1/7
Tisková zpráva
Volební model na ZAČÁTKU března 2020
Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují
aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení
nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna
následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného
stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních
měření.
Pokud by se na začátku března 2020 konaly volby do Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 62 %
občanů ČR.
Volební model v této tiskové zprávě není předpovědí výsledků voleb, ale
poskytuje pouze informaci o rozložení voličské podpory v době sběru dat.
Výsledný volební model pracuje s pravděpodobností, zda respondent dorazí
k volbám, a zohledňuje váhání voličů mezi více stranami.
Podle volebního modelu mělo v době sběru dat největší podporu hnutí
ANO (33 %) následované s velkým odstupem ODS (14,5 %) a Piráty (12,5 %).
U uskupení TOP 09, STAN a SPD nebylo možné vzhledem k intervalům
spolehlivosti a váhání voličů mezi více stranami říci, zda by se do PSP ČR dostaly
či nedostaly.
Oproti předchozímu měření z února 2020 nedošlo na začátku března k žádným
statisticky významným změnám a situaci v posledních měsících tak bylo možné
interpretovat jako stabilní.
Zpracoval:
Matouš Pilnáček
Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
Tel.: 210 310 591
E-mail: matous.pilnacek@soc.cas.cz
Na základě dohod iniciovaných sdružením výzkumných agentur SIMAR je v každé tiskové zprávě publikován
volební model, který uvádí předpokládané rozložení podpory jednotlivým politickým stranám a hnutím ve
volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v období konání výzkumu. Volební model je
konstruován z naměřených údajů na základě otázek na volební účast, volbu strany a jistotu volby a zohledňuje váhání
respondentů mezi více stranami. Dalším publikovaným údajem jsou stranické preference, které vypovídají
o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou,
nebo nevědí, koho by volili.
2/7
I. ÚČAST VE VOLBÁCH
Všem dotazovaným s volebním právem, byla položena otázka týkající se volební účasti1. Na otázku odpovědělo
kladně 62 % dotázaných („rozhodně ano“ 37 % a „spíše ano“ 25 %), 32 % záporně („spíše ne“ 7 %, „rozhodně ne“
25 %). Zbytek dotázaných (6 %) zvolil odpověď „nevím“. Podle získaných dat je deklarovaná volební účast
srovnatelná s reálnou volební účastí v parlamentních volbách v říjnu 2017 (60,8 %).
Graf 1: Deklarovaná volební účast – časové srovnání (v %)
Pozn.: Dopočet do 100 % tvoří odpovědi „neví“, kategorie „účast“ zahrnuje součet podílů „rozhodně ano“ a „spíše ano“, kategorie „neúčast“ je součtem podílů „spíše ne“
a „rozhodně ne“.
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR., Naše společnost, respondenti starší 18 let, osobní rozhovor.
1
Znění otázky: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit? Rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne, nebo nevíte?“
61
66 64 64
58
63 62 63 61 60 61 62 63 64
59
63
60 59 60 61 62
65
62 62
32
28 29 29
35
32 33
30
33 35 33 33 31 31
35
32
35 37 36 34
32 30
35
32
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
12/171/18 2/18 3/18 4/18 5/18 6/18 9/1810/1811/1812/181/19 2/19 3/19 4/19 5/19 6/19 9/1910/1911/1912/191/20 2/20 3/20
účast neúčast
3/7
II. VOLEBNÍ MODEL
Volební model simuluje rozvržení voličských hlasů v hypotetických volbách. Volební model není předpovědí
výsledků voleb, ale poskytuje pouze informaci o rozložení voličské podpory v době sběru dat. Volební model je
konstruován na základě otázek na volební účast2, volbu strany3, jistotu volby4 a zohledňuje váhání respondentů mezi
více stranami5.
Do modelu vstupují respondenti na základě deklarované volební účasti vždy s vahou podle zvolené odpovědi.
Každý respondent má tedy podle své odpovědi přiřazen koeficient vyjadřující pravděpodobnost účasti ve volbách, se
kterým vstupuje do volebního modelu. Osoby, které zvolily odpověď „rozhodně ano“ mají pravděpodobnost 100 %,
„spíše ano“ 75 %, „spíš ne“ a „nevím“ 25 %. U respondentů, kteří zvolili možnost „rozhodně ne“, předpokládáme
nulovou pravděpodobnost účasti a na otázku na volbu strany již neodpovídají.
Všem dotázaným s volebním právem, kteří účast ve volbách nevyloučili, byla položena otevřená otázka (bez použití
seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že k volbám půjdou. Pokud
respondent jmenoval stranu, byla mu předložena další otázka ohledně jistoty jeho volby. Pokud si respondent nebyl
zcela jist svou volbou nebo neuvedl žádnou konkrétní stranu, byla mu nabídnuta otázka, ve které mohl uvést další,
maximálně však dvě zvažované strany.
Respondent, který v otevřené otázce jmenuje konkrétní stranu, je dotázán na jistotu volby této strany. Pokud si je
dotazovaný „zcela jistý“ svou volbou, je mu přiřazena pravděpodobnost 100 %, že bude volit právě tuto politickou
stranu nebo hnutí. Pokud si je „skoro jistý“, má první jmenovaná strana pravděpodobnost 80 %, a zbylých 20 % se
rozdělí mezi maximálně další dvě jmenované strany. U odpovědi „nepříliš jistý“ má první jmenovaná strana 50%
pravděpodobnost a v případě odpovědi „vůbec si není jistý“ 33% pravděpodobnost. Obecně řečeno, pokud respondent
vyjádří jakoukoliv nejistotu ohledně volby strany, kterou jmenoval, je jeho hlas rozdělen mezi všechny jím uvedené
strany v daném poměru. Pokud respondent neuvedl v první otázce žádnou stranu, mají všechny strany uvedené při
doptávání 33% pravděpodobnost.
V grafu 2 je zobrazen volební model konstruovaný na základě výše popsaných proměnných a postupů. Do volebního
modelu vstupuje na začátku března 2020 celkový počet 690 respondentů. Šedé úsečky v grafu 2 a rozsahy uvedené
pod názvy stran vyjadřují intervaly spolehlivosti jednotlivých výsledků na hladině 95 %. Znamená to tedy, že pokud
bychom se dotázali celé populace, a nikoliv jen výběrového souboru, podpora jednotlivých politických stran by se
s pravděpodobností 95 % nacházela v tomto rozmezí. Pro podrobnější informace o intervalech spolehlivosti viz
slovníček pojmů na konci tiskové zprávy.
U uskupení TOP 09, STAN a SPD nebylo možné vzhledem k intervalům spolehlivosti a váhání voličů mezi více
stranami říci, zda by se do PSP ČR dostaly či nedostaly.
V grafu 3 je zobrazen vývoj volebního modelu za všechna měření v tomto volebním období. Oproti předchozímu
měření v únoru 2020 nedošlo na začátku března k žádným statisticky významným změnám a situaci v posledních
měsících tak bylo možné interpretovat jako stabilní.
2
Znění otázky: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit? Rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne, nebo nevíte?“
3
Znění otázky: „Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“ (otevřená otázka)
4
Znění otázky: „Nakolik jste si jistý, že byste volil právě tuto stranu? Zcela jistý, skoro jistý, nepříliš jistý, vůbec si nejste jistý.“
5
Znění otázky: „Vzhledem k tomu, že si nejste svou volbou zcela jistý, jaké (další) strany byste zvažoval?“ (otevřená otázka, možnost uvést až dvě strany)
4/7
Graf 2: Volební model – ZAČÁTEK března 2020 (v %)
Pozn.: V grafu jsou uvedeny pouze politické strany, jejichž podpora ve volebním modelu dosahuje alespoň 1 %, strany s nižší podporou jsou zahrnuty do kategorie „Ostatní“. S výjimkou jednotek respondentů, kteří uvedli strany Svobodní,
SPOZ, DSSS, ODA, Balbínova poetická strana a Ostravak nebyl žádný další politický subjekt jmenován.
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, Naše společnost 29. 2. - 11. 3. 2020, do modelu vstupuje 690 respondentů starších 18 let, osobní rozhovor, data vážená koeficientem volební účasti a jistoty volby strany.
0
5
10
15
20
25
30
35
ANO
33 %
29,5 - 36,4
ODS
14,5 %
12,1 - 17,3
Piráti
12,5 %
10,4 - 14,7
ČSSD
8,5 %
6,8 - 10,7
KSČM
7 %
5,3 - 9,1
KDU-ČSL
7 %
4,9 - 8,6
TOP 09
4,5 %
3,4 - 6,3
STAN
4,5 %
3,2 - 6,1
SPD
4,5 %
3,1 - 6,1
Trikolóra
2 %
1,3 - 3,2
Zelení
1 %
0,2 - 1,5
Ostatní
1 %
5/7
Graf 3: Volební model – časové srovnání (v %)
Pozn.: Interaktivní verzi grafu naleznete na cvvmapp.soc.cas.cz.
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, Naše společnost, respondenti starší 18 let, osobní rozhovor, data vážená koeficientem volební účasti a jistoty volby strany.
0
5
10
15
20
25
30
35
40
12/17 1/18 2/18 3/18 4/18 5/18 6/18 9/18 10/18 11/18 12/18 1/19 2/19 3/19 4/19 5/19 6/19 9/19 10/19 11/19 12/19 1/20 2/20 3/20
ANO KSČM ČSSD Piráti ODS SPD KDU-ČSL TOP 09 STAN Trikolóra
6/7
III. STRANICKÉ PREFERENCE
Doplňujícím údajem jsou stranické preference, které představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám
v celé společnosti a nelze je zaměňovat s volebním modelem nebo předpovědí reálného volebního chování, resp.
volební prognózou. Při interpretaci stranických preferencí je nutno brát zřetel na to, že do souboru je zahrnuta i
přibližně třetina populace, která k žádné straně neinklinuje, případně není ochotna zúčastnit se voleb. Stranické
preference vycházejí z otevřené otázky ohledně volby strany6 položené všem respondentům, kteří nevylučují účast
u voleb, a z otázky na volební účast.7
Tabulka 1: Stranické preference – ZAČÁTEK března 2020 (v %)
ANO ODS Piráti ČSSD KSČM KDU-ČSL TOP 09 STAN SPD Trikolóra Zelení
Neví /
ostatní
výroky
Rozhodně
nepůjde k
volbám /
žádná strana
22,5 9,5 9 5,5 4,5 4 3,5 3 2,5 1,5 0,5 8 26
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, Naše společnost 29. 2. - 11. 3. 2020, 972 respondentů starších 18 let, osobní rozhovor.
6
Znění otázky: „Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“ (otevřená otázka)
7
Znění otázky: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit? Rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne, nebo nevíte?“
7/7
Technické parametry výzkumu
Výzkum: Naše společnost, v20-03
Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Projekt: Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR
Termín terénního šetření: 29. 2. - 11. 3. 2020
Výběr respondentů: Kvótní výběr
Kvóty: Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání
Vážení dat: Vzdělání X NUTS2, věk X NUTS2, pohlaví X kraj, velikost místa bydliště X věk, vzdělání X věk
Zdroj dat pro kvótní výběr a
vážení dat: Český statistický úřad
Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let
Počet dotázaných: 1012
Počet dotázaných
s volebním právem: 983
Počet tazatelů: 179
Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem - kombinace dotazování CAPI a PAPI
Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník
Otázky: PV.1; PV.4, PV.190, PV.191aa, PV.191ab, PV.191a, PV.191b
Kód zprávy: pv200330
Zveřejněno dne: 30. března 2020
Zpracoval: Matouš Pilnáček
Slovníček pojmů:
Kvótní výběr – napodobuje strukturu základního souboru (u nás je to obyvatelstvo České republiky starší 15 let) pomocí nastavení
velikosti vybraných parametrů, tzv. kvót. Jinými slovy kvótní výběr je založen na stejném procentuálním zastoupení vybraných
vlastností. Pro tvorbu kvót používáme údaje z Českého statistického úřadu. V našich výzkumech jsou stanoveny kvóty na pohlaví,
věk, vzdělání, region a velikost obce. Vzorek je tedy vybrán tak, aby procentuální podíl např. mužů a žen ve vzorku odpovídal
procentuálnímu podílu mužů a žen v každém kraji ČR. Podobně je zachován procentuální podíl obyvatel jednotlivých krajů ČR,
občanů různých věkových kategorií, lidí s různým stupněm dosaženého vzdělání a z různě velkých obcí.
Reprezentativní výběr – takový výběr z celé populace, z jehož vlastností se dá platně usuzovat na vlastnosti celé populace.
V našem případě to tedy znamená, že respondenti jsou vybráni tak, abychom zjištěné údaje mohli zobecnit na obyvatele České
republiky starší 15 let.
Vážení dat – způsob zvýšení reprezentativity souboru vzhledem k vybraným charakteristikám populace pomocí přiřazení váhy
každému respondentovi. Váhy jsou vytvářeny pomocí metody iterativního proporčního vážení a pohybují se v rozsahu 0,333 až 3.
Interval spolehlivosti – vyjadřuje velikost výběrové chyby, která je způsobena skutečností, že nebyla dotazovaná celá populace, ale
pouze její část. Interval spolehlivosti na hladině 95 % zobrazuje rozsah, ve kterém by se s pravděpodobností 95 % nacházel
výsledek strany, kdybychom se dotázali celé populace. Výběrovou chybu lze vyčíslit pouze pro výběry, u kterých známe
pravděpodobnost vstupu jednotlivců do výběru (například jednoduchý náhodný výběr). U kvótního výběru bohužel tyto
pravděpodobnosti nejsou známy, takže rozsahy intervalů jsou pouze orientační. Pro co největší přiblížení reálné hodnotě výběrové
chyby je pro výpočet intervalu spolehlivosti využita metoda bootstrappingu s 1 000 opakováními, která zohledňuje metodu kvótního
výběru a vážení dat. Interval spolehlivosti zobrazuje pouze výběrovou chybu a nezahrnuje další druhy chyb, které mohou být ve
výběrovém šetření přítomny.
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je výzkumným oddělením Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.. Jeho historie sahá do roku 1946, kdy jako součást
Ministerstva informací začal fungovat Československý ústav pro výzkum veřejného mínění. Současné Centrum vzniklo v roce 2001 převedením svého předchůdce
(IVVM) z Českého statistického úřadu do Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. Včlenění do vědecké instituce zaručuje kvalitní odborné zázemí a kredit pracoviště; jako
součást akademického prostředí musí CVVM SOÚ AV ČR, splňovat veškeré nároky a dosahovat tak té nejvyšší odborné úrovně. Hlavní náplní práce oddělení je
výzkumný projekt Naše společnost, v jehož rámci je prováděno deset šetření ročně. Jedná se o průzkum veřejného mínění na reprezentativním vzorku české populace
od 15 let, kterého se vždy účastní přibližně 1000 respondentů. Omnibusová podoba dotazníku umožňuje pokrýt velkou šíři námětů, a do šetření jsou proto pravidelně
řazena politická, ekonomická i další obecně společenská témata. Jsou využívány jak opakované otázky, které umožňují sledovat vývoj zkoumaných jevů, tak náměty
nové, reagující na aktuální dění. Díky dlouhodobému a kontinuálnímu charakteru je tento vědecký projekt zkoumání veřejného mínění v České republice ojedinělý.