Téma semináře:

Zánik závazku jiným způsobem než splněním (zánik závazku dohodou, započtením, zaplacením odstupného, splynutím, prominutím dluhu, výpovědí, odstoupením od smlouvy, následnou nemožností plnění, smrtí dlužníka nebo věřitele).

Právní úprava:

§ 1981– § 2009 občanského zákoníku

Sylabus:

Přednáška:

Společný dokument:

Testové otázky:

Seznam studentů zapsaných u otázek na 7. seminář:

Procvičovací odpovědník z testových otázek studentů na 7. seminář:

Webináře:

Topic: 7. seminář - Zánik závazků 2

Time: Apr 16, 2020 09:00 AM Budapest

Join Zoom Meeting

https://zoom.us/j/641686768?pwd=d0dGYVhGaDRsRlh5OFNibVFSbkNaUT09

Meeting ID: 641 686 768

Password: 028189

Topic: 7. seminář - Zánik závazků 2 - druhá část

Time: Apr 16, 2020 10:00 AM Budapest

Join Zoom Meeting

https://zoom.us/j/91843779657?pwd=TnFmZE5pQmtZUkFRWTJ1dExLNjdBQT09

Meeting ID: 918 4377 9657

Password: 017675

Odevzdávárny (skupiny M. Janouška):

Otázky:

1. Co je to tzv. dissoluce a jak se liší od privativní novace?
2. Rozlište pojem aktivní a pasivní pohledávka. Jaké pohledávky je možné použít k jednostrannému započtení?Proti jakým pohledávkám lze započtení provést?
3. Lze jednostranně započíst promlčenou pohledávku?
4. Jaké jsou účinky započtení?
5. Jak se liší podmínky započtení dohodou od započtení jednostranného?
6. Co je to zrušení závazku zaplacením odstupného a jak se liší od odstoupení od smlouvy?
7. Co se stane, přejde-li pohledávka na dlužníka? Co se stane přejde-li na ručitele?
8. Může dlužník zabránit prominutí dluhu, pokud s ním nesouhlasí?
9. Jaké má účinky prominutí dluhu jednomu ze solidárně zavázaných dlužníků? Jaké má účinky prominutí dluhu jedním ze solidárně oprávněných věřitelů?
10. Co je to výpověď závazku a jak se liší od odstoupení od smlouvy?
11. Pro jaké případy zakládá právo vypovědět závazek přímo zákon?
12. Co jsou to tzv. šněrovací smlouvy? Jak se lze ze závazku založeného takovou smlouvou vyvázat?
13. Kdy lze od smlouvy odstoupit?
14. Co je to podstatné a nepodstatné porušení smlouvy?
15. Za jakých podmínek lze odstoupit pro prodlení smluvní strany?
16. Co je to tzv. preventivní (předběžné) odstoupení od smlouvy?
17. Jaké jsou účinky odstoupení od smlouvy na závazek?
18. Jaký má odstoupení od smlouvy dopad na věcná práva, která byla na základě smlouvy převáděna (rozlište tyto účinky inter partes a ve vztahu ke třetím osobám)?
19. Jaký má odstoupení od smlouvy vliv na zajištění dluhu a smluvní pokutu?
20. Jak dělíme následnou nemožnost plnění?
21. Co je to tzv. hospodářská nemožnost plnění a jaké má důsledky?
22. Jaké závazky zanikají smrtí dlužníka a smrtí věřitele?
23. Za jakých okolností může právo vázané na osobu věřitele přejít na jeho právní nástupce? (zohledněte rozhodnutí NS 25 Cdo 293/2018)
24. Jaký má na závazek dopad zrušení a zánik právnické osoby, která je jeho stranou?
25. Jak lze identifikovat fixní závazek? Jaké jsou důsledky prodlení u fixního závazku?
26. Jak se liší zánik závazku uplynutím doby od prekluze?

Příklady:

1.      Rudolf předá Kryštofovi písemnost, kde je napsáno: „Prohlášení o započtení“. Z tohoto dokumentu vyplývá, že Rudolf považuje vzájemné pohledávky ve výši 10 000 Kč za splněné započtením. Posuďte zda v následujících situacích skutečně k započtení došlo:

• a.       pohledávka Kryštofa vůči Rudolfovi je ze zápůjčky, ale není spatná, pohledávka Rudolfova vůči Kryštofovi je splatnou pohledávkou z kupní smlouvy,
• b.      pohledávka Kryštofa vůči Rudolfovi je splatná a je z kupní smlouvy, pohledávka Rudolfova vůči Kryštofovi je splatnou pohledávkou na výhru a vznikla Rudolfovi tak, že se minulý týden v hospodě po předchozí dohodě s Kryštofem utkal a porazil ho „v páce“,
• c.       pohledávka Kryštofa vůči Rudolfovi je promlčená pohledávka z náhrady škody, Rudolfova vůči Kryštofovi je splatná pohledávka ze zápůjčky,
• d.      pohledávka Kryštofa vůči Rudolfovi je splatná pohledávka z kupní smlouvy, Rudolfova vůči Kryštofovi je splatná pohledávka na zaplacení smluvní pokuty.

2.      Věřitel se domáhal soudně plnění z titulu zápůjčky ve výši 6 000 Kč. Dlužník ve vyjádření k návrhu uvedl, že byl připraven ve lhůtě splatnosti peníze vrátit, přičemž předpokládal, že se věřitel dostaví do jeho bytu k převzetí peněz. Věřitel naopak uvedl, že očekával, až dlužník přinese půjčené peníze k němu do bytu. Na základě OZ uveďte, zda, resp. u které strany závazku, došlo k prodlení, a jaké jsou jeho důsledky.

3.      Pat uzavřel s Matem smlouvu o zápůjčce 5 000 Kč. Mat se dostal těsně před splatností do tíživé finanční situace a Pat řekl: „Mate, já ti ten dluh promíjím a nic po tobě nechci“, ale Mat s prominutím dluhu výslovně nesouhlasil.

• -          Má Matův nesouhlas na danou situaci nějaký vliv? Zanikl jeho dluh vůči Patovi?
• -          Změnila by se situace, kdyby Pat uzavřel smlouvu o zápůjčce 5 000 Kč s Matem a jeho kamarádem Chvatem, Pat by prominul dluh oběma, ale s prominutím by souhlasil pouze Chvat? Zanikl by dluh?

4.      Pan Růžička s panem Pivoňkou uzavřeli smlouvu o poskytnutí školení k novým strojům, které pan Růžička zakoupil do své společnosti. Bez školení nemůžou zaměstnanci pana Růžičky stroje obsluhovat a pracovat na nových zakázkách. Pan Pivoňka je i přes opakované výzvy již dva měsíce v prodlení s poskytnutím školení. Pan Růžička se tak rozhodl odstoupit od smlouvy o poskytnutí školení a začal po panu Pivoňkovi požadovat zaplacení sjednané smluvní pokuty a ušlého zisku. Pan Pivoňka ale řekl, že celý závazek zanikl odstoupením od smlouvy a pan Růžička nemá na nic nárok, protože smluvní pokutu a ušlý zisk může požadovat pouze za trvání závazku nikoliv po odstoupení. Kdo je v právu?

5.      Společnost Koupíte, i když nechcete, a. s., uzavřela s panem Pampalinim jako kupujícím smlouvu, ve které bylo též ujednání tohoto znění: „Kupující má právo do doby převzetí předmětu koupě smlouvu i bez udání důvodu stornovat, přičemž prodávajícímu zaplatí částku 10 000 Kč.“ Posuďte, zda je takové ujednání platné a dle jakého zákonného ustanovení byste je posuzovali?

6.      Pan Jan N. si přes internetový obchod www.levne.cz koupil TV Samsung za 15.499 Kč, který mu byl doručen dopravcem dne 15. 6. 2014. Dne 16. 10. 2014 přestal televizor fungovat. Zvažte možnosti, čeho se může J. N. domáhat a jak má postupovat. Bylo by významné, pokud by ve smlouvě bylo sjednáno, že kupující namísto práva odstoupit od smlouvy má právo na výměnu věci?

7.      Sandra a Sigmund jsou v neustálém obchodním kontaktu. Vždycky když má Sigmund peníze, převede na Sandřino konto peníze se zprávou ,,k umoření mých dluhů“. Tak to udělal i tentokrát a převede 5 000 Kč, které na Sandřino konto byly připsány 1. 4. 2017. Sigmund má u Sandry následující závazky:

• a.       5 000 Kč s úrokem 10 % p. a., smlouva uzavřena dne 1. 4. 2016 se splatností za dva roky.
• b.      10 000 Kč s úrokem 5 % p. a., smlouva uzavřena 1. 4. 2015 se splatností 1. 2. 2017, zajištěná ručením.
• c.       2 000 Kč s úrokem 6 % p. a., smlouva uzavřena dne 1. 4. 2015 se splatností 1. 3. 2017.
• d.      3 000 Kč s úrokem 9 % p. a., smlouva uzavřena dne 1. 4. 2014 se splatností 15. 3. 2017.

Na které závazky se započte plnění dlužníka? Které závazky zaniknou a které závazky a v jaké výši budou stále trvat?

8.      Dva úspěšní cukráři se na jaře roku 2017 rozhodli, že za účelem rozšíření odbytu svých výrobků zakoupí napůl starší chladírenský vůz, který bude schopen zavážet jejich výrobky i na vzdálenější území. Proto se dohodli bez dalších podrobností se starostou a podnikatelem z jedné malé obce, jehož oba dobře znali a který jim za účelem nákupu vozu půjčil 90 000 Kč s tím, že oni mu za rok vrátí 100 000 Kč. Půl roku na to tento starosta vdával dceru za syna jednoho z cukrářů a v rámci nastolení dobrých rodinných vztahů tomuto cukráři prominul vrácení půjčky co do částky 50 000 Kč (dále jen cukrář A). Po uplynutí sjednané doby k vrácení půjčky nedošlo. Která z následujících situací nejvíce odpovídá danému případu? Svou odpověď řádně zdůvodněte.

• a.       Starosta může požadovat zaplacení až 100 000 Kč po cukráři B a cukrář B má zachován do částky 25 000 Kč vzájemný regres proti cukráři A.
• b.      Starosta může požadovat zaplacení až 100 000 Kč pouze po cukráři B a cukrář B má zachován do částky 50 000 Kč vzájemný regres proti cukráři A.
• c.       Starosta může požadovat zaplacení až 50 000 Kč pouze po cukráři B a cukrář B nemá zachován žádný vzájemný regres proti cukráři A.
• d.      Starosta může požadovat zaplacení až 75 000 Kč po cukráři B a cukrář B má zachován do částky 25 000 Kč vzájemný regres proti cukráři A.

Záznam č. 1 z webináře:

Záznam č. 1

Záznam č. 2 z webináře:

Záznam z webináře k řešení příkladů:

Záznam č. 3

Judikatura

Započtení

Započtení nejisté a neurčité pohledávky 

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017.

• Co je to započtení?
• Jaké pohledávky jsou nezpůsobilé k započtení?
• Jaké jsou důsledky započtení nezpůsobilé pohledávky?
• Jak rozumět pojmu pohledávka nejistá a neurčitá?

Započtení promlčené pohledávky 

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2959/2018.

• Lze účinně započíst promlčenou pohledávku?
• K jakému okamžiku se zkoumá promlčení pohledávky pro účely započtení?

Prominutí dluhu

Jednostrannost prominutí dluhu 

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 20 Cdo 3707/2017.

• Je prominutí dluhu jednostranné nebo dvoustranné právní jednání?
• Může dlužník zabránit prominutí dluhu, pokud s ním nesouhlasí?
• Jaké jsou důsledky prominutí dluhu v případě věřitelské a dlužnické solidarity?

Odstoupení od smlouvy

Výklad projevu vůle směřujícího ke zrušení smlouvy 

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1565/2018.

• Za jakých podmínek lze odstoupit od smlouvy?
• Jaký musí mít obsah odstoupení od smlouvy?
• Jaké jsou důsledky odstoupení od smlouvy?

Následná nemožnost plnění

Hospodářská nemožnost plnění 

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3334/2010.

• Co je objektivní a subjektivní nemožnost plnění?
• Co je to hospodářská nemožnost plnění?
• Jaké jsou důsledky objektivní, subjektivní a hospodářské nemožnosti plnění v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku?

Doporučená literatura:

RONOVSKÁ, Kateřina, Eva DOBROVOLNÁ a Petr LAVICKÝ. Úvod do soukromého práva: zvláštní část. Brno: Česká společnost pro civilní právo procesní, 2017.

RABAN, Přemysl a kol. Občanské právo hmotné: závazkové právo. Brno: Václav Klemm - Vydavatelství a nakladatelství, 2014.

KRČMÁŘ, Jan, SPÁČIL, Jiří, ed. Právo občanské. III. Právo obligační. Praha: Wolters Kluwer, 2014.

SEDLÁČEK, Jaromír, SPÁČIL, Jiří, ed. Obligační právo I. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010.

FIALA, Josef a kol. Občanské právo hmotné. 3. opr. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002.

BEJČEK, Josef, Josef ŠILHÁN a kol. Obchodní smlouvy: závazky v podnikání. Praha: C.H. Beck, 2015.

PRAŽÁK, Zbyněk, FIALA, Josef, HANDLAR, Jiří a kolektiv. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: komentář k § 1721-2893 OZ podle stavu k 1.4.2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. Praha: Leges, 2017.

PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a koletkiv. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019.

HULMÁK, Milan a kolektiv. Občanský zákoník: komentář. V, Závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054). Praha: C. H. Beck, 2014.

ŠVESTKA, Jiří, FIALA, Josef, DVOŘÁK, Jan a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek V. (§ 1721 až 2520). Praha: Wolters Kluwer, 2014.

Další zdroje ke studiu problematiky závazkového práva v občanském zákoníku:

http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/smluvni-pravo/obecne

http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/MS_brozura_smluvni_pravo.pdf