Na konci tematického bloku budete vědět...

• jak funguje horizontální a vertikální dělba moci v ČR
• jaký je rozdíl mezi formálním a materiálním pojetím právního státu
• co je to "rule of law" a jak je tento koncept odlišný od konceptu právního státu
• jaké nároky klade princip právního státu na normotvorbu
• co je to pravá/nepravá retroaktivita a kdy je zakázána

 Materiály k nastudování

Právní předpisy:

• znovu si přečtěte celou Ústavu ČR (úst. zákon č. 1/1993 Sb.)
• pozorně si nastudujte zejména čl. 1-2, čl. 15, čl. 54, čl. 67-68, čl. 81-83, čl. 90-91 a čl. 97-105 Ústavy ČR

Casebook: str. 36-55, včetně otázek!
Stejně jako naposled, u každého nálezu Ústavního soudu prosím zodpovězte tyto otázky:

• faktické pozadí: Co se stalo, kdo je stěžovatelem, proč se obrací na Ústavní soud?
• rozhodnutí + argumentace: Jak rozhodl Ústavní soud a jakou argumentací podložil své rozhodnutí?
• význam: Proč je toto rozhodnutí důležité? Mění se tím něco v systému ústavního práva?
• osobní dojem: Jak vnímám toto rozhodnutí (a příp. disenty)? Souhlasím / nesouhlasím? Považuji argumentaci za přesvědčivou?

Literatura: přečtěte si učebnici doc. Wintra a alespoň jeden ze dvou článků [soubory jsou přiloženy a můžete je otevřít kliknutím na příslušná čísla stránek]:

• WINTR, J.: Principy českého ústavního práva, 3. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015, str. 23-29. (Kapitola 2.2: Vázanost státní moci právem.)
• TOMOSZEK, M. Využitelnost pojmu rule of law pro výklad pojmu podstatné náležitosti demokratického právního státu. Časopis pro právní vědu a praxi, 2015, č. 2, str. 71-80.
• PREUSS, O. Demokratický právní stát tesaný do pískovce. Časopis pro právní vědu a praxi, 2016, č. 3, str. 365-376.

 Otázky k zamyšlení (obecně)

• Kde je zakotveno, že Česká republika je právním státem?
• Co znamená tvrzení, že "koncept právního státu je v ČR plně justiciabilním konceptem"? (Casebook, str. 37)
• Jaký je rozdíl mezi pravou a nepravou retroaktivitou?
• Kdy je (a kdy by podle Vás měla být) retroaktivita přípustná a kdy naopak nepřípustná?

 Otázky k zamyšlení (k judikatuře)

• Pl. ÚS 1/92 Lustrace I.
  • Je velký lustrační zákon retroaktivní? (Casebook, str. 41, Q3)
  • Jak vnímáte rozdíl mezi "formální" a "hodnotovou" právní jistotou? (Casebook, str. 41, Q2) 
  • Jak vnímáte rozdíl mezi "formálním" a "materiálním" právním státem? (Casebook, str. 42, Q5)
• Pl. ÚS 39/08 Pospíšilova novela
  • V čem konkrétně spočívala protiústavnost Pospíšilovy novely zákona o soudech a soudcích?
  • Otázka č. 3 (Casebook, str. 44) je již neaktuální. Kdy skončil mandát předsedkyně NS Ivy Brožové a z jakého důvodu?
• Pl. ÚS 53/10 Stavební spoření
  • Jaká dvě "úsporná opatření" přinesl Kalouskův zákon č. 348/2010 Sb.?
  • Kdy je přípustná pravá retroaktivita? Kdy je přípustná nepravá retroaktivita?
  • Jak rozhodl ÚS o (ne)přípustnosti dvou úsporných opatření a proč?
• Pl. ÚS 24/04 Jezy na Labi
• Co má společné tento nález s nálezem ve věci Melčák?
• Byl by závěr ÚS jiný, kdyby zákon místo uvedení konkrétních názvů řek mluvil o "vodních tocích, jejichž délka na území ČR činí nejméně 150 km"? (Casebook, str. 55, Q3)

 Písemný úkol č. 3 (termín: neděle 22. 3. 2020)

Představte si, že jste asistentem poslance Parlamentu ČR. Váš poslanec má v úmyslu předložit v Poslanecké sněmovně návrh zákona o zpoplatnění studia na vysokých školách a žádá Vás o ústavněprávní analýzu přípustnosti rozličných variant tohoto návrhu zákona. V každé variantě posuďte, zda by se jednalo o (pravou / nepravou) retroaktivitu či nikoli, a dále zvažte (v kontextu bodu 157 nálezu Pl. ÚS 53/10), zda by dané řešení bylo v souladu či v rozporu s požadavky právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR.  

• ​varianta č. 1: Všichni studenti, kteří zahájí studium v akademickém roce 2020/2021 (a později), budou za studium platit paušální poplatek 10.000,- Kč za akademický rok. Studenti, kteří zahájili studium před akademickým rokem 2020/2021, mají právo dostudovat zdarma, pokud jejich studium nepřesáhne doporučenou délku.
• varianta č. 2: Všichni studenti (bez ohledu na moment zahájení studia) budou od akademického roku 2020/2021 platit za studium paušální poplatek 10.000,- Kč za akademický rok. Studium před akademickým rokem 2020/2021 zůstává nezpoplatněno.
• varianta č. 3: Každý, kdo bude mít v akademickém roce 2020/2021 (a později) status studenta, zaplatí za studium paušální poplatek 10.000,- Kč za akademický rok, a to i zpětně. (To znamená, že např. student, který zahájil studium v roce 2015/2016 a stihne dokončit studium do září 2020, studoval zadarmo, zatímco jiný student, který také začínal studovat v roce 2015/2016, ale ještě bude dokončovat studium v roce 2020/2021, musí zaplatit zpětně za celou dobu studia.)
• varianta č. 4: Každý, kdo byl nebo je příjemcem vysokoškolského vzdělání v České republice (tj. od roku 1993), za tuto službu zaplatí paušální poplatek 10.000,- Kč za akademický rok, a to i zpětně. Tento poplatek je splatný do pěti let od ukončení studia, resp. do dvou let od účinnosti tohoto zákona, a odpouští se těm absolventům (a bývalým studentům), kterých průměrný hrubý měsíční výdělek za posledních 5 let nedosahuje v momentu splatnosti poplatku výše 20.000,- Kč. Ustanovení je sice zjevně retroaktivní, ale je ospravedlněno veřejným zájmem na snížení deficitu státního rozpočtu, podporou financování univerzit ze strany jejich absolventů a zároveň ochranou těch absolventů (a bývalých studentů), pro které by tato poplatková povinnost byla příliš velkým břemenem.

Svou odpověď prosím vyplňte do odpovědníku.

 Písemný úkol č. 4 (termín: neděle 29. 3. 2020)

Přečtěte si zadání případu "Problém odporného udavače", který formuloval americký právní filosof a harvardský profesor Lon Fuller. Následně napište, které z doporučení náměstků byste v roli ministra/ministryně spravedlnosti následoval/a a proč. (Čím ústavněprávnější argumentace, tím lepší.) Pro inspiraci si můžete přečíst i reakce tří osobností české veřejné sféry (publicista Jan Novotný, sociolog Jiří Musil a filosof Jan Sokol), které jsou součástí dokumentu. Svou odpověď prosím vyplňte do odpovědníku.