Odebírání českých dětí v cizině Výklad pro kurs MVV1968K na Právnické fakultě Masarykovy univerzity Zdeněk Kapitán Podstata odebírání • v rámci systému sociálně-právní ochrany jiných států existují případy, kdy je z rodiny odebráno dítě a svěřeno do ústavního zařízení či do jiné formy náhradní rodinné péče s tím, že se následně hledá další řešení situace • měl by být informován český zastupitelský úřad (Vídeňská úmluva o konzulárních stycích – čl. 37 odst. 2) • prostor pro intervenci státu je v těchto případech dán v mezích právních předpisů státu obvyklého bydliště Souhrnné statistiky • viz samostatný soubor Strategie České republiky důraz na to, aby cizí státy Českou republiku včas informovaly o záměru odebrání, nebo o odebrání • na prvním místě se snažíme komunikovat jak s rodinou, tak především s orgány v zemi odebrání • následuje komunikace s cizími orgány; v ní usilujeme o tento postup 1. aby byly děti vraceny co nejdříve do rodiny nebo do širší rodiny 2. aby byly děti vraceny (umístěny) do České republiky 3. aby cizozemské soudy přenesly příslušnost na české soudy •. zejména pro body 1. a 2. vytváříme aktivity směřující ke zvýšení prestiže rodiny v řízeních před zahraničními soudy; to však musí mít reálný základ a vyžaduje součinnost rodiny • Intervence GB – systémové srovnání 2015 • v současné době je v GB cca 69 000 odebraných dětí (nebo dětí, u nichž hrozí odebrání), z toho je 75 % v pěstounské péči, 5 % adoptováno, 9 % v zařízeních (pěstounská péče), 6 % v menší komunitě před odchodem z péče a 5 % u rodičů • ve srovnání s vnitrostátní britskou tendencí dosahujeme daleko častěji řešení, které odpovídají výše zmíněné strategii (viz souhrnné statistiky) – zejména roste podíl vydání dětí do České republiky a přenesení příslušnosti k českým soudům • pravděpodobná tendence – přenos mezinárodní příslušnosti do České republiky Specifikum Norska • Norsko není členským státem Evropské unie, ani smluvním státem haagské úmluvy z roku 1996; tyto dva nástroje jsou schopny garantovat mezinárodní spolupráci; jinak zůstávají jen prostředky diplomatického práva základním nástrojem řešení je aktivita v soudním řízení, v němž se o osudu dětí rozhoduje; aktivitu rodičů v tomto řízení žádný diplomatický tlak nenahradí Analogické případy v řízení před Evropským soudem pro lidská práva (dva případy rozhodnuty jako neporušení Úmluvy Norskem) • • Systémová hodnocení Hodnotící poznámky • schází systémový nadhled k němu směřuje aktivita Rady Evropy – Parlamentní shromáždění by mělo na svém jarním zasedání projednat zprávu Výboru pro sociální věci, zdraví a udržitelný rozvoj z ledna 2015 potřeby a zájmy dospělých přehlušují zájmy dětí politické postoje nahrazují či popírají právo a zájmy dětí v případě kritiky cizích států musíme být připravení unést kritiku státu vlastního • • • Funkce státního občanství • v oblasti soudního projednání soukromoprávních záležitostí je upozaďováno státní občanství a nahrazuje jej kritérium obvyklého bydliště jako místa životních zájmů osob(y) • obsah státního občanství a nároků vůči státu, které z titulu tohoto právního svazku plynou, není univerzálně definován Aplikace Úmluvy o právech dítěte • povaha regulace – primárně se jedná závazky státu a vzdor progresivnímu vývoji v nauce mezinárodního práva je stále sporné, zda se práv garantovaných úmluvou může dovolávat jednotlivec (self-executing) • opomíjí se primární limit aplikace úmluvy – nejlepší zájem dítěte • úmluva má univerzální povahu; státní občanství nijak zásadně neovlivňuje výkon práv z ní (viz další snímek) Článek 20 Úmluvy o právech dítěte 1. Dítě dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo dítě, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí, má právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečí takovému dítěti v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím náhradní péči. 3. Tato péče může mezi jiným zahrnovat předání do výchovy, institut "kafala" podle islámského práva, osvojení a v nutných případech umístění do vhodného zařízení péče o děti. Při volbě řešení je nutno brát potřebný ohled na žádoucí kontinuitu ve výchově dítěte a na jeho etnický, náboženský, kulturní a jazykový původ. Aplikace Evropské úmluvy LPZS • nejpodstatnější z ní je ochrana práva na spravedlivý proces a na rodinný život • odebrání z rodiny má být dočasným opatřením; pokud se k němu stát uchýlí, je odpovědný za to, že bude činit opatření pro aktivní práci s rodinou tak, aby mohlo být dítě do rodiny vráceno (s výhradou nejlepšího zájmu dítěte) • prostor pro stát – v případě porušení těchto garancí je prostor pro intervenci státu ve prospěch vlastního občana v řízení před ESLP Systémová poučení • biologickou vazbu v rodině lze podporovat především v rámci prevence, zejména kvalitním systémem terénních služeb pro rodiny • pokud děti z rodiny nebudou odebírány, není třeba intervence v podobě náhradní rodinné péče či ústavní výchovy • v případě odebrání dítěte z rodiny je třeba práci s rodnou zahájit co nejdříve • je třeba podporovat také odpovědnost rodiny za vlastní osud Děkuji za pozornost.