BM406K Vybrané otázky veřejné správy a správního práva I 1. a 2. přednáška David Hejč Prezentace obsahuje rozšiřující poznámky (otevřením pole „Poznámky“) Vnitřní správa se zaměřením na matriky, trvalý pobyt, rodná čísla a občanské průkazy 2 Vnitřní správa n ntradiční odvětví veřejné správy – původně širší oblast n npostupně se vydělovala nová speciální odvětví n nnegativní vymezení vnitřní správy nzáležitosti nespadající do jiných specializovaných odvětví veřejné správy n npozitivní vymezení vnitřní správy z hlediska obsahu npodle skupin společenských vztahu upravených normami správního práva (k tomu viz další snímky) -Již v období absolutistického tzv. policejního státu, kdy se celá oblast vnitřní správy používalo označení policejní správa, což byla veškerá vnitřní činnost státu, která nespadala do správy finanční, vojenské zahraniční a justiční. -Stát postupně prostřednictvím veřejné správy přebíral více úkolů a z vnitřní správy se tak postupně vydělovala správa zdravotnictví, školství dopravy a další – na základě evidencí, resp. informačních systémů veřejné správy se však přímo či nepřímo tyto další aktivity veřejné správy odvíjí -Podle skupin společenských vztahu upravených normami správního práva viz dále Vnitřní správa n1. Zabezpečení osobního stavu obyvatelstva nMatriky, jméno a příjmení nEvidence obyvatel nObčanské průkazy a cestovní doklady (zák. č. 328/1999 Sb., zák. č. 329/1999 Sb.) nCizinecké právo nStátní občanství (zák.č. 186/2013 Sb., o státním občanství) n Vnitřní správa n2. Právo shromažďovací a sdružovací n(zák. č. 84/1990 Sb….) n n3. Archivnictví, spisová služba, vidimace a legalizace n(zák. 499/2004 Sb.) n n4. Územní členění státu, státní symboly a sčítání lidu n(zák. č. 36/1960 Sb., zák. č. 3/1993 Sb.) Organizace vnitřní správy nMinisterstvo vnitra ( zák. č. 2/1969 Sb.) nKraje – krajské úřady nObce nobecní úřady obcí s rozšířenou působností npověřené obecní úřady nobecní úřady nCelní správa, Policie České republiky apod. n nNález Pl. ÚS 39/10 – evidence obyvatel není samostatnou působností Ministerstvo vnitra - ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci Problematika evidence osob postrádá místní charakter, a proto zjevně nespadá do kategorie samostatné působnosti jako takové. Matriky nZák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení nVyhláška MV č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zák.č. 301/2000 Sb. nZák. č. 500/2004 Sb., správní řád nZák. č. 99/1963 Sb. o.s.ř. Vzhledem k tomu, že jméno a příjmení patří k základnímu rozlišovacímu prvku každého člověka, vztahuje se k této oblasti i právní úprava na ústavní úrovni: čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Nebo také Úmluva o právech dítěte, podle které Každé dítě je registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno… Vymezení pojmu matrika n nZ lat. matrix – kmen nPůvodně církevní matriky (farnosti) x Josef II. –veřejné listiny nMatrika je státní evidence narození, uzavření manželství, registrovaných partnerství a úmrtí FO na území ČR (občanů i cizinců), a státních občanů v cizině + uzavření manželství cizinci v cizině, byl-li život snoubence přímo ohrožen (§ 667 odst. 1 OZ) Matrika = obecně označení veřejného úředního seznamu, nejčastěji jmen Soupisy obyvatel na území českých zemí již v průběhu středověku – v církevních matrikách byly vedeny záznamy o jednotlivých narozeních úmrtích a sňatcích, vedených jednotlivými farnostmi. Jednotný charakter získaly matriky až za vlády Marie Terezie a později Josefa II – podle jehož císařského patentu z 20. března 1781 získaly matriky průkaznost a platnost veřejných listin. § 667 Je-li život snoubence přímo ohrožen, může sňatečný obřad provést každý orgán podle § 658, popřípadě jiný úřad stanovený jiným právním předpisem, a to na kterémkoli místě; to platí obdobně i pro církevní sňatek. Mimo území České republiky může sňatečný obřad provést také velitel námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitel letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky rovněž velitel vojenské jednotky České republiky v zahraničí. Vymezení pojmu n nDruhy n nMatrika narození nMatrika manželství nMatrika registrovaného partnerství nMatrika úmrtí n n Do matriční knihy se zapisují matriční události, podle kterých se matrika takto dělí. Struktura nKnihy – svázané tiskopisy a jmenný rejstřík nSbírka listin – listiny (převážně veřejné), které tvoří podklad pro matriční zápis, jeho změnu nebo opravu (př. rozhodnutí soudů nebo správních orgánů) n- vede se zvlášť pro jednotlivé knihy (rok) n- zápis se provádí z úřední povinnosti -Kniha narození, manželství, registrovaného partnerství a úmrtí je vytvořena z předem svázaných tiskopisů a jejich součástí je abecední jmenný rejstřík provedených zápisů; zápisy do matriční knihy se provádějí rukopisně (krasopisně) a současně pomocí výpočetní techniky – pokud se odlišují údaje zapsané rukopisně od těch pomocí výpočetní techniky, za správné se považují ty rukopisné -Matriční úřad pro dané knihy vede sbírku listin Vymezení pojmu nMatriční doklad – výpis z matriční knihy, který obsahuje údaje nebo potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize. Jedná se o veřejnou listinu. n nMatriční událost – skutečnosti rozhodné pro matriční zápis (narození, uzavření manželství, registrovaného partnerství, úmrtí, ale také určení otcovství, osvojení apod.) n n -Veřejná listina = je listina, kterou vydal orgán veřejné moci v mezích své pravomoci nebo jiná listina, kterou zvláštní předpis za veřejnou označí. U veřejné listiny se ve správním nebo soudním řízení předpokládá její autenticita i pravdivost, pokud není prokázán opak – důkazní síla. -Na základě vzniku matriční události dojde k zápisu této události do příslušné knihy a na základě tohoto zápisu je oprávněným osobám vydán matriční doklad - není stanovena lhůta pro jeho vydání – bezodkladně po provedení zápisu Kniha narození nMatriční událost: narození FO ( zapisuje se podle místa narození, jinak kde byla nalezena x dopravní prostředek - vyložení ) nhlásí nzdravotnické zařízení (3 pracovní dny) nlékař (3 dny) nmatka (3 dny) nosoba, která se o narození dítěte dozvěděla (3 dny) n nPozn. Pokud není známo datum narození, určí jej soud §17/3 (spolupráce s Policií ČR) n njméno matky se nezapisuje u utajovaných porodů n nMatriční doklad: rodný list n § 10 (1) Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela. (2) Nezjistí-li se, kde došlo k narození nebo úmrtí fyzické osoby, provede zápis matriční úřad, v jehož správním obvodu byla narozená nebo zemřelá fyzická osoba nalezena. (3) Narodí-li se nebo zemře-li fyzická osoba v dopravním prostředku, zapíše narození nebo úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku. § 14 (1) Do knihy narození se zapisuje a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte, b) den, měsíc a rok narození dítěte, c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte, d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů, e) datum zápisu a podpis matrikáře. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. d) se do knihy narození nezapisují v případě, že matka dítěte požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem. § 15 (1) Narození je povinen oznámit matričnímu úřadu poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen; nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotních služby. (2) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1, narození je povinen oznámit matričnímu úřadu jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný opatrovník. (3) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1 nebo 2, narození je povinna oznámit matričnímu úřadu fyzická osoba, která se o narození dozvěděla. (4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se učiní nejpozději do 3 pracovních dnů od narození dítěte. Matka učiní oznámení nejpozději do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy je schopna oznámení učinit. Fyzická osoba uvedená v odstavci 3 učiní oznámení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o narození dozvěděla. Kniha manželství nMatriční událost: uzavření manželství n- zápis se provádí na základě protokolu o uzavření manželství (vyhotovuje matriční úřad (manželé, svědci a oddávající a matrikář) nebo církev) n nMatriční doklad: oddací list § 20 (1) Do knihy manželství se zapisují a) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, (dále jen "manželé"), b) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, d) dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, e) jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození, f) datum zápisu a podpis matrikáře. Kniha registrovaného partnerství nZák. č. 115/2006 Sb. n nMatriční událost: uzavření RP n - podkladem pro zápis je protokol o prohlášení n nMatriční doklad: doklad o partnerství § 20a Kniha partnerství (1) Do knihy partnerství se zapisují a) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů, b) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství, c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů partnerů, d) datum zápisu a podpis matrikáře. Kniha úmrtí nMatriční událost: úmrtí FO npodkladem je list o prohlídce mrtvého (vystavuje lékař a úředně tím ověřuje smrt FO, do 3 pracovních dnů má oznamovací povinnost) nnebo pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou n nMatriční doklad: úmrtní list n n § 21 (1) Do knihy úmrtí se zapisuje a) den, měsíc, rok a místo úmrtí, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera8a), d) datum zápisu a podpis matrikáře. Organizace nMatriční úřady – obecní úřady pověřené vedením matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením těchto knih nSeznam – vyhláška MV 207/2001 Sb. (změny pouze k začátku kal. roku) nZvláštní matrika – Úřad městské části Brno-střed – matrika, do níž se zapisují matriční události, ke kterým došlo u státních občanů v cizině nMatrikář – úřední osoba (SO, zam. obce, zkouška) Archivace nUchovávání MK po zákonem stanovenou dobu nKniha narození – 100 let nKniha manželství – 75 let nKniha úmrtí – 75 let n nPozn. zák. č. 499/2004 Sb., o archivnictví n -Jde o doby uložení knih u příslušného matričního úřadu po provedení posledního zápisu - po uplynutí stanovené doby se matriční knihy předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu Evidence obyvatel nZák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech n nVyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zák. č. 133/2000 Sb. Problematika evidence obyvatel a zejména trvalého pobytu se nepřímo dotýká čl 14 Listiny, podle kterého svoboda pohybu a pobytu je zaručena První skutečné pokusy o evidenci obyvatel na našem území se objevují opět v 18. stol za období vlády Marie Terezie – cílem zjistit počet obyvatel a jejich strukturu. Problematika souvisí také s ochranou soukromí a právem každého na informační sebeurčení. Vymezení základních pojmů nInformační systém evidence obyvatelstva – obsahuje údaje o obyvatelstvu, které jsou důležité pro činnost státu a bezprostředně identifikují obyvatele nProvozovatelem je MV nObyvatel: n a) státní občan České republiky n b) osoba, která pozbyla státní občanství České republiky, n c) cizinci, kteří jsou matkou, otcem, popřípadě jiným zákonným zástupcem, manželem, registrovaným partnerem nebo dítětem občana § 3 (3) V informačním systému se o občanech vedou tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil; uvedené místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, e) rodné číslo, f) státní občanství a datum jeho nabytí nebo pozbytí, popřípadě více státních občanství a data jejich nabytí nebo pozbytí, g) adresa místa trvalého pobytu …. Evidence obyvatel slouží především veřejné správě, která z něj při své činnosti získává informace o svých obyvatelích. – musí to vždy být nahlédnutí opodstatněné - KONTROLA Podle zákona o registrech se poskytuje roční záznam o využívání údajů v registru obyvatel automaticky a bezplatně do datové schránky (podmínka je tedy to, že musíte mít datovou schránku). Příjemce se z toho dozví mj. jaký subjekt se na něj v registru dotazoval, kdy tak učinil a z jakého důvodu. Trvalý pobyt nMístem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání – vazba na registr obyvatel (§ 10 odst. 1) – lze jen jedno místo trvalého pobytu nÚS 4/02 Sb. n. svazek č. 28, Nález č. 136, str. 81 (dodává, že zpravidla) nvolba prováděna svobodně nnevznikají žádná práva k objektu ani vlastníku nemovitosti (např. právo nemovitost obývat) Nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 4/02: Z § 10 odst. 1 vyplývá, že takovým místem nemusí být jen místa s těmito důvody spojená. Na straně druhé to však neznamená (jak je patrno z dikce věty druhé téhož odstavce), že občan místo trvalého pobytu mít nemusí, nebo naopak, že takových míst může mít více než jedno. Z citované (obecné) právní úpravy je tedy zřejmé, že místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu, kterou si občan sám zvolí, přičemž takovou adresu (místo) trvalého pobytu může mít jen jedno. objekt musí být určen k bydlení, ubytování nebo rekreaci musí mít popisné nebo evidenční číslo Trvalý pobyt nč. j. 2 As 64/2005-108 NSS rozšířený senát n n„rozhodnutí ohlašovny nemá soukromoprávní důsledky, nikdo se pouze na základě zaevidování, nezaevidování či zrušení údaje o místu trvalého pobytu nemůže domáhat vydání objektu bydlení, užívacího práva v něm, či naopak jeho vyklizení“ n n„nedílnou součástí práva na zvolení místa trvalého pobytu je také právo na to, aby na zvolené adrese místa trvalého pobytu nebyly evidovány osoby, které pro to nesplňují nebo přestaly splňovat zákonné podmínky.“ n nmožnost žaloby podle § 65 s.ř.s. Právo na zvolení místa trvalého pobytu podle § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, je veřejným subjektivním právem, proti jehož porušení rozhodnutím správního orgánu se může občan dovolat ochrany postupem podle § 65 a násl. s. ř. s. před správním soudem. Nedílnou součástí práva na zvolení místa trvalého pobytu je také právo na to, aby na zvolené adrese místa trvalého pobytu nebyly evidovány osoby, které pro to nesplňují nebo přestaly splňovat zákonné podmínky. Trvalý pobyt ns místem trvalého pobytu je spojena řada důsledků jak pro ohlašovatele, tak i případně pro vlastníka objektu, v němž je místo trvalého pobytu evidováno; tyto důsledky jsou stanoveny jinými právními předpisy nnapř.: nvolební právo a místní referendum nmístní příslušnost ndoručování (vedle TP lze do CEO zapsat i údaj o adrese, na kterou mají být doručovány písemnosti ) K exekucím: Místo pobytu není pojem totožný s trvalým pobytem. Trvalým pobytem rozumíme adresu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel (dále jen CEO) a toto je adresa, na níž jsou doručována úřední sdělení (pakliže dlužník nemá v CEO zřízenu tzv. doručovací adresu). Kdežto pro účely exekuce je rozhodující nejen místo trvalého pobytu, ale i místo pobytu – tedy místo, kde se dlužník zdržuje nikoliv na přechodnou dobu a na tomto místě má např. uloženy movité věci. Jedná se kupř. o nájemní byt, o ubytovnu, nikoliv však už místo, kde je dlužník na návštěvě. Místo trvalého pobytu tedy není zákonitě místem faktického pobytu. Evidence trvalého pobytu - organizace nOhlašovny – obecní úřady n nProvádějí i změnu a zrušení n nvznik – narození – trvalý pobyt matky § 10 (3) Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Nemá-li matka na území České republiky trvalý pobyt nebo není-li matka občanem, je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu otce. Změna trvalého pobytu nOhlašuje občan v místě nového TP nVyplnění tiskopisu a nutno doložit občanský průkaz a doklad o vlastnictví bytu nebo domu, nebo i jiný, z něhož vyplývá oprávněnost užívání (př. úředně ověřené písemné potvrzení souhlasu oprávněné osoby se změnou TP) noznačení občanského průkazu a nahlášení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a vydání potvrzení nnevydává se v případě kladného vyřízení rozhodnutí n nPozn: vlastníkovi se hlásí počet osob s TP, jejich jména příjmení -označení = odstřižení příslušného rohu občanského průkazu § 10 odst. 7: Pokud občan při změně místa trvalého pobytu prokazuje totožnost občanským průkazem, oddělí ohlašovna vyznačenou část24) občanského průkazu a současně občanovi vydá potvrzení o změně místa trvalého pobytu. Ohlašovna je povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu u oprávněné osoby podle odstavce 6 písm. c) ve lhůtě 15 dnů od zaevidování změny; ohlašovna uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození oprávněné osoby. Zrušení údaje o místě trvalého pobytu nve správním řízení nZ moci úřední : neobyvatelnost objektu, jeho zánik, nebo nepravdivost údajů nNa návrh: podává vlastník objektu – nutno doložit zánik užívacího práva a neužívání objektu(písemná forma – nájemní smlouva, ústní forma – prohlášení vlastníka) n n § 12 Zrušení údaje o místu trvalého pobytu (1) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, a) byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, b) byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo c) zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. 2) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat. Rodné číslo – vymezení pojmu n nIdentifikátor FO (III. ÚS 673/02) – evidenční a identifikační charakter n n10 místné číslo dělitelné 11 beze zbytku (před 1. 1. 1954 9 míst s 3 místnou koncovkou) Usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 5.2003, sp. zn. III. ÚS 673/02: „Podstata ústavní stížnosti je založena na tvrzení, že "fyzická osoba - občan" je odlišná od "fyzické osoby - podnikatele". Svou argumentaci opírá stěžovatel o odlišné označení občana - rodným číslem a podnikatele - identifikačním číslem. Tato argumentace je však nepřípadná, neboť jak rodné číslo, tak i identifikační číslo (IČ) mají evidenční a identifikační charakter a elze proto než uzavřít, že vždy jde o jednu a tutéž fyzickou osobu, ať již je identifikována rodným číslem či identifikačním číslem…. Nelze tedy rozlišovat mezi "fyzickou osobou - podnikatelem" a "fyzickou osobou - občanem" a považovat je za dva rozdílné subjekty. nemají vliv na právní subjektivitu fyzické osoby.“ Rodné číslo - složení nPrvní dvojčíslí – poslední dvě čísla roku narození n nDruhé dvojčíslí – měsíc narození (u žen zvýšeno o 50) – pokud vyčerpáno tak o 70, u mužů o 20 n nTřetí dvojčíslí – den narození n nKoncovka – čtyřmístná – rozlišení obyvatel narozených ve stejný den n Rodné číslo - držitelé nPřidělováno každé FO narozené na území ČR (matriční úřad) n nosvojení (matriční úřad) n npovolení k pobytu u cizinců (Policie ČR nebo MV) n nudělení mezinárodní ochrany (Policie ČR nebo MV) Rodná čísla nCentrální registr – tvorba, přidělování a ověřování n nVede MV Výdejová místa nMinisterstvo předává rodná čísla výdejovým místům n n1. matriční úřad (přiděluje rodná čísla fyzickým osobám narozeným na území České republiky) n n2. zvláštní matrika (přiděluje rodná čísla občanům narozeným v zahraničí) n n3. ministerstvo (např. mezinárodní ochrana) Změna rodného čísla n na) totožné rodné číslo bylo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla, n nb) bylo přiděleno chybné rodné číslo, n nc) došlo k osvojení, n nd) došlo ke změně pohlaví. Doklad o přidělení nRodný list, oddací list a úmrtní list nDoklad vydaný výdejovým místem nObčanský průkaz nCestovní doklad (pokud zde rodné číslo je) nPrůkaz o povolení k pobytu cizince nebo azylanta - Dokladem o přidělení rodného čísla jsou následující dokumenty Občanské průkazy nZák. 328/1999 Sb., o občanských průkazech n nVyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech Problematika občanských průkazů úzce souvisí s pojmem státní občanství Prokazování totožnosti je nečastější povinností jednotlivce ve vztahu k orgánům veřejné moci. Zvláštní úřední průkazy totožnosti přitom byly v našich zemích poprvé zavedeny na základě císařského nařízení z roku 1857 pro cesty do zahraničí Vymezení základních pojmů nObčanský průkaz – veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, příjmení, podobu a státní občanství ČR + další údaje v občanském průkazu zapsané nPovinnost mít OP – každý občan starší 15 let X povinnost jej nosit stále u sebe, nicméně riziko nesplnění povinnosti prokázat totožnost na výzvu policisty (§ 63 zákona o policii – k tomu viz dále) nÚdaje, které občanský průkaz obsahuje viz § 3 odst. 2 3 (2) Údaji zapisovanými do občanského průkazu jsou a)jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, státní občanství, datum, místo a okres narození, rodné číslo, adresa místa trvalého pobytu a rodinný stav nebo registrované partnerství (dále jen „partnerství“). U občanů narozených v cizině se zapisuje pouze kód státu narození21); název místa a okresu nebo kód státu narození se zapisuje podle stavu3a) ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu. U občanů, kteří nejsou hlášeni k trvalému pobytu na území České republiky, se trvalý pobyt do občanského průkazu nezapisuje, Mezi volitelné údaje patří rodinný stav, registrované partnerství a titul. Typy občanského průkazu n nobčanský průkaz se strojově čitelnými údaji a kontaktním elektronickým čipem n n nobčanský průkaz bez shora uvedených údajů – vydává se např. z důvodu ztráty, odcizení, poškození nebo zničení n Doba platnosti občanského průkazu n ndoba platnosti 10 let; 5 let vydaný občanu mladšímu 15 let); 35 let vydaný občanu staršímu 70 let n nobčanské průkazy bez strojově čitelných údajů mohou být vydávány jen s omezenou dobou platnosti n nskončení platnosti občanského průkazu – viz § 11 36 § 10 (2) Doba platnosti občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. c) je a) 6 měsíců při jeho vydání 1. z důvodu technické závady na zařízení zabezpečujícím zpracování a přenos dat nebo na výrobní technologii trvající déle než 7 kalendářních dnů, nebo 2. v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události, kdy nelze vydávat občanské průkazy uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a b) (§ 24a), b) 3 měsíce v případě, kdy je občanu vydáván občanský průkaz bezprostředně po nabytí státního občanství (§ 24b), c) 1 měsíc v případě, kdy občan žádá o vydání občanského průkazu v souvislosti s výkonem volebního práva, nebo z důvodu ztráty, odcizení, poškození nebo zničení občanského průkazu (§ 24c). § 11 (1) Platnost občanského průkazu skončí a) uplynutím doby v něm vyznačené, b) ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení, c) pozbytím státního občanství, úmrtím nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení občana za mrtvého, d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, e) ukončením trvalého pobytu na území České republiky. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, příslušný k vydání občanského průkazu, rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže a) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) občanský průkaz obsahuje neoprávněně provedené změny, nesprávné údaje, s výjimkou případů uvedených v § 12 odst. 1 a 3, nebo c) u občana došlo k podstatné změně podoby. Souhlasí-li občan se skončením platnosti občanského průkazu, provede se záznam do protokolu; v opačném případě se vydá rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vydání občanského průkazu n nžádost u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností n nvydání prvního OP (předkládá se rodný list) X nového OP (předkládá se dosavadní OP) n nLhůty pro vyřízení ( 30 dnů/ 15 dnů) n nsprávní poplatek 37 -Od 1. ledna 2016 došlo ke změně příslušnosti pro vydání občanského průkazu (došlo ke zrušení místní příslušnosti podle trvalého pobytu občana). Vydávajícím úřadem bude ten obecní úřad obce s rozšířenou působností, u něhož občan podá žádost o vydání občanského průkazu. Občanský průkaz převezme občan u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého byla podána žádost o vydání občanského průkazu; Lhůty pro vyřízení občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s čipem se vyhotoví do 30 dnů ode dne podání žádosti u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, občanský průkaz bez strojově čitelných údajů vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností do 15 dnů ode dne podání žádosti. Dispozice s občanskými průkazy nje zakázáno: nobčanský průkaz přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky. npořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. nshromažďovat, ukládat, upravovat nebo pozměňovat, předávat, šířit, zveřejňovat, uchovávat, kombinovat, blokovat nebo likvidovat strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu, popřípadě v kontaktním elektronickém čipu, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. 38 Dále § 15a (4) Do kontaktního elektronického čipu lze zapisovat pouze údaje stanovené zvláštním právním předpisem a se souhlasem držitele. Dispozice s občanskými průkazy nPovinnosti občanů: ns přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit občanský průkaz před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, nohlásit neprodleně kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo matričnímu úřadu, že nastaly skutečnosti uvedené v předchozí odrážce; v případě odcizení občanského průkazu je možno ohlásit tuto skutečnost též policii, nv zahraničí ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení nebo zničení občanského průkazu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nvčas požádat o vydání občanského průkazu – více viz § 14 n 39 nPorušení zákonem taxativně vymezených povinností občany je přestupkem podle § 16a odst. 1, za které lze uložit pokutu do 10.000 Kč/15.000 Kč/100.000 Kč (neoprávněně zpracovává strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu, nebo v kontaktním elektronickém čipu) n nPřestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (- neoprávněně zapisuje údaje do kontaktního elektronického čipu - pokuta do 1 000 000 Kč. 40 Správní trestání budoucnost občanských průkazů nyní spočívá zejména ve větším využití čipu – Průkazy s elektronickým čipem by měly lidem umožnit přihlášení do různých systémů státní správy a vyřizování některých záležitostí bez návštěvy úřadu. Prokázání totožnosti nOprávnění požadovat prokázání totožnosti podle § 63 zákona o policii (srov. § 12 zákona o obecní policii) nProkázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti (§ 63 odst. 1 ZoP) =) lze prokázat i jinými doklady či způsoby, než je OP. Zápatí prezentace 41 Dalšími použitelnými doklady mohou být cestovní pas, řidičský průkaz, zbrojní průkaz. Tyto jako veřejné listiny vydávají příslušné správní úřady. Za určitých okolností postačí i rozmanité služební průkazy či doklad o studiu. Možná je snad i vzájemná kombinace několika samo o sobě nedostačujících průkazů. Totožnost lze např. prokázat i prohlášením třetí osoby, která dosvědčí zmíněné údaje osobě další. Je však mít na paměti, že způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti. Prokázání totožnosti n§ 63 (2) Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu: na) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu, nb) zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky, n… ne) odpovídající popisu hledané nebo pohřešované osoby, nf) vstupující do policií chráněného objektu nebo prostoru anebo do místa, kam je policistou zakázán vstup, nebo z tohoto objektu, prostoru anebo místa vycházející…. n 42 Taxativně uvedené důvody, nelze libovolně zjišťovat totožnost Prokázání totožnosti n§ 63(3): Odmítne-li osoba prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a policista nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě, je oprávněn osobu předvést k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti. n§ 63 (5) Nelze-li úkon podle odstavce 4 pro odpor osoby provést, je policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. nK tomu viz rozsudek NSS ze dne 28. 1. 2016, čj. 10 As 236/2015-36 43 Vnitřní správa se zaměřením na cizinecké právo a státní občanství 44 Státní občanství nČl.12 Ústavy: Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví zákon. nZák. č. 186/2013 Sb. o státním občanství nStátní občanství vymezení: n„Z obecného hlediska lze státní občanství definovat jako časově trvalý, místně neomezený právní vztah fyzické osoby a státu, který je proti vůli fyzické osoby zpravidla nezrušitelný, na jehož základě vznikají jeho subjektům vzájemná práva a povinnosti ... Konkrétní obsah státního občanství je určen zákonodárstvím jednotlivého svrchovaného státu“ (již nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 9/94 ze dne 13. 9. 1994). 45 -Čl. 12 předpokládá především samotnou existenci právního vztahu - státního občanství - tedy vztahu příslušnosti občana ke státu (a naopak). Ustanovení dále pak stanoví výhradu zákonné úpravy změny státoobčanského statusu, která nemůže být v základních parametrech upravena jinak než zákonem. Evropská úmluva o státním občanství - Tato Úmluva stanoví zásady a pravidla týkající se státního občanství fyzických osob a pravidla upravující brannou povinnost v případech několikerého státního občanství -V historii českých zemí v pořadí již 5. zákon, který uceleně a komplexně upravuje právní institut státního občanství. Tento zákon je ve srovnání s předchozími velmi podrobný – snaha řešit situace, které mohou nastat (cca 80 §§, srov. první úpravu ve Všeobecném zákoníku občanském z roku 1811 s 6 §§). -Ústava ani zákon nedefinuje obsah nebo pojem státního občanství. Definuje jej pouze teorie a naplňuje jej obsah právního řádu jako celku + judikatura – definice v Evropské úmluvě o státním občanství - Čl.2 "státní občanství" znamená právní svazek mezi osobou a státem a neoznačuje etnický původ osoby; Nabývání SO n nObecně nIus soli – podle země narození nIus sanquinis – po předcích n nZák. č. 186/2013 Sb. o státním občanství – převažuje princip ius sanquinis n 46 -právo místa/právo krve – málokterý stát dnes uplatňuje jeden z těchto dvou základních principů v čisté podobě – jedná se o kombinaci těchto principů, kdy jeden převažuje -ius sanquinis převažuje (středoevropské země – Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko, Maďarsko); ius soli převažuje (anglosaské, latinoamerické země – bývají pak v těchto otázkách liberálnější – např. Kanada, Austrálie) -Český zákon – nadále převažuje právo krve, ale prvky principu ius soli jsou v porovnání s předchůdci posíleny Nabývání SO nZpůsoby nabývání (§ 3): na) narozením, nb) určením otcovství, nc) osvojením, nd) nalezením na území České republiky, ne) udělením, nf) prohlášením, nebo ng) v souvislosti se svěřením do ústavní, pěstounské nebo jiné formy náhradní péče Zápatí prezentace 47 Nabývání SO nNarozením ndítě nabývá státní občanství České republiky narozením, je-li v den jeho narození alespoň jeden z rodičů státním občanem České republiky (§ 4) – ius sanguinis - v praxi nejčastější nStátní občanství České republiky nabývá narozením i dítě, které se narodí na jejím území a které by se jinak stalo osobou bez státního občanství („bezdomovec“), pokud jsou oba rodiče dítěte bezdomovci a alespoň jeden z nich má na území České republiky ke dni narození dítěte povolen pobyt na dobu delší než 90 dnů (§ 5) – ius soli n n Zápatí prezentace 48 -pohlaví rodiče s českým občanstvím ani jeho osobní stav (svobodný/ženatý) není rozhodující – derivativní odvozená forma nabytí občanství -Jednoznačně stanoven požadavek, aby pobyt alespoň jednoho z nich byl legální – originální forma nabývání občanství Nabývání SO nUrčením otcovství nV případech, kdy jde o dítě, jehož matka není státní občankou České republiky: n1) rozhodnutím soudu o určení otcovství – dnem PM n2) souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství nmatka je občankou státu Evropské unie, nebo má trvalý pobyt na území České republiky, anebo je bezdomovkyní – dnem učinění souhlasného prohlášení nmatka nesplňuje předchozí podmínky – dnem, kdy bylo učiněno souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství, pokud rodiče prokázali otcovství matričnímu úřadu genetickou zkouškou formou znaleckého posudku n Zápatí prezentace 49 Další z derivativní (odvozených) způsobů nabytí občanství prostřednictví práva krve. -Ad 1) nabývá státní občanství České republiky dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu -Ad 2) b) Vychází se z toho, že rovněž genetická zkouška bez jakýchkoliv pochybností prokazuje biologické otcovství muže, který společně s matkou učiní souhlasné prohlášení o určení otcovství. V takovém případě pak nemohou vznikat pochybnosti o účelovém charakteru souhlasného prohlášení o určení otcovství Nabývání SO n nOsvojením n nAlespoň jeden z osvojitelů musí být občanem ČR nObčanství se nabývá: ndnem právní moci rozhodnutí o osvojení vydaném nebo uznaném (v případě cizích rozhodnutí) orgánem veřejné moci. Zápatí prezentace 50 Další z derivativní (odvozených) způsobů nabytí občanství Nabývání SO n nNalezením (na území ČR) n nDítě mladší 3 let, pokud do 6 měsíců nevyjde najevo, že má SO jiné – dnem nalezení, v pochybnostech o dni nalezení rozhodne Ministerstvo vnitra Zápatí prezentace 51 Originární způsob nabytí občanství (neodvozuje se od jiné osoby)– princip ius soli § 10 Dítě mladší 3 let nalezené na území České republiky, jehož totožnost se nepodaří zjistit, nabývá státní občanství České republiky dnem nalezení na území České republiky, pokud do 6 měsíců ode dne nalezení nevyjde najevo, že nabylo státní občanství jiného státu. V případě pochybností o dni nalezení rozhodne o dni nabytí státního občanství České republiky v řízení zahájeném z moci úřední anebo na návrh, který za dítě podá zákonný zástupce dítěte nebo opatrovník, Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“). Nabývání SO n nSvěřením do náhradní péče nPodmínky (kumulativně) ndítě se narodí na území ČR n na tomto území se zdržuje „legálně“ nv den svého narození bylo a nadále je „bezdomovcem“ nnabývá státní občanství dnem nabytí PM rozhodnutí soudu o svěření do náhradní péče Zápatí prezentace 52 Další z derivativní (odvozených) způsobů nabytí občanství Nabývání SO nNarozením; určením otcovství; osvojením; nalezením na území České republiky; svěřením do náhradní péče n = k nabytí SO v těchto případech dochází ipso facto – bez projevu vůle k nabytí občanství n nX n nNabytí, resp. obnova SO tzv. prohlášením nNabytí SO udělením Zápatí prezentace 53 Nabývání SO nProhlášením nOkruh osob oprávněných nabývat občanství prohlášením (§ 31-36): nNapř.: fyzická osoba, která se narodila v době od 1. října 1949 do 7. května 1969 mimo území Československé republiky a jeden z jejích rodičů byl ke dni jejího narození československým státním občanem a k 1. lednu 1969 se stal nebo by se k tomuto dni stal českým státním občanem. nmj. řeší otázku nápravy minulých křivd způsobených emigrantům a vystěhovalcům z Československa n Zápatí prezentace 54 Další príklad: Fyzická osoba, která pozbyla české nebo československé státní občanství přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,- nejednalo-li se o pozbytí československého státního občanství podle ústavního dekretu prezidenta republiky o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské – nedochází k průlomům Benešových dekretů Nabývání SO nProhlášením nSprávní orgán o přiznání občanství „nerozhoduje“ – ověřuje, zda jsou splněny zákonné podmínky – vydají listinu o nabytí občanství nNabývá se dnem převzetí listiny (s výjimkou případů podle § 34) Zápatí prezentace 55 Nabývání SO – udělením na žádost nv případech, kdy státoobčanský vztah nevzniká ex lege, ale na základě rozhodnutí příslušného orgánu státu, má stát nezadatelné právo rozhodnout, zda určité osobě občanství udělí, a pokud tak neučiní, neporušuje tím žádná základní práva…není žádného základního práva, které by suverénní stát mohl porušit tím, že cizinci státní občanství svým rozhodnutím neudělí (usnesení ze dne 8. 3. 2000 sp. zn. IV. ÚS 586/99). n n 56 Udělení na žádost nOriginální způsob nrevoluční změna od 1. 1. 2014-více SO nŘízení vede Ministerstvo vnitra nNa udělení občanství není právní nárok nŘízení je zahajováno na žádost (podává se osobně u krajského úřadu) n- lhůta pro rozhodnutí: 180 dnů (u rozkladu 120 dnů) n nV roce 2014 bylo uděleno státní občanství České republiky 4 915 cizincům, z toho se jednalo v 79 případech o osoby, kterým byla v České republice udělena ochrana formou azylu. nStátní občanství České republiky bylo uděleno nejvíce státním příslušníkům Ukrajiny (2 077 osob), Ruska n(481 osob), Slovenska 396 (osob), Rumunska (311 osob) a Vietnamu (298 osob). n 57 -Není podmínkou vzdání se původního občanství -Neúspěšný žadatel si může požádat znovu nejdříve za dva roky Podmínky udělení SO nŽadatel je integrován do společnosti ČR, zejména z hlediska nrodinného npracovního nsociálního nŽadatel má na území ČR povolen trvalý pobyt (viz § 14) nŽadatel se na území ČR skutečně zdržuje (viz § 14) nTrestní bezúhonnost nZnalost českého jazyka a reálií nNeporušil (v posledních 3 letech) povinnosti vyplývající z vybraných právních předpisů (daně, cla, veřejné zdravotní pojištění…) nProkázání výše a zdroje příjmů a že nezatěžuje systém státní sociální podpory nebo systém pomoci v hmotné nouzi n nMožné důvody pro prominutí některých podmínek (§ 15) – např. z posledně uvedené podmínky - žadatel odstranil způsobený škodlivý následek nebo učinil účinná opatření k jeho odstranění. 58 Udělení na žádost ndůležitá jsou stanoviska Policie a zpravodajských služeb (pokud obsahují utajované informace, nestávají se součástí spisu) nobčanství nelze udělit žadateli, který ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví, nebo majetkové hodnoty nvýluka soudního přezkumu nviz nález Ústavního soudu ze dne 11.10.2016, sp. zn. Pl. ÚS 5/16. n 59 Z uvedeného však nelze dovozovat, že není nezbytné klást na odůvodnění rozhodnutí ve věci nabytí státního občanství - které má být podle čl. 11 Evropské úmluvy o státním občanství vždy součástí takového rozhodnutí - kritéria vyplývající z dosavadní judikatury Ústavního soudu. Udělení na žádost nNejprve vydána státoobčanská listina nObčanství se nabývá dnem složení státoobčanského slibu n„Slibuji na svou čest věrnost České republice. Slibuji, že budu dodržovat její Ústavu a ostatní zákony České republiky.“ (skládá se u krajského úřadu) n nDalší možnosti udělení občanství nz důvodu významného přínosu (§ 16) + trvalý pobyt a bezúhonnost n§ 28 až § 30 – zvláštní případy n n 60 - § 16 (1) Ministerstvo může udělit státní občanství České republiky žadateli, který má na území České republiky povolen trvalý pobyt1) a udělení státního občanství České republiky by bylo významným přínosem pro Českou republiku z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního, sportovního, slouží k plnění mezinárodních závazků České republiky nebo účelům humanitárním, nebo je v jiném státním zájmu. Žadatel nemusí splňovat podmínky stanovené v § 14, s výjimkou podmínky stanovené v § 14 odst. 3. Pozbývání občanství nČl. 12 odst. 2 Ústavy: Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství nSO ČR lze pozbýt jediným způsobem – prohlášením o vzdání se občanství: njestliže splňuje současně tyto podmínky: na) trvale se zdržuje v cizině, nb) není v České republice přihlášen k trvalému pobytu a nc) je zároveň státním občanem cizího státu, nebo žádá o nabytí cizího státního občanství a prohlášení o vzdání se státního občanství České republiky činí v souvislosti s nabytím tohoto státního občanství. 61 -Klíčovým motivem ústavodárce bylo nepochybně předejít praxi, která zde existovala dle práva platného do listopadu 1989. Československé úřady mohly československého občana, který se zdržoval v zahraničí, zbavit státního občanství, pokud se na základě výzvy nevrátil ze zahraničí do 30 dnů, pokud poškozoval zájmy státu v zahraničí nebo pokud nezákonně opustil území Československa. -Do 31. 12 2013 bylo možné pozbýt státní občanství nabytím cizího občanství -Podmínky pozbývání brání vzniku bezdomovectví (některé státy dosud k nabytí jejich občanství vyžadují pozbytí dosavadního) Zápatí prezentace 62 Cizinecké právo nCizinecké právo - soubor právní norem, které ukládají cizinců povinnosti, nebo přiznávají cizincům práva, přičemž tyto povinnosti a tato práva jsou odlišná od povinností a práv občanů dotyčného státu n npobyt cizinců nmezinárodní ochrana n 63 Pobyt cizinců •cizinecké právo v užším smyslu upravuje zejména zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (+ související unijní předpisy): •vstup cizince na území České republiky •vycestování z území •podmínky pobytu cizince na území •úprava dokladů vydávaných cizincům •specifické povinnosti cizinců •zajišťování cizinců v detenčních zařízeních •odchylky od správního řádu a od soudního řádu správního Cizinec •cizinec = osoba, která není státním občanem České republiky (pozitivní) + negativní vymezení (§ 2) •kategorie cizinců: •občan Evropské unie (+ Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska) •občané 3. zemí, kteří jsou rodinní příslušníci občanů EU •manžel/registrovaný partner, rodič, dítě (mladší 21 let), nezaopatřený příbuzný, případně druh/družka rodinní příslušníci občanů ČR – stejná práva jako rodinný příslušníci občanů EU •občané 3. zemí s/bez vízové povinnosti v ČR a Schengenu 64 Podle negativního vymezení se cizinecký zákon nevztahuje na cizince, který: např. 1) je žadatelem o mezinárodní ochranu nebo azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany, resp. pokud ve věci mezinárodní ochrany byla podána kasační stížnost 2) pobývá na území ČR na základě zvláštního předpisu o přechodném pobytu cizích ozbrojených sil na území ČR. 3)….viz § 2 65 Vstup na území • •cizinec je oprávněn překročit hranice ČR na jakémkoliv místě bez toho, aby u nich byla prováděna hraniční kontrola – ta se provádí pouze na vnějších schengenských hranicích (tedy včetně mezinárodního letiště) n n+ popřípadě mimořádně opatřením obecné povahy podle zákona o ochraně státních hranic - Opatření obecné povahy ze dne 15. března 2020 související s pandemií • •způsob hraniční kontroly se liší podle toho, do které skupiny cizinec patří -Vnější schengenské hranice jsou v našich podmínkách mezinárodní letiště ČR při letech z/do zemí mimo Schengen -Zákon o ochraně státních hranic - Vláda může opatřením obecné povahy dočasně znovu zavést ochranu vnitřních hranic. Opatření obecné povahy ze dne 15. března 2020 Praha 15. března 2020 Počet listů: 3 Přílohy: 1/3 Opatření obecné povahy Vláda České republiky (dále jen "vláda") jako orgán příslušný podle § 11 odst. 1 zákona č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (dále jen "zákon o ochraně státních hranic") a ve smyslu čl. 28 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (dále jen "Schengenský hraniční kodex") v souvislosti s bezprostřední hrozbou pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost České republiky spojenou s rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2 dočasně znovu zavádí ochranu vnitřních hranic České republiky, a to v období od 16. března 2020 00:00 do 4. dubna 2020 23:59 na pozemní hranici se Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou a vzdušné hranici. I. 1) Policie České republiky bude provádět kontroly po celé délce vyjmenovaných úseků vnitřních hranic České republiky flexibilním způsobem přiměřeným aktuální hrozbě v závislosti na vývoji situace. 2) Vnitřní hranice lze překračovat pouze v místech uvedených v části 1 přílohy tohoto opatření obecné povahy, a to bez časového omezení a v dalších místech uvedených v části 2 přílohy tohoto opatření obecné povahy, a to v době od 5:00 do 23:00, pokud se jedná o nákladní silniční dopravu při dodržení dopravních omezení, osoby prokazatelně pravidelně překračující vnitřní hranice, zejména přeshraniční pracovníky pracující ve vzdálenosti do 100 km od státní hranice České republiky a další osoby, které prokáží důvody zvláštního zřetele. 3) Omezení uvedená v odst. 2 se nevztahují na: integrovaný záchranný systém, jehož režim překračování státních hranic je upraven mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a sousedním státem, osoby v případě nepředvídané mimořádné situace, dopravce v souladu s body II. 4., II. 5. a III. usnesení vlády ze dne 12. března 2020 č. 200, nákladní leteckou, nákladní železniční a nákladní lodní dopravu a lety za účelem pátrání a záchrany, lety za účelem hašení požárů, lety pro zdravotnické účely včetně sekundárních a repatriačních letů, poziční lety, lety pro technické účely a lety za účelem kontroly nebo ověřování navigačních zařízení. II. Toto opatření obecné povahy ruší mimořádné opatření Ministerstva vnitra č. j. MV- 48168-2/OAM-2020 ze dne 13. března 2020. III. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti 16. března 2020 00:00 a pozbývá platnosti 4. dubna 2020 23:59. Odůvodnění V souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2 byla příslušnými orgány identifikována závažná hrozba pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost České republiky. S ohledem na tuto skutečnost byla shledána jakožto součást nezbytných opatření potřeba neprodleně znovu zavést ochranu vnitřních hranic České republiky podle čl. 28 odst. 1 Schengenského hraničního kodexu. Dne 12. března 2020 proto vydalo Ministerstvo vnitra v návaznosti na rozhodnutí vlády mimořádné opatření o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic České republiky č. j. MV-48168-1/OAM-2020, které bylo dne 13. března 2020 nahrazeno mimořádným opatřením č. j. MV-48168-2/OAM-2020. Vzledem k přetrvávající závažné hrozbě pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost České republiky vyplývající z nepříznivého vývoje epidemiologické situace vláda rozhodla v souladu s čl. 28 odst. 3 Schengenského hraničního kodexu a § 11 odst. 1 zákona o ochraně hranic o prodloužení dočasného znovuzavední ochrany vnitřních hranic České republiky, a to do 4. dubna 2020. V souvislosti s tímto vláda současně ruší mimořádné opatření Ministerstva vnitra MV-48168-2/OAM-2020 v souladu s § 11 odst. 4 zákona o ochraně hranic. Cílem tohoto opatření je zabránit narušování veřejného pořádku v důsledku nekontrolovaného pohybu osob podléhajících mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví vydaným v souvislosti s nepříznivým vývojem epidemiologické situace. Kontroly budou prováděny po celé délce vyjmenovaných úseků vnitřních hranic, a to flexibilním způsobem přiměřeným aktuální hrozbě v závislosti na vývoji situace. Vnitřní hranice lze překračovat pouze v místech stanovených v části 1 přílohy tohoto opatření, a to bez časového omezení. Nákladní silniční doprava při dodržení dopravních omezení, osoby prokazatelně pravidelně překračující vnitřní hranice, zejména přeshraniční pracovníci pracující ve vzdálenosti do 100 km od státní hranice České republiky a další osoby, které prokáží důvody zvláštního zřetele, mohou překračovat také v dalších místech uvedených v části 2 přílohy tohoto opatření obecné povahy, a to v době od 5:00 do 23:00. Stanovená místa jsou převzata ze sdělení Ministerstva vnitra č. 298/2019 Sb., o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení, a to včetně uvedení hraničního úseku/hraničního znaku. Výše uvedená povinnost se nevztahuje na vybrané kategorie osob, u nichž by bylo omezení překračování vnitřních hranic nepřiměřené a v některých případech by odporovalo veřejnému zájmu. Jedná se o: integrovaný záchranný systém, jehož režim překračování státních hranic je upraven mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a sousedním státem, osoby v případě nepředvídané mimořádné situace, dopravce v souladu s body II. 4., II. 5. a III. usnesení vlády ze dne 12. března 2020 č. 200, nákladní leteckou, nákladní železniční a nákladní lodní dopravu a lety za účelem pátrání a záchrany, lety za účelem hašení požárů, lety pro zdravotnické účely včetně sekundárních a repatriačních letů, poziční lety, lety pro technické účely a lety za účelem kontroly nebo ověřování navigačních zařízení. Úseky, na kterých budou prováděny kontroly, jejich intenzita a zacílení byly zvoleny s ohledem na princip přiměřenosti tak, aby omezení plynulosti přeshraničního provozu bylo co nejmenší. Poučení Proti tomuto opatření podle § 173 odst. 2 správního řádu nelze podat opravný prostředek. Ing. Andrej Babiš předseda vlády Občané EU nHraniční kontrola spočívá v tzv. minimální kontrole (zjištění totožnosti) nPřechodný pobyt bez jakéhokoliv zvláštního povolení nPokud je doba pobytu delší než 30 dnů – ohlašovací povinnost noprávnění (nikoliv povinnost) požádat o potvrzení o přechodném pobytu noprávnění požádat o vydání povolení k trvalému pobytu Zápatí prezentace 66 Druhy pobytů nKrátkodobý pobyt (vízová povinnost / bezvízový styk) nVízum k pobytu nad 90 dnů (dlouhodobé) nDlouhodobý pobyt nZaměstnanecká karta nModrá karta nTrvalý pobyt nSezónní zaměstnávání nKarta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nKarta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie n 67 Krátkodobý pobyt nstanoveno evropskou legislativou nNAŘÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. nnařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009, ze dne 13. července 2009, o kodexu Společenství o vízech (Vízový kodex). n nmax. v délce 90 dní nbezvízový styk nkrátkodobá víza n 68 Krátkodobým pobytem je pobyt v max. délce 90 dní v jakémkoli 180denním období, kterým se rozumí období 180 dnů bezprostředně předcházející každému dni pobytu (pozn. délka pobytu je určována podle vstupních a výstupních razítek vyznačených na hraničním přechodu do příslušného cestovního dokladu). Krátkodobé vízum nnařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (dále jen „vízový kodex“) n npřímá použitelnost (odkaz v zákoně - § 17) n nformulář, podává se v zahraničí – konzulární úřad n nforma odvolání „nové posouzení důvodů neudělení víza“ - kompetence MZV n nna udělení víza není právní nárok n n 69 Udělování krátkodobých víz spadá do kompetence Ministerstva zahraničních věcí ČR,. Naopak žádost o prodloužení krátkodobého víza na území ČR (jen ve výjimečných případech, které jsou předem stanoveny Vízovým kodexem) je nutné podat na odborech cizinecké policie krajských ředitelství PČR podle místa hlášeného pobytu občana třetí země, konkrétně na odděleních pobytových agend. O krátkodobém vízu rozhoduje konzulární úřad V případě neudělení (a zrušení nebo zneplatnění) schengenského (krátkodobého) víza žadatel obdrží formulář, ve kterém je uveden důvod a možnost dalšího postupu – např. podání nové žádosti nebo podání žádosti o nové posouzení důvodů neudělení víza (odvolání). 70 Dlouhodobý pobyt nDlouhodobý pobyt: npodmínkou je dlouhodobé vízum nad 90 dnů nzáměr na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok na trvá-li zároveň stejný účel pobytu (jsou výjimky např. u modré karty, zaměstnanecké karty, sloučení rodiny, vědců). nje předstupněm trvalého pobytu nRozhoduje MV n„odvolání“ – nové posouzení důvodů neudělení víza nrozhoduje: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců nna udělení víza není právní nárok NSS 9 As 95/2008-45, ÚS sp. zn. Pl. ÚS 23/11) n n n Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců je složená z odborníků dané oblasti a funguje jako odvolací orgán proti rozhodnutím Ministerstva vnitra – blíží se postavení nezávislého správního orgánu, nicméně není na ministerstvu organizačně (jde o organizační součást MV), funkčně ani osobně nezávislá, byť účast externích odborníků zajišťuje objektivitu v rozhodování o odvolání proti MV § 170b (1) Proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi. § 170a (1) Zřizuje se Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „komise“). Komise je organizační součástí ministerstva, které zajišťuje její činnost. Komise je nadřízeným správním orgánem ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním stupni a v dalších případech stanovených zákonem. (2) Nadřízeným správním orgánem komise je ministr vnitra. (3) Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává ministr vnitra. Členem komise může být ustanoven státní občan České republiky, který je bezúhonný a spolehlivý. Předpokladem pro ustanovení členem komise je dále vysokoškolské vzdělání právnického směru získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu. Pl. ÚS 23/11: Po celou dobu účinnosti zákona o pobytu cizinců je rozhodovací praxe Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu ustálena na tom, že z Listiny ani z mezinárodních smluv o lidských právech neplyne cizincům právo na pobyt na území České republiky. Nemají tudíž ani nárok na udělení pobytového víza. Ústavní soud uzavírá, že na dosud traktovaném závěru, dle něhož v případě rozhodnutí o neudělení víza nemůže dojít k zásahu do základních práv a svobod, trvá. Je tudíž v kompetenci zákonodárce toto řízení vyloučit ze soudního přezkumu, aniž by se tím dostal do rozporu s dikcí čl. 36 odst. 2 Listiny. NSS 9 As 95/2008-45 Zamítnutí vstupu na území České republiky v podobě rozhodnutí o neudělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání představuje výkon diskreční moci státu, a pokud v daném případě není cizinci garantovaná soudní ochrana, nelze to považovat za rozporné s čl. 36 odst. 2 Listiny. Cizinci ústavně zaručené právo vstupu a pobytu na území České republiky nesvědčí, a proto samotné neudělení víza nemůže bez dalšího porušit jeho právo na rodinný život. Zaměstnanecká karta nDruh povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, kdy účelem pobytu cizince (delšího než 3 měsíce) je zaměstnání. Cizinec, který má zaměstnaneckou kartu, je oprávněn: npobývat na území ČR a zároveň, npracovat na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána, nebo npracovat na pracovní pozici, ke které byl udělen souhlas odboru azylové a migrační politiky MV n Zápatí prezentace 71 Zaměstnanecké karty nahradily platností od 24. 6. 2014 zelenou kartu. Modrá karta ndruh dlouhodobého pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci. nopravňuje cizince k pobytu a zároveň výkonu zaměstnání, tj. cizinec nepotřebuje zvlášť pracovní povolení. nza vysokou kvalifikaci se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, které trvalo aspoň 3 roky n Zápatí prezentace 72 Trvalý pobyt •pobyt na dobu neurčitou, postavení v mnoha aspektech srovnatelné s občany ČR – rozhoduje MV (o odvolání komise) •po 5 letech nepřetržitého pobytu na území ndůvody pro nevydání/zánik např. ncizinec uvede padělané nebo pozměněné náležitosti nevidence nežádoucích osob nnedostaví se k výslechu/odmítne vypovídat nobcházení zákona (kupř. účelovým manželstvím) 73 Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci po 5 letech nepřetržitého pobytu na území. 239/2011/VOP (veřejný ochránce práv). Právní věty: Existence povolení k trvalému pobytu není vázána na platnost průkazu o pobytu. Cizinec s povoleným trvalým pobytem je oprávněn vstupovat na území a pobývat na něm bez víza, přestože jazykový výklad ustanovení § 173 zákona o pobytu cizinců by mohl vést k opačnému závěru. Zápatí prezentace 74 Správní vyhoštění •Ukončení pobytu na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území •důvody (§ 119 a násl. ZPC): kupř. ohrožení státu, ohrožení veřejného pořádku, prokázání se padělaným dokladem, pobyt bez platného cestovního dokladu, pobyt bez platného víza •u občanů EU pouze ohrožení bezpečnosti státu, závažné narušení veřejného pořádku a ohrožení veřejného zdraví •Nesmí nepřiměřeně zasahovat do rodinného a soukromého života Příslušný orgán: Policie ČR Pouze cizinec z hlediska ústavněprávního může být nucen nedobrovolně opustit území ČR Ještě rozlišujeme trestní vydání (extradice) 4235/2010/VOP – Veřejný ochránce práv Orgány cizinecké policie pochybily, když pokračovaly v přípravách vyhoštění stěžovatele poté, co učinil prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu. Pokračovat ve výkonu vyhoštění mohly orgány cizinecké policie v okamžiku, kdy stěžovatel pozbyl postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Zajištění cizince •za účelem správního vyhoštění •důvody: •je nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek • je nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění •cizinec nevycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění • cizinec závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, nebo •je cizinec evidován v informačním systému smluvních států n n 75 § 124 Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění (1) Policie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o správním vyhoštění anebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto nebo mu byl uložen jiným členským státem Evropské unie zákaz vstupu platný pro území členských států Evropské unie a nepostačuje uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, pokud a) je nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, b) je nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména tím, že v řízení uvedl nepravdivé údaje o totožnosti, místě pobytu, odmítl tyto údaje uvést anebo vyjádřil úmysl území neopustit nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání, c) cizinec nevycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění, d) cizinec závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, nebo e) je cizinec evidován v informačním systému smluvních států. (2) V řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. Zajištění cizince •max. 180 dnů (možnost prodloužit na 545 dnů pokud osoba mařila výkon vyhoštění nebo uváděla nepravdivé údaje) •zvláštní opatření za účelem vycestování (alternativa k zajištění): •povinnost sdělit adresu, zdržovat se tam a pravidelně se hlásit na policii •složení peněžitých prostředků („finanční záruka“) ncizince je nutné poučit o možnosti podat žádost o propuštění a o soudním přezkumu (obvykle písemně – v jazyce, v němž je schopen se dorozumět, nebo v ČJ, AJ, FR, něm., čínském, ruském, arabském, hindském, španělském) n 76 § 125 (1)Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. V případě cizince mladšího 18 let nebo rodiny s nezletilými dětmi nesmí doba zajištění překročit 90 dnů. (2) Policie je oprávněna prodlužovat dobu trvání zajištění podle § 124 až 124b i nad dobu stanovenou v odstavci 1 větě první za podmínky, že vyhoštění cizince je uskutečnitelné v době trvání zajištění, pokud cizinec a) v průběhu zajištění zmařil výkon správního vyhoštění nebo vycestování, nebo b) uvádí nepravdivé údaje, které jsou nezbytné pro zajištění náhradního cestovního dokladu. § 126 Policie je povinna a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají, b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti podat policii žádost o propuštění ze zařízení a soudního přezkumu zákonnosti zajištění a rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském, hindském a španělském o možnosti podat policii žádost o propuštění ze zařízení a soudního přezkumu zákonnosti zajištění a rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam. Kontrola nsprávní soudnictví (žaloba a kasační stížnost) nústavní soudnictví (ústavní stížnost) nVeřejný ochránce práv n stížnosti nkontrola zařízení, kde jsou osoby omezeny na svobodě (zajištění cizinců a azylová zařízení) nsledování zajištění cizinců a výkonu správního vyhoštění nochrana před diskriminací (státní občanství, trvalý pobyt) nstížnosti, petice a mediální kontrola (hlavně neziskové organizace) n 77 Soudní přezkum – výluky ze soudního přezkumu § 171 Z přezkoumání soudem jsou vyloučena a) rozhodnutí o neudělení víza; to neplatí, jde-li o neudělení víza rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, b) rozhodnutí o odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi, c) zrušeno d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně. 78 Mezinárodní ochrana n nPojem mezinárodní ochrana je vytvořený právním řádem ČR – jeho součástí je n nposkytování azylu a n ntzv. doplňková ochrana Prameny právní úpravy nMezinárodní/Evropské nÚmluva o ochraně lidských práv (Protokol č. 4) nÚmluva o právech dítěte (čl. 10) nÚmluva o právním postavení uprchlíků 1951 (tzv. Ženevská úmluva) nSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění). nVnitrostátní nČl. 43 LZPS ČR poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami. nzák. č. 325/1999 Sb., o azylu (předcházející zákon: zák. č. 498/1990 Sb., o uprchlících) n 79 -IV. ÚS 553/06 Právo azylu nelze považovat za právo nárokové; ani Listina základních práv a svobod, ani mezinárodní smlouvy o lidských právech, jimiž je Česká republika vázána, nezaručují, že právo azylu musí být žádajícímu cizinci poskytnuto. Rozhodnutí o neudělení politického azylu cizinci nemusí proto být nesouladné s čl. 43 Listiny. 80 Pojmy nUprchlík – osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti (čl. 1 Ženevské úmluvy) nŽadatel o udělení mezinárodní ochrany - cizinec, který podal v České republice žádost o udělení mezinárodní ochrany, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto + další ( § 2 odst. 1 písm. ZOA) - Definice uprchlíka je základním standardem pro poskytování ochrany takové osoby. Státy mohou v rámci vlastní definice poskytnout osobě větší míru ochrany. Pojmy nAzylantem - se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu (§ 2 odst. 2 ZOA) n=) uprchlíkem se člověk objektivně stává a azylantem je vůlí státu učiněn nPronásledováním se rozumí závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání anebo jednání, která ve svém souběhu dosahují intenzity pronásledování, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledování (§ 2 odst. 4 ZOA) Zápatí prezentace 81 Formy mezinárodní ochrany n nAzyl n nHumanitární azyl n nDoplňková ochrana Zápatí prezentace 82 Zápatí prezentace 83 Azyl – důvody pro udělení n1. Azyl – klasický nOdůvodněný strach z pronásledování z důvodů: n - rasy n- pohlaví n- náboženství n- národnosti n- příslušnosti k určité sociální skupině n- zastávání politických názorů Zápatí prezentace 84 Azyl – důvody pro udělení n2. humanitární azyl n- případy hodné zvláštního zřetele n n3. sjednocení rodiny n- rodinný příslušník – manžel či partner (trvání manželství) n - svobodné dítě mladší 18 let n - rodič azylanta mladšího 18 let n - zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu n - svobodný sourozenec mladší 18 let n n -Humanitární azyl – případy, kdy v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, ale budou shledány důvody zvláštního zřetele hodné pro udělení azylu z humanitárního důvodu -Azyl za účelem sjednocení rodiny – musí jít o rodinného příslušníka osoby, které již byl udělen azyl + musí jít o případ hodný zvláštního zřetele Zápatí prezentace 85 Doplňková ochrana ncizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu ndůvodné obavy, že by cizinci při návratu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy n(př. trest smrti, mučení, vážné ohrožení života z důvodu ozbrojeného konfliktu) n ni za účelem sloučení rodiny § 14a (1)Doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. (2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje a) uložení nebo vykonání trestu smrti, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. (Rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení. 86 Rozhodování n žádost o udělení mezinárodní ochrany nprávo na tlumočníka po celou dobu řízení nprávo jednat v mateřském jazyce nebo jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět ntlumočení bezplatné, obstarává ministerstvo na celou dobu řízení (dohoda mezi MV a tlumočníkem) nžadatel si může přizvat vlastního tlumočníka n 87 Rozhodování nPohovor n- vychází ze Směrnice 2013/32/ES (čl. 14 – 17) n- provádí pracovník MV (přítomni právní zástupce, tlumočník, UNHCR) n- tlumočení do mateřského jazyka nebo jazyka, který ovládá (zpravidla úřední jazyk země původu, ale ne vždy ) n- kladen důraz na přesnost tlumočení n- žadatel vypráví svůj příběh, neklade se důraz na přesnost pojmů n- nutnost tvrzení relevantních skutečností n(pozor na nejasnost v pojmech, špatně kladené otázky, nervozita žadatele) n- zjišťování nejvyšší míry pravděpodobnosti příběhu n Pověřený zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Pohovor má blíže specifikovat důvody, jež byly uvedeny v žádosti o mezinárodní ochranu Zápatí prezentace 88 Rozhodování n nMožnost zkráceného řízení – zjevně nedůvodná žádost (zamítnutí) n n(např. ekonomické důvody, všeobecná nouze, bezpečná země původu, nevěrohodnost žadatele) n nne nezletilý bez doprovodu n (1) Žádost o udělení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň a) uvádí pouze ekonomické důvody, b) bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést, c) žádá o udělení mezinárodní ochrany pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze, d) má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a této ochrany využít nemohl, e) uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné, f) s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu, g) odmítl splnit svou povinnost strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů podle § 45 odst. 6, nebo h) podal žádost o udělení mezinárodní ochrany pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve. Zápatí prezentace 89 Rozhodování n n- opravný prostředek – žaloba ke krajskému soudu n - kasační stížnost k NSS n - nepřijatelnost kasační stížnosti n- důležitý je odkladný účinek – nemá povinnost vycestovat z území (vízum za účelem strpění pobytu) § 104a soudního řádu správního Nepřijatelnost (1) Jestliže kasační stížnost ve věcech mezinárodní ochrany svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (2) K přijetí usnesení podle odstavce 1 je třeba souhlasu všech členů senátu. (3) Usnesení podle odstavce 1 nemusí být odůvodněno. 90 Dublinský systém Dublinský systém je označením pro mechanismus, kterým je v rámci členských států Evropské unie, a dále Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska určován jediný stát, který projedná žádost cizince o mezinárodní ochranu a ve věci rozhodne, ať je žádost o mezinárodní ochranu podána kdekoliv na území těchto států. Cílem dublinského systému je eliminovat jev zvaný "asylum shopping", kdy řízení o žádosti cizince je vedeno současně nebo postupně několika členskými státy, do kterých se cizinec účelově přemísťuje, a současně předejít situaci označované jako "refugee in orbit", kdy se naopak žádný stát nepokládá za příslušný k meritornímu posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, neboť aplikuje princip třetí bezpečné země na členské státy Evropské unie, ve kterých žadatel o mezinárodní ochranu pobýval před příchodem do státu, který nyní žádost hodnotí. Pro žadatele o mezinárodní ochranu Dublinský systém obecně znamená, že má právo na meritorní posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu pouze v jednom členském státě Evropské unie (tzv. "one-chance-only princip"). Zdroj: https://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=22111977&docType=ART&chnum=6