DOKAZOVÁNÍ



Dokazování v civilním soudním řízení (zejména § 120 a násl. OSŘ)



Dokazování – pojem a charakteristika
uDokazování – právem upravený postup soudu a účastníků, který směřuje ke zjištění skutkových
poznatků o skutečnostech rozhodných pro dané řízení(pro rozhodnutí)
u
uV tomto procesu hraje nejdůležitější roli soud, ale je nutné upozornit i na roli procesních stran,
která je různá v jednotlivých fázích dokazování
u
uNutné odlišit od tzv. osvědčení skutečností –
•Skutečnost není dokázána, ale  postačí, pokud se jeví jako pravděpodobná
•Např. u předběžných opatření
u
u

VYBRANÉ PROJEVY ZÁSAD CIVILNÍHO PROCESU V OBLASTI DOKAZOVÁNÍ
¢Rozdílné uplatnění zásad ve sporném a nesporném řízení
¢
¢Sporné řízení
•Zásada projednací (aktivita na procesních stranách)
¢
¢Nesporné řízení
•Zásada vyšetřovací (aktivita na soudu, účastníci nezbaveni povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti
a označit důkazy, ale neuplatní se plně pravidla o tzv. břemenu tvrzení a břemenu důkazním)
•
¢Společné pro obě řízení:
•Zásada ústnosti
•Zásada přímosti
•Zásada volného hodnocení důkazů

Povinnosti a procesní břemena spojená s dokazováním
uNení přesné souhrnné označení důkazní břemeno
uSubjektivní důkazní břemeno x objektivní důkazní břemeno
uÚčastníci mají obecně povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy na podporu svých
tvrzení (§101 OSŘ a 120 OSŘ)
uBřemeno tvrzení a břemeno důkazní – procesní odpovědnost stran za to, že budou tvrdit rozhodné
skutečnosti a navrhnou důkazy k prokázání svých tvrzení skutkového stavu
uRozdíl mezi sporným a nesporným řízením v uplatnění břemen
uTzv. neunesení břemene (tvrzení a důkazního) – rozhodnutí v neprospěch toho účastníka, který
netvrdil všechny rozhodné skutečnosti, popřípadě neoznačil všechny skutečnosti
uUplatní se pouze ve sporném řízení

Dělení důkazního břemene
uMožné přístupy
uTeorie analýzy norem
u
uLze dokazovat negativní skutečnosti?

Jednotlivé fáze procesu dokazování
uNavrhování důkazů
u
uObstarávání důkazních prostředků
u
uProvádění důkazů
u
uHodnocení důkazů
u

Navrhování důkazů - § 101 OSŘ a §120 OSŘ
uSporné řízení
uPovinnost navrhnout(označit) důkazy na procesních stranách(v souladu se zásadou projednací)
uSoud může provést jiné důkazy jen za předpokladu, že je třeba objasnit některé skutečnosti a tato
potřeba musí vyplynout z obsahu spisu(§ 120/2 OSŘ)
u
uNesporné řízení
uÚčastníci mají povinnost tvrzení i označit důkazy
uSoud má ale povinnost provést i jiné než navrhnuté důkazy, pokud je to třeba  ke zjištění
skutkového stavu (§ 20 a 21 ZZŘS – povinnost soudu zjistit všechny skutečnosti důležité pro
rozhodnutí)

Obstarávání důkazních prostředků
uHlavní role soud:
uUstanovuje znalce
uVyžádá si vydání listiny(mimo níže uvedené)
uPředvolá svědka
uVyžádá si zprávy o důležitých skutečnostech(§128 OSŘ)
uZajistí předmět ohledání
u
uŽalobce má povinnost k žalobě přiložit písemné důkazy(§ 79/2 OSŘ)
u
uŽalovaný má tuto povinnost ve vyjádření k žalobě(§ 114a OSŘ)
uPři obstarávání důkazních prostředků povinnost účastníků i třetích osob k součinnosti

Provádění důkazů(§ 122 OSŘ)
uProvést důkaz může pouze soud
u
uMožnost dožádání(=důkaz proveden jiným soudem) - stranám musí být umožněno se zúčastnit provádění
důkazů a vyjádřit se
u
uSoud provádí dokazování zásadně při jednání
u
uStrany musí mít možnost se k důkazům vyjádřit
u
uSoud rozhoduje, které důkazy provede
u
uNěkdy právní předpis stanovuje, který důkaz musí soud provést – např. § 38 ZZŘS - Soud vyslechne
posuzovaného, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře posuzovaného, jeho opatrovníka a provede
popřípadě další vhodné důkazy.
uNeexistuje povinnost provést veškeré důkazy navržené účastníky, ale pozor na tzv. opomenuté
důkazy.

Problematika tzv. opomenutých důkazů
uPojem používaný zejména judikaturou ESLP a ÚS
u
uJedná se o porušení práva na spravedlivý proces
u
uJedná se o důkazy, které
uSoud odmítl provést důkaz a toto ani v odůvodnění rozhodnutí neodůvodnil
uSoud důkaz provedl, ale žádným způsobem ho nehodnotil
u
uJudikatura:I. ÚS 854/09, II. ÚS 1437/07, II. ÚS 262/04
u

Hodnocení důkazů
uZásada volného hodnocení důkazů - vyjádřena v ustanovení § 132 OSŘ
u
uJedná se vlastně o myšlenkový proces soudce
u
uPodstata – zákon soudu neukládá, jakou důkazní sílu mají jednotlivé důkazní prostředky
u
uTýká se výlučně hodnocení pravdivosti(věrohodnosti všech důkazů – i např. znaleckého posudku).
u
uNetýká se závažnosti důkazu – její relevance(tedy např. se ukáže, že skutečnost byla dokázána, ale
není právně významná z hlediska uplatněného práva) ani zákonnosti důkazů
u
uSoudce by měl být přesvědčen o správnosti svého hodnocení – často užíván pojem – s „praktickou
jistotu“
u
uZásada volného hodnocení důkazů nesmí být zaměňována s pojmem svévole

Předmět dokazování
uNegativní vymezení - Které skutečnosti nejsou předmětem dokazování?
u
uSkutečnosti obecně známé(tzv. notoriety)
uSkutečnosti úředně známe – např. informace v informačním systému datových schránek (rozhodnutí ÚS
sp.zn. II. ÚS 3518/11)
uPrávní předpisy – pouze ohledně těch, které jsou uvedeny ve Sbírce zákonů ČR
u
uSoud může vzít za svá shodná skutková tvrzení účastníků – neprovádí se dokazování
uZ výše uvedeného plyne, že předmětem dokazování jsou zejména (mezi účastníky) sporné skutečnosti
u

Důkazní prostředky – výčet a charakteristika
¢Ustanovení § 125 OSŘ:
•Důkazní prostředek je jakýkoli prostředek, kterým lze zjistit stav věci
u +
•upravuje demonstrativní výčet důkazních prostředků(tedy je možné využít i jiných důkazních
prostředků – např. konfrontace, audiovizuální záznam).
¢
¢Výčet:
ØVýslech svědka
ØZnalecký posudek, odborné vyjádření
ØListina
ØZprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob
ØVýslech účastníků
¢

Výslech svědka I.(§ 126 OSŘ)
uSoud předvolá osobu, která je označena jako svědek
uSvědek – nezastupitelná osoba, která nějakou skutečnost vnímala pomocí vlastních smyslů
uTato předvolaná osoba má povinnost vypovídat (§ 126 OSŘ)
uV případě nedostavení se je možné využít předvedení(§ 52 OSŘ) či pořádkové pokuty (§53 OSŘ)
uSvědek má povinnost vypovídat pravdu a nic nezamlčovat – i trestněprávní sankce při porušení
uOdmítnout výpověď může jen z důvodu, že by způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, nebo osobám
blízkým
u
u
u
u

Výslech svědka (§ 126 OSŘ) – Průběh I.
uVýslech ad generalia(všeobecný)
u
uZjištění totožnosti
uZjištění poměru svědka k věci a k účastníkům
uZjištění jiných skutečností, které by mohly mít vliv na věrohodnost výpovědi
uPoučení o právech svědka(právo odepřít výpověď, právo na svědečné)
uPoučení o povinnostech(vypovídat pravdu a nic nezamlčovat)
uPoučení o trestních následcích – křivá výpověď - § 346 trestního zákoníku
u

Výslech svědka (§ 126 OSŘ) – Průběh II.
uVýslech ad specialia(výslech k věci)
uSvědek by měl sám souvisle vylíčit vše, co ví o předmětu výslechu
uPoté kladeny otázky soudem – k vyjasnění některých skutečností
uPoté mohou klást otázky účastníci řízení, jejich zástupci, znalec.
u
uNesmí být kladeny otázky nesouvisející s předmětem řízení a otázky tzv. kapciósní – úskočné a
klamavé
u
uNárok na svědečné
u
uHodnocení důkazů soudem – nejen to, co svědek vypověděl
u

Znalecký posudek I., odborné vyjádření(§ 127 a 127a OSŘ)
uSoud má vyžádat od orgánu veřejné moci odborné vyjádření a pokud to není dostačující – ustanoví
znalce
uZnalecký posudek je vypracován v případech, kdy jsou pro rozhodnutí soudu důležité nějaké odborné
znalosti
uNěkdy ukládá povinnost vyhotovit jej zákon(§ 38 ZZŘS) nebo vyplývá z judikatury(stanovení nové
hranice pozemků – R 65/72)
uOsoba znalce je zaměnitelná(svědek ne)
uZnalec nemůže být podjatý – možnost stanovit jiného
uPrávní úprava postavení znalců – zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících + OSŘ
uSoud musí vymezit znalci konkrétní úkol
uZnalecký posudek se skládá z:
uNálezu – popis relevantních skutečností
uPosudku – odborné posouzení skutečností, vyjádření znalce k zadanému úkolu
uZnalecké doložky – označení znalce, ve kterém seznamu znalců je zapsán, v jakém oboru
uZnalecký posudek – především ústní – mohou být znalci kladeny otázky i ze strany účastníků a
jejich zástupců. Obvykle vypracován i písemný znalecký posudek.
u
u
u

Znalecký posudek II. (§ 127 a 127a OSŘ)
uZnalecký posudek předložený jednou ze stran – až do novely OSŘ provedené zákonem č. 218/2011 Sb.
považován za listinný důkaz – vliv ve fázi hodnocení důkazů uVýše uvedená novela vložila do OSŘ §
127a, který dopadá na znalecké posudky předložené stranou
uVýslovně zákon hovoří o způsobu provádění takového důkazu
uStále zřejmě nutné oddělovat znalecké posudky zadané k vypracování soudem a znalecké posudky
předložené účastníkem

Listina(§129 OSŘ)
uDůkaz listinou se provádí tak, že předseda senátu listinu přečte, popřípadě sdělí její obsah
u
uJe třeba rozlišit listiny soukromé a veřejné – toto dělení nově v NOZ
uVeřejné listiny:
ulistiny, které byly vydány státními orgány v mezích jejich pravomoci a další listiny, které za
veřejné prohlásí zákon(např. notářské zápisy)
uZkoumána pravost – zda byla vydána uvedeným orgánem
uPravdivost – považována za pravdivou, dokud není prokázán opak(vyvratitelná právní domněnka)
u
uSoukromé listiny:
uZkoumána pravost i pravdivost – může být zpochybněna pouhou námitkou
uDůkazní břemeno je pak na subjektu, který se listiny dovolává
u
uRozdíl je tedy v důkazní síle
u
u
u
u

Výslech účastníka(§131 OSŘ)
uPodpůrný důkaz – je možné k němu přistoupit až tehdy, pokud
uNelze prokazovanou skutečnost prokázat jinak
uÚčastník musí souhlasit
u§ 22 ZZŘS – speciální úprava - Výslech účastníků je možné nařídit vždy, je-li toho ke zjištění
skutkového stavu třeba. Souhlas účastníka se nevyžaduje.
u
uÚčastník není trestně odpovědný za svou výpověď
u
uPrůběh – obdobně jako u výslech svědka

Instituty spojené s dokazováním
uÚvaha soudu nahrazující důkaz(§ 136 OSŘ)
u
uJedná se situace, kdy by bylo nemožné určit výši nároku vůbec nebo jen s nepoměrnými
obtížemi(vzhledem k předmětu řízení)
u
uVyužitelné např. při stanovení výše nemajetkové újmy
u
uSoud potom sám stanoví výši nároku
u
uTato úvaha není volná – musí být opřena o důležité argumenty, odůvodněna a přezkoumatelná v
instančním postupu.
u
uNení možné využít při stanovování základu nároku – tedy samotné existence nároku
u

Předběžné otázky - § 135 OSŘ
uVymezení pojmu
u
uPosouzení soudem
u
uPříklady

Děkuji za pozornost