Dějiny právního myšlení (jaro 2019)

Téma Právní principy

n  Literatura:

n  Monografie:

Ø  Wintr, J. Říše principů. Obecné a odvětvové principy současného českého práva. Praha: Karolinum,
2006.

Ø  Tryzna, J. Právní principy a právní argumentace : k vlivu právních principů na právní
argumentaci při aplikaci práva. Praha : Auditorium, 2010.

Ø  Kühn, Z. Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře. Praha:
Karolinum, 2000.

n  Výňatky a odborné články:

Ø  Holländer, P. Filosofie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.,2006. s.
139  - 156.

Ø  Harvánek, J. Právní principy v právním řádu. In. Machalová, T. a kol. Aktuální otázky
metodologie právního myšlení. Praha: Leges, 2015, s. 119 – 144.

Ø  Sobek, T. Nemorální právo. Praha: Akademie věd – Ústav státu a práva AV ČR, Plzeň: Vydavatelství
a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., s. 358 -376.

Ø  Pulkrábek, Z. K problému otevřenosti psaného práva a možnostem jeho dotváření. Právník č. 11,
2000, s. 1027 a násl.

n  Pojem a kontext diskuse o právních principech

Ø  Otázka strukturální

n  Z čeho je vystavěn právní řád?

n  Normy, anebo různé druhy normativů ?

n  Přirozené a pozitivní právo

Ø  Otázka funkcionální

n  Jak právo působí na lidské chování?

Ø  Identifikace právních principů souvisí s poznáváním práva jako systému

n  Vnější systematika

n  Normy, instituty a právní odvětví

n  Vnitřní systematika

n  Hierarchie hodnot, účelů a principů

n  Právní principy - definice

Ø  Obecné zásady právní, maximy, axiomy, tzv. regulae iuris – regulativní ideje

Ø  Základní právní myšlenky (konstrukce) tradované v podobě zhuštěných vět či pouček

Ø  Normativní maximy vysoké obecnosti a značné vágnosti, jimž chybí zřetelnější označení skutkové
podstaty a přesné určení právního následku (Bydlinski)

Ø  Vůdčí ideje, na nichž stojí právní systém vcelku a jednotlivá právní odvětví (Gerloch)

Ø  Normativně stanovená hlediska právního hodnocení při právním rozhodování (Weinberger)

n  Charakteristika právních principů

Ø  Jsou epitetonem právního myšlení

Ø  Vyvíjí se spolu s právním společenstvím

Ø  Nejsou nezbytně fixovány na kodifikaci

n  Dědictví římského práva (Tria voluminia)

Ø  Zejm. základní soukromoprávní principy a všeobecné zásady právní (sebrány v Digestech)

Ø  Ius est ars boni et equi.

Ø  Impossibilium nulla obligatio est

Ø  Nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet.

Ø  Tyto principy mají topický a kazuistický charakter, vznikly na bázi indukce při případovém
myšlení římských právníků.

n  Historické zdroje právních principů

Ø  Recepce římského práva

n  Leges romanae barbarorum

n  Leges barbarorum (Lex Salica)

n  Církevní soupisy římského práva (Corpus iuris canonici)

Ø  Novověk a právní principy

n  Snahy o rekonstrukci deduktivně platného systému právních principů na bázi racionalistického a
přirozenoprávního paradigmatu

n  Střet ideje kodifikace a cesta historickoprávní

Ø  Výsledkem byly mohutné kodifikace konce 18. stol. a počátku 19. stol. (Prusko, Francie, Německo)

Ø  Moderní konstitucionalistika

n  Ústavní principy

n  Francouzská buržoazní revoluce (Deklarace práv člověka a občana – 1789, Prohlášení nezávislosti
– USA)

Ø  Doktrína Rechtsstaat, rule of law

n  Mezinárodní rozměr

Ø  Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

Ø  Evropská unie (subsidiarita, proporcionalita)

Ø  Podpora intertemporality (kontinuity) právního řádu

Ø  Korektiv a argumentační nástroj pro realizaci práva jako umění spravedlnosti

Ø  Propojení různých právních řádů a systémů

n  Terminologický problém s vymezením součástek (Weyr) systému práva

Ø  Normy

n  právní pravidla chování pro neurčitý počet případů téhož druhu

Ø  Zásady  (tzv. odvětvové zásady)

n  Společná normativní východiska pro regulaci souvisejících normových komplexů

Ø  Principy (obecné či všeobecné právní principy)

n  Abstraktní ideje vyjadřující jednotící myšlenkové momenty společné pro komplexy norem
(instituty, odvětví, právní řád)

Ø  Řada možných mezi-stupňů

Ø  Doktrinální diskuse  ke struktuře práva (20.- 21. století)

n  Josef Esser (50. – 60. léta 20. stol.)

Ø  Grundsatz und Norm in der richterlichen Fortbildung des Privatrechts

Ø  Principy (Grundsätze) jsou formulovány induktivně prostřednictvím řetězení kauz obdobného druhu

Ø  Nerozlišuje pozitivně-právní principy a logické principy

Ø  Jde-li o právní princip, je vždy součástí systému pozitivního práva

Ø  Principy jako topicko-argumentační figury

Ø  Dualismus princip (Grundsatz) x norma (Norm)

n  Doktrinální diskuse  ke struktuře práva (20.- 21. století)

n  Ronald Dworkin (1931 – 2013)

Ø  Strukturu práva jako systému vytvářejí

n  Pravidla

n  Politiky

n  Principy

Ø  Polemika s H.L.A. Hartem (The Concept of Law)

Ø  Principy platí v důsledku svého obsahu – nemusejí být kodifikované, vyplývají ze společenské a
politické morálky

Ø  Mezi pravidly a principy je logický rozdíl

n  Doktrinální diskuse  ke struktuře práva (20.- 21. století)

n  Ad Dworkinovo vymezení právních principů

Ø  Logický rozdíl (nikoliv pouze obecnost či vágnost)

n  Aplikace pravidla de omni et nullo – pravidla platí způsobem „všechno, nebo nic“

n  Platí, anebo neplatí – otázka derogace

n  Principy mají dimenzi důležitosti – relevance

n  Platí s určitou mírou intenzity

Ø  Doktrinální diskuse  ke struktuře práva (20.- 21. století)

n  Ad Dworkin

Ø  Právo jako „pavučina bez mezer“ (seamless web)

Ø  v případě tzv. obtížných případů soudce hledá řešení za pomoci nejfundovanější teorie práva

Ø  Model fiktivního soudce Herkula – je nejlepší, protože má nejlepší znalosti a schopnosti

Ø  Cílem je kritika právního pozitivismu (H.L.A Hart,  J. Raz), nalézání práva ve složitých
případech je možné (kognitivismus)

Ø  Tzv. one right answer thesis

n  Doktrinální diskuse  ke struktuře práva (20.- 21. století)

Ø  Robert Alexy (1945)

n  Kriticky rozpracoval Dworkinovu teorii

n  Společné východisko – non-pozitivismus

n  Právní principy zprostředkovávají minimální morální obsah práva

n  Principy mají rozměr intenzity – relevance – směřují k optimalizaci právních vztahů

Ø  Rozdíly:

n  Logický rozdíl v platnosti nelze odlišit tak striktně – ani u pravidel nelze říci, že platí
„všechno nebo nic“

n  Problém je ve formulaci podmínek subsumpce (hypotéze – antecedentu pravidla)

n  Sumarizace Dworkin - Alexy

Ø  Dworkinovo pojetí právního principu:

n  logické vymezení – u principů neplatí, že buď platí nebo neplatí

n  pravidla nemají dimenzi důležitosti

Ø  Robert Alexy dodává:

n  principy jsou příkazy k optimalizaci

n  mohou být realizovány v různém stupni

n  rozsah jejich splňování závisí také na právních možnostech

n  Norma x pravidlo x princip
(R. Alexy)

Ø  Norma – nadřazený pojem, právní regulativ lidského chování mající deontologickou povahu

Ø  Pravidlo – pokud jsou dány podmínky stanovené hypotézou, nutně se musí uplatnit dispozice

Ø  Princip – antecedent má otevřenou povahu

Ø  Robert Alexy: je-li subsumpce formulována jednoznačně, jedná se o pravidlo. Pokud je řešení dáno
vyvažováním a poměřováním obou elementů, musí se jednat o principy (viz přednáška PRINCIP
PROPORCIONALITY).

Ø  Výsledkem kolize je vždy norma → podmínky, za nichž jeden princip má přednost před jiným
principem, konstituují skutkové okolnosti (hypotézy) normy, která má tyto následky, k nimž směřuje
princip, který má v dané situaci přednost.

n  Princip x hodnota
(R. Alexy)

Ø  Východiskem je premisa, že hodnoty a principy jsou spolu s pravidly součástí systému práva, ale
mají odlišnou strukturu

Ø  Jde o příbuzné pojmy

Ø  Principy mají deontologický charakter (jsou to příkazy či zákazy)

n  Mají podobu normativní věty s otevřeným antecedentem a nekonkrétním právním následkem

n  Principy – otázka Co má být?

Ø  Hodnoty mají axiologický (hodnotící) charakter

n  Mají podobu pojmů vyjadřujících představy o kolektivních dobrech (statcích)

n  Hodnoty – otázka Co je pro společnost/jednotlivce nejlepší?

n  Problémy k zamyšlení

Ø  Otázka vazby právních principů na přirozené právo

n  Slabá oddělující teze x slabá spojující teze

Ø  Kühn: všechny principy mají hodnotové pozadí, ale nikoliv nutně morálního původu

Ø  Otázka redukovatelnosti systému práva na soubor principů

n  Možnost zjednodušení – formulace obecných normativních vět

Ø  Otázka jednotné teorie právních principů ?

n  Různý historický původ

n  Různé hierarchické postavení principů

n  Otázka jednoznačné poznatelnosti právního principu

Ø  Kritika Dworkinovy a Alexyho teorie

Ø  Nulla poena sine lege, princip předvídatelnosti (NOZ)

Ø  Rule-like principles, principle-like rules

Ø  Co je rozhodujícím kritériem pro odlišení právního principu od pravidla?

n  Shrnutí a závěr

Ø  Reflexe doktrinálních diskusí v praxi

n  Problém není boj o přirozené právo, ale otázka porozumění právnímu řádu z hlediska optimálního a
racionálního uspořádání právních vztahů

Ø  Strukturální (ontologické) závěry

n  Právní principy jsou součástí systému práva

n  Právní principy jsou chápány z pozitivistického pohledu jako svébytný pramen práva

Ø  Metodologické závěry

n  Právní principy se vyskytují v komplementárních vztazích – jsou přirozeně v kolizi

n  Podporují dynamiku právního života (otevřený antecedent)

n  Aplikace principů se odehrává na bázi poměřování