Námořní plavba

regulována kromě mezinárodních smluv zákonem o námořní plavbě
nevztahuje se na námořní plavbu válečných lodí, vodních skútrů, nafukovacích člunů a dále na námořní plavbu malých plavidel, pokud jsou provozována podle právních předpisů o vnitrozemské plavbě

Námořní plavba = provozování námořních plavidel na volném moři, ve výlučné ekonomické zóně a v souostrovních vodách, v pobřežním moři a na úsecích vnitrozemských vodních cest s pobřežním mořem spojených až po poslední přístav, který plní funkci přístavu pro námořní lodě a pobyt námořních plavidel v přístavech

Námořní plavidlo 

námořní obchodní loď = námořní plavidlo s vlastním pohonem určené k námořní plavbě za účelem přepravy nákladů nebo cestujících nebo přepravy nákladu a cestujících

námořní jachta = námořní plavidlo, jehož délka trupu přesahuje 2,5 metru a nepřesahuje 24 metrů, vybavené plachtami nebo motorem nebo obojím

Specificky jsou definovány i některé typy plavidel:

trajektová loď = určená k přepravě silničních a kolejových vozidel, vjíždějících na loď a vyjíždějících z lodě po vlastní ose, a cestujících na pravidelné trase jako mořský přívoz

loď typu Ro/Ro = loď s odklopnou přídí, boky nebo zádí, určená výhradně k přepravě vozidel a jiných nákladů na podvozcích nebo podvalnících

osobní loď = námořní plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících

Kabotáž = provozování námořních plavidel výlučně v pobřežním moři mezi přístavy pobřežního státu nebo pobřežních států

Námořní rejstřík = veřejný seznam, do kterého se zapisují údaje o námořních plavidlech, jejich vlastnících a jejich provozovatelích
zápisem do něj vzniká právo a povinnost plout pod státní vlajkou České republiky 

totéž vzniká i na základě rozhodnutí Námořního úřadu o prozatímním povolení k plavbě pod státní vlajkou České republiky

Státní správa a státní dozor - vykonává je MD, které zároveň plní funkci Námořního úřadu ve vztahu k mezinárodním smlouvám

"Není v rozporu s principy ochrany nabytých práv a zákazu retroaktivity, pokud zákon podmíní další provozování námořní plavby stanovením přísnějších pravidel. U konkrétních typů lidské činnosti se totiž určité nabyté schopnosti a dovednosti mohou v průběhu času objektivně jevit jako nedostačující, neboť s ohledem na dynamiku vývoje je ve společenském zájmu podmínky pro provozování těchto činností blíže specifikovat nebo dokonce zpřísnit, v některých případech naopak poněkud rozvolnit. Podstatné z hlediska atributů demokratického právního státu je, aby k takovýmto změnám nedocházelo svévolně, neracionálně, neodůvodněně, a aby tyto změny byly provedeny transparentním, jasným a předvídatelným způsobem, vždy podle okolností konkrétní věci."
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2006, čj. 2 As 57/2005-71)

Základní orientaci v právní úpravě v zákoně o námořní plavbě obsažené získáte řešením tohoto příkladu:

Vnitrozemská plavba

Vodní cesta = vodní tok nebo jiný útvar povrchové vody, na kterém lze provozovat plavidla

součást vodní cesty - vodní díla a ostatní stavby a zařízení specifikovaná zákonem

• sledované - musí odpovídat plavebně provozním podmínkám
• dělí se na dopravně významné, které se dále dělí na využívané a využitelné, a účelové - pouze pro rekreační plavbu a vodní dopravu místního významu
• nesledované

spravovány správcem:

vodní tok - správce vodního toku nebo ten, kdo vykonává jeho správu podle vodního zákona

jiný útvar povrchových vod - vlastník pozemku, který tvoří dno jiného útvaru povrchových vod

Platí na nich pravidla plavebního provozu. Podle nich je pohyb na vodních cestách posuzován, včetně např. pohybu plavců či potápěčů.
MD proto připravilo leták, který obsahuje základní instrukce pro plavce a potápěče pro jejich pohyb na vodních cestách z hlediska plavebních předpisů Zásady bezpečného koupání a potápění:

Historie vodních cest

- vodní cesty vznikaly historicky – kolem řek byly osady
- plavba po Labi povolena dekretem již roku 1057
- rozvoj plavby byl za Karla IV.
- 1570 vznik komise pro regulaci Vltavy a Labe
- další rozvoj za Marie Terezie – vydala v roce 1777 navigační patent
- 1822 založena Pražská společnost pro plavbu loďmi plachetními
- do 1919 byla splavněna dolní Vltava

Z judikatury:

"Ustanovení § 3a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že rozvoj a modernizace konkrétně vymezené vodní cesty je ve veřejném zájmu. Toto ustanovení tedy upravuje jedinečný případ a schází mu tak podstatný materiální znak právní normy, jímž je obecnost. Materiálně se proto nejedná o právní předpis, ale napadené ustanovení je de facto individuálním správním aktem.
Napadené ustanovení vylučuje, aby správní orgán ve správním řízení zjišťoval veřejný zájem na rozvoji a modernizaci předmětné vodní cesty, neboť ten je již určen samotným zákonem. Takovéto řešení, tj. deklarování veřejného zájmu v konkrétně určené věci zákonem, pokládá Ústavní soud za protiústavní.
Z napadeného ustanovení zákona nelze zjistit, z jakých důvodů zákonodárce přiznal rozvoji a modernizaci konkrétně vymezené vodní cesty status veřejného zájmu, zda zjišťoval případné protichůdné zájmy a jak se s jejich existencí vyrovnal. Je ostatně zřejmé, že tyto okolnosti ani v zákonodárném procesu zjistit nelze, neboť zákonodárství není vybaveno prostředky pro posuzování individuálních případů se všemi jejich souvislostmi a důsledky."
(Pl. ÚS 24/04)

Plavidlo = ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení

- provozování plavidla = plavba (pohyb nebo státní na vodní cestě) a další činnosti s plavbou bezprostředně související, zejména nakládka a vykládka nákladu, nástup a výstup osob, zásobování provozními hmotami nebo údržba plavidla

Přístav - skládá se z:

pozemní část = soubor pozemků, staveb, zařízení včetně plovoucích zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah bezprostředně územně a funkčně souvisejících s přilehlou částí vodní cesty a navazujících na ni 

vodní část = přístavní bazén, vodní plocha potřebná pro stání plavidel, nábřežní zdi s vyvazovacím zařízením, případně šikmý břeh a vyvazovací dalby, které umožňují stání plavidel, nakládku a vykládku věcí, nástup a výstup osob, opravy, údržbu a ochranu plavidel

dělí se na veřejné a neveřejné

Přístaviště = místo určené k stání a obsluze plavidel při nástupu a výstupu osob a vybavené pevným nebo plovoucím přistávacím zařízením

Překladiště = místo určené k stání a obsluze plavidel při nakládce a vykládce nákladu a vybavené stabilním nebo mobilním překladním zařízením, případně zařízením na krátkodobé uskladnění nákladu

Vývaziště = místo vybavené vyvazovacím zařízením určené pro stání plavidel pomocí úvazů

Kotviště = místo určené pro stání plavidel na kotvách

Státní správa a státní dozor

vykonávají je plavební úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa

Státní plavební správa - správní úřad zřízený zákonem o vnitrozemské plavbě, podřízena MD
je mj. správcem systému říčních informačních služeb

"Úkon Státní plavební správy o odborném šetření a stanovení příčin plavební nehody je deklaratorním správním rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., které je způsobilé plnohodnotného přezkumu v rámci správního soudnictví."
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 12. 2015, čj. 1 As 222/2015-71)

Na správě vodních cest se podílí i Ředitelství vodních cest ČR, která bylo za tímto účelem zřízeno MD jako organizační složka státu.

Některé otázky způsobilosti plavidla k provozu si můžete procvičit zde: 

Co potřebujete, abyste mohli provozovat parníček na Brněnské přehradě? - praktický příklad

1. plavidlo (zamyslete se, co vše bude potřeba splnit pro opatření a provozování plavidla)

2. přístav nebo přístaviště (zamyslete se, co vše budete potřebovat pro užívání, popř. jejich zřízení) 

3. oprávnění provozovat vodní dopravu pro cizí potřeby (zamyslete se, co budete potřebovat splnit, abyste dosáhli tohoto oprávnění, a jak při tom budete postupovat)

- spolehlivost (§ 33 zák. o vnitrozemské plavbě)

 - koncese podle živnostenského zákona

• stanovisko plavebního úřadu (§ 34 zák. o vnitrozemské plavbě)
• odborná způsobilost (§ 33a zák. o vnitrozemské plavbě)

Stručná prezentace shrnující základní pojmy

doprava_lodni.pdf

Dokumenty Ministerstva dopravy vztahující se k vodní dopravě

Miniseriál Ministerstva dopravy a ČT o bezpečnosti plavebního provozu

Právní úprava

S výjimkou trestního zákoníku se pro řízení dle uváděných vnitrostátních předpisů subsidiárně používá správní řád a v případě přestupků podle těchto zákonů zákon o odpovědnosti za přestupky, k němuž se rovněž subsidiárně využívá správní řád. Pro kontrolu výstupů správních orgánů v oblasti vodní dopravy potom slouží soudnictví, jeho postup je upraven v příslušných soudních řádech - především soudním řádu správním.

Relevantní jsou i předpisy upravující ochranu životního prostředí či veřejného zdraví.

Námořní doprava

kromě pramenů mezinárodního námořního práva (např. Úmluva OSN o mořském právu, č. 240/1996 Sb.) je regulována i vnitrostátními předpisy:

• zákon o námořní plavbě (č. 61/2000 Sb.)
• vyhláška č. 336/2015 Sb., o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na lodi 
• vyhláška č. 142/2015 Sb., o některých podmínkách pro práci členů posádky lodě
• vyhláška č. 112/2015 Sb., o odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a kapitánském slibu
• vyhláška č. 327/2011 Sb. o údajích poskytovaných v souvislosti s provozem lodě a ve zprávách a oznámeních o námořní nehodě nebo mimořádné události, o minimální výši sjednaného pojištění za škody z provozu lodě a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 278/2000 Sb., o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel
• vyhláška MDS č. 271/2000 Sb. o podpoře státu k provozování námořní plavby a o finančním příspěvku ke studiu námořnického povolání v zahraničí 
• vyhláška MDS č. 272/2000 Sb. o ověřování pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou velitelem lodě 
• vyhláška MDS č. 277/2000 Sb. o způsobu a důvodu vyvěšování, umístění a velikosti státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle nebo rekreační jachtě (o užívání vlajek)
• vyhláška MDS č. 278/2000 Sb. o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel 
• vyhláška MDS č. 315/2000 Sb. o technickém a záchranném vybavení námořní jachty a prokazování způsobilosti k vedení námořní jachty 
• vyhláška MDS č. 378/2000 Sb. o poplachové činnosti na námořní obchodní lodi 
  
• nařízení vlády ČR č. 412/2000 Sb. o poplatku za právo plout pod státní vlajkou ČR 
• vyhláška MDS č. 112/2015 Sb. o kapitánském slibu, zkouškách, odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a o zdravotní péči o členy posádky lodě
• vyhláška MDS č. 336/2015 Sb. o pravidlech bezpečnosti práce na námořní obchodní lodi 

Vnitrozemská plavba

mezinárodní předpisy

• Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (č. 163/1999 Sb.)
• Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (č. 53/2011 Sb.m.s) 
• Budapešťská úmluva o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských vodních cestách (č. 32/2006 Sb.m.s)

evropské předpisy

vnitrostátní zákony

• zákon o vnitrozemské plavbě (č. 114/1995 Sb.)
• vyhláška MD č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška MD č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů 
• vyhláška MD č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách 
• vyhláška MD č. 42/2015 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel
• vyhláška MDS č. 84/2000 Sb., o způsobilosti osob k provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby, ve znění pozdějších předpisů 
• vyhláška MDS č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách 
• vyhláška MD č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu)
• vyhláška MD č. 356/2009 Sb., o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách 

Zákon o vodách (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon))

upravuje ochranu a nakládání s vodami, jejími útvary a vodní díla

pro vodní díla a vodohospodářské úpravy podle tohoto zákona se postupuje podle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon))

k zákonu o vodách jsou vydány tyto prováděcí předpisy:

• vyhláška č. 46/2015 Sb. , o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 105/2012 Sb. , o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny
• nařízení vlády č. 96/2016 Sb., o rekreačních plavidlech a vodních skútrech 

Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.)

obsahuje kromě jiných TČ, které mohou být spáchány při provozování dopravy či přepravy i specifickou skupinu TČ ohrožujících vzdušný dopravní prostředek, civilní plavidlo a pevnou plošinu

• získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290)
• ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla (§ 291)

Literatura

Komentáře

• LOJDA, Jiří. Zákon o vnitrozemské plavbě. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2018 (pouze v ASPI).

Monografie

• POLÁČEK, Bohumil. Kapitoly z mezinárodního dopravního práva. I, A. Říční právo, B. Letecké právo. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Právní monografie. ISBN 978-80-7552-133-0. 
• POLÁČEK, Bohumil. Kapitoly z mezinárodního dopravního práva. II, C. Železniční právo, D. Námořní právo. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Právní monografie. ISBN 978-80-7552-424-9. 
• FRINTA, Ondřej. Smlouva o přepravě osoby v novém soukromém právu. Praha: Wolters Kluwer, 2018. Právní monografie. ISBN 978-80-7552-886-5. 
• NOVÁK, Radek a Petr KOLÁŘ. Námořní nákladní přeprava. V Praze: C.H. Beck, 2015. ISBN 978-80-7400-601-2. 
• POLÁČEK, Bohumil. Mezinárodní říční doprava. V Praze: C.H. Beck, 2012. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 978-80-7400-258-8. 
• ROTHWELL, Donald R. a Tim STEPHENS. The international law of the sea. Second edition. Oxford: Hart publishing, 2016. ISBN 978-1-78225-684-7.
• GIRVIN, Stephen. Carriage of goods by sea. 2nd ed. Oxford: Oxford University Press, 2011. ISBN 978-0-19-958991-3. 
• ŠUBERT, Miroslav. Společná havárie v námořní a ve vnitrozemské vodní dopravě. Praha: ICC Česká republika, 2007. ISBN 978-80-903297-6-8. 
• NOVÁK, Radek. Námořní přeprava. Praha: ETC Publishing, 1997. Manager-podnikatel. ISBN 80-86006-33-6. 
• GRIME, Robert. Shipping law. 2nd ed. London: Sweet and Maxwell, 1991. Concise college texts. ISBN 0-421-35930-7. 

Články