MP811Zk Správní právo III 4. přednáška Vnitřní správa David Hejč Prezentace obsahuje rovněž rozšiřující poznámky (otevřením pole „Poznámky“) Otázky: nLze vnitřní správu vymezit pozitivně? nJaké jsou nejvýznamnější právní předpisy upravující osobní stav obyvatel? nJaké skutečnosti jsou rozhodné pro matriční zápis? nCo se rozumí místem trvalého pobytu a jaké důsledky jsou s ním spojeny? nJaké povinnosti mají držitelé občanského průkazu? nJe právo sdružovací upraveno výlučně předpisy veřejného práva? nJe realizace shromažďovacího práva podmíněna předchozím povolením; o projev jakého principu se jedná? Vnitřní správa n ntradiční odvětví veřejné správy – původně širší oblast n npostupně se vydělovala nová speciální odvětví n nnegativní vymezení vnitřní správy nzáležitosti nespadající do jiných specializovaných odvětví veřejné správy n npozitivní vymezení vnitřní správy z hlediska obsahu npodle skupin společenských vztahu upravených normami správního práva (k tomu viz další snímky) -Již v období absolutistického tzv. policejního státu, kdy se celá oblast vnitřní správy používalo označení policejní správa, což byla veškerá vnitřní činnost státu, která nespadala do správy finanční, vojenské zahraniční a justiční. -Stát postupně prostřednictvím veřejné správy přebíral více úkolů a z vnitřní správy se tak postupně vydělovala správa zdravotnictví, školství dopravy a další – na základě evidencí, resp. informačních systémů veřejné správy se však přímo či nepřímo tyto další aktivity veřejné správy odvíjí -Podle skupin společenských vztahu upravených normami správního práva viz dále Vnitřní správa n1. Zabezpečení osobního stavu obyvatelstva nMatriky, jméno a příjmení nEvidence obyvatel nObčanské průkazy a cestovní doklady (zák. č. 328/1999 Sb., zák. č. 329/1999 Sb.) nCizinecké právo nStátní občanství (zák.č. 186/2013 Sb., o státním občanství) n Vnitřní správa n2. Právo shromažďovací a sdružovací n(zák. č. 84/1990 Sb….) n n3. Archivnictví, spisová služba, vidimace a legalizace n(zák. 499/2004 Sb.) n n4. Územní členění státu, státní symboly a sčítání lidu n(zák. č. 36/1960 Sb., zák. č. 3/1993 Sb.) Organizace vnitřní správy nMinisterstvo vnitra ( zák. č. 2/1969 Sb.) nKraje – krajské úřady nObce nobecní úřady obcí s rozšířenou působností npověřené obecní úřady nobecní úřady nCelní správa, Policie České republiky apod. n nNález Pl. ÚS 39/10 – evidence obyvatel není samostatnou působností Ministerstvo vnitra - ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci Problematika evidence osob postrádá místní charakter, a proto zjevně nespadá do kategorie samostatné působnosti jako takové. Matriky nZák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení nVyhláška MV č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zák.č. 301/2000 Sb. nZák. č. 500/2004 Sb., správní řád nZák. č. 99/1963 Sb. o.s.ř. Vzhledem k tomu, že jméno a příjmení patří k základnímu rozlišovacímu prvku každého člověka, vztahuje se k této oblasti i právní úprava na ústavní úrovni: čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Nebo také Úmluva o právech dítěte, podle které Každé dítě je registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno… Vymezení pojmu matrika n nZ lat. matrix – kmen nPůvodně církevní matriky (farnosti) x Josef II. –veřejné listiny nMatrika je státní evidence narození, uzavření manželství, registrovaných partnerství a úmrtí FO na území ČR (občanů i cizinců), a státních občanů v cizině + uzavření manželství cizinci v cizině, byl-li život snoubence přímo ohrožen (§ 667 odst. 1 OZ) Matrika = obecně označení veřejného úředního seznamu, nejčastěji jmen Soupisy obyvatel na území českých zemí již v průběhu středověku – v církevních matrikách byly vedeny záznamy o jednotlivých narozeních úmrtích a sňatcích, vedených jednotlivými farnostmi. Jednotný charakter získaly matriky až za vlády Marie Terezie a později Josefa II – podle jehož císařského patentu z 20. března 1781 získaly matriky průkaznost a platnost veřejných listin. § 667 Je-li život snoubence přímo ohrožen, může sňatečný obřad provést každý orgán podle § 658, popřípadě jiný úřad stanovený jiným právním předpisem, a to na kterémkoli místě; to platí obdobně i pro církevní sňatek. Mimo území České republiky může sňatečný obřad provést také velitel námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitel letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky rovněž velitel vojenské jednotky České republiky v zahraničí. Vymezení pojmu n nDruhy n nMatrika narození nMatrika manželství nMatrika registrovaného partnerství nMatrika úmrtí n n Do matriční knihy se zapisují matriční události, podle kterých se matrika takto dělí. Struktura nKnihy – svázané tiskopisy a jmenný rejstřík nSbírka listin – listiny (převážně veřejné), které tvoří podklad pro matriční zápis, jeho změnu nebo opravu (př. rozhodnutí soudů nebo správních orgánů) n- vede se zvlášť pro jednotlivé knihy (rok) n- zápis se provádí z úřední povinnosti -Kniha narození, manželství, registrovaného partnerství a úmrtí je vytvořena z předem svázaných tiskopisů a jejich součástí je abecední jmenný rejstřík provedených zápisů; zápisy do matriční knihy se provádějí rukopisně (krasopisně) a současně pomocí výpočetní techniky – pokud se odlišují údaje zapsané rukopisně od těch pomocí výpočetní techniky, za správné se považují ty rukopisné -Matriční úřad pro dané knihy vede sbírku listin Vymezení pojmu nMatriční doklad – výpis z matriční knihy, který obsahuje údaje nebo potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize. Jedná se o veřejnou listinu. n nMatriční událost – skutečnosti rozhodné pro matriční zápis (narození, uzavření manželství, registrovaného partnerství, úmrtí, ale také určení otcovství, osvojení apod.) n n -Veřejná listina = je listina, kterou vydal orgán veřejné moci v mezích své pravomoci nebo jiná listina, kterou zvláštní předpis za veřejnou označí. U veřejné listiny se ve správním nebo soudním řízení předpokládá její autenticita i pravdivost, pokud není prokázán opak – důkazní síla. -Na základě vzniku matriční události dojde k zápisu této události do příslušné knihy a na základě tohoto zápisu je oprávněným osobám vydán matriční doklad - není stanovena lhůta pro jeho vydání – bezodkladně po provedení zápisu Kniha narození nMatriční událost: narození FO ( zapisuje se podle místa narození, jinak kde byla nalezena x dopravní prostředek - vyložení ) nhlásí nzdravotnické zařízení (3 pracovní dny) nlékař (3 dny) nmatka (3 dny) nosoba, která se o narození dítěte dozvěděla (3 dny) n nPozn. Pokud není známo datum narození, určí jej soud §17/3 (spolupráce s Policií ČR) n njméno matky se nezapisuje u utajovaných porodů n nMatriční doklad: rodný list n § 10 (1) Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela. (2) Nezjistí-li se, kde došlo k narození nebo úmrtí fyzické osoby, provede zápis matriční úřad, v jehož správním obvodu byla narozená nebo zemřelá fyzická osoba nalezena. (3) Narodí-li se nebo zemře-li fyzická osoba v dopravním prostředku, zapíše narození nebo úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku. § 14 (1) Do knihy narození se zapisuje a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte, b) den, měsíc a rok narození dítěte, c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte, d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů, e) datum zápisu a podpis matrikáře. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. d) se do knihy narození nezapisují v případě, že matka dítěte požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem. § 15 (1) Narození je povinen oznámit matričnímu úřadu poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen; nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotních služby. (2) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1, narození je povinen oznámit matričnímu úřadu jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný opatrovník. (3) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1 nebo 2, narození je povinna oznámit matričnímu úřadu fyzická osoba, která se o narození dozvěděla. (4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se učiní nejpozději do 3 pracovních dnů od narození dítěte. Matka učiní oznámení nejpozději do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy je schopna oznámení učinit. Fyzická osoba uvedená v odstavci 3 učiní oznámení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o narození dozvěděla. Kniha manželství nMatriční událost: uzavření manželství n- zápis se provádí na základě protokolu o uzavření manželství (vyhotovuje matriční úřad (manželé, svědci a oddávající a matrikář) nebo církev) n nMatriční doklad: oddací list § 20 (1) Do knihy manželství se zapisují a) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, (dále jen "manželé"), b) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, d) dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, e) jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození, f) datum zápisu a podpis matrikáře. Kniha registrovaného partnerství nZák. č. 115/2006 Sb. n nMatriční událost: uzavření RP n - podkladem pro zápis je protokol o prohlášení n nMatriční doklad: doklad o partnerství § 20a Kniha partnerství (1) Do knihy partnerství se zapisují a) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů, b) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství, c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů partnerů, d) datum zápisu a podpis matrikáře. Kniha úmrtí nMatriční událost: úmrtí FO npodkladem je list o prohlídce mrtvého (vystavuje lékař a úředně tím ověřuje smrt FO, do 3 pracovních dnů má oznamovací povinnost) nnebo pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou n nMatriční doklad: úmrtní list n n § 21 (1) Do knihy úmrtí se zapisuje a) den, měsíc, rok a místo úmrtí, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera8a), d) datum zápisu a podpis matrikáře. Organizace nMatriční úřady – obecní úřady pověřené vedením matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením těchto knih nSeznam – vyhláška MV 207/2001 Sb. (změny pouze k začátku kal. roku) nZvláštní matrika – Úřad městské části Brno-střed – matrika, do níž se zapisují matriční události, ke kterým došlo u státních občanů v cizině nMatrikář – úřední osoba (SO, zam. obce, zkouška) Archivace nUchovávání MK po zákonem stanovenou dobu nKniha narození – 100 let nKniha manželství – 75 let nKniha úmrtí – 75 let n nPozn. zák. č. 499/2004 Sb., o archivnictví n -Jde o doby uložení knih u příslušného matričního úřadu po provedení posledního zápisu - po uplynutí stanovené doby se matriční knihy předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu Ochrana osobních údajů nÚdaje v MK jsou neveřejné (povinnost mlčenlivosti !) nNahlížení: n1.FO, které se zápis týká, členové její rodiny, její sourozenci a zplnomocněný zástupce, osvojitel (osvojenec po dosažení 12 let, u utajeného osvojení po svéprávnosti) n2.úřední potřeba státních orgánů n3. církve do 31. 12. 1949 n4. fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků. nPozn: členové rodiny – manžel, rodiče, děti, prarodiče, vnuci, pravnuci, partner Jméno nFO povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena v rodném listu nZapsat lze 2 jména, více jmen jen u dítěte, které spolu s rodiči není občanem ČR nPravidla pro zapsání jména do matriční knihy – nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká + nejde jméno opačného pohlaví a nelze opakovat jméno sourozence (společní rodiče) nJméno/a dítěte se zapíší do matriky podle souhlasného prohlášení rodičů, popřípadě jen jednoho z nich (§ 18 odst. 1) nPřípady, kdy matriční úřad nezapíše do knihy narození jméno/a - § 18 odst. 4 19 § 18 (1) Jméno, popřípadě jména dítěte se do matriky zapíší podle souhlasného prohlášení rodičů; není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se jméno, popřípadě jména dítěte podle prohlášení druhého z rodičů, jinak podle pravomocného rozhodnutí soudu. § 18(4) Matriční úřad nezapíše do knihy narození jméno, popřípadě jména, a učiní o tom oznámení soudu, jestliže rodiče a) se nedohodnou na jménu, popřípadě jménech dítěte do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo b) jméno dítěti neurčí do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo c) určí dítěti jméno, popřípadě jména, které nelze do knihy narození zapsat, nebo d) nejsou známi. Příjmení nFO povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjimení, která jsou uvedena v rodném listu nUžívat více příjmení může občan např. v případech, kdy došlo k prohlášení při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat i své předchozí (na druhém místě), nebo jde o příjmení dítěte, jehož rodiče jsou oprávněni užívat více příjmení nPravidla pro zapsání jména do matriční knihy nnarozeného manželům (§ 19/1) nnarozeného rodičům, kteří neuzavřeli manželství (§ 19/3) ndítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané (§ 19/4) nnení-li otec dítěte znám (§ 19/5) n nelze-li dosáhnout dohody rodičů o příjmení dítěte, příjmení se do knihy narození nezapíše a matriční úřad o tom učiní oznámení soudu (§ 19/6) 20 § 19 (1) Do knihy narození se dítěti zapíše společné příjmení rodičů, nebo, mají-li příjmení různá, zapíše se příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavření manželství. Nevyplývá-li z oddacího listu rodičů dohoda o příjmení dítěte, zapíše se dítěti příjmení, na jehož užívání se manželé (rodiče) dohodli. (2) Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení, se zapíše příjmení podle dohody rodičů při určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, nebo podle pravomocného rozsudku soudu o určení otcovství. Dohodou je možné určit příjmení, které v době, kdy k dohodě došlo, má jeden z rodičů nebo dítě… (4) Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané, u něhož se má za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23), zapíše se dítěti do knihy narození příjmení, na němž se rodiče dohodli podle odstavce 2. (5) Není-li otec dítěte znám, zapíše se do knihy narození příjmení matky, které má v době narození dítěte. (6) Nelze-li dosáhnout dohody rodičů o příjmení dítěte, příjmení se do knihy narození nezapíše a matriční úřad o tom učiní oznámení soudu. Změna jména nebo příjmení npouze na základě žádosti FO, popřípadě jejích zákonných zástupců nzměna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé nebo směšné nebo je-li pro to vážný důvod nzměna jména se nepovolí z důvodů, kdy by měla být v rozporu s pravidly pro zapsání jména do matriční knihy (viz předchozí text – jméno zkomolené…) nzměna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého. 21 Evidence obyvatel nZák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech n nVyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zák. č. 133/2000 Sb. Problematika evidence obyvatel a zejména trvalého pobytu se nepřímo dotýká čl 14 Listiny, podle kterého svoboda pohybu a pobytu je zaručena První skutečné pokusy o evidenci obyvatel na našem území se objevují opět v 18. stol za období vlády Marie Terezie – cílem zjistit počet obyvatel a jejich strukturu. Problematika souvisí také s ochranou soukromí a právem každého na informační sebeurčení. Vymezení základních pojmů nInformační systém evidence obyvatelstva – obsahuje údaje o obyvatelstvu, které jsou důležité pro činnost státu a bezprostředně identifikují obyvatele nProvozovatelem je MV nObyvatel: n a) státní občan České republiky n b) osoba, která pozbyla státní občanství České republiky, n c) cizinci, kteří jsou matkou, otcem, popřípadě jiným zákonným zástupcem, manželem, registrovaným partnerem nebo dítětem občana § 3 (3) V informačním systému se o občanech vedou tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil; uvedené místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, e) rodné číslo, f) státní občanství a datum jeho nabytí nebo pozbytí, popřípadě více státních občanství a data jejich nabytí nebo pozbytí, g) adresa místa trvalého pobytu …. Evidence obyvatel slouží především veřejné správě, která z něj při své činnosti získává informace o svých obyvatelích. – musí to vždy být nahlédnutí opodstatněné - KONTROLA Podle zákona o registrech se poskytuje roční záznam o využívání údajů v registru obyvatel automaticky a bezplatně do datové schránky (podmínka je tedy to, že musíte mít datovou schránku). Příjemce se z toho dozví mj. jaký subjekt se na něj v registru dotazoval, kdy tak učinil a z jakého důvodu. Trvalý pobyt nMístem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání – vazba na registr obyvatel (§ 10 odst. 1) – lze jen jedno místo trvalého pobytu nÚS 4/02 Sb. n. svazek č. 28, Nález č. 136, str. 81 (dodává, že zpravidla) nvolba prováděna svobodně nnevznikají žádná práva k objektu ani vlastníku nemovitosti (např. právo nemovitost obývat) Nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 4/02: Z § 10 odst. 1 vyplývá, že takovým místem nemusí být jen místa s těmito důvody spojená. Na straně druhé to však neznamená (jak je patrno z dikce věty druhé téhož odstavce), že občan místo trvalého pobytu mít nemusí, nebo naopak, že takových míst může mít více než jedno. Z citované (obecné) právní úpravy je tedy zřejmé, že místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu, kterou si občan sám zvolí, přičemž takovou adresu (místo) trvalého pobytu může mít jen jedno. objekt musí být určen k bydlení, ubytování nebo rekreaci musí mít popisné nebo evidenční číslo Trvalý pobyt nč. j. 2 As 64/2005-108 NSS rozšířený senát n n„rozhodnutí ohlašovny nemá soukromoprávní důsledky, nikdo se pouze na základě zaevidování, nezaevidování či zrušení údaje o místu trvalého pobytu nemůže domáhat vydání objektu bydlení, užívacího práva v něm, či naopak jeho vyklizení“ n n„nedílnou součástí práva na zvolení místa trvalého pobytu je také právo na to, aby na zvolené adrese místa trvalého pobytu nebyly evidovány osoby, které pro to nesplňují nebo přestaly splňovat zákonné podmínky.“ n nmožnost žaloby podle § 65 s.ř.s. Právo na zvolení místa trvalého pobytu podle § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, je veřejným subjektivním právem, proti jehož porušení rozhodnutím správního orgánu se může občan dovolat ochrany postupem podle § 65 a násl. s. ř. s. před správním soudem. Nedílnou součástí práva na zvolení místa trvalého pobytu je také právo na to, aby na zvolené adrese místa trvalého pobytu nebyly evidovány osoby, které pro to nesplňují nebo přestaly splňovat zákonné podmínky. Trvalý pobyt ns místem trvalého pobytu je spojena řada důsledků jak pro ohlašovatele, tak i případně pro vlastníka objektu, v němž je místo trvalého pobytu evidováno; tyto důsledky jsou stanoveny jinými právními předpisy nnapř.: nvolební právo a místní referendum nmístní příslušnost ndoručování (vedle TP lze do CEO zapsat i údaj o adrese, na kterou mají být doručovány písemnosti ) K exekucím: Místo pobytu není pojem totožný s trvalým pobytem. Trvalým pobytem rozumíme adresu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel (dále jen CEO) a toto je adresa, na níž jsou doručována úřední sdělení (pakliže dlužník nemá v CEO zřízenu tzv. doručovací adresu). Kdežto pro účely exekuce je rozhodující nejen místo trvalého pobytu, ale i místo pobytu – tedy místo, kde se dlužník zdržuje nikoliv na přechodnou dobu a na tomto místě má např. uloženy movité věci. Jedná se kupř. o nájemní byt, o ubytovnu, nikoliv však už místo, kde je dlužník na návštěvě. Místo trvalého pobytu tedy není zákonitě místem faktického pobytu. Evidence trvalého pobytu - organizace nOhlašovny – obecní úřady n nProvádějí i změnu a zrušení n nvznik – narození – trvalý pobyt matky § 10 (3) Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Nemá-li matka na území České republiky trvalý pobyt nebo není-li matka občanem, je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu otce. Změna trvalého pobytu nOhlašuje občan v místě nového TP nVyplnění tiskopisu a nutno doložit občanský průkaz a doklad o vlastnictví bytu nebo domu, nebo i jiný, z něhož vyplývá oprávněnost užívání (př. úředně ověřené písemné potvrzení souhlasu oprávněné osoby se změnou TP) noznačení občanského průkazu a nahlášení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a vydání potvrzení nnevydává se v případě kladného vyřízení rozhodnutí n nPozn: vlastníkovi se hlásí počet osob s TP, jejich jména příjmení -označení = odstřižení příslušného rohu občanského průkazu § 10 odst. 7: Pokud občan při změně místa trvalého pobytu prokazuje totožnost občanským průkazem, oddělí ohlašovna vyznačenou část24) občanského průkazu a současně občanovi vydá potvrzení o změně místa trvalého pobytu. Ohlašovna je povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu u oprávněné osoby podle odstavce 6 písm. c) ve lhůtě 15 dnů od zaevidování změny; ohlašovna uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození oprávněné osoby. Zrušení údaje o místě trvalého pobytu nve správním řízení nZ moci úřední : neobyvatelnost objektu, jeho zánik, nebo nepravdivost údajů nNa návrh: podává vlastník objektu – nutno doložit zánik užívacího práva a neužívání objektu(písemná forma – nájemní smlouva, ústní forma – prohlášení vlastníka) n n § 12 Zrušení údaje o místu trvalého pobytu (1) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, a) byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, b) byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo c) zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. 2) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat. Rodné číslo – vymezení pojmu n nIdentifikátor FO (III. ÚS 673/02) – evidenční a identifikační charakter n n10 místné číslo dělitelné 11 beze zbytku (před 1. 1. 1954 9 míst s 3 místnou koncovkou) Usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 5.2003, sp. zn. III. ÚS 673/02: „Podstata ústavní stížnosti je založena na tvrzení, že "fyzická osoba - občan" je odlišná od "fyzické osoby - podnikatele". Svou argumentaci opírá stěžovatel o odlišné označení občana - rodným číslem a podnikatele - identifikačním číslem. Tato argumentace je však nepřípadná, neboť jak rodné číslo, tak i identifikační číslo (IČ) mají evidenční a identifikační charakter a elze proto než uzavřít, že vždy jde o jednu a tutéž fyzickou osobu, ať již je identifikována rodným číslem či identifikačním číslem…. Nelze tedy rozlišovat mezi "fyzickou osobou - podnikatelem" a "fyzickou osobou - občanem" a považovat je za dva rozdílné subjekty. nemají vliv na právní subjektivitu fyzické osoby.“ Rodné číslo - složení nPrvní dvojčíslí – poslední dvě čísla roku narození n nDruhé dvojčíslí – měsíc narození (u žen zvýšeno o 50) – pokud vyčerpáno tak o 70, u mužů o 20 n nTřetí dvojčíslí – den narození n nKoncovka – čtyřmístná – rozlišení obyvatel narozených ve stejný den n Rodné číslo - držitelé nPřidělováno každé FO narozené na území ČR (matriční úřad) n nosvojení (matriční úřad) n npovolení k pobytu u cizinců (Policie ČR nebo MV) n nudělení mezinárodní ochrany (Policie ČR nebo MV) Rodná čísla nCentrální registr – tvorba, přidělování a ověřování n nVede MV Výdejová místa nMinisterstvo předává rodná čísla výdejovým místům n n1. matriční úřad (přiděluje rodná čísla fyzickým osobám narozeným na území České republiky) n n2. zvláštní matrika (přiděluje rodná čísla občanům narozeným v zahraničí) n n3. ministerstvo (např. mezinárodní ochrana) Změna rodného čísla n na) totožné rodné číslo bylo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla, n nb) bylo přiděleno chybné rodné číslo, n nc) došlo k osvojení, n nd) došlo ke změně pohlaví. Doklad o přidělení nRodný list, oddací list a úmrtní list nDoklad vydaný výdejovým místem nObčanský průkaz nCestovní doklad (pokud zde rodné číslo je) nPrůkaz o povolení k pobytu cizince nebo azylanta - Dokladem o přidělení rodného čísla jsou následující dokumenty Občanské průkazy nZák. 328/1999 Sb., o občanských průkazech n nVyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech Problematika občanských průkazů úzce souvisí s pojmem státní občanství Prokazování totožnosti je nečastější povinností jednotlivce ve vztahu k orgánům veřejné moci. Zvláštní úřední průkazy totožnosti přitom byly v našich zemích poprvé zavedeny na základě císařského nařízení z roku 1857 pro cesty do zahraničí Vymezení základních pojmů nObčanský průkaz – veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, příjmení, podobu a státní občanství ČR + další údaje v občanském průkazu zapsané nPovinnost mít OP – každý občan starší 15 let X povinnost jej nosit stále u sebe, nicméně riziko nesplnění povinnosti prokázat totožnost na výzvu policisty (§ 63 zákona o policii – k tomu viz dále) nÚdaje, které občanský průkaz obsahuje viz § 3 odst. 2 3 (2) Údaji zapisovanými do občanského průkazu jsou a)jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, státní občanství, datum, místo a okres narození, rodné číslo, adresa místa trvalého pobytu a rodinný stav nebo registrované partnerství (dále jen „partnerství“). U občanů narozených v cizině se zapisuje pouze kód státu narození21); název místa a okresu nebo kód státu narození se zapisuje podle stavu3a) ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu. U občanů, kteří nejsou hlášeni k trvalému pobytu na území České republiky, se trvalý pobyt do občanského průkazu nezapisuje, Mezi volitelné údaje patří rodinný stav, registrované partnerství a titul. Typy občanského průkazu n nobčanský průkaz se strojově čitelnými údaji a kontaktním elektronickým čipem n n nobčanský průkaz bez shora uvedených údajů – vydává se např. z důvodu ztráty, odcizení, poškození nebo zničení n Doba platnosti občanského průkazu n ndoba platnosti 10 let; 5 let vydaný občanu mladšímu 15 let); 35 let vydaný občanu staršímu 70 let n nobčanské průkazy bez strojově čitelných údajů mohou být vydávány jen s omezenou dobou platnosti n nskončení platnosti občanského průkazu – viz § 11 40 § 10 (2) Doba platnosti občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. c) je a) 6 měsíců při jeho vydání 1. z důvodu technické závady na zařízení zabezpečujícím zpracování a přenos dat nebo na výrobní technologii trvající déle než 7 kalendářních dnů, nebo 2. v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události, kdy nelze vydávat občanské průkazy uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a b) (§ 24a), b) 3 měsíce v případě, kdy je občanu vydáván občanský průkaz bezprostředně po nabytí státního občanství (§ 24b), c) 1 měsíc v případě, kdy občan žádá o vydání občanského průkazu v souvislosti s výkonem volebního práva, nebo z důvodu ztráty, odcizení, poškození nebo zničení občanského průkazu (§ 24c). § 11 (1) Platnost občanského průkazu skončí a) uplynutím doby v něm vyznačené, b) ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení, c) pozbytím státního občanství, úmrtím nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení občana za mrtvého, d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, e) ukončením trvalého pobytu na území České republiky. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, příslušný k vydání občanského průkazu, rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže a) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) občanský průkaz obsahuje neoprávněně provedené změny, nesprávné údaje, s výjimkou případů uvedených v § 12 odst. 1 a 3, nebo c) u občana došlo k podstatné změně podoby. Souhlasí-li občan se skončením platnosti občanského průkazu, provede se záznam do protokolu; v opačném případě se vydá rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vydání občanského průkazu n nžádost u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností n nvydání prvního OP (předkládá se rodný list) X nového OP (předkládá se dosavadní OP) n nLhůty pro vyřízení ( 30 dnů/ 15 dnů) n nsprávní poplatek 41 -Od 1. ledna 2016 došlo ke změně příslušnosti pro vydání občanského průkazu (došlo ke zrušení místní příslušnosti podle trvalého pobytu občana). Vydávajícím úřadem bude ten obecní úřad obce s rozšířenou působností, u něhož občan podá žádost o vydání občanského průkazu. Občanský průkaz převezme občan u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého byla podána žádost o vydání občanského průkazu; Lhůty pro vyřízení občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s čipem se vyhotoví do 30 dnů ode dne podání žádosti u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, občanský průkaz bez strojově čitelných údajů vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností do 15 dnů ode dne podání žádosti. Dispozice s občanskými průkazy nje zakázáno: nobčanský průkaz přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky. npořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. nshromažďovat, ukládat, upravovat nebo pozměňovat, předávat, šířit, zveřejňovat, uchovávat, kombinovat, blokovat nebo likvidovat strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu, popřípadě v kontaktním elektronickém čipu, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. 42 Dále § 15a (4) Do kontaktního elektronického čipu lze zapisovat pouze údaje stanovené zvláštním právním předpisem a se souhlasem držitele. Dispozice s občanskými průkazy nPovinnosti občanů: ns přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit občanský průkaz před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, nohlásit neprodleně kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo matričnímu úřadu, že nastaly skutečnosti uvedené v předchozí odrážce; v případě odcizení občanského průkazu je možno ohlásit tuto skutečnost též policii, nv zahraničí ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení nebo zničení občanského průkazu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nvčas požádat o vydání občanského průkazu – více viz § 14 n 43 nPorušení zákonem taxativně vymezených povinností občany je přestupkem podle § 16a odst. 1, za které lze uložit pokutu do 10.000 Kč/15.000 Kč/100.000 Kč (neoprávněně zpracovává strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu, nebo v kontaktním elektronickém čipu) n nPřestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (- neoprávněně zapisuje údaje do kontaktního elektronického čipu - pokuta do 1 000 000 Kč. 44 Správní trestání budoucnost občanských průkazů nyní spočívá zejména ve větším využití čipu – Průkazy s elektronickým čipem by měly lidem umožnit přihlášení do různých systémů státní správy a vyřizování některých záležitostí bez návštěvy úřadu. Prokázání totožnosti nOprávnění požadovat prokázání totožnosti podle § 63 zákona o policii (srov. § 12 zákona o obecní policii) nProkázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti (§ 63 odst. 1 ZoP) =) lze prokázat i jinými doklady či způsoby, než je OP. Zápatí prezentace 45 Dalšími použitelnými doklady mohou být cestovní pas, řidičský průkaz, zbrojní průkaz. Tyto jako veřejné listiny vydávají příslušné správní úřady. Za určitých okolností postačí i rozmanité služební průkazy či doklad o studiu. Možná je snad i vzájemná kombinace několika samo o sobě nedostačujících průkazů. Totožnost lze např. prokázat i prohlášením třetí osoby, která dosvědčí zmíněné údaje osobě další. Je však mít na paměti, že způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti. Prokázání totožnosti n§ 63 (2) Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu: na) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu, nb) zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky, n… ne) odpovídající popisu hledané nebo pohřešované osoby, nf) vstupující do policií chráněného objektu nebo prostoru anebo do místa, kam je policistou zakázán vstup, nebo z tohoto objektu, prostoru anebo místa vycházející…. n 46 Taxativně uvedené důvody, nelze libovolně zjišťovat totožnost Prokázání totožnosti n§ 63(3): Odmítne-li osoba prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a policista nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě, je oprávněn osobu předvést k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti. n§ 63 (5) Nelze-li úkon podle odstavce 4 pro odpor osoby provést, je policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. nK tomu viz rozsudek NSS ze dne 28. 1. 2016, čj. 10 As 236/2015-36 47 Cestovní doklady nZák. č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech n nVyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech Vymezení základních pojmů nCestovní doklad – veřejná listina, opravňující občana k překračování státních hranic České republiky přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána n nCestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu 3 (2) Údaji zapisovanými do občanského průkazu jsou a)jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, státní občanství, datum, místo a okres narození, rodné číslo, adresa místa trvalého pobytu a rodinný stav nebo registrované partnerství (dále jen „partnerství“). U občanů narozených v cizině se zapisuje pouze kód státu narození21); název místa a okresu nebo kód státu narození se zapisuje podle stavu3a) ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu. U občanů, kteří nejsou hlášeni k trvalému pobytu na území České republiky, se trvalý pobyt do občanského průkazu nezapisuje, Mezi volitelné údaje patří rodinný stav, registrované partnerství a titul. Odbočka k fotografii - Fotografii lze za účelem vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji pořídit dvěma způsoby: u obecního úřadu obce s rozšířenou působností; fotografii pořizuje úředník při podání žádosti, u fotografa, který ji elektronicky zašle prostřednictvím datové schránky Ministerstva vnitra obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, u něhož požádáte o vydání občanského průkazu. Odpovídá podobě zobrazované osoby v době podání žádosti. Pohled přes rameno, pootočená nebo nakloněná hlava nejsou přípustné. Zobrazovaná osoba musí mít neutrální výraz a zavřená ústa, oči musí být otevřené a nesmí být překryté vlasy. Brýle osoby na fotografii nesmí zakrývat oči a vytvářet odlesky. Pokrývka hlavy z náboženských nebo zdravotních důvodů nesmí na obličeji vytvářet stíny. Lukáš Nový z Pirátské strany se v roce 2013 veřejně přihlásil ke své pastafariánské víře. Tak jako se muslimky dožadují, aby mohly na průkazech mít hidžáb či burku, jemu jeho vyznání přikazuje mít na hlavě cedník. Tím se totiž cedí špagety, které jsou pro vyznavače Létající špagetové příšery posvátné. Úřady v Brně žádosti nakonec vyhověly a vydaly dočasný průkaz s touto fotografií. Událost se dostala do všech světových médií. Jakmile se ale o záležitosti dozvědělo ministerstvo vnitra, celou věc zatrhlo. S odůvodněním, že náboženské pokrývky hlavy smějí na průkazech mít jen příslušníci církví, které jsou uznávané a registrované státem. Lukáš Nový tak nakonec na své občance fotografii s cedníkem mít nesměl. Rozhodnutí je ale zvláštní. Podle v zákona z 30. listopadu 1999 o občanských průkazech je stanoveno, že občan musí na fotografii být "bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana." Cedník obličejovou část (jak vidíte na fotografii níže) nijak nezakrýval. Náboženské důvody uvedeny byly. V zákoně se nic nepíše o tom, zda musí jít o církev registrovanou státem. Tento požadavek v zákoně nikde není. Lukáš Nový se tedy stal obětí diskriminace. Na fotografii s cedníkem měl právo. V čem je rozdíl mezi cedníkem a burkou? Proč jedni svá práva mají a druzí ne? Více zde: http://www.pastafariani.eu/bojujeme-za-sva-prava/fotografie-s-cednikem/ Druhy cestovních dokladů nZákon o cestovních dokladech upravuje více druhů cestovních dokladů, které lze použít k cestování do zahraničí: n nCestovní pas – základní a univerzální n nDiplomatický pas – omezenému okruhu osob n nSlužební pas – určený ke služební cestě do zahraničí n nCestovní průkaz – vydáván s územní a časovou platností omezenou účelem cesty (platnost nejvýše 6 měsíců) n Další cestovní doklady jsou: náhradní cestovní doklad Evropské unie, jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy. § 13 (1) Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí zejména ústavním činitelům a) prezidentu republiky, b) poslanci a senátorovi, c) členovi vlády, d) soudci Ústavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu, e) prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu, ale i f) manželu prezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu, g) diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí, manželu a nezaopatřenému dítěti diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení. (2) Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí. Služební pas § 14(3) Služební pas lze použít pouze ke služební cestě do zahraničí; po jejím skončení je držitel služebního pasu povinen jej bezodkladně odevzdat orgánu, který o vydání tohoto pasu požádal. např. a) nejvyššímu státnímu zástupci, náměstkovi ministra, místopředsedovi Nejvyššího soudu, náměstkovi nejvyššího státního zástupce, viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, vedoucímu Úřadu vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky, vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucímu Kanceláře Senátu…. § 15(1) cestovní průkaz vydá zastupitelský úřad občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, lze v odůvodněných případech, například při ztrátě cestovního dokladu v zahraničí, vydat cestovní průkaz k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty. Cestovní průkaz lze vydat na dobu platnosti nejvýše 6 měsíců. K cestám do států Evropské unie lze použít všechny typy cestovních pasů a všechny typy občanských průkazů Cestovní pas nŽádost o vydání cestovního pasu se podává u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nv zahraničí u zastupitelského úřadu České republiky s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem nO vydání cestovního pasu může požádat: nobčan starší 15 let, ale do doby zletilosti, tj. do 18 let, musí k žádosti přiložit písemný souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem. nzákonný zástupce za občana mladšího 15 let 51 Dispozice s cestovními doklady nje zakázáno: nobčanský průkaz přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky npořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak núdaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon 52 Dále § 15a (4) Do kontaktního elektronického čipu lze zapisovat pouze údaje stanovené zvláštním právním předpisem a se souhlasem držitele. (5) V občanském průkazu, v potvrzení o občanském průkazu, v potvrzení o změně místa trvalého pobytu a v potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu se nesmějí provádět žádné zápisy, změny nebo opravy, s výjimkou zápisu údajů do kontaktního elektronického čipu občanského průkazu podle zvláštního právního předpisu na základě žádosti držitele. Dispozice s cestovními doklady nPovinnosti držitelů: ns přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím n odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání, matričnímu úřadu, zastupitelskému úřadu anebo neprodleně na vyžádání orgánům policie. n Dispozice s cestovními doklady nDržitel je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu anebo jeho nález orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, matričnímu úřadu nebo nejbližšímu útvaru policie. nDržitel je v zahraničí povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva nPorušení povinností je přestupkem – viz § 34a zákona o cestovních dokladech 54 Právo shromažďovací 55 Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod nČl.11 nSvoboda shromažďování a sdružování n1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich. n2. Na výkon těchto práv nemohou být uvalena žádná omezení kromě těch, která stanoví zákon a jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Tento článek nebrání uvalení zákonných omezení na výkon těchto práv příslušníky ozbrojených sil, policie a státní správy. 56 Charta základních práv EU nČlánek 12 Svoboda shromažďování a sdružování n n1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými na všech úrovních, zejména pokud jde o záležitosti politické, odborové či občanské, což zahrnuje právo každého zakládat na ochranu svých zájmů odbory a vstupovat do nich. n n2. Politické strany na úrovni Unie přispívají k vyjadřování politické vůle občanů Unie. 57 Listina základních práv a svobod nČl. 19 n n(1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. n n(2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. 58 Zákonná právní úprava nZákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím n nPředmět právní úpravy: npodmínky pro shromažďování osob npravomoc orgánů veřejné správy směrem k shromažďování osob n Podzákonná právní úprava Nařízení obcí/měst, vydané na základě § 4 odst. 2 zákona o právu shromažďovacím. nobec/město jím může určit místa, kde lze konat shromáždění bez oznámení. n Podstata shromažďovacího práva n nje zvláštní formou svobody projevu (stejně jako právo sdružovací či petiční) n nsvoboda projevu, výměna informací a názorů, účast na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek 60 nShromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, anebo skupina osob. n nKe shromáždění není třeba předchozího povolení orgánu veřejné moci. n nShromáždění musí být oznamována úřadu = princip oznamovací n n 61 Výjimky z oznamovací povinnosti nshromáždění pořádaných právnickými osobami přístupných jen jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům; nshromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání; nshromáždění konaných v obydlích; nshromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách n+ pro místa určená v nařízení obce/města (Speakers' Corner - § 4 odst. 2) 62 Oznámení shromáždění nshromáždění se oznamuje alespoň 5 dnů předem (kratší lhůta jen v odůvodněných případech): nobecnímu úřadu v jehož územním obvodu se má shromáždění konat npověřenému obecnímu úřadu, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu nkrajskému úřadu, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu, nMinisterstvo vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje npůsobnost ve věcech práva shromažďovacího je výkonem státní správy nnáležitosti oznámení – viz § 5 63 Shromáždění úřad zakáže nsměřuje-li k popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů; n směřuje-li k výzvě dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti nebo jinak porušovat ústavu a zákony. nmá-li se konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví n …§ 10 64 Povinnosti účastníků shromáždění ndbát pokynů svolavatele a pořadatelů a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění n po ukončení shromáždění se pokojně rozejít n je-li shromáždění rozpuštěno, neprodleně opustit místo shromáždění nnesmějí mít u sebe střelné zbraně, výbušniny nebo pyrotechnické výrobky a jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím. nnesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci. 65 Rozpuštění shromáždění nkoná-li se, aniž bylo oznámeno a jestliže nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz nebo je-li zakázáno ze zákona nkoná-li se shromáždění, které ačkoliv bylo oznámeno a nebylo zakázáno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly (mimořádné) okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz núčastníci páchají trestné činy, neřídí se rozhodnutím úřadu nebo nebyly splněny povinnosti účastníků shromáždění a nápravu se nepodařilo zjednat jiným způsobem. 66 Právo sdružovací 67 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech nČl.22 n1. Každý má právo na svobodu sdružovat se s jinými, i právo zakládat na ochranu svých zájmů odborové organizace a přistupovat k nim. n 2. Výkon tohoto práva nesmí být žádným způsobem omezován; výjimkou jsou omezení, jež jsou stanovena zákonem a jež jsou nutná v demokratické společnosti v zájmu národní nebo veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany veřejného zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Nic v tomto článku nebrání omezit zákonem výkon tohoto práva příslušníkům ozbrojených sil a policie. 68 Listina základních práv a svobod nČl.20 n(1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. n(2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. n(3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. n(4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu. 69 Sdružování občanů prostřednictvím spolků nSoukromoprávní úprava nZákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 214 a násl. nzejména vymezení základních otázek osobního statutu spolku nprávní úprava recipuje s nezbytnými upřesněními předchozí úpravu zákona č. 83/1990 Sb. n nVeřejnoprávní úprava nZákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících nspolkový rejstřík - veřejný rejstřík právnických osob nspolek vzniká dnem zápisu do tohoto veřejného rejstříku – registrační (nikoliv povolovací) princip n 70 Základní znaky spolku: samospráva (soukromá), dobrovolnost členství, oddělení majetkových sfér spolku a jeho členů spolková činnost jako hlavní činnost spolku. Registrační princip je „výrazem principu odloučenost sdružení od státu a promítá se zejména v tom, že stát vznik společností nekonceduje, pouze je administrativně registruje, či jen pořádkově eviduje, jako je tomu u odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, nebo také v tom, že stát nijak nezasahuje do vnitřních právních poměrů společnosti“ (sp. zn. I. ÚS 90/06). Státní symboly nÚstava ČR nČl.14 n(1) Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. n (2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon. n nzákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky nzákon č. 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů České republiky n 71 Zákon o státních symbolech České republiky nobsahuje popis a vyobrazení státních symbolů 72 http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-1.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-2.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-3.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-4.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-5.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/154-98.jpg Zákon o užívání státních symbolů ČR nstanoví povinnost pro všechny oprávněné osoby užívat státní symboly jen vhodným a důstojným způsobem nupravuje kdo smí jaký státní symbol užívat, jakým způsobem a kde nužívání státních symbolů je upraveno též v dalších právních předpisech – např. v zákoně o obcích, o vysokých školách, ve volebních zákonech atd. nPřestupkem je: nzneužití, hrubé znevážení, zničení, poškození nebo odcizení státního symbolu České republiky, jeho užití v rozporu se zákonem, nebo (ne)vyvěšení státní vlajky v rozporu se zákonem n 73