Základy soudní psychiatrie a psychologie MUDr. Milena Zimulová Mezníky určující vývoj práva ve vztahu k duševním poruchám •Uplatňované pravidlo: osoby stižené těžkou a zjevnou duševní chorobou, neschopné posoudit své jednání a zdržet se ho nebyly trestány jako osoby zdravé. •Dávné společnosti – odvetné právo (ius talionis) trest měl charakter odplaty či pomsty, připouštěla se možnost vykoupení. •Odpovídá významu dvojímu slova „talio“ = odplata i odměna •V písemné formě se zachovalo v římských a germánských zákonících. Dle římských zásad byl šílenec dostatečně potrestán svojí chorobou, podle germánských si ji zavinil sám. • • Mezníky určující vývoj práva ve vztahu k duševním poruchám •Římský zákon - exkulpoval „furosi“, „mente capti“, „dementes“. •Podle úvahy soudce připouštěl zmírnění trestu za činy spáchané v silném afektu nebo v opilosti. •Germánský zákon - bral v úvahu duševní nemoc u těch, kteří se před činem sami vážně zraňovali. Nebyli popraveni, ale příbuzní oběti (nešlo o jiné delikty) je mohli beztrestně usmrtit. •Norský zákon – je trestal zabavením majetku,nebo vypovezením ze země Mezníky určující vývoj práva ve vztahu k duševním poruchám •Costitucio Criminalis Carolina z roku 1532 platný u nás, převzatý z římsko-italského práva –provinilce zbaveného rozumu trestal podle rady lékařů. •Hrdelní řád Josefa I. z roku 1768 - exkulpoval ty, kteří byli úplně zbaveni rozumu a mírnil trest u těch, kteří byli rozumu zbaveni úplně. •Constitucio Criminalis Theresiana z roku 1768 – rozšiřuje oblast chorobných stavů, které vedly někdy k beztrestnosti, jindy ke zmírnění trestu hluchota, hluchoměnost, vysoký věk, těžkomyslnost, melancholie, náměsíčnictví, spáchání deliktu ve spánku, mohutných afektů a těžké opilosti Mezníky určující vývoj práva ve vztahu k duševním poruchám •Constitucio Criminalis Theresiana – zločinu mohou být viněni ti, kteří užívají svého rozumu a svobodné vůle, naopak ti , kteří první, či druhé postrádají, nejsou k zločinu způsobilí. •Pruský zákon – všechno co zvětšuje nebo zmenšuje schopnost člověka jednat svobodně a uvážlivě, zvětšuje nebo zmenšuje stupěn jeho trestné zodpovědnosti. Zacházení s provinilci •Ve středověku nebyly žádná pravidla jak s provinilými „skutečnými blázny a lidmi rozumu zbavených“ zacházet •Převládala snaha se jich zbavit, či zneškodnit je – vymrskání z města, odeslání loďkou po řece nebo jednoduše utopením, v příznivém případě uvrhnutí do žaláře • •V 19. století se začala objevovat malá speciální oddělení pro kriminální šílence Další vývoj •Od 18. století se začala objevovat: •Otázka příčetnosti – otázka svobodné vůle – člověk je schopen sebeovládání, čili má možnost volby. Člověk se může rozhodovat se znalostí povahy činu a následků jednán (nepříčetnost x nepříčetnost). •Účel trestu - výhradně spravedlivá odplata. Vymezení a úkoly soudní psychiatrie •Soudní psychiatrie přesahuje rámec rozsáhlého lékařského oboru klinické psychiatrie a hraničí s oblastmi somatické medicíny a právními vědami, kriminologii, kriminalistikou, penologií a viktimologií. •Komora znalců ČR byla z byla založena v roce 1990 • •Předmětem soudní psychiatrie je činnost: •soudně znalecká – v oblasti trestně právní se zabývá posuzováním rozpoznávacích a ovládacích schopnost v době spáchání trestného činu. V občanskoprávním řízení posuzuje svéprávnost, časté jsou znalecké úkony v oblasti rodinného a pracovního práva. • Vymezení a úkoly soudní psychiatrie •preventivně léčebná – se zabývá ochranou společnosti před další trestnou činností pachatelů a jejich léčením v rámci ochranné léčby •výzkumná – zaměřena na výzkum faktorů, které ovlivňují páchání trestné činnosti , na problematiku postpenetenciální péče, na výzkum některých speciálních oblastní (např. sexuální problematiky). •výuková – organizace kursů v psychiatrii včetně kursů zaměřených na dětskou psychiatrii a psychologii. Organizace stáží, diskusních soustřední, konferencí. •konzultativní – psychiatrická porada orgánům činným v trestním řízení. Nemá formu znaleckého posudku, či jiného listinného důkazu. • Role znalců v trestním řízení •Znalec pomocník soudce - odmítnuto, možnost zneužití výběren „vyhovujících“ znalců. •Znalec jako vědecký soudce – závěry znalce by měly být pro soud závazné, nepřípustně se směšuje funkce orgánů činných v trestním řízení s jasně danými pravomocemi a znalce jako zdroje nezávislého, objektivního důkazu. •Znaleckýá posudek je chápán jako důkazní prostředek, musí být podrobován kritickému hodnocení jako každý jiný důkaz. • Struktura a náležitosti znaleckého posudku •Úvod •Výpis ze spisu •Výpis ze zdravotnické dokumentace •Vlastní vyšetření •Souhrn, rozbor, znalecká úvaha •Závěr, odpovědi na otázky Ochranná opatření •Ochranné léčení •Ochranná výchova •Zabezpečovací detence