1. Procesní právo katolické církve obecně

1.1 Typy řízení

V 7. knize CIC/1983 (kán. 1400-1752) jsou obsaženy všechny procesní normy práva latinské katolické církve pro různé typy řízení.

Typy řízení podle formy:

• soudní - řádné (písemné), ústní (zkrácené),
• mimosoudní (zvané též administrativní).

Typy řízení dle obsahu:

• sporné řízení - řešení sporů a zjišťování sporné události (v drtivé většině otázka platnosti manželství),
• trestní řízení - pro vyhlášení samočinného trestu a pro uložení trestu,
• správní řízení - odvolání proti aktům administrativní povahy a řízení o zbavení farářů úřadu a o jejich přeložení.

1.2 Rozdělení materie

Z hlediska systematiky materie se jedná o tyto úseky:

• obecné normy o soudech - stupně a druhy soudů, soudní personál, kázeň u soudů, opravné prostředky,
• soudní řízení sporné - řádné a ústní,
• některá zvláštní (sporná) řízení - ve věcech manželských (prohlášení neplatnosti manželství, odloučení manželů za trvání manželství, dispens od platného nedokonaného manželství, prohlášení manžela za mrtvého), prohlášení neplatnosti svěcení,
• trestní řízení,
• správní řízení.
  

1.3 Systém soudů

V kanonickém právu je zaveden třístupňový systém soudů:

• 1. stupeň - diecézní/interdiecézní soud, resp. soud provinčního předstveného v řeholních institutech a společnostech apoštolského života,
• 2. stupeň - metropolitní soud (řeholní instituty a společnosti ap. života - soud generálního představeného),
• 3. stupeň - římské soudy (Římská rota - sporná a trestní řízení), Apoštolská signatura (správní řízení + dohled nad ostatními soudy), Apoštolská penitenciárie (věci vnitřního oboru - forum internum).

Některé typy kauz jsou rezervovány již v 1. stupni Římské rotě, vždy je možnost se obrátit přímo na Římskou rotu, také v 1. či 2. stupni (což u nás nebylo realizováno především z jazykových důvodů - nyní Římská rota přijímá i podání v českém jazyce). Římská rota má v gesci sporná a trestní řízení.

Mimo tyto soudy stojí Nejvyšší tribunál Kongregace pro nauku víry, jemuž jsou vyhrazeny závažnější trestné činy (viz výše Trestní právo).

2. Procesy ohledně prohlášení manželství za neplatné

O tomto řízení pojednáme obšírnějí, neboť představuje nejméně 95% činnosti soudů 1. a 2. stupně.

2.1 Obecné zásady ohledně prohlášení manželství za neplatné od počátku

Protože kanonické právo neuznává rozvod z vůle manželů za legitimní způsob ukončení manželství, zkoumá velmi podrobně a důkladně, zda manželství, o němž platí presumpce jeho platnosti, je opravdu platným manželstvím, anebo ne.

Rozhodným okamžikem je proto uzavření manželství (sňatek) - zkoumá se proto, zda v tu chvíli nebyl důvod pro neplatnost manželství (nedispenzovaná manželská překážka, nedostatek souhlasu nebo nedostatek formy).

Tato řízení jsou v kompetenci církevních soudů vyjma zjednodušených administrativních řízení, a tvoří naprosto převládající agendu církevních soudů. Řízení může mít tři základní podoby:

• řádný soudní proces ohledně neplatnosti manželství před senátem soudu,
• zkrácený proces před biskupem,
• listinné řízení - jeho specifickým případem je prohlášení manželství za neplatné pro nedodržení (absenci) předepsané formy uzavření manželství.
  

2.2 Řádný soudní proces

Žaloba se podává příslušnému církevnímu soudu, pokud existuje odůvodněná pochybnost, že manželství bylo uzavřeno neplatně.

2.2.1 Příslušnost soudu

Příslušným soudem v I. instanci obecně je alternativně bez právních omezení (nově zjednodušeno od prosince 2015):

• soud místa uzavření sňatku,
• soud místa trvalého nebo přechodného pobytu nežalující strany
• soud místa strany žalující strany,
• soud místa, kde je většina důkazů.

V České republice v I. instanci jsou kompetentní:

• pro diecézi brněnskou – Diecézní soud v Brně, Petrov 8, 601 43 Brno,
• pro diecéze ostravsko-opavskou a olomouckou – Interdiecézní soud v Olomouci, Wurmova 9, 771 01 Olomouc, tel. 587 405 404-5,
• pro diecézi královéhradeckou  – Diecézní církevní soud, Velké nám. 35, 500 01 Hradec Králové,
• pro diecézi plzeňskou  – Diecézní církevní soud Plzeň, Františkánská 121/11, 301 00 Plzeň,
• pro diecézi litoměřickou  – Diecézní soud litoměřické diecéze, Kostelní 9/7, 46001 Liberec,
• pro ostatní diecézi českobudějovickou a pro arcidiecézi pražskou  – Metropolitní církevní Praha, Hradčanské náměstí 16, Praha Hrad, III. hradní nádvoří č. 2, 119 02 Praha 1 – Hradčany,
• pro apoštolský exarchát  – Metropolitní církevní Praha, Hradčanské náměstí 16, 119 00 Praha – Hrad, kancelář: III. hradní nádvoří č. 2, 119 02 Praha 1 – Hradčany.

Odvolací soudy II. instance:

• pro Brno – Olomouc (z titulu soudu metropolity),
  
• pro Olomouc – Praha (určen Apoštolskou Signaturou),
• pro Hradec Králové – Praha (z titulu soudu metropolity),
• pro Plzeň – Praha (z titulu soudu metropolity),
• pro Litoměřice – Praha (z titulu soudu metropolity),
• pro Prahu  – Olomouc (určen Apoštolskou Signaturou),
• pro všechny alternativně – Římská Rota.

2.2.2 Způsob projednávání

Zásadní skutečností je, že celé projednávání probíhá na základě písemných dokumentů (zvl. áznamů výslechů), neexistuje soudní stání s ústním pojednáváním.

Podání žaloby

Žalobu podává jeden z manželů příslušnému soudu na formuláři určeném jednotlivými soudy a dostupném na jejich webu. K ní se doloží přílohy v ní uvedené:

• křestní listy obou stran,
• potvrzení o církevním sňatku,
• kopie civilního rozsudku o rozvodu,
• podrobná zpráva o průběhu známosti a manželství (vypracuje žadatel se zřetelem na kanonický důvod, na jehož základě žalobu podává),
• případné další přílohy, jako lékařské zprávy, policejní zápisy apod.

1. fáze - zahájení řízení

Zahájení řízení obsahuje:

• verifikaci kompetence soudu,
• verifikaci opodstatněnosti podání,
• stanovení právně konkrétního předmětu sporu v součinnosti s žalující i nežalující stranou (pokud se účastní),
• určení soudního senátu (3 soudci, výjimečně 5 soudců - předseda senátu, ponens = vyšetřující soudce, přísedící soudce/soudci), obhájce svazku a notáře.

2. fáze - důkazné řízení

Důkazné prostředky jsou:

• výpovědi stran,
• výpovědi svědků,
• písemné dokumenty (veřejné listiny, např. lékařské a policejní zprávy, i dokumenty soukromé povahy) či obdobné dokumenty (e-mailová komunikace...),
• znalecké posudky,
• soudní ohledání,
• eventuálně svědectví o věrohodnosti stran či svědků,
• nakonec zveřejnění akt, jehož součástí je vyjádření obhájce svazku (a eventuální doplnění akt, zvl. na přijatou žádost stran, a nové zveřejnění), a po něm uzávěr.

3. fáze - vynesení rozsudku

Vynesení rozsudku zahrnuje tyto úkony:

• prostudování spisu všemi soudci,
• vypracování písemných vyjádření soudců (vota) - ta se nezveřejňují,
  
• samotné vynesení rozsudku - zda je/není morální jistota o neplatnosti manželství,
• vypracování rozsudku, který rozhodne ve všech předmětných titulech neplatnosti a vynese souhrnné rozhodnutí o platnosti či neplatnosti, vč. zdůvodnění a poučení o opravných prostředcích - napadení platnosti řízení, odvolání (odvolat se může žalující strana, nežalující strana a obhájce svazku),
• v případě odvolání věc přechází k odvolacímu soudu, ten buď odvolání odmítne pro bezpředmětnost, anebo se jím zabývá (nejprve 1. fáze) buď s doplněním důkazného řízení (2.+3. fáze), anebo bez něho (jen 3. fáze),
• do prosince 2015 bylo nutné předat kauzu odvolacímu soudu i bez odvolání v případě, že soud 1. instance judikoval neplatnost manželství - to nyní nezavazuje (urychlení řízení),
• od rozsudku 2. instance je možné podat odvolání k soudu 3. instance (Římská rota), její rozhodnutí je již konečné,
• do prosince 2015 bylo v případě neshody výroku 1. a 2. instance nutno kauzu předat na 3. instanci, aby byly zajištěny 2 shodné rozsudky - od prosince 2015 stačí, aby výrok soudu 2. instance konstatoval neplatnost manželství v rozporu s výrokem soudu 1. instance a po marném uplynutí odvolacích lhůt končí soudní řízení (zrychlení řízení).
  

4. fáze - výkon rozsudku

V případě, že nebylo v zákonné lhůtě podáno odvolání proti rozsudku 1. nebo 2. instance, který konstatuje neplatnost manželství, anebo byla neplatnost manželství judikována soudem 3. instance (již bez možnosti odvolání), rozsudek se stává vykonatelný:

• skutečnost vykonatelnosti se sdělí oběma stranám a obhájci svazku,
• skutečnost vykonatelnosti soud nahlásí do křestních matrik a svatebních matrik (resp. matriky, pokud jen jedna strana neplatného manželství byla katolíkem),
• konstatuje se tak, že manželství nikdy nevzniklo (v případě 1. sňatku je tedy před církví žena slečnou a muž mládencem),
  
• strany jsou volné pro uzavření manželství, pokud soud nestanovil zákaz uzavření manželství (jeho porušení však nestanoví neplatnost nového manželství).
  

2.3 Zkrácený proces před biskupem

Soudní vikář může biskupovi doporučit konání zkráceného řízení, pokud:

• žalobu podaly obě strany, anebo se původně nežalující strana k žalobě připojila,
• existují zjevné důvody (indicie) pro neplatnost manželství,
• tyto důvody lze verifikovat na soudním jednání (obdobně jako ve světském právu) za účasti stran, instruktora kauzy (soudního vikáře či jím určeného soudce), přísedícího, obhájce svazku a notáře, kdy na pokud možno jediném zasedání (nejlépe v jednom dni) proběhnou výslechy stran a svědků,
  
• soudní vikář výsledek jednání se svým doporučením sdělí diecéznímu biskupovi,
• diecézní biskup jako samosoudce buď vynese rozsudek o neplatnosti manželství, nebo kauzu předá zpět soudnímu vikáři k řádnému řízení,
• v případě rozsudku o neplatnosti manželství následuje výkon rozsudku.
  

2.4 Listinné řízení

2.4.1 Běžné listinné řízení

V případě, že z písemné listiny jasně vyplývá existence neodstraněné (nedispenzované) manželské překážky nebo vady formy v době sňatku, použije se podstatně kratší listinné řízení, pokud:

• žaloba předkládá listiny, z nichž se bezpečně zjistí existence manželské překážky nebo vady formy;
• se stejnou jistotou se zjistí, že nebyla udělena dispens anebo existuje vada platného zmocnění zástupce při sňatku;
• po předvolání stran není shledán rozpor ani podány námitky.

V takovém případě soudní vikář (předseda soudu) nebo jím určený soudce, vždy ale za přítomnosti obhájce svazku, může prohlásit manželství za neplatné. Stále zůstává právo na odvolání. Soud 2. instance rozhodne, zda rozsudek 1. instance potvrdí listinným řízením, anebo věc vrátí soudu 1. instance k řádnému řízení.

2.4.2 Řízení v případě absence povinné kanonické formy

Pokud se prokáže, že vůbec nebyla realizována povinná kanonická forma uzavření manželství (uzavření pouze civilně nebo církevně před nekatolickou autoritou), postupuje se administrativní cestou:

• podání žádosti na formuláři předepsaném v konkrétní diecézi (zpravidla na webu církevního soudu), a to s ohledem na zamýšlený kanonický sňatek,
  
• ověření absence kanonické formy bádáním v křestních matrikách obou stran a v církevních svatebních matrikách dle místa nekanonického sňatku,
• generální vikář vystavuje dovolení uzavření kanonického sňatku spojené s deklarací neplatnosti 1. manželství.
  

2.5 Zásadní možnost nového napadení rozsudku

Záležitosti kanonického stavu osob, mj. i platnost manželství a svěcení, nejsou nikdy právně definitivně uzavřeny (až smrtí dotyčných osob) - proto nejde nikdy o pravomocné rozsudky. Proto mohou být kdykoli napadeny u odvolacího soudu, což zakládá povinnost podat ve lhůtě 30 dnů nové závažné důkazy nebo důvody.

Odvolací soud je povinen ve lhůtě jednoho měsíce od předložení důkazů a důvodů novým rozhodnutím stanovit, zda nové projednání přijímá, nebo zamítá.

 Tím není odloženo provedení napadeného rozsudku, není-li vyjímečně stanoveno jinak buď zákonem, nebo rozhodnutím samotného odvolacího soudu. V případě prohlášení neplatnosti manželství nestanoví odložení provedení napadeného rozsudku žádný kánon CIC/1983 (srov. text kán. 1684), a proto přichází v úvahu pouze odložení provedení napadnutého rozsudku samotným odvolacím soudem: ten by odložil provedení rozsudku, pokud by se mu jevila žádost o revizi solidně odůvodněná a pokud by z provedení rozsudku mohla vzniknout nenapravitelná škoda, např. uzavření nového manželství (srov. kán. 1650 § 3) – to ovšem za předpokladu, že tyto již prakticky téměř nevratné změny ještě neproběhly, v opačném případě by zákaz vlastně nic neřešil.