Právo na ochranu rodinného života, práva dětí v judikatuře ESLP Eva Petrová Kancelář vládního zmocněnce Právnická fakulta Masarykovy univerzity 23. dubna 2018 Program bloku • Úvod do ochrany lidských práv v judikatuře ESLP • Základní principy interpretace • Judikatura ESLP • Případové studie Článek 8 Úmluvy 1.„Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. 2.Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.“ Základní principy interpretace Negativní závazky státu (zásah státu do rodinného života) • zásada legality: v souladu s právním předpisem, dostupnost, předvídatelnost • zásada legitimity (čl. 8 odst. 2 Úmluvy) národní bezpečnost, veřejná bezpečnost, hospodářský blahobyt země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrana zdraví nebo morálky, ochrana práv a svobod jiných • zásada proporcionality nezbytnost zásahu v demokratické společnosti Pozitivní závazky státu (aktivní jednání státu) • spravedlivá rovnováha mezi protichůdnými zájmy • prostor pro uvážení (margin of appreciation) Základní principy interpretace Zásada proporcionality • Spravedlivá rovnováha • Citlivé právní spory • Negativní postoj druhého rodiče • Zájem dítěte – udržet vztahy s rodinou, konkrétní okolnosti případu • Procedurální závazky - spravedlivý proces • Prostor pro uvážení (margin of appreciation) K judikatuře ESLP • Základní principy a pojmy (pojem rodina, pojem zásah) • Nejlepší zájem dítěte • Základní zásady • Právo na styk s dětmi, odebírání dětí, náhradní rodinná péče • Mezinárodní únosy dětí Pojem rodina • předpoklad existence rodiny • faktická existence blízkých osobních vazeb • konkrétní okolnosti případu • vztahy mezi rodiči a dětmi • není nutná existence manželství • vzdálenější příbuzenské vztahy Pojem zásah • důkazní břemeno existence zásahu nese stěžovatel • existence zásahu „mimo rozumnou pochybnost“ • zásah – existence samotné legislativy • zásah – konkrétní individuální akt Nejlepší zájem dítěte • „rodinné“ spory jsou spory o tom, co je nejlepším zájmem dítěte • zájem dítěte může převážit nad zájmem rodiče • zájem rodiče nesmí ohrozit zdraví nebo vývoj dítěte • mění se v čase – vždy je třeba zkoumat aktuální nejlepší zájem dítěte • je žádoucí, aby odůvodnění rozhodnutí vnitrostátních orgánů vycházela z hodnocení nejlepšího zájmu dítěte • roli hraje věk dítěte Základní zásady judikatury ESLP • „Pro rodiče a jeho dítě znamená právo být spolu základní prvek rodinného života. Pokud dojde k zásahu do práva na respektování rodinného života, takový zásah není v rozporu s článkem 8, pouze je-li v souladu se zákonem, sleduje-li některý nebo některé z cílů uvedených v druhém odstavci tohoto článku a je-li pro dosažení těchto cílů nezbytný v demokratické společnosti. Pojem „nezbytnosti“ znamená zásah založený na naléhavé společenské potřebě, která je zejména přiměřená sledovanému legitimnímu cíli.“ • „Hranici mezi pozitivními a negativními povinnostmi státu podle článku 8 Úmluvy nelze přesně definovat; zásady, které je třeba použít, jsou nicméně srovnatelné. Zejména je nutno v obou případech dbát na zachování spravedlivé rovnováhy mezi soupeřícími zájmy; stát má také v obou těchto případech určitý prostor pro vlastní uvážení.“ Základní zásady judikatury ESLP • „Po odebrání dítěte za účelem jeho převzetí do péče je třeba provádět přísnější kontrolu jak dodatečných omezení, jako je omezení práv rodičů a jejich styku s dítětem, tak záruk určených k zajištění účinné ochrany práva rodičů a dítěte na respektování rodinného života. Taková dodatečná omezení totiž s sebou nesou riziko, že dojde k přerušení rodinných vztahů mezi rodiči a malým dítětem.“ • „Zásadním hlediskem je především zájem dítěte. ESLP však zdůrazňuje, že tento zájem má dvě roviny: na straně jedné zaručit dítěti vývoj ve zdravém prostředí a na straně druhé zachovat vazby dítěte s jeho rodinou, ledaže tato rodina nemá o dítě vůbec zájem, protože narušení této vazby znamená odříznutí dítěte od jeho kořenů. Z toho vyplývá, že zájem dítěte znamená, že k přerušení rodinných vztahů mohou vést pouze zcela výjimečné okolnosti a že je třeba učinit vše pro zachování osobních vztahů a případně, až k tomu nastane vhodný okamžik, pro „obnovu“ rodiny.“ • T. proti České republice, č. 19315/11, rozsudek ze dne 17. července 2014 Základní zásady judikatury ESLP • „Je-li prokázána existence rodinného vztahu, měl by stát v zásadě jednat tak, aby umožnil rozvoj tohoto vztahu, a měl by přijmout vhodná opatření k navázání styku mezi rodičem a dítětem. Tato povinnost však není absolutní, neboť porozumění a spolupráce všech zúčastněných osob rovněž představuje důležitý faktor. Státní orgány sice mají vyvíjet snahu, aby této spolupráci napomohly, ale jejich povinnost využít donucovacích prostředků nemůže být neomezená: musí brát ohled na zájmy, práva a svobody dotčených osob a zejména na nejlepší zájem dítěte a jeho práva. Zejména pak článek 8 Úmluvy neumožňuje v zájmu rodičů přijímat tato opatření, pokud by poškodila zdraví a vývoj dítěte. Rozhodující je fakt, zda vnitrostátní orgány přijaly všechna nezbytná opatření, která na nich bylo možno rozumně požadovat s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu.“ • Novotný proti České republice, č. 33920/05, rozhodnutí ze dne 6. listopadu 2006: • „Vnitrostátní soudy respektovaly právo stěžovatele na styk s nezletilým synem a svoje opatření přijatá za asistence opatrovníka nezletilého konzultovaly s odborníky. Stěžovatel však neprokázal dostatečnou vnímavost a přispěl k obtížím, se kterými se soudy potýkaly při zkoumání rovnováhy mezi rozdílnými zájmy. Stěžovatel odmítal spolupracovat s odborníky.“ Základní zásady judikatury ESLP • „Rozhodnutí o převzetí dítěte do péče je třeba v zásadě považovat za dočasné opatření, které má být ukončeno, jakmile to okolnosti umožní, a že provádění jakéhokoliv opatření musí být v souladu s konečným cílem, jímž je znovu spojit biologického rodiče s dítětem. Existuje zvýšené riziko, že déletrvající přerušení kontaktu mezi rodiči a dítětem nebo příliš velké časové intervaly mezi jejich jednotlivými setkáními ohrozí každou vážnější snahu pomoci stěžovatelům překonat obtíže, které nastaly v jejich rodinném životě.“ • „Pozitivní povinnost přijmout opatření s cílem usnadnit sloučení rodiny, jakmile to jen bude možné, mají vnitrostátní orgány již od počátku období, kdy došlo k převzetí dítěte do péče a tato povinnost se stává s postupem času naléhavější, je však omezena péčí o nejlepší zájem dítěte. Je-li patrné, že je tento zájem kontaktem s rodiči ohrožen, musí vnitrostátní orgán zachovat spravedlivou rovnováhu mezi zájmy dítěte a zájmy rodičů.“ Základní zásady judikatury ESLP • „Státy jsou povinny zorganizovat svůj soudní systém tak, aby vyhověly požadavkům na přiměřenou délku řízení, a vytvořit nástroje, které umožní vyřizovat případy týkající se nezletilých dětí s nejvyšší rychlostí, navzdory napětí panujícímu mezi rodiči.“ • „Pokud jde o umožnění styku rodiče s dítětem, nejde o povinnost na výsledek, nýbrž o povinnost učinit veškeré kroky, které lze po státu rozumně požadovat, aby výkon práva styku rodiče s dítětem usnadnil. Nejde tedy o povinnost dosáhnout určitého výsledku, ale pouze povinnost vynaložit k tomu prostředky. Národní soudy totiž nejsou všemohoucí, a to zejména v případech, kdy se v oblasti rodinného života dostávají do střetu s rodiči, kteří nejsou schopni překonat své negativní postoje vůči sobě navzájem a nedbají zájmů vlastního dítěte. “ Základní zásady judikatury ESLP • Patera proti České republice, č. 25326/03, rozsudek ze dne 26. dubna 2007: • „Stěžovatel trval na výkonu práva s dítětem, které však setrvávalo na odmítavém postoji, jenž se neměnil. Vnitrostátní orgány již nemohly více podniknout, názor dítěte nebylo možno zcela opomíjet a donucovací prostředky by byly spíše kontraproduktivní. Pokroku by bylo možno dosáhnout pouze při spolupráci všech zúčastněných a s odbornou pomocí, k níž ovšem stěžovatel sám nepřistupoval konstruktivně.“ Dítě jako účastník řízení před ESLP • Děti obvykle odkázány na jiné osoby, aby uplatňovaly jejich nároky a zastupovaly jejich zájmy/Kdo je aktivně legitimován k podání stížnosti za nezletilé dítě? • Cíl: prozkoumat veškeré závažné otázky týkající se respektování práv dítěte (C. a D. proti Spojenému království, č. 34407/02, rozhodnutí ze dne 31.8.2004; Scozzari a Giunta proti Itálii, č. 39221/98 a 41963/98, rozsudek velkého senátu ze dne 13.7.2000, § 138; P., C. a S. proti Spojenému království, č. 56547/00 , rozhodnutí ze dne 11.12.2001) Dítě jako účastník řízení před ESLP • V případech, kdy jménem nezletilého dítěte podávají stížnost rodiče/zákonní zástupci, ESLP rozlišuje mezi stížnostmi vyplývajícími ze sporu rodiče a státu (např. o svěření do ústavní výchovy, zbavení rodičovské odpovědnosti) a stížnostmi vyplývajícími ze sporu mezi rodiči (např. o stanovení styku, svěření do péče jednoho z rodičů) Dítě jako účastník řízení před ESLP • Stížnosti rodičů, kteří jsou ve sporu se státními orgány • T. proti České republice, č. 19315/11, rozsudek ze dne 17.7.2017, § 90 a 91 • nezletilí se mohou obrátit na ESLP v zastoupení rodiče, který je ve sporu se stáními orgány, jejichž rozhodnutí kritizuje z pohledu Úmluvy • v případě sporu ohledně zájmů nezletilého mezi jeho biologickým rodičem a osobou ustanovenou státními orgány jednat jeho jménem jak opatrovník existuje riziko, že se o některých zájmech nezletilého ESLP nedozví a nezletilý bude zbaven účinné ochrany práv • vzhledem k tomu, že stát nemůže před ESLP jednat za účelem ochrany zájmů nezletilého, připadá tato úloha rodičům Dítě jako účastník řízení před ESLP • Stížnosti vyplývající ze sporu mezi rodiči • Štulíř a ostatní proti České republice, č. 24654/12, rozsudek ze dne 31.5.2016 • Ochranou zájmů dítěte pověřen rodič, který má dítě ve své péči • Část stížnosti podaná za nezletilou stěžovatelku jejím otcem ESLP shledal neslučitelnou s ustanoveními Úmluvy ratione personae • Nezletilá stěžovatelka byla rozhodnutím soudu svěřena do péče matky, stěžovatel tudíž nebyl oprávněn ji před ESLP zastupovat • Z. proti Slovinsku, č. 43155/05, rozsudek ze dne 30.11.2010, § 112 a násl. • Hromádka a Hromádková proti Rusku, č. 22909/10, rozsudek ze dne 11.12.2014, § 117 a násl. Dítě jako účastník řízení před ESLP • Spor rodičů se státem x spor mezi rodiči • Rodiči, který byl zbaven rodičovské odpovědnosti, je přiznáno právo zastupovat nezletilé dítě před ESLP za účelem ochrany jeho zájmů • Spory mezi rodiči o styku nebo péči nestaví rodiče do pozice proti státu, kde by státní orgány mohly být považovány za subjekty nezpůsobilé účinně chránit všechna práva dítěte, jak je tomu např. v případě odebrání dítěte z péče rodičů • Ochranou zájmu nezletilého pověřen rodič mající dítě ve své péči Dítě jako účastník řízení před ESLP • Oprávnění jiných příbuzných podat stížnost jménem nezletilého dítěte • N.TS a ostatní proti Gruzii, č. 71776/12, rozsudek ze dne 2.2.2016 • Teta shledána legitimovanou podat stížnost jménem svých synovců • Děti ve zranitelném postavení (ztráta matky) • Teta se aktivně podílela na jejich výchově – blízké rodinné pouto • Bez tetiny stížnosti by děti byly zbaveny účinné ochrany svých práv • Nebyl střet zájmů mezi dětmi a tetou Svěření dítěte do péče a právo na styk s dítětem • citlivé právní spory • nejlepší zájem dítěte – průběžné hodnocení • negativní postoj druhého rodiče • syndrom zavrženého rodiče • efektivní prosazení práva rodiče na styk s dítětem • nepřiměřená délka řízení • úprava pouze předběžným opatřením • zákaz styku jako poslední řešení Svěření dítěte do péče a právo na styk s dítětem •Prodělalová proti České republice, č. 40094/08, rozsudek ze dne 20. prosince 2011 •Bergmann proti České republice, č. 8857/08, rozsudek ze dne 27. října 2011 – pozitivní povinnosti státu – zachování rodinné vazby mezi rodičem a dítětem – povinnost státních orgánů přijmout všechna opatření za účelem respektování rodičovských práv stěžovatelů – plynutí času a pasivita státních orgánů – porušení článku 8 Úmluvy •Drenk proti České republice, č. 1071/12, rozsudek ze dne 4. září 2014 – nevhodné chování stěžovatele otce k dítěti – odmítání styku s otcem ze strany dítěte, zdravotní problémy dítěte – neporušení článku 8 Úmluvy Svěření dítěte do péče a právo na styk s dítětem • neporušení článku 8 Úmluvy – Patera proti České republice, č. 25326/03, rozsudek ze dne 26. dubna 2007 – Pedovič proti České republice, č. 27145/03, rozsudek ze dne 18. července 2006 – Maršálek proti České republice, č. 8153/04, rozsudek ze dne 4. dubna 2006 – Cambal proti České republice, č. 22771/04, rozsudek ze dne 21. února 2006 – Dostál proti České republice, č. 26739/04, rozsudek ze dne 21. února 2006 – Voleský proti České republice, č. 63627/00, rozsudek ze dne 29. června 2004 Svěření dítěte do péče a právo na styk s dítětem • porušení článku 8 Úmluvy – Andělová proti České republice, č. 995/06, rozsudek ze dne 28. února 2008 – Zavřel proti České republice, č. 14044/05, rozsudek ze dne 18. ledna 2007 – Kříž proti České republice, č. 26634/03, rozsudek ze dne 9. ledna 2007 – Mezl proti České republice, č. 27726/03, rozsudek ze dne 9. ledna 2007 – Fiala proti České republice, č. 26141/03, rozsudek ze dne 18. července 2006 – Reslová proti České republice, č. 7550/04, rozsudek ze dne 18. července 2006 Svěření dítěte do péče a právo na styk s dítětem • Kacper Nowakowski proti Polsku, č. 32407/13, rozsudek ze dne 10.1.2017 • Fakta případu: • Hluchoněmý otec komunikující znakovým jazykem • Dítě komunikuje ústně i znakovým jazykem • Dítě svěřeno do péče matky • Otec podal návrh na rozšíření styku, matka styku bránila, konflikty mezi rodiči • Návrh zamítnut s tím, že není v nejlepším zájmu dítěte – komunikační bariéra, styku by měla být přítomna matka, která komunikuje oběma způsoby, ale špatná vzájemná spolupráce mezi rodiči • Úmluva osob se zdravotním postižením Svěření dítěte do péče a právo na styk s dítětem • Kacper Nowakowski proti Polsku, č. 32407/13, rozsudek ze dne 10.1.2017 • Odůvodnění ESLP: • Je v nejlepším zájmu dítěte udržovat kontakt s oběma rodiči • Právo otce vídat syna nebylo nikdy zpochybněno, avšak bylo třeba zajistit jeho účinný výkon • Vážný spor mezi rodiči: • Nevyužity právní nástroje, které by přiměly matku podporovat styk otce s dítětem, nedostatek spolupráce mezi rodiči nezbavuje stát pozitivní povinnosti podporovat styk • Zdravotní postižení otce a syna: • Komunikační bariéra měla být překonána, státní orgány se soustředily na překážku jako takovou namísto na formy jejího překonání • Porušení čl. 8 Úmluvy Odebrání dítěte z péče • citelný zásah, krajní řešení („a measure of last resort“) • dostatečně závažné důvody – důvodem nemůže být pouze možnost umístit dítě do prostředí vhodnějšího pro jeho výchovu • povinnost státu přijmout veškerá opatření za účelem sloučení rodiny – omezení musí trvat jen nezbytně nutnou dobu • roli hraje četnost kontaktů rodičů s dětmi po odebrání – v opačném případě hrozí odcizení dětí • při posuzování zainteresovaných zájmů hraje roli i věk dítěte • po určité době může zájem dítěte nad setrváním v novém prostředí převážit nad zájmy biologických rodičů na sloučení rodiny Odebrání dítěte z péče • Důvody odebrání: • násilí nebo špatné zacházení • pohlavní zneužívání • znepokojivý zdravotní stav rodičů • sociální situace rodiny • odebrání na základě omylu (postup vnitrostátních orgánů je třeba hodnotit na základě informací, které měly k dispozici v době svého rozhodování) Odebrání dítěte z péče • T. proti České republice, č. 19315/11, rozsudek ze dne 17. července 2014 – umístění nezletilého dítěte do péče Klokánku – porušení článku 8 Úmluvy • Havelka a ostatní proti České republice, č. 23499/06, rozsudek ze dne 21. června 2007 – umístění do ústavní péče – porušení článku 8 Úmluvy • Wallová a Walla proti České republice, č. 23848/04, rozsudek ze dne 26. října 2006 – umístění do ústavní péče – porušení článku 8 Úmluvy Rozdělení sourozenců • dostatečně odůvodněná rozhodnutí • roli hrají kontakty sourozenců po rozdělení • Kutzner proti Německu, č. 46544/99, rozsudek ze dne 10. července 2002: • Dvě sestry rozděleny do dvou pěstounských rodin, což ESLP shledal jako „přitěžující okolnost“, poukázal na to, že děti byly odebrány rodičům a nadto rozděleny do různých pěstounských rodin. Současně vnitrostátním orgánům vytkl, že děti nebyly v žádné fázi řízení soudem vyslechnuty. Roli hrál rovněž nízký věk dětí, který rovněž způsobil odcizení dětí od rodičů a mezi sebou navzájem. Rozdělení sourozenců • Levin proti Švédsku, č. 35141/06, rozsudek ze dne 24. září 2012: • Tři děti rozděleny do tří různých zařízení, jelikož z důvodu velkého zanedbání péče o děti ze strany rodičů nebyla jedna rodina schopna se postarat o všechny děti najednou a poskytnout jim podporu, kterou potřebovaly. Děti se však mohly mezi sebou vídat v průměru jednou měsíčně. ESLP zdůraznil, že orgán péče o dítě usiloval o zajištění kontaktů mezi rodiči a dětmi a mezi dětmi navzájem. • Haase proti Německu, č. 11057/02, rozsudek ze dne 8. dubna 2004“ • Rozdělení 11 sourozenců do tří různých pěstounských domů. Při tomto počtu sourozenců je nasnadě, že jejich společné umístění může být obtížné. Svěření dítěte do péče širší rodiny • Levin proti Švédsku, č. 35141/06, rozsudek ze dne 24. září 2012: • Tři děti rozděleny do tří různých zařízení, jelikož z důvodu velkého zanedbání péče o děti ze strany rodičů nebyla jedna rodina schopna se postarat o všechny děti najednou a poskytnout jim podporu, kterou potřebovaly. Děti se však mohly mezi sebou vídat v průměru jednou měsíčně. ESLP zdůraznil, že orgán péče o dítě usiloval o zajištění kontaktů mezi rodiči a dětmi a mezi dětmi navzájem. • Haase proti Německu, č. 11057/02, rozsudek ze dne 8. dubna 2004“ • Rozdělení 11 sourozenců do tří různých pěstounských domů. Při tomto počtu sourozenců je nasnadě, že jejich společné umístění může být obtížné. Svěření dítěte do péče širší rodiny • ESLP připouští existenci rodinného života mezi prarodiči a vnoučaty, pokud mají silné rodinné vazby, nemusí spolu bydlet, postačuje častý kontakt • rodinné pouto mezi dětmi a rodiči je silnější než rodinné pouto mezi dětmi a prarodiči • pokud se dítě ocitne bez rodičovské péče, prarodiče mohou být oprávněni požadovat jeho svěření do své péče • Kruškić a ostatní proti Chorvatsku, č. 10140/13, rozsudek ze dne 25. listopadu 2014 • Hokkanen proti Finsku, č. 19823/92, rozsudek ze dne 23. září 1994 • G. H. B. proti Spojenému království, č. 42455/98, rozsudek ze dne 4. května 2000 Kontakt dítěte se širší rodinou • ESLP připouští existenci rodinného života mezi prarodiči a vnoučaty, pokud mají silné rodinné vazby, nemusí spolu bydlet, postačuje častý kontakt • rodinné pouto mezi dětmi a rodiči je silnější než rodinné pouto mezi dětmi a prarodiči • pokud se dítě ocitne bez rodičovské péče, prarodiče mohou být oprávněni požadovat jeho svěření do své péče • Kruškić a ostatní proti Chorvatsku, č. 10140/13, rozsudek ze dne 25. listopadu 2014 • Hokkanen proti Finsku, č. 19823/92, rozsudek ze dne 23. září 1994 • G. H. B. proti Spojenému království, č. 42455/98, rozsudek ze dne 4. května 2000 Kontakt dítěte se širší rodinou • vztah mezi prarodiči a vnoučaty požívá nižšího stupně ochrany, většinou prostřednictvím kontaktu • práva styku prarodičů s vnoučaty jsou posuzována obdobně jako v případě styku rodičů s dětmi • Mitovi proti Makedonii, č. 53565/13, rozsudek ze dne 16. dubna 2015 • Qama proti Albánii, č. 4604/09, rozsudek ze dne 8. ledna 2013 • Bronda proti Itálii, č. 22430/93, rozsudek ze dne 9. června 1998 • Štulíř a ostatní, č. 24654/12, rozhodnutí ze dne 12. ledna 2017 Náhradní rodinná péče • M. L. proti Norsku, č. 43701/14, rozsudek ze dne 7. 9. 2017 • Fakta případu: • Dítě narozené v r. 2008 umístěno v r. 2010 do péče babičky • Dítě narozené v r. 2012 v témže roce umístěno do pěstounské péče mimo rodinu • Vyšší věk babičky, špatná spolupráce rodiny s úřady • Umístění dítěte pěstounům mimo rodinu bylo v jeho nejlepším zájmu • Zápory umístění do rodiny převažovaly nad jeho výhodami • Umístění dítěte do péče pěstounů mimo rodinu, ačkoli zájem babičky o pěstounství Náhradní rodinná péče • M. L. proti Norsku, č. 43701/14, rozsudek ze dne 7. 9. 2017 • Odůvodnění rozhodnutí ESLP: • Úřady zvažovaly umístění mladšího dítěte do péče rodiny • Přizváni odborníci, zranitelnost mladšího dítěte, nepozornost, ADHD • Vyšší věk babičky, která měla v pěstounské péči starší dítě • Špatný vliv matky na dítě, což by mělo vliv na zvyknutí si dítěte u pěstounů • Pěstounství mladšího chlapce by mohlo ovlivnit pěstounství staršího chlapce • Nevýhody společného bytí sourozenců u babičky převážily nad výhodami sourozeneckého vztahu • Změna umístění nesla riziko újmy • Neporušení čl. 8 Úmluvy Osvojení • Úmluva negarantuje právo na osvojení • Osvojení bez souhlasu biologických rodičů je možné jen za výjimečných okolností • Klasický přezkum negativních povinností a pozitivních závazků • Legalita, legitimita, proporcionalita • Vztah mezi adoptovanou osobou a adoptivním rodičem může zakládat rodinný život ve smyslu Úmluvy (Pini a ostatní proti Rumunsku, č. 78028/01 a 78030/01, rozsudek ze dne 22.6.2004) • Vztah Úmluvy a mezinárodních úmluv o osvojení (Pini a ostatní proti Rumunsku, § 139 a 140) Osvojení • S. H. proti Itálii, č. 52557/14, rozsudek ze dne 13.10.2015 • Odebrání a následné osvojení tří dětí stěžovatelky • Matka deprese, děti náhodné požití léků – opakovaná hospitalizace • A measure of last resort • Znalec doporučil ponechat děti v ústavu, následně soud rozhodl o osvojení, děti rozděleny do tří pěstounských rodin • Nebyla zvažována méně radikální opatření – např. sociální asistence • Porušení čl. 8 Úmluvy Osvojení • Strand Lobben a ostatní proti Norsku, č. 37283/13, rozsudek ze dne 30.11.2017 (rozsudek není konečný; případ postoupen velkému senátu ESLP) • Fakta případu: • Matka v obtížné situaci, pobyt v rodinném centru • Dítě narozeno v září 2008, odebráno v říjnu 2008 • Dítě umístěno do pěstounské rodiny, styk s matkou 6 x ročně 2 hodiny • Červen 2011 – matka zbavena rodičovských práv, soud vydal souhlas s osvojením dítěte • Říjen 2011 matka porodila druhé dítě, které zůstalo v její péči • Silná vazba na pěstouny – dítě 3,5 roku • Osvojení dává pocit jistoty a bezpečí v rodině pěstounů Osvojení • Strand Lobben a ostatní proti Norsku, č. 37283/13, rozsudek ze dne 30.11.2017 (rozsudek není konečný) • Odůvodnění ESLP (poměr hlasů 4:3): • Procesní aspekt čl. 8 Úmluvy • Mezi oběma dětmi podstatný rozdíl – starší dítě zranitelné, mladší nikoli • Zájem dítěte, které bylo v pěstounské péči 3,5 roku, převážil nad zájmem biologické matky o sjednocení rodiny • Malé dítě potřebuje pocit bezpečí a jistoty • Osvojení bez souhlasu biologických rodičů jen za výjimečných okolností, které v tomto případě nastaly • Neporušení čl. 8 Úmluvy Mezinárodní únosy dětí • Vztah Úmluvy a Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí a Úmluvy o právech dítěte • Spravedlivá rovnováha mezi dotčenými zájmy • Nejlepší zájem dítěte je zásadní • Rodiče musí mít adekvátní příležitost účastnit se rozhodovacího procesu • Rozhodnutí (zejména to o nenavrácení, výjimky z pravidla návratu) musí být dostatečně odůvodněno – procesní závazky státu (X proti Lotyšsku, § 106 a 107) • Překročení lhůty šesti týdnů pro rozhodnutí musí být dostatečně odůvodněno • Efektivní a urychlené vykonávací řízení Mezinárodní únosy dětí • Macready proti České republice, č. 4824/06 a 15512/08, rozsudek ze dne 22.dubna 2010 – mezinárodní únos dítěte do České republiky, aplikace Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí – nejlepší zájem dítěte, délka řízení o navrácení, ESLP kritizoval vnitrostátní soudy mj. za to, že si nevyžádaly pomoc sociálních orgánů a odborníků – porušení článku 8 Úmluvy • Hromádka a Hromádková proti Rusku, č. 22909/10, rozsudek ze dne 11. prosince 2014 Mezinárodní únosy dětí • X v. Lotyšsko, č. 27853/09, rozsudek velkého senátu ze dne 26. listopadu 2013 • López Guió v. Slovensko, č. 10280/12, rozsudek ze dne 3. června 2014 • Phostira Efthymiou a Ribeiro Fernandes proti Portugalsku, č. 66775/11, rozsudek ze dne 5. února 2015 • G.S. proti Gruzii, č. 2361/13, rozsudek ze dne 21. července 2015 • K.J. proti Polsku, č. 30813/14, rozsudek ze dne 1. března 2016 • E.S. proti Rumunsku a Bulharsku, č. 60281/11, rozsudek ze dne 19. července 2016 Mezinárodní únosy dětí • Mansour proti Slovensku, č. 60399/15, rozsudek ze dne 21.11.2017 • Mezinárodní únos dětí narozených 2006 a 2008 z Irska na Slovensko, stěžovatel opuštěný otec • Slovenské soudy nařídily v roce 2011 navrácení dětí, avšak rozsudek nebyl nikdy vykonán • Žádost o mimořádné dovolání, následně nevykonatelný rozsudek o navrácení – v mezidobí soud rozhodl o svěření dětí do péče matky • Tři ústavní stížnosti stěžovatele nepřinesly žádný praktický výsledek, ačkoli ve dvou případech shledáno porušení čl. 8 Úmluvy (řízení o třetí ústavní stížnosti stále probíhalo) • Porušení čl. 8 Úmluvy Případové studie Děkuji za pozornost Eva Petrová kancelář vládního zmocněnce epetrova@msp.justice.cz