Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. PRÁVO EVROPSKÉ UNIE obecná část Masarykova univerzita 2019 Přednost práva EU •národní právo nahrazeno: • •Přímý účinek •národní právo nenahrazeno: • •Nepřímý účinek •Odpovědnost státu Přednost práva EU •založena judikaturou ESD •důvod: právo EU = autonomní právní řád zavazující členské státy a jednotlivce •ustanovení národního práva je nebo není nahrazeno právem EU •je-li nahrazeno ustanovením práva EU: zůstává v platnosti, ale nemůže být aplikováno (aplikační přednost práva EU) •přednost práva EU jako absolutní ? •základní judikát: Costa v. ENEL 6/64 Přímý účinek práva EU •ustanovení práva EU je přímo aplikovatelné na jednotlivce – není potřeba národních prováděcích pravidel • •základní podmínky přímého účinku: ustanovení je (1) přímo aplikovatelné (self-executing) a (2) bezpodmínečné Přímý účinek práva EU – pokrač. •přímá aplikovatelnost: faktická vlastnost právní normy - není potřeba národních prováděcích pravidel, je to předpoklad přímého účinku self-executing • •přímý účinek: právní vlastnost právní normy, důsledek přímé aplikovatelnosti = bezprostřední závaznost E U jednotlivec (osoba) členský stát implementace směrnice prameny sekundárního práva v jednotlivých vztazích Přímý účinek II •jednotlivec se může dovolat ustanovení práva EU před národním soudem proti státu (př.úč. vertikální vzestupný) nebo proti jinému jednotlivci (př.úč. horizontální) •stát se může dovolat ustanovení proti jednotlivci (př.úč. vertikální sestupný) členský stát jednotlivec II jednotlivec I Přímý účinek III jednotlivé prameny práva •Nařízení: ano, všechny typy přímého úč. •Směrnice: ne, ale … (jen vertikální vzestupný) •Primární právo (Smlouvy): záleží na povaze ustanovení, pokud ano, všechny typy přímého účinku. •Ve všech případech musí být dány podmínky pro přímý účinek (přímá aplikovatelnost, nepodmíněnost). Přímý účinek ustanovení primárního práva •1. ustanovení je přímo aplikovatelné (self- executing): ANO (čl. 101) •2. ustanovení není přímo aplikovatelné, netýká se přímo jednotlivce: NE (býv. čl. 10, nyní čl. 4 SEU) •3. Pochybnosti: judikatura ESD (čl. 157) Přímý účinek směrnic •za normálních okolností není – neaplikují se (předpokládaná implementace do národního práva) •implementace nesprávná nebo opožděná: jednotlivec se může dovolat svých práv přímo – na základě směrnice. = Přímý účinek možný, ale jen vertikální vzestupný. •judikatura: van Duyn, Ratti, Kolpinghuis E U jednotlivec členský stát směrnice nebyla implementována Přímý účinek neimplementované směrnice Judikatura ke směrnicím •Ratti – 1978 •Kolpinghaus Nijmegen – 1987 •von Colson – 14/83 •Faccini Dori - C-91/92 •Francovich - 6,9/90 •Brasserie du Pecheur C-46/93 •Kobler - C-224/01 Nepřímý účinek směrnic •Směrnice nebyla včas správně implementována a její přímý účinek je nemožný •Ustanovení národního práva musí být interpretováno podle směrnice •Interpretace nahrazuje chybějící implementaci •Jen je-li možný různý výklad •Judikatura: von Colson, Marleasing Odpovědnost státu I •Směrnice nebyla včas správně implementována a její přímý účinek je nemožný •Členský stát pak odpovídá za škodu vzniklou jednotlivci a způsobenou neimplementací směrnice •Judikatura: Francovich (C-6,9/90), Brasserie du Pecheur (C-46,48/93), Kobler (C-224/01) Odpovědnost státu II •PODMÍNKY ODPOVĚDNOSTI •FRANCOVICH: •a) účel směrnice: subjektivní práva jednotlivce •b) obsah subjektivních práv lze specifikovat •c) příčinná souvislost •BRASSERIE DU PECHEUR: •d) porušení práva dostatečně závažné •e) náhrada škody podle vnitrost. práva, i úroky •f) objektivní odpovědnost (nikoli zavinění) Odpovědnost státu III •PRVKY ODPOVĚDNOSTI •a) subjekt – členský stát •b) subjektivní stránka: objektivní odpovědnost •c) objektivní stránka: –protiprávní jednání –škoda a její náhrada –příčinná souvislost –vztah mezi přímým účinkem a odpovědností: není Odpovědnost státu IV • •DALŠÍ VÝVOJ JUDIKATURY •Faccini Dori (C-91/92) („účel směrnice“) •Palmisani (C-261/95) (národní režim = standard) •KÖBLER (C-224/01): soud nejvyššího stupně a předběžná otázka Pravomoci EU ve vztahu k členským státům •výlučné • •nevýlučné –princip subsidiarity –princip proporcionality • •koordinační Lisabonská smlouva – vstup v platnost •místo ES + EU = jen EU bez pilířů •Smlouva o EU, Smlouva o fungování EU •institucionální změny – předseda ER, MZV, posílení rozhodovací funkce větších států v Radě a Evropského parlamentu •přednost práva EU •Listina základních práv EU – (ne)závazná •podrobné vymezení pravomocí •možnost vystoupení z EU, nelze vyloučit člena •klauzule passerelle Sbližování práva v EU Jednotný vnitřní trh Pojem jednotného vnitřního trhu - 1 •4 základní svobody – volný pohyb –zboží, –osob, –služeb, –kapitálu •Prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti Pojem jednotného vnitřního trhu - 2 •společné politiky –základní (původní - již ve společném trhu) – zemědělská, dopravní, společná obchodní, sociální, (soutěžní) –novější (Maastricht – až v jednotném vnitřním trhu) – •vízová, azylová a přistěhovalecká, •hospodářská a měnová, •ochrana spotřebitele, •hospodářská a sociální soudržnost, •ochrana životního prostředí, •rozvojová spolupráce aj. Sbližování (harmonizace) práva •Právní režim EU tvoří: –vlastní předpisy EU – primární právo, nařízení platné ve všech členských státech –právní předpisy členských států přizpůsobené (modifikované) podle směrnic = výsledek sbližování práva •předěl: 1986 – JEA (kvalifikovaná většina) Společný trh x jednotný vnitřní trh •přechod od společného trhu k jednotnému vnitřnímu trhu (vyšší stupeň): cca 1993 •právní nástroje: Jednotný evropský akt 1986, Maastrichtská smlouva •ql a qt rozšíření 4 základních svobod •Maastricht: zavedení nových společných politik, perspektiva jednotné měny • Čtyři základní svobody •volný pohyb: 1.zboží (volný obchod) 2.osob (práce, podnikání, 0) 3.služeb 4.kapitálu (platby, investice) •