náležitostmi. Požadována byla informace, které advokátní kanceláře poskytovaly Senátu PČR právní poradenství v období od l. l. 2003 do 30. 9. 2018. Kancelář Senátu PČR panu Novákovi dne 25. 10. 2018 zaslala písemnost označenou jako „Sdělení o neposkytnutí informace“, v níž bylo uvedeno, že požadované informace nelze poskytnout, neboť informace pochází z různých oblastí působnosti Senátu PČR. Písemnost byla označena hlavičkou ,,Senát Parlamentu České republiky“ a podepsána předsedou Senátu PČR. Písemnost byla panu Novákovi doručena běžnou poštou dne 30. 10. 2018. Se způsobem vyřízení své žádosti nesouhlasil, proto hned dne 31. 10. 2018 odeslal Senátu PČR ,,stížnost“, v níž argumentoval, že všechny jím požadované informace musí mít Senát PČR k dispozici, a pokud snad věcná odpověď na jeho žádost vyžaduje rozsáhlejší vyhledávání, není to důvodem pro neposkytnutí informací. Odpovězte na otázky k zadání: a) Má pan Adam Novák podle popsaného zadání nárok na poskytnutí požadovaných informací? b) Posuďte, zda byl správný postup Kanceláře Senátu PČR, resp. Senátu PČR, ohledně žádosti pana Adama Nováka. Postup posuďte z věcného i procesního hlediska. c) Kdo a jakým procesním postupem by měl stížnost podanou panem Novákem vyřídit? Otázky 1. Vysvětlete princip publicity. 2. Co se rozumí pojmem informace podle zákona č. 106/1999 Sb.? 3. Kdo jsou povinné subjekty podle zákona č. 106/1999 Sb.? 4. Vysvětlete v kontextu zákona č. 106/1999 Sb. pojem veřejná instituce a uveďte alespoň tři příklady veřejné instituce. 5. Vysvětlete v kontextu zákona č. 106/1999 Sb. tzv. úplnou a částečnou informační povinnost a uveďte, které povinné subjekty mají úplnou, a které částečnou povinnost. 6. Jakými prostředky je zaručena soudní ochrana práva na informace? Příklad II V březnu 2018 zahájilo Ředitelství silnic a dálnic stavbu obchvatu obce Kamínky na silnici I/21, neboť stávající parametry komunikace v průtahu obcí neodpovídají jejímu významu. Stavba obchvatu však vede v těsné blízkosti sousední obce Luskovina, její představitelé, stejně jako občané se stavbou obchvatu nesouhlasí, neboť se obávají zhoršení životních podmínek a prostředí v obci. Vedle jiných prostředků, kterými se proti stavbě brání, vytvořili tři členové zastupitelstva obce Luskovina, další dva občané obce Luskovina spolek Ochrana přírody Vysočiny - přípravný výbor a sestavili text petice vyzývající Ředitelství dálnic a dálnic k zastavení stavby a vedení obchvatu ve větší vzdálenosti od obce. Vedle samotného textu petice připravil petiční výbor několik samostatných podpisových archů a v několika dubnových dnech na náměstí v Luskovinách a před místním pohostinstvím vyzývali občany k podpoře petice, konkrétně aby do podpisového archu uvedli své jméno, příjmení a bydliště a podepsali se. Poněvadž získaných podpisů nebylo mnoho, v dalších měsících shromažďovali stejným způsobem podpisy občanů v dalších 25 městech a obcích kraje. Petici nakonec podepsalo celkem 101 560 občanů Kraje Vysočina. Petice byla poté zaslána Ministerstvu dopravy, Ředitelství silnic a dálnic ČR a Krajskému úřadu Kraje Vysočina (do jehož správního obvodu obě obce spadají). Ministerstvo dopravy se začalo peticí zabývat, přičemž zjistilo, že podpisy některých osob nejsou pravé, že některé osobní údaje zde uvedené jsou smyšlené a nepatří žádné existující fyzické osobě. Odpovězte na otázky k zadání: a) Byl přípravný výbor sestaven v souladu se zákonem? b) Byl popsaný postup přípravného výboru tykající se shromaždování podpisů pod petici v souladu se zákonem? c) Posuďte, zda jsou všichni adresáti petice podle zákona povinni na petici reagovat. d) Jsou či je některý z adresátů petice povinen ji obsahové vyhovět s ohledem na skutečnost, že ji podepsalo více než 100 000 občanů Kraje Vysočina? e) Muže Ministerstvo dopravy či nějaký jiný orgán přezkoumat pravost a pravdivost údajů uvedených v petici a na podpisovém archu? Otázky 1. Charakterizujte význam a účel petičního práva v demokratickém právním státě. 2. Muže se petiční právo dostat do kolize s jinými ústavně zaručenými právy? Jak lze v takovém případě konflikt řešit? 3. Charakterizujte petici. 4. Uveďte podmínky pro získávání podpisů občanů pro určitou petici. 5. Popište postup podání, projednání a vyřízení petice. Příklad III Statutární město Zlín vydalo obecně závaznou vyhlášku č. 10/2016, kterou se stanoví období nočního klidu v pracovní dny na období od 23:30 do 3:30 a v ostatní dny od 0:00 do 4:00. Odpovězte na otázky k zadání: a) Je tato obecně závazná vyhláška právním předpisem? b) Uveďte ústavní i zákonný základ pro vydání uvedené obecně závazné vyhlášky. c) Jak jsou vymezeny obsahové limity obecně závazných vyhlášek? Využijte i závěry obsažené v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 45/06. d) Jaký způsob publikace pro obecně závaznou vyhlášku stanovuje zákon? Zpracováno podle: POUPEROVÁ, Olga, Kateřina FRUMAROVÁ a Lucia MADLEŇÁKOVÁ. Praktikum z obecného správního práva. 1. část. 2. přepracované vydání. Praha: Leges, 2017. Student, s. 45. ISBN 978-80-7502-263-9. POUPEROVÁ, Olga, Kateřina FRUMAROVÁ a Lucia MADLEŇÁKOVÁ. Praktikum z obecného správního práva. 2. část. 2. přepracované vydání. Praha: Leges, 2018. Student, s. 30 – 32, 73 – 75. ISBN 978-80-7502-295-0.