Nesporná řízení BJ402K Občanské právo procesní pro vyšší justiční úředníky II Jan Holas Rozlišení sporného a nesporného řízení  Civilní nalézací řízení dělíme na řízení  SPORNÁ  NESPORNÁ – často směřují k ochrana veřejného zájmu  Třetí možnost není  Jaká jsou rozlišovací kritéria? Rozlišení sporného a nesporného řízení SPORNÁ ŘÍZENÍ  Deklaratorní rozhodnutí  Reparační funkce  Systém dvou stran v kontradiktorním postavení  Dispoziční a projednací zásada  Formální vymezení stran  Procesní úprava se hodí pro jakýkoliv spor NESPORNÁ ŘÍZENÍ  Konstitutivní rozhodnutí  Preventivní funkce  Účastníci nejsou vzájemnými odpůrci  Zásada oficiality a vyšetřovací  Účastenství je někdy vymezeno materiálně  Procesní úprava je vždy šita na míru hmotnému právu Hlavní prameny nesporného řízení  Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (ZŘS)  § 1 – použití OSŘ  Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob  Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (řízení podle části V.)  Zákon č. 218/03 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle § 89 a násl. ) ZÁKON O ZVLÁŠTNÍCH ŘÍZENÍCH SOUDNÍCH (ZŘS) Předmět úpravy ZŘS  § 2 ZŘS – taxativní výčet řízení projednávaných v režimu ZŘS  Rozšíření výčtu i o další řízení – všechna řízení uvedená v § 2 ZŘS nemají povahu nesporných řízení (např. řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva)  Zúžení výčtu – ne všechny nespory jsou upraveny v tomto zákoně (např. rejstříkové řízení či přezkum rozhodnutí správního orgánu podle části V. OSŘ) Systematika ZŘS  OBECNÁ ČÁST - § 1 – 30  USTANOVENÍ VŠEM ZVLÁŠTNÍM ŘÍZENÍM SPOLEČNÁ  ZVLÁŠTNÍ ČÁST Subsidiární použití OSŘ  Samostatná aplikace ZŘS  vyčerpávající regulace určité otázky v ZŘS  výslovné vyloučení použitelnosti OSŘ (např. § 327, § 336 ZŘS)  ZŘS upravuje tutéž otázku, co OSŘ (např. věcná příslušnost)  Souběžná aplikace ZŘS a OSŘ  úprava ZŘS je pouze kusá  dokazování (§ 21 a § 22), jednání (§ 19)  Aplikace OSŘ bez ZŘS  úprava je pouze v OSŘ a nejde o institut neslučitelný s povahou nesporného řízení  vyloučení soudce, postup při odstraňování nedostatku příslušnosti  Z OSŘ nikdy nelze použít ta ustanovení, která se svou povahou pro nesporné řízení nehodí (např. vedlejší intervence, koncentrace řízení) Věcná příslušnost - § 3  Obecné pravidlo: věcně příslušné jsou okresní soudy, není-li stanoveno jinak  Taxativní výčet případů, kdy jsou věcně příslušné krajské soudy:  Statusové věci právnických osob  Opatrovnictví právnických osob  Povinná úschova podle ZOK či ZPOSD  Věci týkající se kapitálového trhu  Předběžný souhlas s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže  Nahrazení souhlasu zástupce ČAK nebo Komory daňových poradců k seznámení se s obsahem listin  Pro zkoumání věcné příslušnosti se použije obecný postup podle § 104a OSŘ Místní příslušnost - § 4 a 5  Pro řízení je zásadně příslušný obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná (-> obecná úprava pojmu obecný soud je v § 85-86 OSŘ), není-li dále stanoveno jinak  Zvláštní ustanovení o soudu nezletilého: soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště  Přenesení příslušnosti – výjimka z pravidla perpetuatio fori  řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech opatrovnických a v řízení o svéprávnosti  Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu nezletilého, opatrovance nebo osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje  V případě nesouhlasu soudu, na nějž byla příslušnost přenesena, rozhodne jeho nadřízený soud  Pro zkoumání místní příslušnosti se použije obecný postup podle § 105 OSŘ Účastníci řízení - § 6  Způsobilost být účastníkem a procesní způsobilost se řídí, není-li stanoveno jinak, obecnou úpravou v OSŘ  Absence kontradiktorního postavení stran = vyloučen vznik společenství účastníků, přistoupení či záměny účastníků, intervence  2. a 3. definice účastenství  Účastníky řízení jsou  navrhovatel a ten o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno (§ 6/1 ZŘS)  navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje (§ 6/2 ZŘS)  Navrhovatel  Je vždy účastníkem  Nutné však rozlišovat, zda jde o návrh či o pouhý podnět  Ten o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno  např. v řízení o určení výživného nezletilého dítěte je to nezletilé dítě  Ten, kterého zákon za účastníka označuje  např. účastníky řízení o určení, zda tu manželství je, či není, o neplatnost manželství a o rozvod manželství jsou manželé Přibrání účastníka a ukončení účasti - § 7  PŘIBRÁNÍ ÚČASTNÍKA  Jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka  UKONČENÍ ÚČASTI NA ŘÍZENÍ  Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí Oprávnění státního zastupitelství - § 8  Státní zastupitelství reprezentuje veřejný zájem na projednávané věci  Oprávněn ke všem procesním úkonům, které může vykonat účastník řízení  Nemůže však disponovat předmětem řízení ani vykonávat úkony, které může vykonat pouze subjekt hmotného práva  Státní zastupitelství může:  Do zahájeného řízení vstoupit (výčet v § 8 odst. 1 ZŘS)  Podat návrh na zahájení řízení (výčet v § 8 odst. 2 ZŘS) Smír - § 9  Soud má strany vést ke smírnému řešení  Informace o mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání (viz též § 474 ZŘS)  Smír lze uzavřít i v některých nesporných řízeních  rozhodující je povaha nároku, nikoliv povaha řízení  NS 29 Cdo 2648/2013 připouští uzavření smíru ohledně sporu ze smlouvy o převodu obchodního podílu  Podmínky pro uzavření smíru: jde o práva, s nimiž mohou účastníci dle hmotného práva disponovat (mohou ohledně nich uzavřít dohodu); nesmí jít o řízení, které lze zahájit i bez návrhu; a zároveň nesmí jít o statusové věci Dohoda o předmětu řízení - § 10  Účastníci mohou uzavřít dohodu o vzájemných subjektivních právech a povinnostech ve věci, která byla vymezena v návrhu na zahájení řízení nebo v usnesení soudu o zahájení řízení  Pouze v případech, kde hmotné právo takovou dohodu nevylučuje  Jde např. o dohodu v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé či o dohodu v řízeních o pozůstalosti Neúčinnost doručení - § 11  Předpoklady vyslovení neúčinnosti doručení  adresát se nemohl z omluvitelného důvodu seznámit s písemností  je-li zřejmé, že se účastník nesnažil mařit průběh řízení  dočasná nepřítomnost, např. z důvodu dovolené, pobytu v nemocnici, lázních, zahraniční služební cesty  u podnikající FO a u PO není důvodem, že se na adrese pro doručování nikdo nezdržoval  návrh na vyslovení neúčinnosti doručení  pouze v tzv. jiných řízeních  v ostatních řízeních ji vysloví soud ex offo, vyplývá-li omluvitelný důvod ze spisu  Neúčinnost doručení nelze vyslovit  nebylo-li řádně doručeno (NS 29 Cdo 597/2014)  vylučuje-li to zákon (§ 377, § 388 ZŘS) Předběžné opatření - § 12  Předběžné opatření je možné nařídit před zahájením řízení i v jeho průběhu  Lze-li zahájit řízení i bez návrhu, lze nařídit bez návrhu i předběžné opatření (mimo pozůstalostní řízení), v ostatních řízeních jen na návrh  Bylo-li předběžné opatření nařízeno před zahájením řízení  a lze-li pouze na návrh zahájit řízení ve věci, soud uloží navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě podal návrh  a to na návrh, ale řízení ve věci lze zahájit i bez návrhu, soud sám usnesením zahájí řízení  a to z iniciativy soudu, soud sám usnesením zahájí řízení  Jistota se neskládá  lze-li řízení zahájit i bez návrhu  ve věci ochrany proti domácímu násilí  ve věci výživného  z důvodů vypočtených v § 75b/3 OSŘ Zahájení řízení - § 13 NA NÁVRH • Řízení zahájeno dojitím návrhu (vs. pouhý podnět k zahájení) • Tímto způsobem lze zahájit každé nesporné řízení • V některých věcech lze i ústně do protokolu (§ 14) BEZ NÁVRHU • Řízení zahájeno vydáním usnesením soudu o zahájení řízení • Připadá do úvahy, nestanoví-li zákon, že se řízení zahajuje pouze na návrh Speciální ustanovení pro zpětvzetí a zastavení řízení - § 15 a 16  Neúčinnost zpětvzetí  Vezme-li navrhovatel návrh na zahájení řízení zpět, soud může rozhodnout o neúčinnosti tohoto zpětvzetí, jsou-li splněny podmínky pro zahájení řízení i bez návrhu  Zastavení řízení  Odpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu. Vyloučení přípravného jednání - § 17  Soud nevede přípravné řízení  Tj. neznamená to, že by soud řízení nepřipravoval, ale že je vyloučen postup uplatňovaný ve sporných řízeních (přípravné jednání podle § 114c OSŘ a následek fikce uznání nároku při zmeškání se neuplatní) Jiný soudní rok - § 18 Jiný soudní rok jako nástroj přípravy • pokus o smírné řešení • zjišťování stanoviska účastníků • úkony přípravy obdobně tomu, co je v § 114c/3 OSŘ Jiný soudní rok místo jednání • „přizvání“ účastníků; předvolání musí informovat o obsahu roku • § 50b OSŘ platí i zde • způsob, místo a průběh JSR závisí na soudci • možnost vyloučení veřejnosti (ústavní limity – 38/2 LPS, 6/1 Úmluvy) Jednání - § 19  Soud je zásadně povinen nařídit jednání k projednání věci samé  Řada výjimek  místo jednání jiný soudní rok - § 77 ZŘS  jednání není nutno nařídit  § 33, § 49/2, § 77, § 83, § 89, § 97, § 130, § 183, § 253, § 293, § 311, § 320, § 328, § 346, § 353, § 356, § 363, § 389, § 404, § 411, § 425 ZŘS  není patrně vyloučeno ani použití § 115a OSŘ  neveřejné jednání - §182/1, § 251/1, § 337, § 444 ZŘS  Postup při nařizování jednání a jeho průběh reguluje § 115 a násl. OSŘ  použití § 118b a § 119a OSŘ je zásadně vyloučeno § 20 odst. 2 ZŘS Zjišťování skutkového stavu - § 20 a násl.  Zásadně vyšetřovací zásada - odpovědnost za objasnění skutkového stavu nese zásadně soud  § 20/1 a § 21 ZŘS (pozor! – v některých řízeních jsou vyloučeny: tzv. jiná řízení, řízení o neplatnost a rozvod manželství)  odpovědnost soudu však neznamená pasivitu účastníků  povinnost tvrzení a důkazní povinnost viz § 101 OSŘ  povinnost součinnosti viz § 6 OSŘ  povinnost pravdivosti a úplnosti; platí pro  přednesy stran  popírání  odpovědi na dotazy soudu  základ skutkového stavu musí soudu poskytnout účastníci Uplatnění prekluzivních lhůt  Prekluzivní lhůty se zásadně v nesporném řízení neuplatňují  účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a činit důkazní návrhy až do vydání nebo vyhlášení rozhodnutí (§ 20/2 ZŘS)  novoty jsou přípustné i v odvolacím řízení (§ 28/1 ZŘS)  Obrana proti obstrukcím (např. přednesy „po kapkách“)  náhrada zaviněných nákladů řízení  zákaz zneužití práva  Výjimka – tzv. jiná řízení  vyloučen § 20/2 ZŘS  použije se proto § 118b OSŘ Důsledky nečinnosti účastníka  Nedostavení se účastníka k jednání (přípravnému jednání, roku) nebo nepodání vyjádření nemá za následek  kontumační rozsudek ani  rozsudek pro (fikci) uznání  Totéž plyne nejen z § 20/3 ZŘS, ale i z § 25/2 ZŘS  Tzv. jiná řízení  použití § 20/3 ZŘS je v nich sice vyloučeno  zákaz kontumačních rozsudků a rozsudků pro uznání ale vyplývá z § 25/2 ZŘS  Možnost spojit výzvu soudu s doložkou, že pokud se účastník nevyjádří, bude se předpokládat jeho souhlas (§ 20/3 ZŘS i. f.)  vzhledem k § 101/4 OSŘ nadbytečné  výzva se může týkat jenom dalšího postupu a vedení řízení, nikoliv věci samé  např. k návrhu na delegaci vhodnou, k projednání věci nebo rozhodnutí o odvolání bez nařízení jednání, k návrhu na odklad výkonu rozhodnutí Výslech účastníka - § 22  V nesporném řízení zásadně výslech účastníka  nemá subsidiární povahu  není podmíněn souhlasem účastníka, který má být vyslechnut  V tzv. jiných řízeních je výslech účastníka podle § 131 OSŘ  subsidiární  vázaný na souhlas účastníka, který má být vyslechnut Náhrada nákladů řízení - § 23  Řízení, která lze zahájit i bez návrhu a ve statusových věcech manželských a partnerských  zásadně žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku  výjimky:  přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňují okolnosti případu (navrhovatel trvá na návrhu i poté, co z provedeného dokazování vyjde najevo, že jeho návrh nemůže být úspěšný; viz I. ÚS 2577/13)  návrh na zahájení řízení byl svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva (§ 24 ZŘS), např. návrh na prohlášení za mrtvého, ačkoliv ještě neuplynula lhůta, v níž lze nezvěstného za mrtvého prohlásit; šikanózní návrh na omezení svéprávnosti  Návrhová řízení (vyjma statusových věcí manželských a partnerských)  náhrada nákladů řízení se posoudí podle zásady úspěchu ve věci (§ 142 OSŘ)  Speciální úpravy  např. 128, § 132, § 230, § 266 ZŘS Rozhodnutí soudu - § 25  Ve věci samé se rozhoduje  rozsudkem v případech stanovených zákonem (§ 40, § 56, § 63, § 81-2, § 299, § 370, § 372, § 423, § 435, § 451, § 471, § 483 ZŘS)  usnesením v ostatních případech  O procesních otázkách soud rozhoduje formou usnesení  Zcela je vyloučen  kontumační rozsudek  rozsudek pro uznání  platební rozkaz Překročení návrhu - § 26  V řízeních, která lze zahájit i bez návrhu  zásada oficiality: vymezení předmětu řízení je v rukou soudu  bylo-li takové řízení zahájeno návrhem, není jím soud vázán  V návrhových řízeních  soud není návrhem vázán, jde-li o věc, z níž vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153/2 OSŘ)  v ostatních věcech je soud návrhem na zahájení řízení vázán  Zvláštní úprava  podle § 90/2 ZŘS může soud vyslovit nicotnost místo neplatnosti, i když to nebylo navrženo Závaznost výroku rozsudku - § 27  Formální právní moc  účastník již nemůže napadnout rozsudek řádným opravným prostředkem  Materiální právní moc  nezměnitelnost rozsudku – ne bis in idem  závaznost výroku rozsudku  Závaznost výroku rozsudku  vůči účastníkům řízení a všem orgánům (§ 159a/1 a 3 OSŘ)  ve statusových věcech je závazný pro každého Odvolací řízení - § 28  Princip úplné apelace  skutkové a důkazní novoty jsou zásadně přípustné i v odvolacím řízení  neplatí pro odvolání proti meritorním rozhodnutím v tzv. jiných řízeních a v řízení o rozvod a neplatnost manželství (novoty se posoudí dle § 205a a § 211a OSŘ)  Rozsah přezkumné činnosti  napadené rozhodnutí a napadený výrok nebo jeho část je nutno v odvolání identifikovat  takto vytyčené meze lze překročit  v návrhových řízeních v případech § 212 a) a c) OSŘ  v řízeních, která lze zahájit i bez návrhu (§ 28/2 ZŘS) Odvolací důvod  Odvolací důvod musí být konkretizován v odvolání  Chybí-li odvolací důvod nebo není-li dostatečně určitě vymezen, soud vyzve odvolatele k odstranění vad  Není-li vada odstraněna  odmítnutí odvolání v tzv. jiných řízeních a v řízení o neplatnost a rozvod  v ostatních řízeních nelze odvolání odmítnout Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost  V návrhových řízeních je soud vázán rozsahem, v němž se navrhovatel domáhá obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí pro zmatečnost  kupř. obnova řízení může být povolena jenom ohledně těch výroků nebo jejich částí s dělitelným plněním, které navrhovatel označil  rozsahem nebude vázán jenom v případech uvedených v § 235d písm. a) nebo c) OSŘ  V řízeních, která lze zahájit i bez návrhu, soud není rozsahem vázán  Speciální úprava přípustnosti žaloby pro zmatečnost  v pozůstalostním řízení (§ 133, § 134 ZŘS)  Nepřípustnost žaloby na obnovu a pro zmatečnost  ve statusových věcech manželských a partnerských (§ 382, § 398 ZŘS)  v řízení o navrácení nezletilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí (§ 491 ZŘS) Přípustnost dovolání  V řízeních ve věcech rodinného práva není dovolání přípustné, kromě  omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu  určení nebo popření rodičovství  nezrušitelného osvojení  V ostatních řízeních podle ZŘS  se přípustnost dovolání posoudí podle OSŘ  dovolání bude přípustné, budou-li naplněny všechny předpoklady plynoucí z § 237 (popř. 238a) OSŘ, a nebude-li věc zároveň spadat pod § 238 OSŘ  Vyloučení přípustnosti dovolání v rodinněprávních věcech se týká „pouze“ meritorních rozhodnutí (viz R 39/2014 – delegace v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé) Rozsah dovolání  Dovolatel musí v dovolání uvést, proti kterým výrokům nebo jejich částem s dělitelným plněním dovolání směřuje  Lze-li řízení zahájit i bez návrhu  není soud vázán rozsahem dovolání  V návrhových řízeních  je soud návrhem zásadně vázán  není soud rozsahem dovolání vázán v případech uvedených v § 242 odst. 2 písm. a) a c) OSŘ  Shledá-li soud důvody pro zrušení přezkoumávaného výroku, zruší současně i výrok, jehož sepětí se zkoumaným výrokem vymezuje ustanovení § 242 odst. 2 o. s. ř. (R 27/1999) Zvláštní část ZŘS  a) o podpůrných opatřeních a ve věcech svéprávnosti,  b) ve věcech nezvěstnosti a smrti,  c) o přivolení k zásahu do integrity,  d) ve věcech přípustnosti převzetí nebo držení v ústavech,  e) o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenského fondu,  f) o pozůstalosti,  g) o úschovách,  h) o umoření listin,  i) ve věcech kapitálového trhu,  j) o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,  k) o nahrazení souhlasu zástupce samosprávné komory k seznámení se s obsahem listin,  l) o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva,  m) ve věcech voleb zaměstnanců,  n) o soudním prodeji zástavy,  o) o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry,  p) ve věcech manželských a partnerských,  q) ve věci ochrany proti domácímu násilí,  r) o určení a popření rodičovství,  s) ve věcech osvojení,  t) ve věcech péče soudu o nezletilé,  u) v některých věcech výkonu rozhodnutí.  + nastudovat rejstříková řízení (z. o veř. Rej.)