Evropské aspekty trestního práva prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26/04 2019 1 Mezinárodní justiční spolupráce —Mezinárodní smlouvy, obyčeje a vnitrostátní úprava — —Mezinárodní smlouvy z první poloviny 20.st —Smlouvy dvoustranné a mnohostranné —Rada Evropy a mnohostranné evropské úmluvy —Evropská unie a „prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti“ 2 Europeizace trestního práva —Trestní právo – jeden z hlavních atributů a projevů státní suverenity, výrazem právně kulturní samostatnosti, spojováno se svrchovanou pravomocí státu —Úzká vazba na výkon státní moci spolu s rozdílností právních systémů používaných v rámci Evropy prozatím vylučují vytvoření komplexního a jednotného nadnárodního systému práva — 3 Období do založení EU —Období do 1.11.1993 (Maastrichtská smlouva) —Mezivládní spolupráce —Sjednávání úmluv o evropské politické spolupráci —Povaha smluv mezinárodního práva veřejného 4 Období do založení EU —Nejdůležitější právní nástroje – —Schengenské dohody: —Dohoda mezi vládami států hospodářské unie Beneluxu, SRN a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích ze dne 14.6.1985 —Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. 6. 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, SRN a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích z 19.6.1990 (Schengenská prováděcí úmluva) — — 5 Období do založení EU —Nejdůležitější právní nástroje — —Schengenská prováděcí úmluva o justiční spolupráci v trestních věcech (čl. 48 - 69) •čl. 52 — - možnost přímého zasílání úředních dokumentů poštou osobě, která se nachází na území jiného sm. státu •čl. 53 — - možnost přímého styku justičních orgánů smluvních stran při předávání žádostí a odpovědí na ně 6 •čl. 54 – 58 — - formulace principu ne bis in idem — (osoba, nad kterou byl vynesen pravomocný rozsudek jednou sm. stranou nesmí být pro tytéž činy stíhána jinou smluvní stranou, jestliže byla odsouzena a trest byl vykonán, je vykonáván a nebo nemůže být vykonáván) — - výjimky z důvodu zachování principu teritoriality — (byl-li trestný čin spáchán zcela nebo zčásti na území daného státu) — - výjimky z důvodu zachování principu ochrany — (byl-li trestný čin namířen proti bezpečnosti daného státu nebo byl-li spáchán veřejným činitelem tohoto státu za porušení jeho služebních povinností) — 7 —většinou nahrazena novými právními nástroji — •Úmluvou o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy EU z 29.5.2000 — •Rámcovým rozhodnutím Rady ze dne 13.6.2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy 8 Období od založení EU do vstupu Amsterdamské smlouvy v platnost —Období od 1.11.1993 (Smlouva o EU - Maastrichtská smlouva) do 1.5. 1999 —Rozvíjení těsné spolupráce v oblasti justice a vnitra —III. pilíř, dle hlavy VI. Smlouvy o EU tvořen: — - azylová politika, pravidla upravující překračování vnějších hranic členských států a provádění kontrol na nich, přistěhovalecká politika a politika týkající se státních příslušníků třetích zemí, boj proti drogové závislosti, boj proti podvodům v mezinárodním měřítku, justiční spolupráce v občanskoprávních věcech, justiční spolupráce v trestních věcech, celní spolupráce, policejní spolupráce — - účelem dosažení cílů EU, hlavně volného pohybu osob — 9 Období od založení EU do vstupu Amsterdamské smlouvy v platnost — — —Corpus Juris, Corpus Juris 2000 —Zásada evropské teritoriality — - myšlenka konstituování „Evropské právní oblasti“ založené na společné trestněprávní jurisdikci — - cílem zjednodušení právní pomoci, vyšetřování a trestního stíhání ve vztahu k 8 základním skutkovým podstatám — 10 — — —K ochraně finančních zájmů EU —Čl. 280 SES – povinnost čl. států poskytnout stejnou efektivní ochranu rozpočtu ES jako rozpočtu národnímu —Podvod proti rozpočtu Společenství, podvod ve sféře volné soutěže, korupce, zneužití úřední povinnosti, zpronevěra, vyzrazení služebního tajemství, praní a přechovávání majetkových hodnot z nepoctivých zdrojů, zločinné spolčení —I trestní odpovědnost právnických osob 11 Období od založení EU do vstupu Amsterdamské smlouvy v platnost —Projekt Evropského veřejného žalobce — —Orgán ES odpovědný za vyšetřování, trestní stíhání, podání obžaloby, zastupování obžaloby v hlavním líčení, výkon rozsudků, týkajících se taxativně vymezených trestných činů proti financím Evropských společenství —Řídí se zásadami legality a oportunity —Je nezávislý jak na národních orgánech, tak na orgánech společenství —Úřad by měl být decentralizovaný a pracovat v součinnosti s vnitrostátními žalobci 12 Období od založení EU do vstupu Amsterdamské smlouvy v platnost —Evropský policejní úřad —(European Police Office - EUROPOL) —Maastrichtská smlouva — – zřízení evropské „policejní“ jednotky — - účelem boj se závažnými formami organizovaného zločinu —Europol Drugs Unit – EDU, specializovaný útvar pro boj s drogovou kriminalitou, činnost od 3.1.1994 —Smlouva o Europolu – uzavřena 26.7. 1995, činnost od roku 1999 — 13 —EUROPOL —Shromažďování infa (Europol Information System, Interim Information System) —Kriminalistická a operativní analýza (Analytical Work Files) —Výměna informací o závažné trestné činnosti mezi členskými státy —Poskytování odborné a technické pomoci v rámci boje proti organizované kriminalitě —Koordinace a implementace vyšetřovacích postupů —Vývoj specializovaných expertiz —Rozvoj kontaktů mezi státními zástupci a vyšetřovateli — 14 —EUROPOL —Oblast činnosti: — = prevence a potírání terorismu, boj proti ilegálnímu obchodování s drogami, boj proti obchodování s lidmi, boj proti obchodování s nukleárními látkami a radioaktivními substancemi, potírání ilegálního obchodování s automobily, potírání praní špinavých peněz, boj proti falšování měny euro a jiných platebních prostředků 15 —Rozhodnutí Rady o zřízení Evropského policejního úřadu, 1.1.2010 — — - nahrazuje Úmluvu o Europolu a související dokumenty — - může napomáhat při stíhání stanovených forem trestné činnosti, i když nemají povahu organizovaného zločinu — - poskytování operativní a analytické podpory členským státům v souvislosti s významnými mezinárodními událostmi (např. MS) — - pomoc při odhalování trestné činnosti usnadněné nebo spáchané za použití internetu (např. oblast dětské pornografie) 16 —EUROPOL —Kromě svých orgánů tvořen evropskými styčnými důstojníky (European Liaison Officers) = národní prvek —Každý členský stát povinnen založit národní jednotku Europolu —Má mezinárodní subjektivitu – na základě smluv spolupracuje s třetími státy a mezinárodními organizacemi —Sídlo v Haagu 17 Období od založení EU do vstupu Amsterdamské smlouvy v platnost —Styční žalobci a soudci — —Rada přijala 22.4.1996 Společnou akci týkající se výměny styčných žalobců a soudců —Právní základ pro výměnu specialistů na mezinárodní justiční pomoc ve věcech trestních —Efektivně podporovat a urychlovat justiční spolupráci a poskytovat info o právním řádu a soustavě justičních orgánů své země 18 Období od založení EU do vstupu Amsterdamské smlouvy v platnost —Evropská justiční síť —(European Judicial Network) — —Zřízena Společnou akcí o vytvoření Evropské justiční sítě z 29.6.1998 — —Výměna infa mezi justičními orgány členských států, zlepšení spolupráce v boji proti závažné trestné činnosti (organizovaná kriminalita, korupce, obchod s drogami, terorismus, …) 19 —Evropská justiční síť — —Usnadňování propojení mezi kontaktními místy —Pravidelná setkání kontaktních osob —Význam především v neformálním styku mezi příslušnými orgány — — —Společná akce zrušena a nahrazena Rozhodnutím Rady o Evropské soudní síti (2008) 20 —Prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti —Prostředky: —Užší spolupráce policejních, celních a jiných příslušných orgánů čl. států přímo nebo prostřednictvím Europolu —Užší spolupráce justičních a jiných příslušných orgánů čl. států —Sbližování předpisů trestního práva — —Zahájení procesu usnadňování vzájemného uznávání rozhodnutí a výkonu rozsudků ve věcech trestních (potřeba rovnocennosti justičních systémů a vzájemné důvěry mezi nimi) 21 Období od vstupu Amsterdamské smlouvy do období platnosti smlouvy Niceské —Úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních mezi členskými státy Evropské unie z 29.5.2000 — —Účelem zlepšení justiční spolupráce při zachování základních práv a svobod jednotlivce —Princip vzájemné důvěry ve strukturu a fungování justičních systémů čl. států a schopnost všech čl. států zajistit spravedlivý proces 22 — Úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních mezi členskými státy Evropské unie z 29.5.2000 — - čl. 4 – ustanovení o způsobu vyřizování dožádání včetně stanovení postupu pro řešení sporných případů — - čl. 5 a 6 – zavedení přímého zasílání písemností osobám na území jiného členského státu a přímého styku justičních orgánů členských států s určitými výjimkami — - čl. 10 a 11 – provádění výslechů prostřednictvím videokonference, telefonické konference — - čl. 12 – sledování zásilek — - čl. 13 – společné vyšetřovací týmy — - čl. 14 – skryté vyšetřování — - čl. 17 až 22 – odposlech telekomunikačního provozu 23 Období od vstupu Amsterdamské smlouvy do období platnosti smlouvy Niceské —Eurojust —Evropská jednotka pro soudní spolupráci —(European Judicial Cooperation Unit) —Rozhodnutí Rady o zřízení Eurojustu za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti z 28.2. 2002 —Orgán EU s vlastní právní subjektivitou —Úkolem hlavně koordinovat provádění mezinárodní justiční spolupráce, zejména u přeshraniční kriminality — — 24 —Eurojust —Zjednodušení mezinárodní právní pomoci a vyřizování žádostí o vydání —Může pověřit příslušné úředníky čl. státu k vedení vyšetřování, zahájení trestního stíhání, ustanovení společného vyšetřovacího týmu —Spolupracuje s Europolem, Evropským úřadem proti podvodům (OLAF), s Evropskou justiční sítí —Oblast boje proti terorismu, obchodování s drogami, obchodování s lidmi, falšování peněz, praní špinavých peněz, počítačová kriminalita, boj proti korupci a podvodům, boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, boj proti TČ proti životnímu prostředí, účast na organizovaném zločinu — 25 Období od vstupu Amsterdamské smlouvy do období platnosti smlouvy Niceské —Společné vyšetřovací týmy —(Joint Investigation Teams) —Rámcové rozhodnutí Rady EU o společných vyšetřovacích týmech z 13.6.2002 —Zřizovány dvěma nebo více státy s cílem vést vyšetřování v jednom nebo více čl. státech —Tým má být zřízen čl. státem, na jehož území se má vyšetřování provádět a řídí se v souladu s právem tohoto státu —Za určitým účelem nebo na určité časově ohraničené období — — — 26 Období od vstupu Amsterdamské smlouvy do období platnosti smlouvy Niceské —Evropský zatýkací rozkaz —Rámcové rozhodnutí Rady (2002/582/SVV) ze dne 13.6.2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy —Implementováno do českého právního řádu zákonem o MJS —Rozhodnutí vydané justičním orgánem členského státu s cílem zatčení a předání požadované osoby jiným členským státem za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím svobody — — 27 —Evropský zatýkací rozkaz —Realizace zásady vzájemného uznávání rozhodnutí justičních orgánů (výrazem vysokého stupně důvěry v právní řády členských států) —Přímý styk justičních orgánů —Dosavadní vydávací řízení komplikované, založené na spolupráci správních (Ministerstvo spravedlnosti ČR) a soudních orgánů —Nahrazení extradičních procedur přímým předáním bez diplomatických procedur – zrychlení a zjednodušení postupu —Omezení zásady oboustranné trestnosti a speciality —Zásada nepředávání vlastních státních občanů až na výjimky zrušena — 28 Lisabonská smlouva —Podepsána 3. 12. 2007 v Lisabonu, ratifikována 13. 11. 2009, vstoupila v platnost 1. 12. 2009 — — —Navazuje na ustanovení Evropské ústavní smlouvy, přebírá její filozofii —Zrušení třípilířové struktury —Posílení nástrojů společné spolupráce v oblasti trestní — 29 Lisabonská smlouva —Justiční spolupráci tvoří dva hlavní pilíře —(čl. 82 (1) LS): — ØVzájemné uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí ØSbližování právních a správních předpisů členských států v oblastech uvedených v čl. 82 (2) a čl. 83 LS ØMinimální pravidla (směrnice) týkající se vzájemné přípustnosti důkazů, práv obětí, atd. — 30 Lisabonská smlouva —Čl. 83 LS: — ØEP a Rada mohou formou směrnic stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí — - v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti — s přeshraničním rozměrem — - z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě. — — - v obl.: terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, trestná činnost v oblasti výpočetní techniky a organizovaná trestná činnost. Ø — 31 Lisabonská smlouva —Čl. 83 LS: — ØUkáže-li se, že sbližování trestněprávních předpisů členského státu je nezbytné pro zajištění účinného provádění politiky Unie v oblasti, která byla předmětem harmonizačního opatření, mohou EP a Rada směrnicemi stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v dané oblasti. — — 32 Lisabonská smlouva —Úřad evropského veřejného žalobce: — —Čl. 86 Smlouvy o fungování EU Ø Rada může formou nařízení jednomyslně, po souhlasu EP, vytvořit z Eurojustu Úřad evropského veřejného žalobce — —Ale: —Eurojust — - jednotka koordinace vzájemné pomoci — - oblast mezinárodní justiční spolupráce —ÚEVŽ — - koncipován jako orgán činný v trestním řízení — - oblast trestné činnosti proti finančním zájmům Unie — — 33 Lisabonská smlouva —Úřad evropského veřejného žalobce: — —Čl. 86 Smlouvy o fungování EU ØTrestní řízení ohrožující finanční zájmy ØPříslušnými soudy mají být soudy členských států ØUplatněním mechanizmu tzv. posílené spolupráce — ØÚřad bude vykonávat svou činnost počínaje dubnem 2020 Ø 34 Lisabonská smlouva —Systém posílené spolupráce ØPokud nebude dosažen potřebný souhlas s přijetím opatření a o posílenou spolupráci bude mít zájem nejméně 9 členských států, oznámí tyto státy svůj záměr Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. ØFikce udělení souhlasu ze strany orgánů Unie ØNesouhlas jiných států nebude znamenat systém práva veta — 35 Evropský soudní dvůr —Předběžné otázky v českém právním řádu: —9a TRŘ —vložen novelou č. 539/2004 Sb. —Na ESD se může obrátit s předběžnou otázkou jakýkoliv soud v ČR —Pokud soud podává žádost o rozhodnutí o předběžné otázce SD, vydá rozhodnutí o přerušení řízení —Rozhodnutí SD o předběžné otázce jsou závazná pro všechny orgány činné v trestním řízení — 36