Právnická fakulta MU 2019 MPV I Specifika MP Subjekty MP Jen pro osobní studijní potřebu Specifika mezinárodního práva Stát jako subjekt a objekt mezinárodního práva Pojem (definice) MP •souhrn pravidel právně závazných •i zde platí: pravidla stanovena a vynutitelná státy (modifikovaně) •pravidla upravující vztahy mezi státy a dalšími subjekty mezinárodních vztahů •Stát: musí to být stát jako suverén, nikoli stát jako soukromoprávní osoba (obchodník) lstát – stát lstát – mez. org. lmez. org. – mez. org. lstát – jiný subjekt MP Úvodní poznámky •názvosloví (MPV – MP) •„vnější právo státní“ •„mezinárodní“ •ius gentium (právo národů v římském právu) ------> ius inter gentes (právo „mezi národy“) Státy a mezinárodní společenství • Státy jsou suverénní entity • Státy = rovné entity, směřují k uplatňování absolutní suverenity - ale nutná koexistence • Mezinárodní společenství = systém, v němž koexistují a spolupracují jednotlivé státy • Suverenita nemůže být „absolutní“ = stát není podřízen jinému státu, ale musí respektovat totéž u jiných, tedy zaručovat totéž jiným státům • Je třeba respektovat minimální pravidla fungování systému států = mezinárodního společenství • + rozvoj tohoto systému Koordinační charakter MP • •proto převažuje povaha koordinační (rovnost elementů na rozdíl od práva vnitrostátního) •Jednotlivý stát a jeho společnost: systém kompaktní a hierarchizovaný (stát-jednotlivci) •Mezinárodní společenství nemůže být hierarchizováno (suverenita) • MP z hlediska věcného obsahu •Grotius - „zakladatel mezinárodního práva“ –1625 - De iure belli ac pacis (O právu války a míru) –1609 - Mare Liberum (Svobodné moře) •válečné právo dnes jen zlomkem •„mírové“ právo = „normální, běžné“ MP • •část obecná a zvláštní, „odvětví“ DŮLEŽITOST HISTORICKÉHO VÝVOJE •Nejprve regulace mocenských aspektů (dělba vlivu)- Řecko, Řím, až po 17. století - vedení války •obchod, konzulové •Vestfálský mír: rovnováha mezi evropskými mocnostmi (1648) •Vznik moderního státu – suverenita (17. – 18. stol.) •Organizace Evropy v diplomatickém smyslu („civilizovanou“ formou): Vídeňský kongres (1815) - Rusko, Rakousko, Prusko, později i Francie a Anglie •2. pol. 19. st.: do popředí i jiné oblasti než politika (ekonomika - duševní vlastnictví) •Po 1.sv.v.: udržení míru - Společnost národů •MP = systém právních pravidel, která regulují vztahy mezi státy jakožto nezávislými subjekty •Tato historie je zcela jiná než historie vzniku vnitrostátních právních systémů • Specifika mezinárodního práva •1. KOORDINAČNÍ CHARAKTER MP vyplývá ze zásady svrchované rovnosti států, která je jeho základem •D ů s l e d k y : •2. Není centralizovaná normotvorba •3. Není autoritativní orgán, který by závazně rozhodl o porušení práva a stanovil sankce •4. Chybí centralizovaný systém donucení –Decentralizované donucovací prostředky: •bez použití síly (retorze, přerušení styků) •s použitím síly (sebeobrana, akce RB) • • Specifika mezinárodního práva - 2 •5. Prameny – také právo nepsané •6. Subjekty – původní, odvozené, jednotlivci (?) •7. Předmět úpravy: i oblasti nenáležející žádnému státu •8. Rozvojový charakter – vývoj (jednotlivci-?) •9. Procesní právo - ? • Zvláštnosti mezinárodního práva • S h r n u t í : -Pro vnitrostátní právo je nadřazenou mocí stát. -U mezinárodního práva nadřazená moc chybí. •Státy jsou v MP tvůrci a adresáti norem. •Zcela decentralizovaný systém bez mocenského centra. PROČ JE MP SKUTEČNĚ NEZBYTNÉ - 1 • •Mezinárodní společenství je SYSTÉM. Objektivní potřeba regulace vnitřního uspořádání systému. • •Je vázanost mezinárodním právem totéž co faktická efektivní vynutitelnost? •Některé normy nejsou vynutitelné ani ve vnitrostátním právu a přesto jsou závazné! PROČ JE MP SKUTEČNĚ NEZBYTNÉ - 2 •1. Státy jsou si jakožto suveréni vědomy, že MP potřebují, aby fungoval systém ve kterém existují = mezinárodní společenství. • •2. Státy ve svých ústavách recipují MP - vyjadřují svou vázanost. –ÚSTAVA ČR: –Článek 1 : (2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. –Článek 10: Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu … • •3. Proč státy uzavírají MS, proč mezi sebou vedou diplomatická jednání? • •4. Proč existují mezinárodní organizace založené na MP a fungující podle MP? • •5. Proč národní soudy států aplikují mezinárodní právo, zejména smlouvy? • Subjektivita v mezinárodním právu •způsobilost k právům a povinnostem •způsobilost k právně relevantnímu chování •normotvorná způsobilost (ne vždy) •Rozsah: •plná subjektivita (stát) (celé MP – obecné i partikulární) •částečná subjektivita (mezinárodní org.) (část MP – jen partikulární) •marginální subjektivita (jednotlivec) (výjimka) Obecné a partikulární MP •Obecné: určené všem státům, závazné potencionálně pro všechny státy (lze odmítnout předem) •Partikulární: závazné jen pro určité státy •Obecný může být jen mezinárodní obyčej, mezinárodní smlouva je buď –univerzální nebo –partikulární (regionální) (to může být i obyčej) Subjektivita – 2 •trvalost (dočasnost) •zdroj (obecné nebo partikulární MP) •původnost: –původní (primární – na základě obecného MP): státy, povstalci, n-o hnutí –odvozená: mezinárodní organizace, jednotlivci –podle okolností: zvláštní politické útvary, města (hist.) – STÁT - ZNAKY - ÚZEMÍ - ÚZEMNÍ VÝSOST • •1. ÚZEMÍ –pozemní část, mořský prostor, 3 rozměry –enklávy a poloenklávy, nesouvislost, zámořská území (místo kolonií) –hranice - vedení, delimitace (mapy), demarkace (terén) –stabilní a demarkovaná hranice není podmínkou – •2. OBYVATELSTVO –vlastní občané: občanství původní, nabyté - řídí se jen právem příslušného státu –Také cizinci a bezdomovci – ale skutečné obyvatelstvo fyzicky přítomné a trvale usazené – •3. ORGANIZACE STÁTNÍ MOCI (VLÁDA) –nezáleží na režimu, záleží na efektivitě, co když neovládá celé území? –SUVERENITA, není třeba se ubránit –nezávislá moc, ale respektující totéž u jiných států – •4. ZPŮSOBILOST VSTUPOVAT DO MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ • Území státu •kosmický prostor • •vzdušný •prostor do 100 km •povrch země • • podzemí • • Pobřežní vody (12 mil) • \\arwen\profiles\1224\Documents\My Pictures\2015\MPV\Baltyk.jpg Průběh státní hranice •dohoda mezi oběma státy nebo rozhodnutí mezinárodního orgánu •přírodní hranice (orografické): –hřebeny pohoří, rozvodí –vodní tok – střed (splavného) koryta •umělé vytýčení suchozemské hranice: –jakkoliv podle potřeb (terén, komunikace) –geometrická hranice –astronomická hranice •mokrá a suchá hranice, mořská hranice •pohyblivá hranice Demarkace – hraniční sloupy Demarkace – hraniční kámen Demarkace - hraniční kameny Státní moc •ORGANIZOVANÁ VEŘEJNÁ MOC •nezávislá na jakékoli jiné moci vně i uvnitř •nemusí jít o faktickou schopnost ubránit se útoku jiného státu •efektivita moci Způsobilost vstupovat do mezinárodních vztahů • •nezávislý stát – sám si určuje zahraniční politiku •neuznaný stát – charakter státu je sporný (Severokyperská turecká republika) •vyhlášení nezávislosti (1983) •viz dále uznání státu Vznik a zánik státu • • •Způsoby vzniku států –a) secese: odtržení části území státu a vytvoření nového nezávislého státu (Kosovo) –b) rozpad nebo rozdělení státu na několik nových států (Československo, SSSR, Jugoslávie) –c) spojení několika států v jeden nový stát (SSSR, Jugoslávie, Itálie) –d) prvotní okupace – ustavení nového státu na území nepodléhajícím suverenitě žádného státu a nepodléhajícím žádnému mezinárodnímu režimu – USA („na zelené louce“) – dnes jen teoreticky –e) vyhlášení samostatnosti - dekolonizace (Alžírsko) • •Zánik státu: zánikem suverénní státní moci na určitém území a vůči určitému obyvatelstvu – nahrazení jinou suverénní státní mocí •Způsoby zániku státu –a) inkorporace – včlenění jednoho státu do jiného státu (Německá demokratická republika do Spolkové republiky) –b) spojení s jiným státem a vytvoření nového (viz výše bod c) –c) rozpad na části (viz výše bod b) – zároveň vznikají nové státy Třídění států v MPV •podle rozsahu suverenity –plně suverénní –s programově omezenou suverenitou (EU) –závislé (kolonie apod.) – •podle učlenění (vnitřní struktury) –jednotné (event. autonomní útvary) –federace vnitrostátní a mezinárodní (ústava) –konfederace (mezinárodní smlouva) Územní výsost •kompetence územní a osobní •lze vykonávat suverenitu (jurisdikci státu) mimo své vlastní území (a naopak)? •výlučnost = ÚZEMNÍ VÝSOST •důsledky: zákaz vměšování obousměrně (příklady vměšování: každý akt, který je výkonem státní moci - např. doručení soudní písemnosti) (na vlastním území lze - vymáhání placení pokuty) •- zahrnuje výlučný výkon státní moci vůči osobám, věcem a skutečnostem na vlastním území •- výkon svých pravomocí (EU = výjimka) - legislativní, správní, soudní, donucovací Územní výsost - výjimky • •OMEZENÍ územní výsosti (jurisdikce státu): –univerzální (pokojný průjezd teritoriálními vodami), –partikulární (služebnosti, zvláštní prostory), –specializovaná pravidla MP (dipl. a konzul. právo), –povolení ad hoc (kontrola na letištích, hraniční přechody) –(Schengen: právo pronásledování), –mezinárodní trestní soudy (smlouva) U Z N Á N Í S T Á T U • •STÁTY SE mění - vznik, zánik (slučování - rozdělování- secese) • •Uznání státu = jednostranný úkon •existující stát bere na vědomí, že nově vzniklý útvar je suverénním státem a rovnoprávným subjektem MP (deklaratorní prvek) •a zároveň projevuje vůli vstoupit s takovým státem do právních vztahů, které jdou dále než základní práva a povinnosti států (konstitutivní prvek) •retroaktivní účinek – vztahuje se k okamžiku vzniku nového státu • •Uznání vlády: jen při neústavní změně, ovládá-li většinu území nebo alespoň je-li taková pravděpodobnost •Libye - stát existoval pořád, vláda se změnila • U Z N Á N Í S T Á T U • •- uznání de iure – plné, konečné a neodvolatelné (?) •- uznání de facto – omezené a prozatímní – může vést k založení jakéhokoli právního poměru, který jde nad míru základních práv a povinností států, lze ho kdykoli odvolat nebo nahradit uznáním de iure, státy užívají, pokud potřebují rychle upravit svůj poměr k novému státu a přitom nemají důvěru k jeho trvání (případně si jeho existenci nepřejí) • (Severokyperská turecká republika) • Forma uznání •FORMA: VÝSLOVNÉ, NEVÝSLOVNÉ •uznání podle formy: •- výslovné – každý formální akt, kterým uznávající stát přímo vyhlašuje svou vůli druhý stát uznat •- mlčky (konkludentní) – oficiální akt uznávajícího státu implikující uznání nového státu (uznání jeho vlády, uzavření dohody, ne ale společná účast na mezin. konferenci, v mezin. organizaci, ani podpis mnohostranné mezinárodní smlouvy) • •nevýslovná forma: –diplomatické vztahy: ano –bilaterální smlouvy obecné povahy: ano –bilaterální smlouvy speciální: ne –strana mnohostranné smlouvy: ne –členství v OSN: ne –uznání vlády zpravidla výslovné (politická podpora) Uznání - pokračování •Kritéria uznání státu: právní - uvedené znaky (Montevidejská úmluva) + okolnosti vzniku + politické • •UZNÁNÍ VLÁDY: efektivnost, stabilita (a taky ta formální vláda) •většinou kritéria politická •DE FACTO A DE IURE: •uznání vlády: –de facto - alespoň určitý vliv, –de-iure - trvalý a pevný vliv •Lze de iure uznat i vládu, která kontroluje jen část území nebo je v exilu! • Uznání - teorie •Uznání státu: •- konstitutivní teorie = uznání vytváří stát a dodává mu právní subjektivitu (?) (uznání ze strany koho-?) –pozor: neuznaný stát není podroben obecnému MP? –někdo uznal, někdo neuznal - co to znamená? •- deklaratorní teorie = praxe států - retroaktivní efekt - nevadí –nelogičnost: pak existují neuznané skutečné státy – –proto zavrhujeme toto dělení – Uznání státu je spíš politická, ne právní otázka • NELZE UZNAT STÁT, který vznikl cestou porušení mezinárodního práva • Příklady uznání •Taiwan - politicky •Kypr •Abcházie, Jižní Osetie •FYROM •Kosovo - vznik nebyl protiprávní (MSD) •Palestina - nečlenský stát OSN •Uznání vlády: Libye, Ukrajina Přehled neuznaných států • •Izrael není uznán 32 státy •ČLR není uznána státy uznávajícími Tajwan (cca 23) • •Státy uznané jen některými státy • Abcházie od 1999 (uznána 5 členy OSN) (za své území ji považuje Gruzie) • Jižní Osetie od 1991 (uznána 5 členy OSN) (Gruzie) • Severní Kypr od 1983 (uznán jen Tureckem) (Kyperská republika) • Kosovo od 2008 (uznáno cca 110 členy OSN) (Srbsko) • Tajwan od 1949 (uznán 23 členy OSN) (ČLR) • Západní Sahara od 1976 samostatná, trvale okupována Marokem, uznána 85 členy OSN) (býv. španělská kolonie) • •Státy neuznané, de facto kontrolující své území • Náhorní Karabach (dnes Arcach) od 1992 (uznaný 3 neuznanými státy) (Azerbejdžan) • Podněstří od 1990 (uznané 3 neuznanými státy) (Moldávie) • Somaliland od 1991 (bývalá část Somálska, neuznán nikým) • •Území nevyjasněné povahy • Palestina - 2012 uznána OSN jako nečlenský stát (138 x 9 x 41), většinu území okupuje Izrael • • • Sukcese státu Právní nástupnictví, derivativní nabývání práv a závazků, přechod práv a povinností na nový stát • Vídeňská úmluva o sukcesi států ve vztahu k mezinárodním smlouvám – 1978 (platnost 1996) • Vídeňská úmluva o sukcesi ve vztahu k majetku, aktivům, dluhům – 1983 (neplatí) • sukcese do členství v mezinárodních organizacích • Sukcese do smluv - pokračování • mnohostranné: otevřené – notifikace, ostatní (polouzavřené a uzavřené) – souhlas protistran • dvoustranné: sukcese singulární, nikoli univerzální – musí být akceptace prohlášení druhou stranou (dohoda o nástupnictví) • plná volnost nového státu naložit se smlouvami (tabula rasa) • obecně - přechod na sukcesora pokud souhlasí, kromě: – lokalizovaných (Gabčíkovo) ČSFR -- ČR •ústavní zákon č. 4/1993 Sb. –automatické přebrání závazků podle MP kromě lokalizovaných –přechod majetkových a jiných práv (úst-zákon, dohoda ČR-SR) Sukcese do členství v MO •Členství v mezin. organizacích: viz mnohostranné smlouvy –zvlášť neupraveno (OSN – SSSR – Rusko) • •Praxe ČR: OSN, ES (přidružení), RE – Mezinárodní organizace • členové: státy nebo mezinárodní organizace • pojmové znaky: – zřízeny mezinárodní smlouvou – odvozená subjektivita – relativně trvalé – vlastní orgány – usilují o dosažení cílů podle zřizovací smlouvy Organizační struktura mezinárodních organizací • „Shromáždění“ – zastoupeni všichni členové, rozhodovací pravomoc • „Výbor“, „Rada“ – výkonný orgán, vyjadřuje společný zájem mezinárodní organizace • sekretariát – výkonně technický orgán + generální tajemník (ředitel) • (orgán pro řešení sporů) Jednotlivec jako marginální subjekt MP •Subjektivita pojímána jako účastenství v právním vztahu regulovaném mezinárodním právem (práva + povinnosti) •Získání subjektivity: • - vlastním úkonem podle MP (lidská práva) • - úkonem státu nebo mezinárodního orgánu (mezinárodní trestní právo) •Nepatrný rozsah subjektivity (způsobilosti) • (jen být účastníkem řízení) • •