Kanonické právo

Nabývání církevního majetku

Zásadní vymezení

Zásadní vymezení

Kán. 1259 – Církev může nabývat majetek všemi spravedlivými způsoby práva ať přirozeného nebo pozitivního, které jsou dovoleny jiným.

Dvojí omezení:

  • morální - spravedlivé způsoby,
  • právní - dovoleno jiným (fakticky dle norem světského práva).

Obvyklé způsoby nabývání majetku

Spravedlivými způsoby nabývání majetku se rozumí:

  • koupě,
  • darování (zvl. od věřících, kán. 1260-1262), zvl. sbírky (kán. 1265-1267)
  • odkaz pro případ smrti (závěť),
  • přisvojení si věci, která nikomu nenáleží (lze pouze vydržením - kán. 1268-1270),
  • poplatky za administrativní úkony (kán. 1264),
  • vnitrocírkevní zdanění právnických osob (kán. 1263),
  • vnitrocírkevní zdanění fyzických osob (církevní daň - Německo, církevní příspěvek - Rakousko),
  • vnitrocírkevní kontribuce (kán. 1271),
  • příjmy z veřejných zdrojů (dotace, subvence, granty...), zvl. podpora veřejně prospěšných činností (školství, sociální služby, zdravotnictví...),
  • daňové asignace,
  • nepřímo též fiskální úlevy (daňové a celní).

V každém státě je vždy vícezdrojové financování v různých modalitách.