Novelizace zákona o obchodních korporacích Cíle novelizace •revize právní úpravy monistického systému vnitrní správy akciové společnosti •snížení regulatorní zátěže pro podnikatele a posílení autonomie vůle tam, kde omezení nejsou nezbytná a přinášejí zbytečné náklady •zajištění větší ochrany práv společníků (zvláště menšinových) a třetích osob •odstranění nejednoznačných nebo nepřesných ustanovení •odstranění legislativně-technických či terminologických chyb a duplicitních či jinak nadbytečných ustanovení, Stav projednávání a předpokládaná účinnost •Návrh novelizace je v prvním čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu CR •Navrhovaná účinnost: 1. ledna 2020 Jednotlivé cíle novelizace podrobněji Reforma monistického systému Využívání systémů vnitrní správy akciové společnosti k 10. 8. 2016 celkový počet akciových společností 25 882 počet as s monistickou strukturou 4 243 počet as s dualistickou strukturou 21639 Počet akciových společností, v nichž je statutární ředitel jediným členem správní rady V 73 % případů je statutární ředitel jediným členem správni rady V 10% případů je statutární ředitel členem vícečlenné správní rady V 17% případů je statutární ředitel mimo správní radu Údaje o konkrétních počtech členů správní rady lčlen 3759 2 členové 119 3 členové 316 4 členové 27 5 členů 18 6 členů 1 7 členů 2 9 členů 1 Základní problémy monistického systému •Úprava je příliš stručná a spoléhá na „odkazovači ustanovení" v § 456 Přiměřená aplikace vyvolává výkladové problémy, neboí nelze jednoznačně určit, která ustanovení obsažená v rámci dualistického systému se mají aplikovat i v systému monistickém, na jaké orgány a za jakých okolností. Zároveň není zcela jasné, co se myslí jiným orgánem s obdobnou (kontrolní) působností. •Nejsou jednoznačně vyřešeny zcela zásadní otázky, např. který orgán je statutárním orgánem monisticky řízené akciové společnosti nebo kterému orgánu náleží obchodní vedení (byt jím formálně má být v obou případech statutární ředitel - srov. § 463 odst. 1 a 4 ZOK Základní problémy monistického systému •vedie obligatórne zřizované správní rady ještě další obligatórni orgán, statutární ředitel, jehož působnost není nijak odvozena od správní rady. Z toho vyplývá značné množství výkladových nejasností, především ve vztahu k vzájemnému postavení a působnosti správní rady a statutárního ředitele, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že statutární ředitel může být členem správní rady: Z právní úpravy jednoznačně neplyne, jaký je vztah mezi působností svěřenou správní radě a působností vykonávanou statutárním ředitelem, tj. zda jde o působnost statutárnímu řediteli delegovanou z vůle správní rady či zda jde o působnost, která statutárnímu řediteli náleží vždy, tedy bez ohledu na vůli správní rady. Nejasnosti pak vyvolává, jaký je vztah úpravy zbytkové působnosti správní rady dle § 460 odst. 2 ZOK a úpravy zbytkové působnosti statutárního orgánu podle § 1 6 3 O Z . Základní problémy monistického systému •Problematická je i dispozitivnost úpravy počtu členů správní rady - je otázka, zda je vhodné, aby správní rada byla méně než tříčlenná. •Připouští-li tuzemský zákon možnost kumulace funkcí statutárního ředitele a předsedy (jednočlenné) správní rady, rezignuje zcela na žádoucí dělbu moci, jelikož umožňuje koncentraci veškerých řídících a kontrolních funkcí v rukou jediné fyzické osoby; to se ostatně v praxi v naprosté většině případů děje. Nová úprava monistického systému •Statutárním orgánem společnosti je správní rada. •Správní radě přísluší obchodní vedení a dohled nad činností společnosti. •Správní rada se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Nikdo však není oprávněn udělovat správní radě pokyny týkající se obchodního vedení nebo dohledu nad činností společnosti •Působností správní rady určovat základní zaměření obchodního vedení a základní zaměření dohledu nad činností společnosti nelze pověřit osoby odlišné od členů správní rady; tuto působnost nelze ani rozdělit mezi členy správní rady podle určitých oborů podle občanského zákoníku. •Správní rada zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty. Nová úprava monistického systému •Členy správní rady volí a odvolává valná hromada •Na člena správní rady se použijí ustanovení § 54 až 57 o střetu zájmů člena kontrolního orgánu. •Neurčí-li stanovy vyšší počet členů, má správní rada 3 členy. V jednočlenné společnosti mohou stanovy určit i nižší počet V • O clenu. •Neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, platí, že činí 3 roky. •Správní rada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, ledaže stanovy určí vyšší počet. Každý člen správní rady má 1 hlas. •Statutární ředitel se ruší. sníženi regulatorní zateze pro podnikatele Zákaz převodu podílu společníka veřejné obchodní společnosti § 1 1 6 (1) Podíl společníka ve veřejné obchodní společnosti lze převést se souhlasem všech společníků; smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Podíl však nelze zastavit ani jinak použít k zajištění dluhu. Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny. (2) Smlouva o převodu podílu musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy o převodu podílu. Snížení regulatorní zátéže pro podnikatele úprava s p l á c e n í p e n ě ž i t é h o v k l a d u v kapitálových s p o l e č n o s t e c h § 2 3 (1) Peněžitý vklad do kapitálových společností se splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „banka"), který zřídí správce vkladů. Banka s těmito prostředky neumožní nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne, ledaže se jedná o úhradu zřizovacích výdajů nebo vrácení emisních kursů zakladatelům. (2) Peněžitý vklad do společnosti s ručením omezeným lze splatit i jiným způsobem, nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč. (3) Nepeněžitý vklad se do kapitálové společnosti vnese před jejím vznikem. Snížení regulatorní zátéže pro podnikatele vypuštění některých údajů ze společenské smlouvy kapitálových společností § 1 4 6 Údaje podle odstavce 2 lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit; společenská smlouva může svěřit toto rozhodnutí do působnosti jednatele. Rozhodnutí jednatele podle tohoto odstavce se nepovažuje za rozhodnutí o změně společenské smlouvy. § 2 5 0 Údaje podle odstavce 3 lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze stanov vypustit; stanovy mohou svěřit toto rozhodnutí do působnosti představenstva nebo správní rady. Rozhodnutí představenstva nebo správní rady podle tohoto odstavce se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov. O I I I Z . C I M i c y u i ď L U i i i i z _ c u e z _ e p r o • UpravatákazuKoriKurence v Kapitalových společnostech §199 (1) Boz svolení všech společníků jednatel nesmí Neurčí-li společenská smlouva jinak, jednatel nesmí a) podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného, b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, nebo c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání. (2) Pokud všichni společníci při založení společnosti nebo v okamžiku zvolení jednatele byli jednatelem na některou z okolností podlo odstavce 1 výslovně upozorněni nebo vznikla-li později a jednatel na ni písemně upozornil všechny společníky, má se za to, že jednatel činnost, které se zákaz týká, zakázanou nemá. To neplatí, pokud kterýkoli ze společníků vyslovil nesouhlas s činností jednatele podle odstavce 1 do jednoho měsíce ode dne, kdy na ni byl jednatelem upozorněn. (3) Společenská smlouva může se souhlasem všech společníků určit další omezení činnosti jednatele. (4) Společenská smlouva může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje také na společníky. Zajištění větší ochrany práv společníků (zvláště menšinových) a třetích osob U osobních společností možnost dovolat se neplatnosti rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti z důvodu rozporu se zákonem či společenskou smlouvou. § 108a (1) Každý společník nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti rozhodnutí nejvyššího orgánu podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. (2) Nebylo-li právo podle odstavce 1 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo- li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost rozhodnutí společníků již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. Důvodem neplatnosti rozhodnutí společníků je i rozpor tohoto rozhodnutí s dobrými mravy. Zajištění větší ochrany práv společníkil (zvláště menšinových) a třetích o s o b vyplacení nepeněžité dividendy u společnosti s ručením omezeným §161 Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích (1) Společníci se podílejí na zisku a na jiných vlastních zdrojích určeném určených valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak. Neurčí-li společenská smlouva nebo valná hromada jinak, vyplácí se podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích v penězích. (2) Společnost vyplatí podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích na své náklady a nebezpečí na adresu společníka nebo bezhotovostním převodem na jeho účet, ledaže společenská smlouva nebo usnesení valné hromady určí jinak. (3) U podílů, se kterými je spojen pevný podíl na zisku, se usnesení valné hromady o rozdělení podílu na zisku nevyžaduje. Pevný Nestanoví-li společenská smlouva jinak, pevný podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky, z níž právo na podíl na zisku vyplývá. (4) Částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonom a společenskou smlouvou. Odstranění nejednoznačných nebo nepřesných ustanovení § 53 odst. 3 ZOK (3) Vznikla-li jednáním podle odstavce 1 obchodní korporaci újma, může se obchodní korporace dohodnout s povinnou osobou na změně obsahu závazku tuto újmu nahradit (novace nebo narovnání) nebo na jeho zániku; pro účinnost dohody se vyžaduje souhlas nejvyššího orgánu obchodní korporace přijatý alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků. Ručení člena voleného orgánu věřiteli obchodní korporace podle občanského zákoníku není uzavřením dohody dotčeno. Odstranění nejednoznačných nebo nepřesných ustanovení § 9 9 (1) S p o l e č e n s k o u smlouvu lze měnit pouze dohodou v š e c h společníkií. (2) Má-li být z m ě n o u s p o l e č e n s k é smlouvy z a s a h o v á n o do práv společníkií, je třeba ke z m ě n ě souhlasu těch společníkií, do jejichž práv s e zasahuje. (3) K a ž d ý společník m á jeden hlas, ledaže s p o l e č e n s k á smlouva určí jinak. Odstranění nejednoznačných nebo nepřesných ustanovení - Jde-li o společnost s více než 500 zamestnanci v pracovním poméru, volí dvé třetiny členů dozorčí rady valná hromada a jednu třetinu zamestnanci společnosti. - Právo volit členy dozorčí rady mají pouze zamestnanci, kteří jsou ke společnosti v pracovním poméru. - Clen dozorčí rady zvolený zamestnanci může být zamestnanci odvolán. - Stanoví-li to volební řád, zamestnanci volí a odvolávají člena dozorčí rady prostřednictvím volitelil - Volební obvody vytváří a zrušuje představenstvo podle pravidel určených ve volebním řádu. - Cleném dozorčí rady voleným zamestnanci může být pouze zamestnanec, který je v pracovním poméru ke společnosti, ledaže stanovy určí, že členu dozorčí rady volenému zamestnanci nezaniká funkce skončením pracovního poméru ke společnosti, pokud odešel do důchodu; odchylné ujednání stanov nemá právní účinky. Odstranění nejednoznačných nebo nepřesných ustanovení Návrh na volbu nebo odvolání člena dozorčí rady voleného zamestnanci je oprávnéno podat představenstvo, odborová organizace nebo rada zaméstnancú anebo společné alespoil 10 % zaméstnancú v pracovním poméru ke společnosti. - K platnosti volby nebo odvolání členů dozorčí rady volených zamestnanci se vyžaduje, aby hlasování bylo tajné a aby se voleb zúčastnila alespoň třetina oprávnených voličů nebo zvolených volitelil - Volba a odvolání členů dozorčí rady volených zamestnanci nebo voliteli se řídí volebním řádem, který připraví a schválí představenstvo po projednání s odborovou organizací a radou zamestnanej, púsobí-li ve společnosti. - Volby nebo odvolání členů dozorčí rady volených zamestnanci organizuje představenstvo po projednání s odborovou organizací a radou zamestnanej, púsobí-li ve společnosti, tak, aby se jich mohl účastnit co nejvyšší počet voličů. Odstranění nejednoznačných nebo nepřesných ustanovení Stanovy mohou určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členil dozorčí rady a takto jmenovaného člena odvolat. Celkový počet takto jmenovaných členil nesmí být vetší, než počet členil dozorčí rady volených valnou hromadou. Jmenování a odvolání člena dozorčí rady podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu s úředné ovéřeným podpisem; jmenování a odvolání je vdči společnosti účinné doručením. Akcionář při výkonu práva podle odstavce 1 doloží společnosti, že je oprávnén toto právo vykonat. Clena dozorčí rady jmenovaného podle odstavce 1 nebo 3 mdže valná hromada odvolat pouze tehdy, pokud právo podle odstavce 1 zanikne nebo je-li pro to dán závažný ddvod spočívající ve výkonu funkce jmenovaného člena dozorčí rady, zejména porušil-li závažné nebo opakované své povinnosti. K rozhodnutí o zméné stanov, které umožní vydat akcii s právem podle odstavce 1, je třeba alespoň tříčtvrtinové vétšiny hlasd všech akcionáři! každého druhu akcií.