kromě zákona o civilním letectví je podrobně regulována mnoha mezinárodními smlouvami

Letectví - civilní a vojenské (to spadá do gesce Ministerstva obrany)
Na vojenské letectví se vztahuje i zákon o civilním letectví, a to ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování leteckých činností.

Civilní letectví = letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované letadly státní příslušnosti České republiky v cizině pro civilní účely a provozování civilních letišť a poskytování leteckých služeb na území České republiky

Letadlo = zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu (mimo modelů do 25 kg)

"Provozovatelem letadla odpovědným objektivně za škodu způsobenou zvláštní povahou jeho provozu (§ 427 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb.) je vlastník letadla, není-li v leteckém rejstříku uvedena jiná osoba jako provozovatel. Osoba odlišná od vlastníka může být provozovatelem letadla, ačkoliv v leteckém rejstříku zapsána není, jestliže zápis neodpovídá skutečnému stavu věci a právním poměrům ohledně letadla, má-li tato osoba k letadlu taková práva a oprávnění, jež jí umožňují s ním v dostatečně širokém rozsahu disponovat, užívat ho ke své činnosti a vlastním jménem je fakticky provozovat."
(25 Cdo 1970/2015)

Letecký rejstřík = evidence letadel, s výjimkou sportovních létajících zařízení, jejichž provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice
veřejně přístupný seznam, vedený Úřadem pro civilní letectví

Vzdušný prostor ČR = prostor nad územím České republiky do výšky, kterou lze využít pro letecký provoz
je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují postupy při létání ve vzdušném prostoru

Letecké pozemní zařízení = technické zařízení, které je umístěné na zemi a slouží k zajištění leteckého provozu

Letiště = územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím
dělí se do několika kategorií podle různých hledisek

- podle vybavení, provozních podmínek a základního určení

• vnitrostátní = určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice České republiky, a letů, při nichž není překročena vnější hranice
• mezinárodní = celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních a vnitřních letů, tak i letů, při nichž je překročena vnější hranice

- podle okruhu uživatelů a charakteru letiště

• civilní = letiště pro potřeby civilní letecké dopravy

veřejná = přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla

neveřejná = přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem neveřejného letiště a v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla a letadla uživatelů letiště stanovených Úřadem pro civilní letectví na návrh jeho provozovatele

• vojenská = letiště pro potřeby ozbrojených sil České republiky a jiných oprávněných uživatelů pověřených Ministerstvem obrany

Z judikatury:

"I. Každý žadatel o povolení provozovat letiště musí doložit vlastnictví letiště, jiný právní vztah k letišti či souhlas vlastníka letiště s jeho provozováním ve smyslu § 30 odst. 2 písm. c) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.
II. Přednostní právo na vydání povolení provozovat letiště podle § 27 odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, svědčí vlastníku nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků vůči stávajícímu provozovateli letiště či jinému žadateli, nezbavuje ho však povinnosti doložit právní vztah k letišti.
III. Vypořádání nároku původního provozovatele letiště na náhradu investic účelně vynaložených v souvislosti s letištěm (§ 27 odst. 3 věta druhá a třetí zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví) není podmínkou vydání provozního povolení vlastníku nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků. Tento nárok vzniká až dnem právní moci rozhodnutí o povolení provozovat letiště vydaného vlastníku nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků, kdy zároveň zaniká povolení stávajícího provozovatele letiště [§ 34 písm. d) zákona o civilním letectví]."
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2017, čj. 6 As 219/2017-245)

"Podmínkou pro provozování letiště z hlediska soukromého práva je existence soukromoprávního titulu, který k takovému užívání opravňuje. Jestliže osoba takový soukromoprávní důvod nemá, není oprávněna vlastníka omezovat užíváním jeho pozemků; provozovatel letiště však může soud žádat o zřízení věcného břemene pro provozování letiště ve smyslu § 30a zákona o civilním letectví. Jen veřejnoprávní povolení provozovat letiště nezakládá i právo provozovat jej na cizím pozemku bez příslušného soukromoprávního oprávnění; případný veřejný zájem na provozování letiště (neoprávněně zřízeného na cizím pozemku) lze uplatnit v řízení o zřízení věcného břemene podle § 30a zákona o civilním letectví nemůže však být důvodem k tomu, aby letiště bylo provozováno na cizím pozemku bez právního důvodu."
(22 Cdo 2698/2012)

"Ve smyslu argumentu a fortiori lze na ranvej letiště klást přinejmenším stejné nároky z hlediska provozního zatížení jako na povrch dálnice. Lze poté dospět k oprávněnému závěru, že deklaruje-li Nejvyšší soud v zásadě jako samostatnou stavbu dálniční těleso, pak a priori není možno vyloučit, aby takový autonomní charakter měla též vzletová a přistávací dráha letiště. Ostatně, civilistická interpretační praxe již postřehla, že mohou nastat hraniční případy, které bude nutno řešit podle jednotlivých okolností vždy řádně zdůvodněnou úvahou soudu o charakteru sporné věci, resp. stavební úpravy – tedy zda půjde již o stavbu jako samostatný předmět občanskoprávních vztahů, nebo jen o určitým způsobem zpracovaný pozemek."
(I.ÚS 3143/13)

Letištní pozemek = jakýkoli pozemek, na němž se nachází letiště, nebo jeho část

"Pozemek je letištním pozemkem přímo ex lege naplněním znaků zákonné definice letištního pozemku, tedy nachází-li se na pozemku alespoň část letiště, coby upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím; není důležité, zda je pozemek jako letištní evidován v evidenci letišť podle § 25a zákona č. 49/1997 Sb. Evidence pozemku jako letištního v evidenci letišť, aniž by se na tomto pozemku letiště, nebo jeho část skutečně nacházely, nic nemění na závěru, že se o letištní pozemek nejedná. Za nesprávnost zápisu v evidenci přitom neodpovídá vlastník letiště, nýbrž subjekt, který vede evidenci."
(22 Cdo 1022/2014)

Letecká stavba - stavebním úřadem je v tomto případě Úřad pro civilní letectví

• dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně technické provedení
• dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáváním bez zřetele na jejich stavebně technické provedení 
• stavba sloužící k zajištění leteckého provozu

Letecké služby: 

• letové provozní služby včetně letištních
• letecká telekomunikační služba
• letecká meteorologická služba
• letecká služba pátrání a záchrany
• letecká informační služba
• služby při předletové přípravě a monitorování letu
• služby při odbavovacím procesu na letišti
• služba tvorby letových postupů

Letecké činnosti

Letecká doprava

Obchodní letecká doprava = doprava osob, zvířat, zavazadel, pošty nebo jiného nákladu letadlem za úplatu
dělí se na

- pravidelnou a nepravidelnou podle způsobu provozování 

- vnitrostátní a mezinárodní podle svého rozsahu

Letecký dopravce = osoba oprávněná provozovat obchodní leteckou dopravu na základě licence nebo jiného obdobného oprávnění

• tuzemský = držitel licence k provozování obchodní letecké dopravy vydané příslušným správním orgánem České republiky
• jiného členského státu = držitel licence k provozování obchodní letecké dopravy vydané příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace
• ze třetí země

Letecké práce a jiné letecké činnosti

Letecké práce = letecké činnosti, kdy letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu, vyhlídkové lety, využití letadla leteckým provozovatelem při výuce v leteckých školách a činnost leteckých škol

Rekreační a sportovní létání = užívání letadla pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, osobní dopravy nebo sportu, které není uskutečňováno za účelem zisku

Letecké veřejné vystoupení

Státní správa a státní dozor

Státní správa ve věcech civilního letectví - Ministerstvo dopravy, Úřad pro civilní letectví, Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod a Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře

Státní správa ve věcech vojenského letectví - Ministerstvo obrany

Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod - správní úřad podřízený MD, zjišťuje příčiny leteckých nehod a incidentů

Státní dozor v civilním letectví - Ministerstvo dopravy, Úřad pro civilní letectví a Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod 

Prezentace z přednášky dr. Smejkalové

Prezentace zabývající se obchodní leteckou dopravou

Prezentace zabývající se ochranou civilního letectví před protiprávními činy

Právní úprava

Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.)

obsahuje kromě jiných TČ, které mohou být spáchány při provozování dopravy či přepravy i specifickou skupinu TČ ohrožujících vzdušný dopravní prostředek, civilní plavidlo a pevnou plošinu

• získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290)
• ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla (§ 291)

Relevantní jsou i prameny mezinárodního práva týkající se vzdušného prostoru a co se výstavby pro účely letecké dopravy týče, stavební zákon.

Literatura

Komentáře

• SEDLÁČEK, Pavel. Montrealská úmluva: mezinárodní letecká přeprava : komentář. Praha: VOX - kurzy, semináře, rekvalifikace, 2018. ISBN 978-80-87480-62-5. 

Monografie

• POLÁČEK, Bohumil. Kapitoly z mezinárodního dopravního práva. I, A. Říční právo, B. Letecké právo. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Právní monografie. ISBN 978-80-7552-133-0. 
• DEMPSEY, Paul Stephen a Ram S. JAKHU. Routledge handbook of public aviation law. London: Routledge, 2017. Routledge handbooks. ISBN 978-1-138-80773-0. 
• MILDE, Michael. International air law and ICAO. Third edition. The Hague: Eleven International Publishing, 2016. Essential air and space law. ISBN 978-94-6236-619-0. 
• ROSSI DAL POZZO, Francesco. EU legal framework for safeguarding air passenger rights. Cham: Springer, 2015. ISBN 978-3-319-08089-5. 
• BARTSCH, Ronald I. C. International aviation law: a practical guide. Farnham: Ashgate, 2012. ISBN 978-1-4094-3287-6. 
• LARSEN, Paul B., Joseph C. SWEENEY a John E. GILLICK. Aviation law: cases, laws and related sources. Second edition. Leiden: Martinus Nijhoff Publishers, 2012. ISBN 978-90-04-16810-7. 
• CALLEJA CRESPO, Daniel a Pablo MENDES DE LEON. Achieving the single European sky: goals and challenges. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, 2011. Aviation law and policy series. ISBN 978-90-411-3730-2. 
• HAVEL, Brian F. Beyond open skies: a new regime for international aviation. Austin: Wolters Kluwer, 2009. Aviation law and policy series. ISBN 978-90-411-2389-3. 
• HUANG, Jiefang. Aviation safety through the rule of law: ICAO's mechanisms and practices. Austin: Wolters Kluwer, 2009. Aviation law and policy series. ISBN 978-90-411-3115-7. 
• ANTWERPEN, Niels van. Cross-border provision of air navigation services with specific reference to Europe: safeguarding transparent lines of responsibility and liability. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, 2008. Aviation law and policy series. ISBN 978-90-411-2688-7. 
• ČAPEK, Jan, Richard KLÍMA a Jaroslava ZBÍRALOVÁ. Civilní letectví ve světle práva. Praha: LexisNexis CZ, 2005. ISBN 80-86199-95-9. 
• ABEYRATNE, R. I. R. Rulemaking in air transport: a deconstructive analysis. Cham: Springer, 2016. ISBN 978-3-319-44656-1. 

Články

• BAHÝL´OVÁ, Lenka, KADEČKA, Stanislav. Ochranná hluková pásma letišť v „pološeru“ právní úpravy. Právní rozhledy. 2012, č. 13-14, s. 476-483
• BÍLKOVÁ, Veronika, GŘIVNA, Tomá, HERCZEG, Jiří. Scénář Renegade, aneb sestřelení civilního letadla z pohledu práva. Trestněprávní revue. 2008, č. 11, s. 328-335
• SVĚRÁK, Michal. Nová kategorie mezinárodních smluv dle zákona o civilním letectví ve vztahu k ustanovení článku 83 bis Úmluvy o mezinárodním civilním letectví a její ústavněprávní meze. Právník. 2008, č. 6.

Ostatní

letecké dopravy se samozřejmě týkají i jiné předpisy či právní odvětví, lze tedy doporučit i literaturu vztahující se k nim 

• SMEJKALOVÁ, Terezie. Záhada leteckých předpisů. 2017. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/u1qin/ 

Užitečné odkazy