Pojem

Speciální duchovní správy jsou zřizovány obvykle pro takové skupiny věřících, které nemohou být zřízeny jako farnosti (jejich života se nemůže účastnit celá rodina) - např. věznice, nemocnice apod., anebo jako "přechodnou strukturu" před zřízením řádné farnosti (tak byla v Praze i Olomouci nejprve zřízena duchovní správa pro studenty, následně zřízeny v obou městech akademické farnosti; dosud je v Praze více duchovních sptráv pro jazykové menšiny, aniž by pro ně byla vytvořena personální farnost).

Speciální postavení vojenské duchovní služby

Speciální je situace duchovní správy v armádě a vojenských kaplanů, jejichž služba se řídí speciální právní úpravou apoštolské konstituce Spirituali militum curæ (AAS 78, 1986, s. 481-486). Zde má být vytvořena organizační jednotka fakticky na úrovni personální diecéze, což se stalo na Slovensku, ne však v České republice, kde je tato služba vykonávána unikátním způsobem ekumenicky na základě trojstranné dohoby mezi ministerstvem obrany, Českou buskipskou konferencí a Ekumenickou radou církví v ČR. Vojenský kaplan je společným zástupcem obou církevních stran dohody a jeho poslání není primárně náboženské, ale v oblasti lidské podpory.

Kaplani

Pojem a úkoly (kán. 654. 568-569)

Kaplan je v kanonicko‑právním smyslu slova kněz, kterému je natrvalo svěřena pastorační péče o určitou skupinu věřících. Pro tuto skupinu věřících je vybaven jurisdikcí podobnou jurisdikci faráře. Kaplani se ustanovují pro skupiny věřících, pro které je běžná (farní) duchovní správa málo efektivní.

Jmenování a odvolání kaplanů (kán. 565. 567. 572)

Místní ordinář kaplana buď jmenuje, nebo ustanovuje závazně navrženého, nebo potvrzuje zvoleného. Je však možné, že partikulární právo tuto možnost dává také někomu jinému.

Ustanovení kaplana řeholního domu laického řeholního institutu (tedy především ženských klášterů) musí ordinář kon­zultovat s představeným, kaplan pak pouze koná bohoslužby a nesmí zasahovat do interních záležitostí institutu.

Co se týče odvolání platí, že kaplana odvolává ze spravedlivé příčiny ordinář.

Pravomoci kaplanů (kán. 566. 570)

Pravomoci kaplana stanoví ordinář podle potřeb jeho duchovní správy. Rozsah jurisdikce je třeba stanovit ve jmenovacím dekretu.

Mocí svého úřadu je oprávněn k tomu, aby zpovídal ty, kteří mu byli svěřeni, aby jim kázal, vysluhoval svátosti, asistoval jejich sňatkům, podával viatikum a v nebezpečí smrti biřmoval (v tom má pravomoci obdobné jako farář). Kaplan v nemocnicích, věznicích a na lodích je oprávněn zbavovat sobě svěřené nevyhrazených a nedeklarovaných trestů latæ sententiæ (v tom má pravomoci podobné jako kanovník penitenciář).

Patří‑li určitému okruhu osob nebo určitému společenství některý kostel, který není farní, klášterní či řeholní, je kaplan zároveň i rektorem kostela.

Duchovní služba ve vězeňských zařízeních ČR

Také ve vězeňskch zařízeních je základem duchovní služby trojstranná Dohodu o duchovní službě mezi Vězeňskou službou České republiky, Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví v České republice (poslední verze z 21. listopadu 2013). Vězeňští kaplani jsou (na rozdíl od armády) vysíláni svou církví a jejich poslání je již výrazně více náboženské.

Duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních v ČR

Duchovní péče ve zdravotnictví (používá se v návaznosti na "zdravotní péče" termín "duchovní péče" místo "duchovní služba") je zatím velmi slabě právně ošetřena.