1
*
Ilona Jančářová
Jaro 2019
*
Donald Trump
On climate
change
Skleníkové
Plyny (GG)
*
*Rámcová úmluva o změně klimatu 1992
(80/2005 SbMS)
*Kjótský Protokol 1997 (81/2005 SbMS)
*Globální klimatická dohoda (Paříž 2015)
2
*
*Směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému
obchodování s povolenkami na emise skleníkových
plynů ve Společenství, ve znění novel
*Nařízení č. 389/2013 o vytvoření registru Unie podle
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,
rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.
280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení
Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011
*
 Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 o
monitorování a vykazování emisí
skleníkových plynů podle směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES
 zrušeno nařízením 2018/2066(EU) od r.2020
 Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 o
harmonogramu, správě a jiných aspektech
dražeb povolenek na emise skleníkových
plynů
*
*Směrnice č. 2009/31/ES o geologickém ukládání
oxidu uhličitého
*Nařízení č. 517/2014(EU) o fluorovaných
skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č.
842/2006
*
*Z.č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění
č. 257/2014 Sb., ve znění … 183/2017 Sb.
*Z.č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do
přírodních horninových struktur, ve znění č. ….
193/2016 Sb., ve znění … 183/2017 Sb.
*
Cíl: stabilizace koncentrací skleníkových plynů v
atmosféře na takové úrovni, která by zabránila
změně klimatu
Nástroje: národní soupisy zdrojů skleníkových plynů a
jejich propadů
národní akční programy
Závazky: podpora a rozvoj ekosystémů a propadů GG
podpora technologií k redukci emisí
monitoring, výzkum, výměna info
*
Protokol 1997 Kyoto
*Kvantitativní cíle pro redukce emisí skleníkových plynů
včetně jejich propadů
*Závazek smluvních stran uvedených v příloze I k
dosažení redukčních cílů a harmonogram plnění
závazku
*Odchylné závazky (ČR – 8% redukce koncentrací
během období 2008 - 2012 ve srovnání s rokem 1990)
*Závazky k redukci emisí pokrývají 6 skleníkových plynů
(CO2, NOx, methane, hydrofluorocarbons,
perfluorocarbons and sulphur hexafluoride)
3
*
Kyotský protokol Doha Amendment 2012:
*Nové závazky pro členy uvedené v příloze č. I pro druhé
období (2013 – 2020)
*Revidovaný seznam skleníkových plynů
*Dodatky k několika ustanovením Protokolu
*Změny tvorby Adaptačního fondu
*
*
COP 21 – konference smluvních stran Rámcové
úmluvy OSN o změně klimatu
*uzavření nové globální klimatické dohody
*nové závazky po ukončení platnosti Kjótského
protokolu v roce 2020
*národní závazky ke snižování emisí na základě
dobrovolných návrhů
KLIMATICKÁ KONFERENCE V PAŘÍŽI 2015
Parties to the Paris Agreement
parties (USA do 2020)
Signatories
Parties also covered by European Union ratification
*
*1992: Stabilizace koncentrací skleníkových plynů v
atmosféře na takové úrovni, která by zabránila
změně klimatu
*2015: Během 2. poloviny století dosažení rovnováhy
mezi vypouštěnými emisemi skleníkových plynů a
emisemi přirozeně pohlcovanými v přírodě tak, aby
výsledné emise byly nulové
*2020: Udržení nárůstu průměrné globální pod
hranicí 2°C oproti předindustriální úrovni.
4
*
Cíle do roku 2020:
*20 % redukce emisí skleníkových plynů (oproti 1990)
*20 % energie z obnovitelných zdrojů
*20 % zvýšení energetické účinnosti
Cíle do roku 2030
*Min. 40 % redukce emisí skleníkových plynů (oproti 1990)
*Min. 27 % energie z obnovitelných zdrojů
*Min. 27 % zvýšení energetické účinnosti
Dlouhodobý cíl:
*Do 2050 –80 redukce až 90 % emisí oproti 1990 –závazek
rozvinutých zemí
*
Prevence:
1. Regulace/omezování emisí skleníkových plynů
2. Regulace využití území a zachování lesa
3. Omezení výroby, používání a kontrola nakládání s
fluorovanými skleníkovými plyny
4. Podpora výroby energie z alternativních zdrojů (OZE)
5. Zvyšování účinnosti využití energie (BAT)
6. Snižování energetické náročnosti budov a jiné
požadavky na šetření energií
7. Ukládání CO2 do přírodních horninových struktur
*
Adaptace:
1. mitigační opatření
2. vytvoření adaptačního fondu/příspěvky
Ochrana lidských práv
*
Z.č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů…183/2017:
a) jednotky přiděleného množství
b) povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů
c) ekonomický nástroj - povolenky
d) rejstřík obchodování s povolenkami
e) povinnosti subjektů
f) jednotky snížení emisí a jednotky ověřeného
snížení emisí z projektových činností
g) regulace F-plynů
i) evidence (Národní inventarizační systém)
j) sankce (zrušení povolení, pokuty)
*
*majetková hodnota odpovídající oprávnění ČR vypustit
do ovzduší ekvivalent 1 tuny CO2
*jsou majetkem ČR, hospodaří s nimi MŽP
*jednotky přiděleného množství emisí, které ČR
nevyužije ke splnění svého závazku z Kjótského
protokolu, může MŽP prodat v rámci mezinárodního
emisního obchodování nebo využít na podporu
společných projektů
*eviduje je správce rejstříku; prostředky z prodeje jsou
příjmem SFŽP a jsou účelově vázány
*
*Vztahuje se na:
*Provozovatele vybraných zařízení (zdroje v
Příloze 1)
*Provozovatele letadel
*Vydává jej MŽP, přechází na pr. nástupce
*Podmínkou je dostatečné materiální,
technické a organizační vybavení ke
zjišťování a vykazování emisí
5
*
*Množství, které bude přiděleno jednotlivým
znečišťovatelům
*Celkové množství povolenek
*Množství povolenek, které se vyhrazuje pro nové
provozovatele
*Provozovatel je oprávněn emise skleníkových plynů
vypouštět v takovém množství, které má pokryto
volně obchodovatelnými povolenkami
*Právní povaha povolenky
*
*Povinnost provozovatele požádat správce
rejstříku o zřízení účtu
*Správce rejstříku vydá provozovateli zařízení
bezplatné povolenky na základě rozhodnutí
MŽP o jejich přidělení, zbývající část
povolenek se vydraží
*Povolenky lze převádět na jinou osobu, v
případě zániku nebo smrti majitele
přecházejí na právního nástupce
*
*Provozovat zařízení na základě povolení
*Zjišťovat a vykazovat množství emisí GG ze
zařízení a zajistit jejich ověření
autorizovanou osobou - údaje musí být
nezávisle ověřeny
*Vyřadit z obchodování povolenky odpovídající
množství emisí vypuštěných ze zařízení v
předchozím roce
*
*Odpovídají právu provozovatele zařízení
vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu
uhličitého
*Jsou projevem propojení systému:
*Obchodování s emisemi
*Mechanismů čistého rozvoje a společných
projektů
*
*Sektor mimo EU ETS se řídí dle tzv. „Effort Sharing
Decision“ (ESD)
*ČR je povinna do roku 2020 snížit emise v rámci ESD o 9%
oproti emisím v roce 2005.
*EU MS si mohou zvolit způsob, jak dosáhnou své redukční
cíle v rámci ESD :
*Mohou si uložit či převést své přebytky na jiný členský stát či
vypůjčit si kredity od jiných států. (Arts. 3.3 a 3.4 ESD)
*Mohou používat i mezinárodní kredity z projektů na redukci emisí v
rozvojových zemích (Clean Development Mechanism – CDM) anebo
z projektů na redukci skleníkových plynů mezi rozvinutými
zeměmi (Joint Implementation Projects) (Art. 5 ESD)
*
*Má stát povinnost přijímat opatření k
odvrácení hrozby klimatických změn?
*Jsou projevy klimatických změn porušením
- práva na příznivé životní prostředí?
- práva na život a zdraví?
6
*
*Klimaatzaak – NGO založená v listopadu 2014; jejím cílem je
ochrana současných a budoucích generací před klimatickými
změnami a ztrátou biodiverzity
*Dopis federální vládě a vládám Walonie, Flander a Bruselu
(ministrům životního prostředí) ze dne 1.12.2014
*
*Urgenda (NGO) civilně právní žaloba proti státu
* (Nizozemí)
*Rechtbank den Haag rozsudek
*(C/09/456689) ze dne 24.6.2015 a ze dne 9.10.2018 (The Hague
Court of Appeal)
Při realizaci současné politiky Nizozemí dosáhne do roku 2020 nejvýše
17% redukce emisí GG, což je pod úrovní 25-40% redukcí požadovaných
od rozvinutých zemí, jež jsou na základě vědeckých poznatků
nezbytné k tomu, aby průměrná teplota se nezvýšila o více než 2°C
*
Rozhodnutí:
*Stát jednal protiprávně a porušil svou „duty of care“
*Stát musí poskytovat ochranu;
*musí přispět víc (než 17% redukcí) k odvrácení bezprostřední
hrozby způsobené změnou klimatu vzhledem k jeho povinnosti
chránit a zlepšovat životní prostředí
*je odpovědný za účinné omezování holandských emisí, přičemž
náklady na potřebná opatření nejsou nepřijatelně vysoké
*nesmí se skrývat za argumentem, že řešení problému nezávisí
jen na úsilí Nizozemí; jakékoliv redukce jsou potřebné
*
The Hague Court of Appeal (76):
*All of the above leads to the conclusion that the
State is acting unlawfully (because in
contravention of the duty of care under Articles 2
and 8 ECHR) by failing to pursue a more
ambitious reduction as of end-2020, and that the
State should reduce emissions by at least 25% by
end-2020.
*
*Veřejnoprávní žaloby proti státu
*Soukromoprávní žaloby proti společnostem
podnikajícím v energetice (Exxon apod.)
*Soukromoprávní žaloba proti státu
*Žaloby na porušení ústavního práva na
život, svobodu a majetek
*
*tání ledovců, zvýšení hladiny světových oceánů, změny
v mořských proudech spolu se změnami počasí
představující častý výskyt prudkých vichřic, povodní a
naopak rozšiřování epizod a oblastí sucha, zvýšený
nedostatek vody, snižování biologické rozmanitosti
hromadný exodus národů, jež v důsledku zvýšení hladiny
oceánů pozbyly své místo k životu
*jedná se o porušování práva na příznivé životní
prostředí dle české právní úpravy?
*má stát povinnost přijímat opatření k odvrácení
hrozby i podle české právní úpravy?
7
*
*Čl. 35 LZPS
*Čl. 41(1) LZPS
*Čl. 7 ÚSTAVY
*PREAMBULE
*§ 81(2) NOZ
*ESLP
* Úmluva směřuje k ochraně individuálních lidských práv a nikoliv k
ochraně životního prostředí jako takového
* soud není povolán k tomu určovat, jaká opatření jsou k ochraně
životního prostředí nezbytná
*
*Ochrana života a zdraví (čl. 6 a čl. 31 LZPS)
*Ochrana životů a zdraví a majetkových hodnot je
součástí základní povinnosti státu podle čl. 1 ústavního
zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
*Bezprostřední ochrana životů a zdraví obyvatel v rámci
krizového řízení
*Právo a majetkoprávní následky projevů klimatických změn
*
*Veřejná moc je vázána základními právy
*Základní práva zavazují zákonodárce i při tvorbě
právních norem
*povinnost konat – ale co?
- mitigační/preventivní opatření
- adaptační opatření
*
*Právo na příznivé životní prostředí nechrání stav životního
prostředí jako takového, ale jen jeho příznivost z
antropocentrického pohledu.
*Právo na příznivé životní prostředí a základní lidské právo na
život a zdraví jsou v rámci ochrany před klimatickými
změnami propojeny.
*Pozitivní povinnost státu konat zde existuje, ale konkrétní
přístup k řešení globálního oteplování nelze vynutit.
*Kolize s jinými chráněnými zájmy i vnitřní kolize v rámci
práva na příznivé životní prostředí.