Doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Zánik závazku splněním
1
Osnova
 Obecně k zániku závazku
 Obecně ke splnění
 Synallgma
 Subjekty splnění
 Vadné plnění
 Způsob plnění
 Částečné plnění
 Poukázka
 Doklady o dluhu a o splnění
 Náhradní splnění
 Místo plnění
 Čas plnění
2
Způsoby zániku závazku
 Zánik dluhu X zánik závazku
Zaniká celý závazek, tedy i dluh druhé strany
 Třídění z hlediska uspokojení věřitele
S uspokojením věřitele X bez uspokojení věřitele
 Třídění dle podílu subjektů na zániku závazku
 Použitelnost i na jiná práva než obligace (§ 11)
3
Systematika právní úpravy zániku
závazku
 Splnění (§ 1908-1980)
 Jiné způsoby zániku závazků
 Dohoda (§ 1981)
 Započtení (§ 1982-1991)
 Odstupné (§ 1992)
 Splynutí (§ 1993-1994)
 Prominutí dluhu (§ 1995-1997)
 Výpověď (§ 1998-1999)
 Zrušení závazku soudem (§ 2000)
 Odstoupení od smlouvy (§ 2001-2005)
 Následná nemožnost plnění (§ 2006-2008)
 Smrt dlužníka nebo věřitele (§ 2009)
4
Obecně ke splnění
 Splnění (soluce) = vykonání toho, k čemu je dlužník povinen
 Splnění X plnění
 Význam zjištění obsahu povinnosti (dluhu, resp. Pohledávky)
 Závazek směřuje k činnosti
 Závazek směřuje k výsledku činnosti
 Někdy je toto posouzení obtížnější
- Př.: zprostředkování (§ 2445 odst. 1): „Smlouvou o
zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci
zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce
se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.”
- Od splnění povinnosti je třeba odlišovat vznik (splatnost)
práva na provizi
5
 Jakou povahu má splnění?
 Právní jednání nebo faktická činnosti?
 Soluční smlouva?
 Srov. Eliáš a kol. Velký akademický komentář k OZ, II.
svazek, s. 1609 – 1618
 V OZ je vyjádřena zásadní nezávislost jednotlivých
závazků vzniklých z různých právních důvodů (§ 1913)
6
Synallagma (§ 1911 – 1903)
 Synallagma = závazek, v němž jsou strany obousměrně
zavázány ke vzájemným plněním (věřitel je zároveň
dlužníkem), která jsou v rámci dané transakce funkčně a
hodnotově propojena takovým způsobem, že mají
charakter protiplnění („něco za něco“)
 Strany jsou oprávněny tuto vzájemnost reálně vyžadovat
 To platí i v případě, následného vypořádání pro
případ neplatné nebo zrušené smlouvy (§ 2993)
 Genetické synallagma
 Funkcionální synallagma
7
 Pravidlo pro případ, že si strany mají plnit zároveň – „z ruky
do ruky“ (§ 1911)
 Srov. též např. § 2079 odst. 2
 Tzv. námitka nesplněné smlouvy
 Pravidlo pro případ, že jedna strana má plnit napřed (§
1912)
 Tzv. námitka nejistoty protiplnění (Unsicherheitseinrede)
8
Subjekty splnění
1. Poskytovatel plnění
1. Plnění poskytuje dlužník
2. Plnění poskytuje třetí osoba
 Věřitel musí přijmout
 Od ručitele či jiné osoby zajišťující dluh (§ 1937)
 Od povinného z relativně neúčinného jednání (§ 597)
 Od jakékoliv třetí osoby se souhlasem dlužníka (§ 1936)
Např. plní-li dlužník z vlastní vůle prostřednictvím jiné osoby,
odpovídá tak, jako by plnil sám (§ 1935)
 Věřitel může přijmout
 Plnění může věřiteli poskytnout namísto dlužníka i jiná než výše
uvedená osoba => kdokoli (§ 1936)
 Proti vůli dlužníka?
9
 Následky poskytnutí plnění třetí osobou:
 Poskytl zajišťovatel: subrogace (1937 odst. 2)
 Poskytla jiná osoba (zejména, kde má věřitel
povinnost přijmout plnění): právo na postoupení
pohledávky (§ 1936 odst. 2)
 Nedojde-li subrogaci nebo cesi: BO nebo nepřikázané
jednatelství
 Přednostní postavení původního věřitele (§ 1938 odst.
2)
10
2. Příjemce plnění
 Plní se věřiteli
 Jiný příjemce plnění než věřitel:
 Každý kdo předloží věřitelovo potvrzení o splnění
dluhu nebo kvitanci (§ 1951)
 Poukazník (§ 1947)
11
Jaké má být plnění?
 Plnění má být řádné – co to znamená?
 Bez vad
 Stanoveným způsobem
 V místě plnění
 Nikoli řádné plnění: věřitel je může odmítnout (§ 1910)
- neocitá se v prodlení
- smlouva nebo zákon (např. § 2628) mohou stanovit
 Plnění má být včasné (§ 1958 an.)
 Jinak: (zásadně) prodlení dlužníka
12
Odpovědnost za vady
 Odpovědnost za vady zakládá vadné plnění
 Odpovědnost za vady X záruka za jakost
 Záruka za jakost:
- jen smluvní povaha (převzatá záruka, § 1919) nebo
i zákonná záruka?
- Sporné: § 2165 an. (bude novelizováno)
 Zásadně jen v případě úplatného plnění
 Avšak srov. např. 2065
13
 Věřitel není (zásadně) povinen vadné plnění přijmout;
přijme-li však, je splněno.
 Má však práva z odpovědnosti za vady (§ 1914 odst.
2)
 Odpovědnost za vady nevyžaduje zavinění, nevylučují ji
ani důvody v § 2913 odst. 2 (ty vylučují jen NŠ)
 Dispozitivní (avšak ochrana spotřebitele)
 Vzdání se předem: § 1916 odst. 2, § 2898 analog.
 Vztah k odpovědnosti za škodu (§ 1925)
14
Vada
 Plnění vadné, pokud nemá vlastnosti, jaké mít má.
 Jaké má mít plnění vlastnosti (§ 1914, 1916)?
 Vymíněné
 Stanovené právními předpisy
- není-li ujednáno jinak: střední jakost (§ 1915)
 Způsobilé ke smluvenému účelu
- typický účel při druhově určeném předmětu plnění
(§ 1929)
 Obvyklé
 Nabytí od neoprávněného (§ 1916 odst. 1 písm. d)
 Zvláštní úpravy mohou rozšiřovat (§ 2161)
15
 Rozhodná doba
 Vada musí existovat v rozhodné době (v době plnění) X může se
projevit později
 Zvláštní úpravy mohou stanovit jiný okamžik (např. přechod
nebezpečí škody na věci)
 X záruka za jakost
16
Druhy vad
 Odstranitelné a neodstranitelné
 Zjevné a skryté
 Vědomé a nevědomé
 Podstatné a nepodstatné
 Faktické a právní
17
Kdy vada nevede ke vzniku práv z vad?
 Způsobilou vadou je jakákoli vada (s níže uvedenými
výjimkami)
 Nápadná a zřejmá vada (zjevná) (§ 1917)
 X vada zjistitelná při běžné prohlídce (§ 1921)
 Zjevná právní vada (§ 1920 odst. 2)
 Přenechání věci jak stojí a leží – úhrnkem (§ 1918)
18
Vytknutí vady (reklamace)
 Vady je třeba vždy reklamovat, vytknout je (§ 1921), a to ve
stanovených lhůtách
 Vytknutí vady (oznámení existence vady) ≠ uplatnění práva z vad
(např. sleva)
 Reklamační lhůta (obecná úprav: § 1921):
 Subjektivní: bez zbytečného odkladu
- Tak i záruka za jakost
 Objektivní: šest měsíců od převzetí
- Záruka za jakost: v záruční době
 Následek opožděné reklamace
 Nikoliv zánik práv z vad, ale možnost námitky a jejich nepřiznání
v soudním řízení X vědomé vady (§ 1921 odst. 3)
 Následek včasné reklamace - § 1922 (např. stavení lhůt)
 I uplatnění práv z vad vyžaduje dodržení lhůt – obecné promlčecí X
§ 2106 odst. 2
19
Práva z vadného plnění – systém právní
úpravy
 Obecná úprava (§ 1914-1925)
 Speciální úprava (přednostní)
 Kupní smlouva (§ 2099-2117)
Prodej zboží v obchodě (§ 2161-2174)
 Smlouva o dílo (§ 2605, § 2615-2619)
Stavební dílo (§ 2628-2630)
V rámci díla se z velké části aplikuje i úprava platná
pro kupní smlouvu (viz odkaz v § 2615 odst. 2)
 Zájezd (§ 2537-2540)
20
Obecná typologie práv z vadného plnění
 Práva se liší podle povahy a důsledků vady (§ 1923):
 Fyzické napravení vady (oprava, dodání chybějícího
množství)
 Peněžitá kompenzace vady (sleva z ceny)
 Zrušení celé transakce jednostranným zrušením
závazku ex tunc
 Právo na náhradu nákladů (§ 1924)
21
Záruka za jakost (§ 1919)
 Zvláštní projev obecné garance: zcizitel garantuje určité
vlastnosti předmětu plnění i pro dobu po splnění (v
záruční době)
 Právní důvod záruky:
 smlouva,
 jednostranné prohlášení,
 uvedení doby použitelnosti nebo trvanlivosti
 Délka záruky je určena záruční dobou: je objektivní
lhůtou pro vytknutí vady (§ 1921 odst. 2); viz výše
22
Způsob plnění – alternativní závazky (§
1926-1928)
 Alternativní závazek = předmět plnění je určen nejen smlouvou, ale
i posléze provedenou volbou
 Kdo má právo volby?
 Východisko – volba náleží dlužníkovi
 Není-li volba provedena včas, přechází právo volby na druhou
stranu
 Dokdy má být volba provedena?
- má-li právo volby věřitel (§ 1926 I 2)
- má-li právo volby dlužník?
 Jednou provedenou volbu nelze měnit (§ 1926 dost. 3)
 Nelze odlišně volit způsob pro části dluhu (§ 1927 odst. 1)
 Nemožnost jedné možnosti (§ 1927 odst. 2):
 Omezení na ostatní
 Způsobil ten, kdo neměl právo volby: možnost druhé strany
odstoupit
23
 Alternativa facultas = určité plnění má charakter plnění primárního,
nicméně dlužník se může zprostit své povinnosti i poskytnutím
plnění jiného, které je věřitel povinen přijmout, nemůže je však od
dlužníka požadovat
 Existují i další konstrukce, např. § 2951 (zde: změna závazku)
 POZOR! druhově určený předmět plnění (§ 1929) není alternativním
závazkem!
24
Částečné plnění (§ 1930)
 Východisko – částečné plnění představuje zátěž pro věřitele, proto
se dluh plní zásadně vcelku
 Ale: Existuje povinnost přijmout částečné plnění i přesto, že to
nebylo ujednáno (ale nic to nemění na tom, že dlužník porušuje
smlouvu)
 Přijetím části plnění dluh v této části zanikne splněním
25
Plnění ve splátkách (§ 1931)
 Případ postupného dílčího plnění
 X opětující se plnění (např. nájemné)
 Výše i doba jednotlivých splátek je dopředu stanovena (smlouva,
soudní rozhodnutí)
 Ohledně každé ze splátek je třeba samostatně posuzovat
splatnost, případné prodlení a promlčení
 Ztráta výhody splátek (ztráta lhůt) – je nutné ujednat
 Časové omezení: nejpozději do splatnosti nejblíže příští
splátky
26
Přiřazení plnění (§ 1932-1933)
 Situace: dlužník dluží z jednoho či více závazků více plnění
stejného druhu (prakticky nejčastější u peněžitých plnění) a
dlužník poskytne plnění, které nepostačí na úhradu všech dluhů.
Na co se má plnění započítat?
 Dlužník může určit, jaký dluh chce plnit
 Někdy s zákon spojuje důsledky pro další dluhy (např. § 1932
odst. 2: úročení).
 Neurčí-li, nejde o neurčité právní jednání, nýbrž zákon stanoví
podpůrná pravidla:
 § 1932: Dluh + příslušenství (úroky, náklady spojené s
uplatněním)
- Návrh novely, je-li dlužník spotřebitelem
 § 1933: více samostatných dluhů
- Dluh, kde byl dlužník upomenut
- Dluh, který je nejméně zajištěný (pb.: utvrzení dluhu?)
- - podpůrně: dluh nejdříve splatný 27
Poukázka (§ 1939-1948)
 Podstata poukázky => oprávnění poukazníka
(asignatáře) ze strany poukazatele (asignanta) vybrat
vlastním jménem plnění u poukázaného (asignáta)
 V rámci poukázky vznikají tyto tři poměry
 Valutový poměr
 Úhradový poměr
 Platební poměr
 (A dluží B-ovi) + (C dluží A-ovi) => (A zmocní B, ať
vybere u C) + (A přikáže C-ovi, aby plnil B-ovi)
28
Struktura poukázky
 (PN dluží PL) + (PL dluží PK) => (PL zmocní PK, ať vybere u
PN) + (PL přikáže PN, aby plnil PK)
Krycí (úhradový) vztah
PL
Poukazatel
PK
Poukazník
(oprávněný)
PN
Poukázaný
(má poskytnout
plnění)
 Přijetí poukázky ze strany PN
 Do té doby nemá PK vůči PN přímé právo
 Do té doby může PL poukázku odvolat
- Zda to má účinky vůči PK závisí na jeho vztahu k
PL
 PN po přijetí nemůže vůči PK uplatnit námitky, které
má vůči PL (§ 1943): abstrakce od krycího vztahu
 Nástroj k plnění existujících dluhů (§ 1944 odst. 1)
 Povinnost PN plnit PK (do přijetí povinnost vůči PL)
 Povinnost PK vyzvat PN (PN jako pomocník při plnění
PL)
30
Kvitance (§ 1949 an.)
 Potvrzení o splnění dluhu – důkazní funkce, běžná
soukromá listina
 Povinnost vydat kvitanci vzniká na žádost dlužníka
 Náležitosti kvitance (§ 1949 I 2)
 Právní domněnka spojená s kvitancí – jistina a
příslušenství (§ 1949 odst. 1)
 Právní domněnka splnění dříve splatných dluhů (§ 1950)
 Pozor na konkludentní prominutí dluhu (§ 1995 odst. 2)
 Účinky:
- Jen faktické vrácení: zánik?
- Vyvratitelná domněnka (srov. § 1952 odst. 2)?
- Přítomnost vůle vrátit trvale (nikoli např. jen za
účelem doplnění atd.)?
31
Dlužní úpis (§ 1952)
 OZ zde chrání dlužníka před budoucím nekalým jednáním věřitele
 Co je dlužní úpis? => prohlášení o uznání dluhu nebo jakékoli jiné
dlužníkovo prohlášení, ze kterého je patrno, že je zavázán k
určitému dluhu
 Pokud dlužník splní => věřitel mu musí dlužní úpis vydat => ochrana
dlužníka
 Poskytne-li dlužník částečné plnění => věřitel to musí na dlužník
úpis vyznačit
 S vrácením dlužního úpisu bez kvitance je spojena vyvratitelná
právní domněnka splnění dluhu (§ 1952 odst. 2) X § 1995 odst. 2 (?)
32
Náhradní splnění: soluční úschova (§ 1953)
 Tzv.soluční úschova: následkem je zánik závazku
 Procesní úprava (§ 289 an. ZŘS)
 X notářská úschova (§ 2253)
 Důvody:
 Věřitel jen neznámý
 Věřitel je nepřítomný
 Věřitel odmítl bezdůvodně přijmout plnění
 Dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem
 Jiné důležité důvody na straně věřitele (např.
nevydání kvitance)
 Dluhy způsobilé k náhradnímu splnění
33
Místo plnění – splniště (§ 1954 an.)
 Pokud je určité místo plnění sjednáno či stanoveno, nemůže být
věřitel nucen, aby plnění přijal v jiném místě, stejně jako dlužník
nemůže být nucen, aby plnění v jiném místě poskytl (§ 1910)
 Jak se určuje místo plnění?
 Smlouva
 Povaha závazku
 Účel plnění
 Podoby místa plnění
 Odnosný dluh
 Donosný dluh
 Zasílatelský dluh (srov. § 2090, 2123)
34
 Podpůrné určení splniště (§ 1955)
 Nepěněžitý dluh: odnosný dluh
 Peněžitý dluh: donosný dluh (připsáním na účet, případně
vyplacením v hotovosti, není připsán na účet a plněn poštovním
poukazem, § 1957)
 Změna bydliště či sídla jedné ze stran v průběhu trvání závazku, je-li
splniště určeno odkazem na toto bydliště či sídlo
 § 1956
35
Čas plnění (§ 1958 an.)
 Důležité pojmy
 Doba splatnosti (doba, v níž je povinen dlužník splnit svůj dluh,
aniž by se dostal do prodlení)
 Splnitelný dluh (dluh, který je dlužník oprávněn splnit)
 Splatný dluh (dluh, který je dlužník povinen plnit a věřitel má
právo domáhat se splnění dluhu)
 Doba plnění určená (§ 1961, 1962)
 ve prospěch dlužníka,
 ve prospěch věřitele,
 ve prospěch obou (podpůrné pravidlo)
 Význam: např. pro počátek běhu promlčecí lhůty, možnost
započtení, vznik prodlení, zánik závazku u fixních závazků
36
Splatnost
 Stanovená splatnost:
 Smlouva
 Zvláštní zákonná úprava
 Jinak: podpůrná úprava § 1958 odst. 2: věřitel může ihned + dlužník
bez zbytečného odkladu má plnit
 X určení času plnění ponechané na dlužníkovi (§ 1960)
 Nároky založené procesněprávními úkony: zde splatnost vychází z
pariční lhůty
 Určení, zda jde o dobu nebo lhůtu (tj. § 607)
 otázka výkladu projevu vůle
 X NS 20 Cdo 4788/2017 (doba)
 Dnem následujícím po splatnosti se dlužník dostává do prodlení.
37
Splatnost ceny v obchodních transakcích (§ 1963)
 Implementace směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným
platbám v obchodních transakcích
 Regulace úplatných vztahů mezi podnikateli navzájem anebo mezi
podnikateli a orgány veřejné moci, reguluje se jen splatnost ceny
 Stanovena podpůrná splatnost ceny
 Limity smluvní úpravy
 Obrana věřitele (§ 1964) => dovolání se neúčinnosti ujednání o času
plnění v rozporu s § 1963
 Pravidlem v § 1963 není dotčeno právo smluvních stran ujednat si
plnění ve formě splátek (§ 1966)
38
Děkuji za pozornost
39