Společná zemědělská politika EU – právní základ, cíle, nástroje. JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D. Společná zemědělská politika EU ´Právní základ ´Cíle ´Principy ´Nástroje ´Společná organizace zemědělských trhů ´Systém jednotných plateb ´Politika rozvoje venkova Společná zemědělská politika (CAP) ´Hlava III (čl. 38 - 44) Smlouvy o fungování EU ´Sdílená pravomoc EU a členských států ´Vnitřní trh se zemědělskými produkty ´Cíle (rovnocenné, ale protikladné) ´Zvýšení produktivity zemědělství ´Odpovídající životní úroveň zemědělců ´Stabilizace trhů ´Plynulé zásobování potravinami ´Rozumné ceny zemědělských produktů pro spotřebitele ´ ´Faktory a jejich úskalí ´Politicko-ekonomické ´Přebytky produkce a tržní nerovnováha ´Socio-politické ´Ochrana domácí výroby, lobbystické skupiny ´Socio-ekonomické ´Pokles počtu zemědělců a vylidňování venkova ´Zvýšení cen zemědělských produktů pro spotřebitele Case 5/67 a 5/73 ´THE OBJECTIVES SET OUT IN ARTICLE 39 OF THE EEC TREATY, WHICH ARE INTENDED TO SAFEGUARD THE INTERESTS OF FARMERS AND CONSUMERS, MAY NOT ALL BE SIMULTANEOUSLY AND FULLY ATTAINED . ´THE COMMUNITY INSTITUTIONS MUST HARMONIZE THE VARIOUS OBJECTIVES OF THE COMMON AGRICULTURAL POLICY WHICH, TAKEN SEPARATELY, APPEAR TO CONFLICT WITH ONE ANOTHER AND, WHERE NECESSARY, ALLOW TEMPORARY PRIORITY TO ONE OF THEM IN ACCORDANCE WITH THE DEMANDS OF THOSE ECONOMIC FACTORS OR CONDITIONS IN VIEW OF WHICH THEIR DECISIONS ARE MADE. ´C-131/86 ´Efforts to achieve objectives of the common agricultural policy, in particular under common organizations of the markets, cannot disregard requirements relating to the public interest such as the protection of consumers or the protection of the health and life of humans and animals, requirements which the Community institutions must take into account in exercising their powers. ´ ´ Společná zemědělská politika (SZP/CAP) od roku 1962 ´Východiska ´Nízká úroveň samozásobení ´Množství malých rodinných farem ´Nerozvinutá dopravní infrastruktura ´Absence záchranné sociální sítě ´Ekonomická nemožnost přímé finanční podpory ´Hlavní nástroj ´Společné cenové systémy a finanční režim ´ ´ ´Důsledky ´Růst přebytků, zahlcení intervenčních skladů, rostoucí finanční náklady ´Intenzifikace zemědělství, nekonkurenceschopnost, nízká výkonnost ´Nespravedlivá a nerovnoměrná distribuce finanční podpory mezi zemědělce a členské státy ´ Reformy CAP ´60. – 80. léta 20. století ´„Oběť vlastního úspěchu“ ´Krize nadvýroby „hory másla, jezera vína“ ´Dumping na světových trzích, pokles světových cen, mezinárodní tlak ´Mansholtův plán (1968) ´Návrh podpory vzdání se zemědělské výroby, snížení cenové hladiny ´Reformy 80. let ´Produkční kvóty a limity cenového systému ´MacSharryho reforma (1992) ´Od podpory trhu k podpoře producentů ´Snižování intervenčních cen, uvádění půdy do klidu a využívání zemědělské půdy pro jiné účely ´Kompenzační platby ´Od plošně vyplácených podpor k přímým platbám ´ ´ ´Agenda 2000 ´Od strukturální k regionální politice ´OD PODPORY PRODUKČNÍHO K PODPOŘE MULTIFUNKČNÍHO MODELU ZEMĚDĚLSTVÍ ´Hlavními prvky reformy ´Snižování intervenčních cen u významných komodit (o 15 % u obilí, 20 % u hovězího masa a od roku 2005 u mléka o 15 %) ´Kompenzace vyššími přímými platbami ´Podpora tržního chování zemědělců ´Bezpečnost potravin a animal welfare ´Agroenvironmentální otázky a problematika venkov ´ ´ Mid-term Review 2003 (Fischlerova reforma) ´DECOUPLING = ODDĚLENÍ PLATEB OD PRODUKCE ´Jednotná platba na farmu (SPS) ´Jednotná platba na plochu (SAPS) ´(pro nové členské státy) ´CROSS COMPLIANCE ´Závislost výplaty plateb na plnění environmentálních požadavků ´Modulace ´Zvyšování objemu finančních prostředků na rozvoj venkova ´Snižování přímých plateb velkým farmám ´Degresivita (finanční disciplína) ´Roční stropy a lineární snižování přímých plateb ´Set aside opatření ´Ukládání půdy do klidu ´ ´ ´ ´Rozvoj venkova ´Poradenský systém pro zemědělce (audity farem) ´Rozdělení Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF) na ´Evropský zemědělský záruční fond (EAGRD - pro přímé platby) ´Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) ´Flexibilita ´Jednotná společná organizace zemědělských trhů ´Snížení intervenčních cen, příp. zrušení intervenčních nákupů ´ Health Check 2008 (kontrola funkčnosti) ´Úprava stávajících mechanismů ´Zvýšení povinné modulace ´Vazba na výzvy ´Pokračování v decoupling ´Změny v systému mléčných kvót ´Zrušení povinného vyjímání části půdy z produkce (set-aside opatření) ´Zrušení hektarové podpory pěstování energetických plodin ´Nové výzvy v rámci programu rozvoje venkova ´Řízení rizik, Změny klimatu, Biopaliva, Voda, Biologická rozmanitost ´ Reformy CAP ´CAP 2014 – 2020 ´Nové problémy, výzvy a cíle (čl. 110 odst. 1 nařízení č. 1306/2013) ´Hospodářské ´Dostatek kvalitních potravin, zemědělská produktivita ´Stabilní ceny ´Environmentální ´Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji ´Adaptace na změny klimatu ´Územní/pozemkové ´Rozvoj venkova ´Vyvážený rozvoj území ´Konkurenceschopnost, udržitelnost a efektivita ´Legislativa Schéma SZP 2014 - 2020 ´I. Pilíř ´Společná organizace trhů se zemědělskými produkty ´Nařízení EU č. 1308/2013 ´Přímé platby ´Nařízení EU č. 1307/2013 ´II. Pilíř ´Politika rozvoje venkova ´Nařízení EU č. 1305/2013 ´Nařízení EU č. 1310/2013 Financování, řízení a sledování Nařízení EU č. 1306/2013 OMNIBUS regulation ´Přímé platby ´Pravidla týkající se trvalých travních porostů byla upravena, aby členským států poskytovala větší flexibilitu ´Zjednodušení prvků ekologizace ´Nepovinné rozlišování mezi aktivními a neaktivními zemědělci ´Možnost zvýšení plateb pro mladé zemědělce ´Rozvoj venkova ´Zvýšení atraktivity opatření k řízení rizik, některé prahy se snižují a zároveň se zvyšují sazby podpory ´Jednodušší využívání finančních nástrojů ´Společná organizace trhů ´Rozšíření pravomocí organizací producentů, jako je plánování produkce, optimalizace produkčních nákladů, uvádění na trh a sjednávání smluv na dodávky zemědělských produktů jménem svých členů, na všechna odvětví s cílem zlepšit postavení zemědělců v dodavatelském řetězci. Financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky ´Fondy pro financování zemědělských výdajů ´Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) ´Opatření pro regulaci nebo podporu zemědělských trhů ´Přímé platby zemědělcům ´Další výdaje ´Rozpočtový strop a rozpočtová kázeň ´Rezerva pro případ krizí v odvětví zemědělství ´Míra úpravy přímých plateb ´Systém včasného varování a sledování ´Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) ´Sdílené financování ´Platby pro programy rozvoje venkova ´Zákaz dvojího financování ´Rozpočtové závazky ´Platební agentury ´Subjekty členských států pověřené řízením a kontrolou výdajů ´Akreditace ´Výdaje mohou být financovány Unií, pouze pokud je uskutečnily akreditované platební agentury. ´Zemědělský poradenský systém ´Poskytování poradenství zemědělcům v oblasti podmínek obhospodařování půdy a řízení zemědělských podniků ´Kontrolní systémy ´Integrovaný administrativní a kontrolní systém ´Kontrola operací/obchodní dokumentace ´Kontroly a sankce týkající se pravidel pro uvádění na trh ´ Společná organizace trhů ´Tržní opatření ´Regulace nabídky ´Regulace cen ´Regulace dovozu a vývozu ´Záchranná síť ´případy cenové krize a narušení trhů ´ustanovení o ochranných opatřeních ´nová rezerva pro případ krize ´Zrušení všech opatření týkajících se kontroly nabídky ´Dodatečná opatření v případě krize vybraných trhů ´Pravidla pro organizace producentů a sdružení a mezioborové organizace ´ Schéma společné organizace trhu ´Vnitřní trh ´Tržní intervence ´Veřejná intervence a podpora soukromého skladování ´kdy jsou produkty nakupovány a skladovány příslušnými orgány členských států až do jejich uvolnění ´poskytování podpory skladování produktů soukromými hospodář skými subjekty ´Režimy podpory ´Pravidla týkající se uvádění na trh ´Obchodní normy ´Zvláštní opatření pro jednotlivé komodity ´Cukr, víno, mléko ´ ´Obchod s třetími zeměmi ´Dovozní cla ´Vstupní ceny ´Celní kvóty ´Ochranná opatření ´Vývozní náhrady Přímé platby ´Vícesložkový/multifunkční systém ´Přímá platba (až 70 %) ´Základní platba ´Platební nároky ´Jednotná platba na plochu (do roku 2020) ´Degresivita 5 % nad 150 tis. EUR ´Přechodné vnitrostátní podpory (Top-Up platba) ´„Zelená“ platba, tzv. Greening (30 %) ´Platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí ´diverzifikace plodin ´zachování stávajících trvalých travních porostů ´vyhrazení plochy využívané v ekologickém zájmu v rámci zemědělských ploch ´Platba pro mladé zemědělce (do 2 %) https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/direct-support/direct-payments/docs/simple mentation-decisions-ms-2016_en.pdf Další přímé platby (dobrovolné) ´Redistributivní platba (do 30 %) ´Podpora na první hektary podniku ´Podpora vázaná na produkci (do 15 %) ´Dobrovolná podpora vázaná na produkci ´Dle odvětví a plodin ´Tam kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví, které jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů, čelí určitým obtížím ´Zvláštní podpora pro bavlnu ´Platba pro malé zemědělce (až 10 %) ´Zjednodušený režim pro platby do 1250 EUR ´Platba pro oblasti s přírodním znevýhodněním (do 5 %) ´Vazba na politiku rozvoje venkov ´ Podmínky pro přímé platby ´Vnitrostátní a čisté stropy ´sestávající z celkové hodnoty všech přiznaných platebních nároků, z vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv (do 3 %) a z jednotlivých stropů ´částka přímých plateb ´Finanční kázeň ´Přesuny mezi pilíři CAP ´Pravidla pro výše plateb ´Minimální požadavky ´Zastropování (capping) ´Min. 5 % nad 150.000 EUR ´Kontrola podmíněnosti ´Oprávněné hektary ´Kumulace žádostí ´Plocha, která odpovídá počtu způsobilých hektarů a na kterou zemědělec předložil žádost o základní, může být předmětem žádosti o jinou přímou platbu i o jinou podporu, na kterou se toto nařízení nevztahuje, nestanoví-li toto nařízení výslovně jinak. ´ Platební nároky C-470/08 ´Podstatou tří otázek předkládajícího soudu, které je třeba posoudit společně, je, zda právo Společenství ukládá pachtýři povinnost, aby při uplynutí pachtovní smlouvy vrátil pronajímateli propachtovanou půdu spolu s platebními nároky, které ve vztahu k této půdě vznikly nebo které s ní souvisejí, anebo mu vyplatil náhradu. ´Soudní dvůr takový převod nároků při uplynutí pachtovní smlouvy zcela odmítnul, přičemž ihned zdůraznil, že se režim jednotné platby odlišuje od režimu mléčných kvót, který se řídí zásadou převodu kvót spolu se zemědělským podnikem. ´Dotčený režim podpor má za cíl zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň, přičemž platební nároky přiznávané zemědělci z titulu režimu jednotné platby závisí na počtu hektarů, které měl k dispozici (tj. obstarával) v průběhu referenčního období, jakož i na platbách, které mu byly přiznány v rámci režimů podpory. Cílem tohoto spojení mezi platebními nároky a skutečně obstarávanými hektary, na něž lze poskytnout podporu, spočívá především v tom zabránit spekulativním převodům vedoucím ke kumulaci platebních nároků, které neodpovídají zemědělské skutečnosti. ´Naopak z dotčené unijní úpravy nevyplývá, že platební nároky jsou pouze vázány na určité pozemky, které měl zemědělec k dispozici v průběhu referenčního období a navíc tato úprava umožňuje pouze v restriktivní míře převést platební nároky. ´ Politika rozvoje venkova 2014 - 2020 ´Součást politiky soudržnosti ´⟶ samostatný II. pilíř CAP ´Podpora multifunkčního zemědělství a produkce veřejných statků ´Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ´Od 1. 1. 2014 součást Evropských strukturálních a investičních fondů ´Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ´ ´Dohoda o partnerství ´Definuje hlavní oblasti podpor a priority členského státu napříč všemi dotčenými fondy Politika rozvoje venkova ´Obecné cíle ´Přispění ke konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelnému řízení přírodních zdrojů, k opatřením v oblasti klimatu a k vyváženému územnímu rozvoji venkovských oblastí ´Priority ´Podpora předávání znalostí a inovací ´Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů ´Podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství ´Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů ´Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku ´Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech ´ Nástroje politiky rozvoje venkova ´Program rozvoje venkova na úrovni členského státu ´Kombinace nástrojů k dosažení obecných cílů na základě priorit ´Zjištění potřeb – stanovení cílů – volba opatření k dosažení cílů ´Stanovený rámcový obsah ´Schválení Komisí ´Tematické podprogramy ´Zvláštní potřeby členských států ´ ´ ´Opatření ´Široká škála – ekonomická, environmentální, sociální ´Pravidla financování ´Jednotná sazba, maximální výše ´30 % pro environmentální opatření ´5 % pro iniciativu LEADER ´Předběžné podmínky a výkonnostní rezerva ´ Evropský model zemědělství ´Multifunkční zemědělství, konkurenceschopné, šetrné k životnímu prostředí ´Komoditní i nekomoditní výstupy ´Zemědělství založené na malém a středním podnikání rodinného typu ´Provázání s rozvojem venkova ´Produkce kvalitních bezpečných potravin ´ ´„Český model zemědělství“ ´Vysoká koncentrace výrobních zdrojů ´Rozpor mezi vlastnictvím a užíváním půdy ´Polarizace ve výkonnosti podniků, nízká přidaná hodnota ´Struktura využití půdy a alokace výroby neodpovídá přírodním a klimatickým podmínkám ´Vysoký podíl orné půdy ´Závislost na dotacích, nevhodné cílení ´Neudržitelné hospodaření s přírodními zdroji ´https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/food-farming-fisheries/by_country/documents/cap-in-your -country-cz_cs.pdf ´ Budoucnost potravinářství a zemědělství COM(2017) 713 final SZP po roce 2020 COM (2017)713 final ´Inteligentní, moderní a udržitelná ´Cíle ´podporovat inteligentní a odolné zemědělské odvětví ´zintenzivnit ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a přispět k plnění cílů EU týkajících se životního prostředí a klimatu ´posílit sociálně-ekonomickou strukturu venkovských oblastí ´Jinými slovy ´Zjednodušení, ozelenění, mládí, preciznost, spravedlivá nákladnost ´ ´ The CAP 9 objectives SZP po roce 2020 (návrhy) https://ec.europa.eu/czech-republic/news/180601_spolecna_zemedelska_politika_cs ´1. Nový způsob práce: ´Členské státy budou mít při využívání přidělených prostředků více flexibility. Budou tak moci navrhovat lépe uzpůsobené programy, které budou účinněji reagovat na problémy zemědělců a venkovského obyvatelstva obecně. Členské státy budou mít rovněž možnost až 15 % svých přídělů ze SZP přesouvat mezi přímými platbami a rozvojem venkova, což jim umožní lépe financovat své priority a opatření. ´Rovné podmínky pro všechny členské státy budou zajištěny prostřednictvím: ´strategických plánů pokrývajících celé období. Každý členský stát ve svém plánu stanoví, jak hodlá využít přímé platby i prostředky na rozvoj venkova ke splnění devíti unijních cílů v hospodářské, environmentální a sociální oblasti. Komise jednotlivé plány schválí, aby byla zajištěna soudržnost a ochrana jednotného trhu. ´ SZP po roce 2020 (návrhy) https://ec.europa.eu/czech-republic/news/180601_spolecna_zemedelska_politika_cs ´2. Spravedlivější zacházení díky lépe zaměřené podpoře: ´Přímé platby budou i nadále jedním z ústředních prvků zemědělské politiky, neboť pro zemědělce zajišťují stabilitu a předvídatelnost. Prioritou bude podpora malých a středních farem, kterých je v zemědělském odvětví EU většina, a pomoc mladým zemědělcům. Komise je odhodlána zasazovat se o spravedlivější rozdělování přímých plateb mezi členskými státy s využitím vnější konvergence. ´Přímé platby zemědělcům budou od 60 000 EUR výše omezeny a maximální hranicí bude 100 000 EUR na jednu farmu. Náklady na práci se budou plně zohledňovat. Účelem je zajistit spravedlivější rozdělování plateb. ´Malé a střední podniky získají vyšší podporu na hektar. ´Země budou muset vyčlenit alespoň 2 % svých přímých plateb na pomoc mladým zemědělcům, kteří zahajují svou činnost. Navíc se jim dostane finanční podpory v rámci rozvoje venkova a prostřednictvím různých opatření, jež usnadňují přístup k půdě a její převod. ´ SZP po roce 2020 (návrhy) https://ec.europa.eu/czech-republic/news/180601_spolecna_zemedelska_politika_cs ´3. Větší ambice v oblasti životního prostředí a klimatu: ´Podpora příjmu pro zemědělce je již v současnosti vázána na používání zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí a klimatu. Nová SZP bude od zemědělců vyžadovat, aby usilovali o ještě náročnější cíle, a to prostřednictvím povinných opatření i pobídek: ´Podmínkou pro vyplacení přímých plateb bude splnění požadavků v oblasti životního prostředí a klimatu. ´Každý členský stát bude povinen nabídnout ekologizační režimy, kterými by podněcoval zemědělce, aby nezůstali jen u povinných požadavků. K financování těchto režimů se v každé zemi použije část prostředků přidělených na přímé platby. ´Na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu bude vyhrazeno nejméně 30 % prostředků, které daný členský stát získá na rozvoj venkova. ´Očekává se, že 40 % celkového rozpočtu SZP přispěje k opatřením v oblasti klimatu. ´Kromě možnosti převádět 15 % prostředků mezi pilíři budou členské státy rovněž moci u výdajů na opatření v oblasti klimatu a životního prostředí převést dalších 15 % z pilíře 1 do pilíře 2 (bez vnitrostátního spolufinancování). ´ SZP po roce 2020 (návrhy) https://ec.europa.eu/czech-republic/news/180601_spolecna_zemedelska_politika_cs ´4. Větší využívání znalostí a inovací: ´Modernizovaná SZP bude využívat veškeré nejnovější technologie a inovace na pomoc zemědělcům při vlastní činnosti i na pomoc veřejné správě, a to zejména: ´V rámci výzkumného programu EU Horizont Evropa bude vyčleněna částka 10 miliard eur na výzkum a inovace v odvětví potravinářství, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství. ´Členské státy budou vybízeny, aby při kontrolách a sledování využívaly dat velkého objemu a nové technologie (např. využívat družicových dat k ověření velikosti farem u žádostí o přímé platby), čímž se výrazně sníží potřeba kontrol na místě. ´Bude se rovněž usilovat o větší digitalizaci venkova, například rozšířením širokopásmového přístupu ve venkovských oblastech. Zlepší se tak kvalita života v těchto oblastech a dále se podpoří konkurenceschopnost evropské zemědělské produkce. ´