České a československé právní dějiny
Vznik ČSR, ústavní základy a politický systém ČSR v letech 1918 – 1938
 Ladislav Vojáček

Provizorní ústavní uspořádání
nzákon č. 11/1918 Sb. z. a n. (recepční zákon; první ústavní provizorium)
n
n+ prozatímní ústava č. 37/1918 Sb. z. a n. ve znění novelizací
n
n

Přijetí definitivní ústavy
nPNS se stalo ústavodárným
nÚstavní výbor
n (4 subkomise, předseda dr. Meissner, Jan Malypetr, dr. Bouček a dr. Weyr)
nzměna jednacího řádu:
n = PNS mohlo jednat i o návrzích svých výborů

PD-Malypetr01
Jan Malypetr
PD-Malypetr02 PD-Malypetr03

František Weyr
Weyr01
František Weyr

Postup prací
nkoncept ústavy a další s ústavou souvisící osnovy připraveny na MV (prof. J. Hoetzel a ministr
vnitra A. Švehla)
nprojednání s představiteli politických stran a s prezidentem republiky
nzačátkem prosince 1919 návrhy předloženy Ústavnímu výboru PNS
nv plénu PNS začala diskuse 27. 02. 1920

Jiří Hoetzel
PD-Hoetzel


a
Muži02
Antonín Švehla

Vzory a východiska
nústavy USA, Švýcarska, Francie, prosincová ústava
ndomácí materiály:
•Pantůčkův návrh politického zákona
•Washingtonská deklarace
•návrh dr. Belly a spol. na vypracování ústavy
•návrh dr. Boučka a spol. na vydání ústavního zákona
nzákon č. 271/1919 Sb. o změně prozatímní ústavy
nSaint-germainská smlouva, „malá“ (též minoritní) Saint-germainská smlouva

Ústavní listina (č. 121/1920 Sb.)
ndemokratická
nunitární
n (+ autonomie Podkarpatské Rusi)
nvychází z principu jednotného československého národa
nrigidní
n (+ výslovně „ústavní zákon“)

Členění a obsah ústavy
nA) Preambule
nB) Uvozovací zákon
nC) Vlastní text
n = 6 hlav (134 §)

Hlavy ústavy z roku 1920
n1. Všeobecná ustanovení
n2. Moc zákonodárná
n3. Moc výkonná a vládní
n4. Moc soudcovská
n5. Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské
n6. Ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin

Úvod ústavy (preambule)
n
n=  slavnostní politické prohlášení
ndemokratický charakter
nčechoslovakismus

Uvozovací zákon k ústavě
npříslušnost Ústavního soudu
nprováděcí zákony nejsou součástí ústavy, pokud ...
núčinnost ústavy + pozbytí účinnosti:
n a) všech ustanovení, která jsou s ústavou v rozporu
n  b) všech dřívějších ústavních zákonů

Hlavy ústavy z roku 1920
n1. Všeobecná ustanovení
n2. Moc zákonodárná
n3. Moc výkonná a vládní
n4. Moc soudcovská
n5. Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské
n6. Ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin

1. Všeobecná ustanovení
nveškerá moc vychází z lidu
ndemokratická republiky, jejíž hlavou je volený prezident
núzemí ČSR (změna, nedílnost, Podkarpatská Rus)
njednotné státní občanství
nhlavní město Praha
nstátní symboly

Těšínsko-mapa.gif



Podkarpatská Rus
nGenerální statut (1919, gen. Hennocque)
•vojenská diktatura (do ledna 1922)
•od srpna 1919 doplněna civilní správou („administrátor“), 1923 volby do obcí
npodle ústavy autonomie
•sněm, zastoupení v NS, guvernér, funkcionáři pokud možno z místního obyvatelstva
nvl. nař. č. 356/1920 Sb.
•guvernér + nekonstituovaná „guberniální rada“
nžupy (1920 – 4, 1921 – 3, 1926 – 1)

Hranice republiky
npostupné obsazování státního území
nPařížská mírová konference
•Versailleská mírová smlouva
•Saint-germainská mírová smlouva (připojení Podkarpatské Rusi)
•Trianonská mírová smlouva
• (demarkační čára, Slovenská republika rad)
•Sèvreská smlouva o hranicích
• (Těšínsko, Orava a Spiš)

1. Všeobecná ustanovení (pokr.)
nveškerá moc vychází z lidu
ndemokratická republiky, jejíž hlavou je volený prezident
núzemí ČSR (změna, nedílnost, Podkarpatská Rus)
njednotné státní občanství
nhlavní město Praha
nstátní symboly

1919
VlajkaČSR


Státní znak02 Státní znak 01



Velký státní znak



2.  Moc zákonodárná (1)
nNárodní shromáždění = Poslanecká sněmovna a Senát
nPoslanecká sněmovna
•300 členů
•volební právo 21 (30) let
•šestileté funkční období
nSenát
•150 členů
•volební právo 26 (45) let
•osmileté funkční období
n(Stálý výbor)
n

Moc zákonodárná (2)
nvolební právo + poměrné zastoupení
nimunita členů NS
nusnesení PS platné i přes odpor Senátu
nzákon platný i přes prezidentovo veto
nvýslovně uvedeno, že zanikla zákonodárná činnost zemských sněmů
n(„Pětka)

n
Rudolfinum


3. Moc výkonná a vládní
n
nPrezident
n + náměstek prezidenta (6 měsíců ...)
nVláda
•ministerstva
•rakouský vzor
n(Nejvyšší účetní a kontrolní úřad - už od roku 1919)

Hodža
Milan Hodža


4. Moc soudcovská
ncivilní a trestní soudy
nobecná úprava
•výkon státními soudy
•jeden Nejvyšší soud
•příslušnost porotních soudů stanoví zákon
•oddělení od správy
•nezávislost a nepřeložitelnost soudců
•obžalovací zásada v trestních věcech
•právo soudce zkoumat platnost nařízení

Soudní organizace
nsoudy civilní a trestní (1928)
•řádné
•mimořádné a rozhodčí
ntrestní
ncivilní
nveřejnoprávní soudy

Civilní a trestní soudy
•recepce
•řádné (sjednoceny 1928)
•mimořádné trestní (kmetské, vojenské, státní soud, soudy mládeže)
•civilní mimořádné a rozhodčí (živnostenské /od roku 1932 pracovní/, labské plavební, pojišťovací
apod.)

Řádné soudy (1928)
nokresní (samosoudce)
nkrajské (sborové soudy první instance)
•civilní, trestní, obchodní, exekuční
nvrchní (sborové soudy druhé instance)
nNejvyšší soud
n /trojinstanční řízení/

Civilní a trestní soudy
•recepce
•řádné (sjednoceny 1928)
•mimořádné trestní (kmetské, vojenské, státní soud, soudy mládeže)
•civilní mimořádné a rozhodčí (živnostenské /od roku 1932 pracovní/, labské plavební, pojišťovací
apod.)

Veřejnoprávní soudy
n
nÚstavní soud (1920)
nNejvyšší správní soud (1918)
nVolební soud (1920)

5. Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské
nklasický výčet
n /neuznávání výsad pohlaví, rodu a povolání; osobní a majetková svoboda; domovní svoboda; svoboda
tisku, shromažďovací a spolčovací právo; petiční právo; listovní tajemství; svoboda učení a svědomí
(včetně náboženské); svoboda projevu; ochrana manželství, rodiny a mateřství/
n(ú. z. 293/1920 Sb. o ochraně domovní a osobní svobody a listovního tajemství)
nbranná povinnost

6. Ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin
npodle „malé“ Saint-germainské smlouvy:
•rovnost a stejná práva
•rovný přístup k úřadům, hodnostem, povoláním a živnostem
•volnost používání jazyka
•„značný zlomek“ státních občanů náležejících k menšinám
•právo na vyučování ve vlastní řeči
•násilné odnárodňování není dovoleno

Zákony navazující na ústavu
n122/1920 Sb. jazykový zákon
n123/1920 Sb. volby do poslanecké sněmovny
n124/1920 Sb. složení a pravomoc senátu
n125/1920 Sb. o Volebním soudě
n161/1920 Sb. o volbě prezidenta
n162/1920 Sb. o Ústavním soudě

Politické strany
nneupraveny zákonem
npodle judikatury ani spolkovým zákonem
nzákon o zastavování činnosti a rozpouštění politických stran (č. 201/1933 Sb.) = nesystémové
opatření
nvolební předpisy používaly termín „volební strany“
n

Obce v českých zemích
nzákon č. 76/1919 Sb.
n = doplnění a změna obecních zřízení
•obecní zastupitelstvo (dříve výbor)
•obecní rada (dříve představenstvo)
•starosta
•komise

Organizace územní správy podle župního zákona č. 126/1920 Sb.
n- měla nahradit recipovanou územní správu
n- částečně realizována jen na Slovensku (1923)
•(župní svazy)
•21 žup (mimo Praha, spory o Podkarpatskou Rus)
•okresy

zupy-české země



Orgány župy
nžupan                          okresní náčelník
nžupní úřad                   okresní úřad
nžupní zastupitelstvo    okresní výbor
nžupní výbor
nkomise                         komise

Zákon o organizaci politické správy (č. 125/1927 Sb.)
n= kombinace státní správy a samosprávy
nzemě (krajiny)
•Česká
•Moravsko-slezská
•Slovenská
•Podkarpatoruská
nokresy

n
\\arwen\profiles\1523\Documents\My Pictures\ČSR-popis v esperantu.png


Ozbrojené složky státního aparátu
narmáda
nčetnictvo (žandárstvo)
nstátní policie
nobecní policie
nfinanční stráž
n (1919 – 1927: pohraniční finanční stráž a důchodková kontrola)

Armáda
nvrchním velitelem prezident republiky
nMNO
nHlavní štáb čs. branné moci
n4 zemská vojenská velitelství (+ 48 doplňovacích okresních velitelství)
nNROS (1936)
nStráž obrany státu (SOS, 1936)

Četnictvo (žandárstvo)
nzákon o četnictvu 299/1920 Sb. (1928)
nMV
nGenerální velitelství četnictva (+ územní organizace)
nÚstřední pátrací oddělení 1922 (+ pátrací oddělení 1928)
nčetnické pohotovostní oddíly (1933)

Státní policie
npolicejní ředitelství + policejní komisariáty (pohraniční p. k.)
nzákon č. 165/1920 – zmocnění pro vládu, zřizovat policejní úřady (1936)
nsbory stráže bezpečnosti (1922, sjednocení 1936)
nZpravodajská ústředna (1923)
nVšeobecná kriminální ústředna (1929)

Úkol na závěr
nna následujícím obrázku na Vás čeká úkol, vážící se k obsahu prezentace npokud náhodou nepřijdete
na to, co se po Vás chce, klikněte na další obrázek s nápovědou
npak jistě snadno doplníte chybějící údaje
npro kontrolu: na posledním obrázku najdete řešení

P
-
6
30
26
150

P
-
PS
6
30
S
26
150

P
7
-
35
1
PS
6
21
30
300
S
8
26
45
150