4. seminář – Ochrana spotřebitele, spotřebitelské právní jednání, zajištění a utvrzení dluhu (23. 3. – 26. 3. 2020)
Téma semináře:
I. Speciální úprava závazků uzavíraných se spotřebitelem
II. Zajištění a utvrzení dluhu
Právní úprava:
§ 1810 – § 1867 občanského zákoníku
§ 2010 – § 2054 občanského zákoníku
Sylabus:
Přednáška:
Společný dokument:
Testové otázky:
Seznam studentů zapsaných u otázek na 4. seminář:
Procvičovací odpovědník z testových otázek studentů na 4. seminář:
Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/law/jaro2020/MP410Z/odp/ZX_Ochrana_spotrebitele_zajisteni_a.qref
Webinář pro skupiny Luboše Brima a Pavla Koukala:
Topic: Ochrana spotřebitele, zajištění, utvrzení
Time: Mar 26, 2020 09:00 AM Budapest
Join Zoom Meeting
https://zoom.us/j/393470113?pwd=eVZzSUVYR1ZxZmptam8xVjdBNVJnZz09
Meeting ID: 393 470 113
Password: 008424
Topic: Ochrana spotřebitele, zajištění, utvrzení
Time: Mar 26, 2020 10:00 AM Budapest
Join Zoom Meeting
https://zoom.us/j/234759175?pwd=QjJNQzBLM0pnMEVHS3NRRkJkWkQ1QT09
Meeting ID: 234 759 175
Password: 005272
Záznam č. 1 z webináře:
Záznam č. 2 z webináře:
Záznam z příkladového semináře:
Otázky:
- Jak je v občanském právu definován spotřebitel a podnikatel?
- Jaké jsou prameny právní úpravy ochrany spotřebitele?
- Jaká pravidla platí pro výklad spotřebitelských smluv?
- Jakou informační povinnost má podnikatel při uzavírání spotřebitelské smlouvy a jaké jsou důsledky jejího nesplnění?
- Jak lze identifikovat nepřiměřená ujednání ve spotřebitelské smlouvě?
- Jaké jsou důsledky nepřiměřeného ujednání ve spotřebitelské smlouvě?
- Co je to textová podoba a jaký má význam?
- Co jsou to smlouvy uzavírané distančním způsobem?
- Za jakých podmínek může spotřebitel odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem?
- Jaké jsou povinnosti spotřebitele a podnikatele při poskytnutí nevyžádaného plnění spotřebiteli?
- Co je to timesharingová smlouva?
- Jak se liší zajištění a utvrzení dluhu?
- Co je to věcněprávní a osobní zajištění?
- Jak vzniká zástavní právo?
- Kdo je to zástavce, zástavní dlužník, obligační dlužník a zástavní věřitel?
- Jaká práva a povinnosti má zástavní věřitel?
- Jakými způsoby se může zástavní věřitel uspokojit ze zástavy?
- Za jakých podmínek lze uplatnit zadržovací právo?
- Co je to tzv. superpriorita zadržovacího práva?
- Vysvětlete pojmy akcesority a subsidiarity ručení.
- Jak vzniká ručení?
- Jaká práva má ručitel, který splnil dluh za dlužníka?
- Jak se liší finanční záruka od ručení?
- Co je to tzv. fiduciární převod práva?
- Co se stane, pokud dlužník nesplní dluh zajištěný zajišťovacím převodem práva? Co se stane, když dluh splní?
- Jaké jsou funkce smluvní pokuty?
- Co je to moderace smluvní pokuty a za jakých podmínek je přípustná?
- Jakými způsoby lze uznat dluh?
- Jaké jsou hmotněprávní a procesní účinky uznání dluhu?
Příklady:
1.
Pan Robert Rouček si chtěl koupit novou
polstrovanou černou pohovku. V internetovém obchodě si jednu takovou objednal, nicméně
situace byla taková, že v základu obchod nabízel pohovku v bílém, dalo se však
na straně naklikat barevné provedení, pan Rouček si tedy pohovku objednal v černém. Když mu ji stěhováci
přivezli domů, zjistil, že je pro jeho potřeby malá, rozhodl se tedy odstoupit
od smlouvy. Prodávající však panu Roučkovi vyhovět nechtěl, protože si prý nechal zboží upravit na
přání, čímž ztratil právo odstoupit od smlouvy. Zhodnoťte situaci.
2.
František Vopršálek už
nemá kam dávat lahvová piva. Dokonce manželce z parapetů vyhodil truhlíky,
aby tam mohl přes zimu chladit, jenže se blíží jaro. František potřebuje
lednici. Zavítal tedy na stránky internetového obchodu a objevil lednici za 150
Kč. Franta okamžitě objednal tři, protože lednice za „stopade“ se jen tak
nevidí a musí se toho využít. Obratem mu přišla odpověď z internetového
obchodu, že se jedná o chybu, překlep v uvedení ceny (správná cena byla 15 000
Kč) a smlouvu tedy obchodník nemůže uzavřít, místo toho byla Františkovi
nabídnuta lednice se slevou. František se ohradil ustanovením § 1732 odst. 2
OZ. Jak podle vás rozhodne soudce v daném případě a jak by rozhodl
v případě, kdy v nabídce měla být lednice opět za 15 000 Kč, ale František
ji objednal ještě za sníženou cenu 12 999 Kč, tedy ve slevě, která však už dva
dny nemá platit?
3.
Paní Jana Krásná si
objednala dne 5. 5. 2014 přes internetový obchod www.hubni.cz přípravek „Slim“
za 1 500 Kč. Když však navštívila lékárnu, zjistila, že v ní přípravek „Slim“
prodávají za 1 000 Kč, a tak, když obdržela dne 15. 5. 2014 dobírku s tímto
přípravkem, odmítla ji převzít. Obchodní zástupce ji doporučeným dopisem ze dne
20. 6. 2014 vyzval, aby zaplatila nutné náklady na zpětné doručení, balné,
poštovné etc. ve výši 400 Kč. Musí paní Jana Krásná zaplatit požadované nutné
náklady? Jak jí poradíte?
4.
Jan Novák obdržel dne
16. 5. 2014 od společnosti Právo s.r.o., IČ: 45454545, se sídlem Brno, Veveří
70, knihu „Jak na věřitele“, kde mu ji společnost nabízí k prodeji za 500
Kč. V obálce byla přiložena složenka na úhradu. Pan Jan Novák si nic neobjednal,
ale předmětnou knihu si ponechal bez toho, že by ji zaplatil. Dne 16. 9. 2014
jej vyzval jednatel společnosti Právo s.r.o. k úhradě 500 Kč za předmětnou knihu.
Zhodnoťte případ.
5.
Pat a Mat chtěli
zakoupit v internetovém obchodě elektroniku, když si všimli akce, dle které při
nákupu nad 5 000 Kč nebude účtováno dopravné. Potřebovali však jen televizi za
4 500 Kč, napadl je tedy zcela geniální nápad. Zakoupili si i kávovar za 600 Kč
a využili bezplatného dopravného. Po dvou dnech odstoupili od části smlouvy
týkající se kávovaru. Zhodnoťte situaci: a) Může spotřebitel odstoupit od části
závazku? b) Pokud ano, co se stane s dopravným?
6.
Pan Karel Velký si
objednal přes internetový obchod www.levnysoftware.cz
CD s programem „Chytrý Emil“ a způsob dopravy vybral osobní odběr
v Praze, kde je sídlo a provozovna prodávajícího. Prodávající mu zavolal,
že si zboží může vyzvednout. Když si zboží vyzvedl, byl upozorněn, že nemá
právo na odstoupení od smlouvy, jelikož si zboží osobně převzal. Karel Velký
tuto informaci akceptoval, zboží si odnesl, doma si pročetl podrobnosti
o programu a zjistil, že si objednal vlastně něco, co tak úplně nesplňuje
jeho požadavky. Program si nenainstaloval ani jinak neporušil obal přiloženého
CD. Může ještě odstoupit od smlouvy? Bude muset uhradit nějaké penále?
7.
Pan Josef Námořník jel
na zájezd „Perla Moravy“, který byl pořádán agenturou „Pryč s alergeny, s.
r. o.“. Cena zájezdu byla dle propagačního letáku 150 Kč a tuto částku při
nástupu do autobusu uhradil pan Námořník v hotovosti. Při předváděcí akci
si neobjednal žádné zboží. Před ukončením předváděcí akce za ním přišel
průvodce a sdělil mu, že jestliže si neobjedná žádné zboží, musí uhradit oběd,
cestu zpět a 500 Kč smluvní pokutu. Pan Námořník odmítl cokoli uhradit, a tak
mu průvodce sdělil, že již nemůže nastoupit do autobusu, aby jel zpět.
Zhodnoťte případ.
8.
Pan Novák si koupil
v jednom z e-shopů vodní postel za 15.000 Kč. Smlouva byla uzavřena
online a pouze dodání bylo zvoleno formou dobírky. Po obdržení zboží pan Novák
postel napustil vodou z důvodu kontroly. Protože mu ale nevyhovovala,
rozhodl se po týdnu od smlouvy odstoupit a postel vrátit prodávajícímu.
Prodávající mu sdělil, že je nutné zaplatit 3.000 Kč za snížení hodnoty věci,
protože postel již byla napuštěna vodou. Je tento postup prodávajícího správný?
9.
Společnost Proklienta,
a. s., uzavřela úvěrovou smlouvu s Karlem Holíkem, na jejímž základě mu
byl poskytnut úvěr 50.000 Kč s dobou splatnosti 36 měsíců a RPSN 105%.
Součástí smlouvy bylo ujednání o vystavení bianco směnky, která je zajišťovacím
institutem chránícím věřitele pro případ prodlení dlužníka s plněním
závazku. V samostatné listině strany ujednaly, že „veškeré spory
z této smlouvy bude řešit rozhodce vybraný oběma stranami z předloženého
seznamu rozhodců“, který byl součástí této smlouvy. V důsledku prodlení
došlo k podání žaloby k rozhodčímu soudu, jež přiznal žalobci
(Proklienta, a. s.) žalovaný nárok a ten se obrátil s návrhem na nařízení
výkonu rozhodnutí. Právní zástupce povinného podal soudnímu exekutorovi návrh
na zastavení exekuce. Posuďte, zda bude Karel Holík se svým návrhem úspěšný či
nikoli.
10. Pan Smetana si koupil
v polovině ledna 2020
nové boty, které se mu ke konci června 2020
rozpadly.
Pan Smetana zanesl boty bez originální
krabice k reklamaci, načež mu prodejce sdělil, že bez originální krabice
boty k reklamaci nepřijme. Pokud by je však přijal, přesto by jeho nárok
neshledal důvodným, protože má pan Smetana určitě jen jedny zimní boty a zrovna
tyto, které si zakoupil, vyžadují, aby je jejich majitel častěji střídal. Jakým
způsobem se pan Smetana může bránit?
11.
Aleš Krátký se soudně domáhal splnění ručitelského závazku
ručitele Borise Vostrého s odůvodněním, že závazek hlavního dlužníka nebyl
splněn. Žalovaný Boris Vostrý vznesl námitku, že hlavnímu dlužníku věřitel Aleš
Krátký celý dluh prominul. K tomu Aleš Krátký uvedl, že dluh hlavního dlužníka
prominul proto, že byl přesvědčen, že bude splněn ručitelem. Proveďte rozbor
příkladu a věc jako soudce rozhodněte.
a.
Jak by spor dopadl v případě, že by k prominutí dluhu došlo
v rozhovoru např. u oběda?
b.
V případě, že prominutí nebude platné či neproběhne vůbec,
dlužník odmítne zaplatit a věřitel Aleš Krátký se tak bude domáhat dluhu po
ručiteli. Ručitel požadoval vůči věřiteli povolit splácet dluh ve splátkách s
odůvodněním, že tuto možnost měl i hlavní dlužník. Věřitel požadavek odmítl.
Rozhodněte, který ze subjektů jednal v souladu se zákonem.
12.
Pan Macek zapůjčil panu Klackovi 10 000 Kč. Závazek
zajistil ručitel, pan Vacek. Pan Klacek se dlouho neměl ke splácení, což mu pan
Macek dlouho trpěl, tak dlouho, až promeškal promlčecí lhůtu. Řekl si, že za to
nic nedá a písemně pana Klacka vyzval k úhradě dluhu. Pan Klacek odmítl dluh
zaplatit. Pan Macek se tedy cestou domů zastavil u pana Vacka a jako po
ručiteli po něm chtěl uhradit dluh, neb pan Klacek ho nesplnil, ač k tomu byl
vyzván, a to, jak zákon vyžaduje, v písemné formě. Posuďte situaci.
13.
Michal Straka, který byl vyzván věřitelem, aby si k
zajištění své půjčky opatřil ručitele, předložil věřiteli listinu s textem
dohody mezi ním jako hlavním dlužníkem a svým přítelem Pavlem Candátem, ve
které se Pavel Candát zavázal vůči Michalu Strakovi zaplatit jeho dluh v
případě, že nebude splněn hlavním dlužníkem. Posuďte, zda došlo k platnému
vzniku ručitelského závazku.
14.
Pan Máchal uzavřel se sousedem smlouvu o zápůjčce, kterou měl
splácet po měsíčních splátkách. Protože není zrovna dochvilný, promeškal datum
první splátky. V hospodě ho však kamarád po přečtení smlouvy upozornil na
smluvní pokutu, kterou si pan Máchal se sousedem sjednal. Pan Máchal tedy
nelenil a rychle se hnal domů zaplatit první splátku, aby po něm třeba soused
pokutu nechtěl. Pan Máchal si poté velmi oddechl, když mu soused druhý den
potvrdil, že platbu obdržel. Jak se mu však sevřel žaludek, když mu ještě
tentýž den došla do schránky tzv. předžalobní výzva dle § 142a občanského
soudního řádu, ve které soused požaduje zaplacení smluvní pokuty, jinak, že
nechá „pana Máchala zavřít až zčerná“. Posuďte situaci.
15.
Pracovnice pobočky Úsporné spořitelny, a.s. byla požádána
dlužníkem, který poskytoval pravidelné splátky na základě dohody o srážkách ze
mzdy k úhradě dluhu ze zápůjčky, aby nepřijímala plnění k její úhradě
od ručitele, kterým byl otec dlužníka. Dlužník požadavek odůvodnil tak, že
nechce být ručiteli zavázán. Ručitel však po určité době zaslal pobočce spořitelny
částku peněz ve výši zbytku celého dluhu se sdělením, že touto částkou uhrazuje
dluh za hlavního dlužníka. Jednalo se o plnění ručitelského závazku? Byla
pracovnice spořitelny oprávněna či povinna nabízené plnění k uvedenému účelu
přijmout?
16.
Pan Lakomý uzavřel s panem Karlíkem úvěrovou smlouvu
na částku 250.000 Kč. Vzhledem k rizikovosti obchodu, říkal si pan Lakomý,
sjednal s panem Karlíkem zajišťovací převod k jeho domu, jenž byl
následně i zapsán do Katastru nemovitostí. Pan Karlíkem měl splnit do 31. 12.
2019, v důsledku novoročních oslav se však rozhodl, že závazek splní až
následující den, tj. 1. 1. 2020. Jaké bylo jeho překvapení, když 2. 1. 2020
vyzval pan Lakomý pana Karlíka, aby mu předal klíče od domu a návod
k plynovému kotli, který je umístěn ve sklepě. Posuďte situaci.
Odevzdávárny (skupiny M. Janouška):
Judikatura:
Ochrana spotřebitele
Smluvní pokuta v obchodních podmínkách
Nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 32 ICdo 86/2015 (smluvní pokuta v obchodních podmínkách).
- Co jsou to obchodní podmínky?
- Co vyplývá z principu poctivosti pro podobu spotřebitelských smluv?
- Jaká ujednání mohou být obsažena ve všeobecných obchodních podmínkách u spotřebitelských smluv?
- Lze do všeobecných obchodních podmínek umístit ujednání o smluvní pokutě?
(K těmto dvěma rozhodnutím nepovinně viz článek Hulmák, M., Bezouška, P. Obchodní podmínky, smluvní pokuty a jiná ujednání. Právní rozhledy, 2018, č. 1, s. 7.)
Posouzení úvěruschopnosti u spotřebitelského úvěru
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018.
- Jakým zákonem je upraveno poskytování spotřebitelských úvěrů a jaký je vztah tohoto zákona k občanskému zákoníku?
- Co obnáší prověření úvěruschopnosti dlužníka u spotřebitelského úvěru provedené s odbornou péčí?
- Jaké jsou důsledky neprověření úvěruschopnosti dlužníka?
Nepřiměřené ujednání ve smlouvě o ubytování
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2666/2017.
- Jak poznat, že má ubytovací smlouva charakter spotřebitelské smlouvy?
- Jak identifikovat zakázané ujednání podle § 1813 občanského zákoníku?
- Jaké jsou důsledky sjednání nepřiměřeného ujednání ve spotřebitelské smlouvě?
Zajištění a utvrzení dluhu
Realizace zástavního práva:
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5983/2017.
- Co je zástavní právo?
- Jaké subjekty má zástavněprávní vztah?
- Jakými způsoby se může zástavní věřitel uspokojit ze zástavy?
- Jaký způsob uspokojení ze zástavy si zástavní věřitel a zástavce nemohou sjednat, je-li zástavce spotřebitelem nebo malým a středním podnikatelem?
Finanční záruka
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4747/2016.
- Co je to princip akcesority a subsidiarity?
- Uplatní se tyto principy v případě finanční záruky?
- Jaký význam má pro obsah finanční záruky záruční listina?
Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017.
- Jaké jsou funkce smluvní pokuty?
- V jaké formě si lze sjednat smluvní pokutu?
- Může být ujednání o smluvní pokutě neplatné pro rozpor s dobrými mravy?
- Jak lze reagovat na nepřiměřnou výši smluvní pokuty?
Smluvní pokuta při odstoupení od smlouvy
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019.
- Jaký vliv má odstoupení od smlouvy na smluvní pokutu?
- Mohou si strany sjednat smluvní pokutu jako sankci za odstoupení od smlouvy?
- Mohou si strany sjednat smluvní pokutu navázanou na porušení povinnosti dlužníkem a odstoupení od smlouvy věřitelem?
Uznání dluhu
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 6073/2017.
- Jaké způsoby uznání dluhu upravuje občanský zákoník?
- Jaké jsou náležitosti výslovného uznání dluhu?
- Jaké jsou právní následky uznání dluhu?
Doporučená literatura:
RONOVSKÁ, Kateřina, Eva DOBROVOLNÁ a Petr LAVICKÝ. Úvod do soukromého práva: zvláštní část. Brno: Česká společnost pro civilní právo procesní, 2017.
RABAN, Přemysl a kol. Občanské právo hmotné: závazkové právo. Brno: Václav Klemm - Vydavatelství a nakladatelství, 2014.
KRČMÁŘ, Jan, SPÁČIL, Jiří, ed. Právo občanské. III. Právo obligační. Praha: Wolters Kluwer, 2014.
SEDLÁČEK, Jaromír, SPÁČIL, Jiří, ed. Obligační právo I. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010.
FIALA, Josef a kol. Občanské právo hmotné. 3. opr. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002.
BEJČEK, Josef, Josef ŠILHÁN a kol. Obchodní smlouvy: závazky v podnikání. Praha: C.H. Beck, 2015.
PRAŽÁK, Zbyněk, FIALA, Josef, HANDLAR, Jiří a kolektiv. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku:
komentář k § 1721-2893 OZ podle stavu k 1.4.2017 ve znění zákona č.
460/2016 Sb. Praha: Leges, 2017.
PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a koletkiv. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019.
HULMÁK, Milan a kolektiv. Občanský zákoník: komentář. V, Závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054). Praha: C. H. Beck, 2014.
ŠVESTKA, Jiří, FIALA, Josef, DVOŘÁK, Jan a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek V. (§ 1721 až 2520). Praha: Wolters Kluwer, 2014.
Další zdroje ke studiu problematiky závazkového práva v občanském zákoníku:
http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/smluvni-pravo/obecne
http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/MS_brozura_smluvni_pravo.pdf