Corpus Iuris Canonici

autor: komise kardinálů a kanonistů po tridentském koncilu (1545–1563) (correctores Romani)
vznik: materiálně: uzavřen r. 1503 (2. opravené vydání Extravantium)
formálně: uzavřen r. 1582 (vydání římských korektorů)
obsah: Decretum Gratiani, Decretalia Gregorii Papæ IX, Liber sextus, Clementinæ, Extravagantes Ioannis XXII, Extravagantes communes
metoda: kritická revize textu Decreti Gratiani a Decretalium Gregorii IX
rozdělení: jednotlivé části řazeny za sebe
povaha: neautentická sbírka, pouze Řehoř XIII. dne 1. 7. 1580 svým breve Cum pro munere označil připravované římské vydání za vzorové a dne 5. 6. 1582 svým breve Emendationes zakázal měnit text, proto též ne všeobecná, právně nejednotná a nevýlučná; pro svou vědeckou povahu se stala základním zdrojem platného kanonického práva až do r. 1918 (do nabytí účinnosti prvého kodexu z r. 1917), nikoli však oficiálním zákoníkem, proto se právní povaha jednotlivých částí musí posuzovat zvlášť
vydání: nejlepší Emila Friedberga, Lipsko 1879–1881