1. Základní zásady
III. Příklady z trestního práva procesního 1. Základní zásady
jjj Obviněný byl uznán vinným trestným činem podílnictví z nedbalosti (§215 TZ). Rozsudek je odůvodněn jen tím, že v bytě obviněného byly nalezeny věci odcizené v blízkém podniku a obviněnému se nepodařilo prokázat, že je řádně nabyl. Obstojí takové rozhodnutí v případě, že obviněný podá odvolání?
Obžalovaný byl stíhán pro trestný čin krádež podle § 205 odst. 1 písm. b) TZ, jehož se měl dopustit tak, že se před skončením provozní doby skryl v oddělení koberců obchodního domu. Po uzavření budovy se občerstvil v prodejně potravin, kde spotřeboval alkohol a další potraviny, čímž způsobil škodu 2 000 Kč. Zadržen byl další den, když byl nalezen spící v oddělení nábytku, V hlavním líčení vznikla pochybnost, zdali se jedná o vloupání. Mohl soud za použití zásady in dubio pro reo obžalovaného zprostit obžaloby?
Ž54.. Obžalovaný se po zahájení hlavního líčení opakovaně k soudu choval urážlivě. Státní zástupce vědom si své povinnosti stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví (§ 2 odst. 3 TŘ), okamžitě zareagoval a obžalobu rozšířil i o tento čin. Byl takový postup možný?
Soud odročil hlavní líčení. V hlavním líčení pokračoval za týden. Jelikož onemocněl jeden přísedící, byl nahrazen přísedícím jiným. Předseda senátu na počátku odročeného hlavního líčení přednesl se souhlasem státního zástupce a obžalovaného podstatný obsah dosavadního jednání a dále se pokračovalo v dokazování. Byl postup soudu správný?
Illllj Na obviněného byla podána obžaloba pro dva skutky, jedním měl být spáchán trestný čin znásilnění, druhým trestný čin krádeže. Se zřetelem na projednávaný případ znásilnění a tedy možné ohrožení mravnosti předseda senátu před zahájením hlavního líčení rozhodl, že se vylučuje veřejnost pro celé hlavní líčení, a toto rozhodnutí vyvěsil před vstupem do jednací síně. Jaká pochybení lze v jednání předsedy senátu shledat?
|§Pf5 Odvolací soud zrušil zprošťující rozsudek soudu prvého stupně a v odůvodnění rozhodnutí soudu přikázal, aby nevěřil jedinému svědkovi, který prokazuje obhajobu obviněného. Mohl tak odvolací soud učinit podle trestního řádu?
55
III. Příklady z trestního práva procesního
Poškozená podala na policii trestní oznámení, že jí kamarád propíchal všechny pneumatiky u automobilu, čímž jí způsobil škodu ve výši 10 000 Kč. O pár dní později přišla na policii znovu s tím, že se s kamarádem usmířila, a proto mají brát její trestní oznámení za bezpředmětné. Může policejní orgán věc odložit? Změnila by něco na postupu policejního orgánu skutečnost, že poškozená vede s kamarádem bouřlivý sexuální život?
V hlavním líčení byly provedeny dvě svědecké výpovědi, které si navzájem odporují. Jedna potvrzuje vinu obviněného, druhá ji vyvrací. Soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že odsouzení založil na svědecké výpovědi ctihodného občana, přičemž druhá svědecká výpověď je bezcenná, protože svědkem je bezdomovec.
Obviněný polské národnosti prohlásí po zahájení trestního stíhání, že bude vypovídat jen ve své mateřštině. Přitom je známo, že ovládá dokonale český jazyk. Jsou orgány činné v trestním řízení povinny mu vyhovět a vyslýchat jej v jazyce jeho národnosti? Musí být v takovém případě výslech prováděn prostřednictvím tlumočníka, jestliže vyslýchající dobře ovládá jazyk obviněného?
261.: Předseda senátu nedal souhlas s pořízením obrazového záznamu rodinným příslušníkem obviněného. Obviněný se domáhal postupem podle § 203 odst. 3 TŘ, aby souhlas k pořízení obrazového záznamu vydal senát, neboť jinak by byla porušena zásada veřejnosti. Jak by tomu bylo v případě zvukového záznamu?
lapil! Obviněný z trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby odmítl na výzvu podle 78 odst. 1 TŘ vydat účetnictví, ze kterého měly být zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, o to i přes poučení o možnosti uložení pořádkové pokuty. Policejní orgán uložil obviněnému pořádkovou pokutu ve výši 30 000 Kč. Byl postup policejního orgánu správný?
2ív3. i V hlavním líčení se obžalovaný v rámci své výpovědi omezil na prohlášení, že se skutku uvedeného v obžalobě a kvalifikovaného jako trestný čin krádeže skutečně dopustil. Soud poté provedl důkaz přečtením výpisu z Rejstříku trestů, z něhož zjistil, že obžalovaný byl v minulosti několikrát odsouzen za majetkovou trestnou činnost. Žádné další důkazy provedeny nebyly. Mohl soud uznat obžalovaného vinným žalovaným skutkem?
56
2. Předběžné otázky
2. Předběžné otázky
''264;'! Osoba A. udala osobu B. pro spáchání trestného činu krádeže. Proti osobě B. bylo na podkladě udání konáno trestní řízení, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, když soud dospěl k závěru, že tvrzená krádež se nestala. Nato byla proti osobě A. podána obžaloba pro trestný čin křivého obvinění. Je trestní soud, konající řízení o obžalobě pro trestný čin křivého obvinění, vázán původním rozsudkem, že se krádež vůbec nestala?
Í26čf\: Obžalovaný byl stíhán obžalobou okresního státního zástupce pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 TZ) spočívající v tom, že uplatnil nadměrný odpočet DPH, když uplatnil odpočet DPH i za fiktivní plnění. Státu tak způsobil škodu 400 000 Kč. Obžaloba se opírala o rozhodnutí příslušného orgánu o daňové povinnosti obžalovaného. Jsou orgány činné v trestním řízení při posuzování otázky, zda se obžalovaný dopustil zkrácení daně a v jakém rozsahu, vázány rozhodnutím příslušného orgánu?
|| Svědkyně odepřela před soudem vypovídat s odůvodněním, že je dcerou obžalovaného. Soud však zjistil, že rozsudkem ve věcech občanskoprávních bylo určeno, že otcem svědkyně je jiná osoba. Je trestní soud tímto rozhodnutím vázán? Co kdyby takové rozhodnutí nebylo vydáno?
PjjSffj Dopravní nehodu s následkem smrti zavinil v Praze vyslanec cizího státu. Může být proti němu u nás vedeno trestní stíhání?
Iplp Obviněný byl stíhán pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 TZ. Rozsah vyživovací povinnosti byl určen opatrovnickým soudem před 5 lety částkou 1500 Kč měsíčně k rukám matky. Je soud při posuzování trestní odpovědnosti obviněného vázán tímto rozhodnutím? Jak by soud postupoval, kdyby výživné nebylo rozhodnutím soudu vůbec určeno?
§|§ Poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky spáchal skutek kvalifikovaný podle § 357 odst. 1 TZ. Poslanecká sněmovna dala před koncem volebního období souhlas s jeho trestním stíháním. Policie jej však začala trestně stíhat až po nových volbách, ve kterých byl tento poslanec opět zvolen. Byl tento postup správný?
57