Provincie (CCEO kán. 133-134)

Církevní provincie jsou vytvářeny na stejném principu jako v latinské církvi sui iuris.

Pokud provincie podléhá patriarchální církvi nebo vrchním arcibiskupství, vztahují se na něj ustanovení CCEO kán. 133, takže má práva v církevní provincii:

• světit a intronizovat biskupy provincie,
• svolávat metropolitní synody,
• zřídit metropolitní tribunál,
• místo eparchiálního biskupa konat kanonické vizitace podřízených eparchií, pokud by je eparcha zanedbal,
• místo eparchiálního biskupa jmenovat nebo potvrdit osoby legitimně zvolené nebo prezentované do úřadů v podřízených eparchiích, pokud by to eparcha zanedbal.

Ve své vlastní eparchii má metropolita práva apovinnosti eparchiálního biskupa.

Eparchie (CCEO kán. 177-275)

Eparchie je ekvivalentem latinské diecéze a platí pro ni prakticky shodná ustanovení jako v CIC/1983.

Výjimky:

• Pokud je eparchie součástí patriarchální církve nebo vrchního arcibiskupství, eparchie zřizuje či modifikuje patriarcha nebo vrchní arcibiskup se souhlasem synodu biskupů patriarchální církve či vrchního arcibiskupství a po projednání s Apoštolským stolcem. (Jinak to přísluší Apoštolskému stolci.)
  
• Biskupové v rámci patriarchálních církví či vrchních arcibiskupství jsou volení synodem biskupů patriarchální církve či vrchního arcibiskupství, jejich jmenování je vždy v součinnosti s Apoštolským stolcem: buď jsou na seznamu kandidátů složeném tímto synodem a již obdrželi souhlas Apoštoslkého stolce, anebo se o něj musí požádat po volbě.
• Jmenující autoritě pak prachiální biskup posílá každých 5 let zprávu o stavu eparchie.

Postavení biskupů v eparchii je shodné s latinskou diecézí s tím rozdílem, že CCEO nereguluje postavení pomocného biskupa se zvláštními pravomocemi.

V eparchiální kurii jsou prakticky tytéž osoby a orgány jako v diecézní kurii dle CIC/1983, jen je rozdíl v názvosloví:

• protosyncel = latinský generální vikář,
• syncel = latinský biskupský vikář.

Exarchát (kán. 311-321)

Exarchát je teritoriální jednotkou,která z různých důvodů nebyla zřízena jako eparchie (nejvíc se podobá latinské apoštolské administratuře).

V případě exarchátu v hranicích patriarchální církve či vrchního arcibiskupství platí pro jmenování exarchů totéž jako pro jmenování eparchiálních biskupů. Jmenující autoritě pak exarcha posílá každých 5 let zprávu o stavu exarchátu.

Exarcha řídí exarchát buď jménem toho, kdo jej jmenoval (potestas vicaria), nebo vlatním jménem (potestas propria) - musí to být určeno při zřízení nebo úpravě exarchátu.