Nauka CČSH

Principy

Nauka CČSH je postavena po II. světové válce opět na základních pravdách křesťanské víry, v níž je patrný protestantský vliv:

• přináležnost k lidu Kristovu (bez nároku na exkluzivitu),
• víra ve vyvolení a poslání své církve,
• víra v živého osobního trojjediného Boha,
• víra v život věčný,
• víra v 7 svátostí.

Pojímání svátostí

Křest je svátost první duchovní obrody, v níž Duch svatý přivtěluje křtěnce jednou provždy k Boží církvi a osvojuje mu milost Kristova křtu, kříže a vzkříšení.

Biřmování je svátost, v níž Duch svatý oživuje a utvrzuje víru biřmovance, řádně pokřtěného a vzdělaného v evangeliu, činí z něho uvědomělého úda Boží církve skrze vyznání víry a slib věrnosti evangeliu a obdaruje ho svými dary i radostí Kristova vyznavače.

Večeře Páně je svátost, v níž je se svou obcí neviditelně přítomen její ukřižovaný, vzkříšený a oslavený Pán, aby ji slovem Písma svatého spravoval, Duchem svým posvěcoval a láskou svou sjednocoval a tak k sobě připoutával k věčnému obecenství v království Božím.

Pokání je svátost, kterou se věřící obec připravuje ke svátosti večeře Páně soukromým zpytováním svědomí, lítostí nad hříchy, smířením s Bohem i s bližními, předsevzetím nového života v Kristu a společnou zpovědí. Jako součást této svátosti je možná také zpověď soukromá.

Manželství je svátost, v níž se muž a žena v lásce navždy spojují a jsou Duchem svatým posvěcováni, aby byli obrazem Božím v Kristu, nástrojem Stvořitele ke vzniku nových lidských bytostí a základem rodiny podle Boží vůle.

Útěcha nemocných je svátost, v níž těžce nemocný je Duchem svatým posilován skrze Boží slovo a modlitbu a utvrzován ve víře v život věčný v Ježíši Kristu.

Svěcení kněžstva je svátost, v níž Boží církev na modlitbách pověřuje službami svého kněžství osoby způsobilé a v níž Duch svatý jim dává vnitřní povolání ke kněžskému poslání.

Struktura CČSH

Církev vychází z presbyterního řízení s episkopálními prvky.

CČSH od počátku působila na území celého Československa, ovšem ve skutečnosti představovala významnou skupinu pouze v českých zemích; na Slovensku byl její vliv velmi malý a omezoval se prakticky pouze na Čechy tam žijící. Podobně církev působila do roku 1939 na Podkarpatské Rusi. Tomu odpovídá i dnešní organizace církve – v Česku je tvořena asi 350 církevními obcemi, které se sdružují do 6 diecézí:

1. pražská,
2. brněnská,
3. královéhradecká,
4. olomoucká,
5. plzeňská,
6. bratislavská pro SR se čtyřmi náboženskými obcemi.

Dokumenty církve

• Ústava Církve československé husitské přijatá v roce 2005,
• Řád duchovenské služby z roku 2005,
• Organizační řád,
• Hospodářský řád,
• Kárný řád,
• Bohoslužebný řád (doplněný liturgickou knihou Agenda CČSH).