Právní dějiny na území Slovenska Ladislav Vojáček I. Vývoj uherského státního zřízení do roku 1848 Periodizace • 1. Ranně středověký stát (9. – 12. st. = Velkomoravská říše a počátky uherského státu) • 2. Krize raně středověkého a formování stavovského státu (13. až 14. století) • 3. Stavovská monarchie (15. st. – 1526) • 4. Absolutizující monarchie (1526 – 1848) VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE • spojení Moravského a Nitranského knížectví • raně středověký stát se silnou centrální mocí a formující se územní správou • území Slovenska tvořilo údělné knížectví s centrem v Nitře Mikulčice Konstantin a Metoděj UHERSKÝ STÁT V RANÉM STŘEDOVĚKU • centralizovaný stát • spojený s křesťanstvím • patrimoniální pojetí státu • Štěpán z dynastie Arpádovců: král + (arcibiskupství v Ostřihomi) Štefan I. Ladislav I. a Sociální rozvrstvení obyvatelstva a) předáci země b) kněží c) osobně svobodní bojovníci z královských hradů nebo z družin světských a církevních držitelů půdy (hradští jobbagionové) a osobní služebníci předáků země d) závislé obyvatelstvo e) později vlámští a němečtí kolonisté… Území Slovenska • v 10. a 11. století nepatřilo k jádru uherského státu (konfinium) • pevněji se s ním spojilo až ve 12. století OBDOBÍ KRIZE … (13. až 14. století) • a) etapa krize raně středověkého státu (13. století) = oslabení politické moci panovníků a vzrůst vlivu jednotlivých feudálů - donace = panovníkem udělovaná půda, od začátku 13. století dědičně - familiáři - tatarský vpád v letech 1241 – 1242 (zpustošení země, hladomor, ale také podnět pro zakládání měst, budování hradů a zdokonalení obrany země) • b) etapa jejího nerovnoměrného překonávání (14. století) a Matúš Čák OBDOBÍ STAVOVSKÉ MONARCHIE • pomyslná rovnováha sil • stát = právnická osoba (Svatoštěpánská koruna) • ve formující se stavovské obci jednoznačně • • • • • dominovali velmoži změněné vnější podmínky (Osmanská říše) Matyáš Korvín úspěšně usiloval o maximální rozšíření svého podílu na moci Jagellonci slabými panovníky „věčné nevolnictví“ a zvýšení poddanských povinností hornická povstání v Kremnici, Banské Bystrici a d. OBDOBÍ ABSOLUTIZUJÍCÍ MONARCHIE • • • • • • - úsilí o panovnické samovládí - centralizace - byrokratizace - snaha o rekatolizaci - refeudalizace - (za Josefa II. i germanizaci) = proces postupného posilování panovnické moci na úkor stavovské obce Způsob vlády v absolutizující monarchii • na trůně Habsburkové, ovládající dlouho jen část území uherského státu • původně personální unie rakouských, českých a uherských zemí, pak Habsburkové postupně posilovali úloha společných orgánů • stavovská povstání (kompromis: szátmárský mír 1711) = úzké propojení rakouských a českých zemí, relativní samostatnost Uher • zřetelně se vyčleňovala doba osvícenského absolutismu let 1740-1789/90 Osvícenský absolutismus • o začlenění Uher do jednotného řízení celé říše usiloval zejm. Josef II., bez úspěchu • prosazování nového pojetí výkonu státní správy (byrokratizace) • uherský sněm 1790 usnesl a panovník sankcionoval, že uherské království je (v rámci habsburského soustátí) svobodnou říší s vlastním zřízením, nepodrobenou žádné jiné říši ani jinému národu Pragmatická sankce (zák. čl. VI/1723) • potvrdila dědičnost uherského trůnu v habsburském rodě a zajistila nástupnické právo žen • platila až do samotného zániku v roce 1918 • snaha regulovat život společnosti panovníkovými nařízeními v Uhrách v zásadě neúspěšná • v jednáních posledních uherských stavovských sněmů byla zřetelná snaha o maďarizaci, ale také zaznívaly liberální názory Ústřední orgány na Velké Moravě - vesměs z nepřímých zpráv • panovník • užší či širší shromáždění předáků země • dvorské úřady (nádvorní župan = comes palatinus, taverník = správce komory, stolník, číšník) • dvorská kancelář • správní i soudní funkce Ústřední orgány v počátcích uherského státu - panovník (dědičnost, seniorát – primogenitura /v zásadě/, korunovace, mladší král) - zpočátku ještě nepříliš diferencovaný královský dvůr - pak jednotliví úředníci a úřady: královská rada; královská kancelář; nejvyšší úředníci (palatin, zemský soudce; pokladník /komorník/, správce koníren /maršálek/, stolník, číšník ad.) Ústřední orgány ve 13. – 14. století • panovník (stejná oprávnění, ale menší reálný vliv; korunovace; královské regály) • uherský sněm (základ ve Zlaté bule Ondřeje II.) • královská kancelář (v polovině 14. století větší kancelář + tajná kancelář) • královská rada (za Anjouovců užší a širší rada) • nejvyšší úřady: a) palatin; b) zemský soudce; c) taverník; d) vrchní pokladník Ústřední orgány stavovské a absolutizující monarchie a) panovník b) uherský sněm c) ústřední úřady (královská rada, královská kancelář) d) zemští hodnostáři = od 13. století v zásadě stále stejná struktura, měnící se vzájemné vztahy Panovník ve stavovské monarchii • dědické nároky (s výjimkou Matyáše Korvína), ale nastupovali zpravidla po volbě • volební kapitulace, inaugurační diplom • pravomoci = reprezentant státu navenek, velení armádě, sankcionování zákonů přijímaných uherským sněmem, vydávání různých privilegií, podíl na soudnictví, podléhaly mu finanční úřady a náležel výnos královských regálů Korvín (Kluž) Korvín (Kluž) s Absolutizující panovník • snaha vládnout absolutisticky • dědičnost, stavy stále vyžadují podepsání inaugurační listin (ne vždy úspěšně) • někdy vydával právní předpisy sám, jindy se sněmem Uherský sněm za stavovské monarchie • upevnil svou pozici • zasedal pravidelně • schvaloval zákony (zákonné články) • dvě tabule: horní a dolní (někdy ”sessia mixta”) Uherský sněm v absolutizující monarchii • 1608 právně potvrzena jeho dvoukomorová struktura • zváni pouze baroni, komitáty, církevní představitelé a zástupci svobodných královských měst (vážení hlasů, okolice) • podržel si právo přijímat zákonné články • nesvoláván pravidelně Ústřední úřady stavovské monarchie • a) královská rada (v rukou magnátů) • b) královská kancelář (opora panovnické moci) - vedle královské kanceláře nejdříve speciální malá kancelář (vedení agendy kuriálních soudů) - za Matyáše Korvína větší, menší a tajná kancelář Zemští hodnostáři a) palatin (prostředník při řešení sporů krále a stavů; jeho postavení specifikovaly palatinské články, /Articuli de officio palatinatus, 1485/) b) zemský soudce c) personál d) taverník e) vrchní pokladník Orgány společné pro habsburskou monarchii po roce 1526 • zpočátku tři poradní orgány: tajná rada, dvorská komora, dvorská vojenská rada • původně jako společný pomocný orgán panovníka a tajné rady vystupovala také královská (později říšská) dvorská kancelář • řada reorganizací za osvícenských panovníků - Marie Terezie zřídila domácí, dvorskou a státní kancelář + státní radu • od začátku 19. století: státní a konferenční ministerstvo, domácí, dvorská a státní kancelář a dvorská vojenská rada Ústřední uherské orgány po roce 1526 • uherská rada (dřívější královská rada, ztrácela na významu) • místodržitelská rada • uherská dvorská kancelář (se sídlem ve Vídni) • uherská komora (1528, první v Uhrách byrokraticky organizovaný orgán) - jí podřízena spišská komora - fungoval při ní královský finanční prokurátor Uherští zemští hodnostáři po roce 1526 • palatin (na začátku dočasně zanikl) • zemský soudce, taverník a personál Územní správa Velké Moravy • opevněná hradiště = správní (a církevní) centra Velké Moravy • hradské župy = velmi jednoduchá a nepravidelná správa okrajových oblastí Územní správa v počátcích uherského státu a) královské komitáty - vnitřně se dělily na centurionáty a děkanáty b) vesnické (pak i městské) orgány Územní správa ve 13. – 16. století • a) šlechtické komitáty (též župy, stolice; králem jmenovaný župan, komitátní kongregace, volení hodnostáři – slúžní a d.) • b) mimo rámec komitátní správy stála svobodná královská města a výsadní území - města: privilegia od zakladatele (Trnavské městské privilegium z roku 1238), samospráva, ekonomické výsady, Decretum minus 1405, hlas na sněmu - výsadní území: například spišská města se společným (kolektivním) privilegiem Územní a místní správa za absolutizující monarchie • komitáty (autonomní, snaha státu posílit svůj vliv) • vrchnostenské orgány • svobodná královská města • výsadní území Správní aparát za absolutizující monarchie • postupná byrokratizace, přesto zejm. v komitátech přetrvávání středověkých forem (jednoduchost, nepropojenost, často neodbornost, ústnost jednání) = můžeme hovořit o jistém dualismu mezi modernějším ”královským” aparátem a vlastní uherskou, stále v podstatě stavovskou správou Uherské župy Erby tekovské a abovsko-turňanské župy Soudní kompetence v počátcích uherského státu • nejvyšším soudcem panovník + jeho jménem soudí ústřední úředníci a komitátní orgány + soudí také církevní orgány • od konce 11. století v komitátech také královští soudci /bilochové/ • brzy na to vznikly a poměrně krátce působily tzv. koncilové soudy Soudy ve 13. – 16. století a) ústřední uherské soudy b) venkovské soudy c) městské soudy d) církevní soudy e) zvláštní soudy = například soudnictví spišských měst + věrohodná místa = církevní instituce (královská pečeť) Ústřední soudy a) kuriální soudy (soudy královské přítomnosti) - pro soud, v němž jménem krále soudil personál, se postupem času vžilo označení královská soudní tabule/ - řádní zemští soudci = palatin, zemský soudce, královský kancléř, personál b) soudy nejvyšších zemských hodnostářů (významným se stal i soud taverníka) c) soud rytířské cti Venkovské soudy ve 13. - 14. století • • • • Palatinální kongregace komitátní soudy (sedrie) vrchnostenské (zemské) soudy vesnické soudy Venkovské a městské soudy za stavovské monarchie • brzy zanikly palatinální kongregace, naopak vzrostl význam komitátních soudů /sedrií/ • nadále fungovaly také vrchnostenské /zemské/ soudy a vesnické soudy • podle rozhodování o odvoláních se svobodná města dělila na tavernikální a personálova (k těm patřila i horní) Městské soudy • městská rada • další soudní instance + nejdříve ponaučení od mateřských měst + pak odvolání k soudu taverníka nebo personála Církevní soudy • • • • římská kurie soud arcibiskupa konzistorní soudy biskupů nižší církevní hodnostáři Barbora, dcéra Čankova (Chankou) z Kostolian potvrdzuje Mikulášovi, synovi Černeka (Chyernak), že prijala do vlastníctva polovicu kúrie v Kostolanoch (vydal Hronskobeňadický konvent dňa 24. augusta 1377) Valentin, syn Tomáša z Kostolian, protestoval proti tomu, že Adam, syn Jakuba a Anton syn Barnabáša z Baštína nezákonne obsadili a užívajú celý majetkový diel v Baštíne na újmu žalovateľov (vydal Zoborský konvent dňa 29. mája 1467) Soudnictví za absolutizující monarchie - obecná charakteristika • a) do začátku 18. století (1723) typické středověké rysy: - stavovský partikularismus - propojení se státní správou - nejednoznačně vymezené kompetence - soudy zasedaly pouze příležitostně - nutně se nevyžadovalo právnické vzdělání • b) soudní reforma z roku 1723 Soudní organizace po reformě • nejdůležitějším šlechtickým soudem královská kurie • • • • • • (sedmipanská a královská tabule) čtyři distriktní (krajské) tabule (i v Trnavě a v Prešově) komitátní soudy (sedrie, soud podžupana, soud služného) pro záležitosti komitátní šlechty vrchnostenské (zemské) soudy pro záležitosti poddaných ve městech městské rady (odvolávání k soudu taverníka nebo personála) církevní soudy směnečné soudy (1840; vyšší směnečný soud = třetí tabule) Věrohodná místa • po tureckém vpádu spousta z nich přestala fungovat • vedle nich se při stvrzování právních úkonů stále více uplatňovali notáři (v komitátech a ve svobodných královských městech) První polovina 19. století • vliv francouzské revoluce • Klement Metternich • hodnost rakouského císaře • obnovení funkce uherského sněmu Kníže K. Metternich S Klementem Metternichem děkuji za pozornost!