Změnitelnost práva Je možné měnit právo? duh-1315402195.jpg • Změna ústavy •Čl 9 •(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony. 
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. 
(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu. •-> je vůbec možné měnit podstatné náležitosti demokratického právního státu? • •-> zmizí toto omezení tím, kdybychom zrušili čl. 9 naší Ústavy? • •-> můžeme vůbec tento článek zrušit? • Ømateriální jádro/ohnisko ústavy Ø Øimperativ nezměnitelnosti / klauzule věčnosti Problematika omezení ústavní diskrece Ø Ø Øčl. V francouzského ústavního zákona (1884): • “Republikánská forma vlády nemůže být předmětem revize.” • Ø„Svrchovanost není státní všemohoucností. Jest právní mocí a jest tudíž právem vázána.“ • • Jellinek, G. Všeobecná státověda. 1906. Juristische Blätter: Verdross, Weyr, Merkl •Verdross: Stát zaváže sám sebe, např. tak, že obsahuje klauzuli nezměnitelnosti. • •Weyr: Stát ale může zrušit klauzuli nezměnitelnosti. • •Verdross: Suverenita státu se projevuje tím se k něčemu zaváže v ústavě. • (1916) •Merkl: Bez zmocnění ústavou není možná žádná její změna. (1917) • Mezi válkami: Schmitt a Kelsen •Schmitt: •Stát tedy může měnit ústavu potud, pokud zůstane zachována její identita a kontinuita. • •Likvidace x odstranění x prolomení x suspendování ústavy • x •Přípustná změna ústavy •Kelsen: •Musíme odlišovat to, co je možné fakticky a co je možné právně. •Fakticky změnu provést můžeme, z právního hlediska chybí zmocnění. Můžeme zrušit imperativ nezměnitelnosti? •Weyr: Ano. •Hesse: Kdybychom to mohli udělat, stává se bezpředmětným. Po 2. světové válce Ø Doplňování obsahových a procedurálních pojistek do ústav • ØMateriální jádro ústavy ØImperativ nezměnitelnosti • Imperativ nezměnitelnosti •(klauzule věčnosti) • •> metapravidlo, které zakazuje určité normativní změny systému Pojetí klauzule věčnosti: •Je to pouhá politická proklamace! •Je to klasické pozitivněprávní pravidlo. •Je to norma nadpozitivního práva. •Je to norma přirozeného práva. X •Merkl & Kelsen: •Aby klauzule věčnosti dávaly smysl, musí být neměnitelné a nezrušitelné. Tradition-is-just-peer-pressure-from-dead-people.jpeg X •Merkl & Kelsen: •Aby klauzule věčnosti dávaly smysl, musí být neměnitelné a nezrušitelné. •Ale: •Zkušenosti s totalitními režimy •Knapp: •Žádný zákonodárce nemůže zavázat příštího zákonodárce, aby neměnil normu téže právní síly. •“...ústavní zákon nemůže být neústavní...” • •Klokočka: •Některé fundamentální principy by mělý být postaveny mimo kompetenci ústavodárce. Materiální jádro ústavy •“podstatné náležitosti demokratického právního státu” • •Co to je? •Kdo se podílí na formulaci toho, co to je? • Ústavní soud a materiální jádro ústavy •Pl. ÚS 19/93 – některé principy demokratické společnosti by měly být postaveny nad kompetenci parlamentu •III. ÚS 31/97 – dovozuje Ústavní soud a doktrína •Pl. ÚS 36/01 – žádnou novelu ústavy není možné interpretovat tak, aby v důsledku omezila dosaženou úroveň ochrany základních práv Na závěr: ØÚstavní soud se tedy přiklání k tzv. materiálnímu pojetí právního státu Ø ØSchmittův pohled v rozhodovací praxi ÚS: •tzv. auza Melčák • Øčl. 9 odst. 2 v kontextu Kelsena: chybí zmocnění, tj. obsahové omezení diskrece ústavodárce