Vnitřní správa Právo shromažďovací Matriky Občanské průkazy a cestovní doklady Ministerstvo vnitra - § 12 kompetenčního zákona •(1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro • a) veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, • b) jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu, evidenci obyvatel a rodná čísla, • c) shromažďovací právo a sdružování v politických stranách a v politických hnutích, • d) veřejné sbírky, • e) archivnictví a spisovou službu, • f) zbraně a střelivo, • g) požární ochranu, • h) cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků, • i) územní členění státu, • j) státní hranice, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla a zřizování, uzavírání a změny charakteru hraničních přechodů, • k) státní symboly, • l) volby do zastupitelstev územní samosprávy, do Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu konané na území České republiky a volbu prezidenta republiky, • m) krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém, • n) elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru, • o) oblast informačních systémů veřejné správy. • (2) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti správního řízení, správního trestání, spisové služby a postupů podle kontrolního řádu. • (3) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti organizace a výkonu veřejné správy. • (4) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a státní služby. • (5) Ministerstvo vnitra zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy a provozuje informační systém pro nakládání s utajovanými informacemi mezi orgány veřejné moci. • (6) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu pro informační a komunikační technologie. • (7) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti evropských politických stran a evropských politických nadací se sídlem na území České republiky. Právní úprava – právo shromažďovací •čl. 19 LZPS: •(1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. •(2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. •zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím Právo shromažďovací •Shromáždění – více osob než jedna -vůle se shromažďovat -vnitřní vztah či společný zájem mezi účastníky -účel - k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek •Při úvahách, zda se skutečně jedná o shromáždění požívající právní ochrany, vystupuje do popředí zejména účel (cíl) tvrzeného shromáždění, požadavek fyzické přítomnosti shromážděných osob, možnost jejich vzájemné interakce a organizace, místo konání shromáždění, jakož i průběh této aktivity v čase. (rozsudek NSS ze dne 11. 6. 2013, čj. 8 As 101/2011-186) § 25 zákona o Ústavním soudu •Zakazují se shromáždění v okruhu 100 m •od budov Ústavního soudu nebo •od míst, kde Ústavní soud jedná. •vs. •čl. 19 odst. 2 Listiny „…lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech…“ K privilegovanému postavení náboženských shromáždění •Shromáždění musí být oznamována úřadu s výjimkou shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání. •z čl. 16 LZPS: • Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. • Výkon tohoto práva může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. • Rozpuštění shromáždění - § 12 •je zakázáno úřadem – obligatorní výzva k rozpuštění •není oznámeno, ačkoli být mělo -je důvod k zákazu podle § 10 -je zakázáno ze zákona • fakultativní možnost rozpuštění (Okolnost, že shromáždění nebylo oznámeno podle § 5 zákona, sama o sobě není důvodem pro rozpuštění shromáždění. rozsudek MS v Praze ze dne 15. 10. 1997, sp. zn. 28 Ca 348/96) •není oznámeno a ani být oznámeno nepotřebovalo -je důvod k zákazu podle § 10 -je zakázáno ze zákona • fakultativní možnost rozpuštění •bylo oznámeno -nastaly okolnosti odůvodňující jeho zákaz podle § 10 • fakultativní možnost rozpuštění •zákonem definované závažné důvody • fakultativní možnost rozpuštění • Judikatura •Nelze tak zcela vyloučit, že i v případě shromáždění, které bylo zakázáno, nebude dán důvod k jeho násilnému „rozehnání“, byť účastníci neuposlechnou výzvy k rozpuštění ve smyslu ustanovení § 12 cit. zákona, pakliže v konkrétním případě by se jevil tento zákrok jako nepřiměřený. Současně pak samozřejmě platí, že i řádně ohlášené shromáždění, které nebylo zakázáno, může být v jeho průběhu rozpuštěno, pokud je pro to dán některý ze zákonem předvídaných důvodů. Reálný život samozřejmě přináší i případy, kdy se koná neoznámené či dokonce tzv. spontánní shromáždění, kdy opět není dán sebemenší důvod k použití represivních prostředků vůči jeho pořadatelům a účastníkům, pokud samozřejmě v jeho průběhu nedojde k protizákonným excesům. (rozsudek NSS ze dne 21. 2. 2008, čj. 2 As 17/2008-77) Matrika •státní evidence právně významných skutečností týkajících se osobního stavu •úzce tak souvisí se soukromoprávní úpravou v OZ • •zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení kromě matrik upravuje i užívání a změny jmen a příjmení •prováděcí vyhláška MV č. 207/2001 Sb. Matrika - příklad •Paní Vdavekchtivá se konečně dočkala – bude se vdávat za pana Bohatého. Přišla tedy na matriční úřad za matrikářem probrat některé podrobnosti. Jako matrikář zodpovězte tyto otázky: 1.Je svatba matriční událost nebo matriční skutečnost? 2.Do jaké matriční knihy bude zapsána? Jaké další matriční knihy známe? 3.Jak bude faktický zápis proveden? 4.Musí se matrikář podepsat na protokol o uzavření manželství? 5.Může paní Vdavekchtivá po svatbě používat manželovo příjmení v mužském tvaru? 6.Může se paní Bohatá během manželství vrátit ke svému původnímu příjmení? 7.Pokud by paní Vdavekchtivá uzavřela v cizině stejnopohlavní manželství, jako co by bylo zapsáno do české matriky? 6. Změna příjmení jednoho z manželů •Za trvání manželství není změna společného příjmení pouze u jednoho z manželů možná. Kladné rozhodnutí o povolení změny společného příjmení se ze zákona automaticky vztahuje na oba manžele. Proto nelze vyhovět žádosti o změnu společného příjmení, se kterou druhý z manželů sice obecně souhlasí, ale současně trvá na zachování svého původního příjmení. V takovém případě nelze uzavřít, že druhý manžel vyslovil se změnou souhlas, protože takový souhlas v sobě zahrnuje rovněž souhlas s následným užíváním společného změněného příjmení. •Nelze odhlédnout od toho, že sama stěžovatelka souhlasila při vstupu do manželství se změnou svého příjmení. Dobrovolně tedy přijala příjmení svého současného manžela. Pokud by správní orgán vyhověl její žádosti, došlo by k vážnému zásahu do základních lidských práv jejího manžela, který se změnou svého příjmení výslovně nesouhlasil a který by tak byl státní mocí v návaznosti na platnou právní úpravu přinucen ke změně svého příjmení, které po celý život užíval, se kterým je ztotožněn a změnit jej nechce. •(rozsudek NSS ze dne 4. 1. 2018, č. j. 7 As 64/2017-33) • 7. Zápis do zvláštní matriky •I. Osoby stejného pohlaví mohou v České republice uzavřít pouze registrované partnerství a pouze takto může být jejich svazek také zapsán do příslušné matriční knihy. Je totiž nutné odlišit institut manželství a institut registrovaného partnerství; manželství je dle českého právního řádu trvalým svazkem muže a ženy. •II. Fakt, že cizozemské právo uzavření stejnopohlavního manželství dovoluje, nikterak nepředurčuje postoj českých správních úřadů a soudů k tomu, zda Česká republika jeho uzavření v cizině zapíše jako manželství do své vlastní vnitrostátní evidence vedené zvláštní matrikou. •(rozsudek NSS ze dne 30. 5. 2018, č. j. 8 As 230/2017 – 41) Ústavní stížnost podána nebyla. Občanské průkazy (zákon č. 328/1999 Sb.) •= veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, příjmení, podobu a státní občanství České republiky (a další zákonem stanovené údaje) •povinný pro všechny občany, kteří dosáhli věku 15 let a mají trvalý pobyt na území ČR (§ 2 odst. 2), platný zásadně 10 let •na žádost ho lze vydat i těm občanům, kteří jednu z těchto podmínek nesplňují, u osob mladších 15 let je platnost omezena na 5 let (za poplatek 50 Kč u osob mladších 15 let a 100 Kč u osob bez trvalého pobytu – položka 8 sazebníku zákona o správních poplatcích) • OP - příklad •Pan Neználek nedávno získal vysokoškolský titul a rád by si jej nechal uvést v OP. Nelíbí se mu také, že by se měl nechat vyfotit úředníkem a ne profesionálním fotografem. Šel se za tím účelem poradit se svým kamarádem panem Všeználkem, který mu sdělil, že pouze z toho důvodu si OP nechat vyměnit nelze, ale až si jej bude měnit po vypršení platnosti, profesionální fotograf mu fotku udělat může. 1.Je možná výměna OP pouze z důvodu získání VŠ titulu? Kdy je výměna OP nutná? 2.Je správná informace, že profesionální fotograf může panu Neználkovi udělat fotografii místo úředníka při podávání žádosti? 3.Musí být v OP uveden rodinný stav pana Neználka? 4.Je nutné, aby pan Neználek žádal o vydání OP v místě svého trvalého pobytu? Kde si je povinen jej převzít? 5.Kdy může být panu Neználkovi úplně nejdříve OP vydán? 6.