Právnická fakulta MU 2020 MPV I Specifika MP .. Jen pro osobní studijní potřebu Specifika mezinárodního práva . Pojem (definice) MP •souhrn pravidel právně závazných •i zde platí: pravidla stanovena a vynutitelná státy (modifikovaně) •pravidla upravující vztahy mezi státy a dalšími subjekty mezinárodních vztahů •Stát: musí to být stát jako suverén, nikoli stát jako soukromoprávní osoba (obchodník) lstát – stát lstát – mez. org. lmez. org. – mez. org. lstát – jiný subjekt MP Úvodní poznámky •názvosloví (MPV – MP) •„vnější právo státní“ •„mezinárodní“ •ius gentium (právo národů v římském právu) ------> ius inter gentes (právo „mezi národy“) Státy a mezinárodní společenství • Státy jsou suverénní entity • Státy = rovné entity, směřují k uplatňování „absolutní“ suverenity - ale nutná koexistence • Mezinárodní společenství = systém, v němž koexistují a spolupracují jednotlivé státy • Suverenita nemůže být absolutní = stát sice není podřízen jinému státu, ale musí respektovat totéž u jiných, tedy zaručovat totéž jiným státům • Je třeba respektovat minimální pravidla fungování systému států = mezinárodního společenství • + rozvoj tohoto systému Koordinační charakter MP •proto převažuje povaha koordinační (rovnost elementů mezinárodního společenství na rozdíl od práva vnitrostátního) •Jednotlivý stát a jeho společnost: systém kompaktní a hierarchizovaný (stát-jednotlivci) •Mezinárodní společenství nemůže být hierarchizováno (suverenita =˃ –všechny státy na jedné úrovni) • Mezinárodní právo • •není žádný nadřazený subjekt •NIKDO NENÍ NIKOMU PODŘÍZEN •koordinační charakter mezinárodního práva (nikoli subordinační!) •státy mezinárodní právo vytvářejí, mají ho respektovat a jeho respektování vynucují Zvláštnosti mezinárodního práva • S h r n u t í systémových poznatků: -Pro vnitrostátní právo je nadřazenou mocí stát. -U mezinárodního práva nadřazená moc chybí. •Státy jsou v MP tvůrci a adresáti norem. •Mezinárodní společenství: zcela decentralizovaný systém bez mocenského centra. •Koordinační (ne subordinační) charakter MP Zásada svrchované rovnosti •SVRCHOVANOST (SUVERENITA) lnezávislost na jiné moci uvnitř i vně ldobrovolné omezení (EU x kolonie) lúzemní výsost = výlučný výkon suverenity státu na svém území - výjimky •ROVNOST lrovná práva, výjimky Zvláštnosti mezinárodního práva - 1 •obecného charakteru: •ošidnost srovnávání s právem vnitrostátním •„rané“ stadium vývoje •působí v jiném prostředí •projev vůle více států Zvláštnosti mezinárodního práva - 2 •1. Základ: zásada svrchované rovnosti států – KOORDINAČNÍ CHARAKTER MP •2. Není centralizovaná normotvorba –tvorba mezinárodních smluv, mezinárodního obyčeje •3. Není autoritativní orgán, který by závazně rozhodl o porušení práva a stanovil odpovědnost –každý stát posuzuje sám –fakultativní jurisdikce soudů –výjimka: Rada bezpečnosti OSN Zvláštnosti mezinárodního práva - 3 •4. Není centralizované donucení –svépomocné prostředky jednotlivých států nebo jejich organizací, jen výjimečně určitá centralizace (RB OSN) •Donucovací prostředky: –bez použití síly (retorze, přerušení styků) –s použitím síly (sebeobrana, akce RB) •5. Prameny – také právo nepsané •6. Subjekty – státy, mezinárodní organizace, jednotlivec ve zcela jiném pojetí Specifika mezinárodního práva - 4 •Další specifika: • •7. Předmět úpravy: i oblasti nenáležející žádnému státu •8. Rozvojový charakter – vývoj (jednotlivci-?) •9. Procesní právo - ? • Je mezinárodní právo právem? l je vytvářeno státy l má závazný charakter l je vynutitelné státy (jiné pojetí a jiný charakter vynutitelnosti – nemusí být hned ozbrojené násilí) • je to právo, ale jiné povahy než právo vnitrostátní • je zcela nezbytné pro fungování mezinárodního společenství MP z hlediska věcného obsahu •Grotius - „zakladatel mezinárodního práva“ –1625 - De iure belli ac pacis (O právu války a míru) –1609 - Mare Liberum (Svobodné moře) •válečné právo dnes jen zlomkem •„mírové“ právo = „normální, běžné“ MP • •část obecná a zvláštní, „odvětví“ Zvláštnosti mezinárodního práva • S h r n u t í : -Pro vnitrostátní právo je nadřazenou mocí stát. -U mezinárodního práva nadřazená moc chybí. •Státy jsou v MP tvůrci a adresáti norem. •Zcela decentralizovaný systém bez mocenského centra. DŮLEŽITOST HISTORICKÉHO VÝVOJE •Nejprve regulace mocenských aspektů (dělba vlivu)- Řecko, Řím, až po 17. století - vedení války •obchod, konzulové •Vestfálský mír: rovnováha mezi evropskými mocnostmi (1648) •Vznik moderního státu – suverenita (17. – 18. stol.) •Organizace Evropy v diplomatickém smyslu („civilizovanou“ formou): Vídeňský kongres (1815) - Rusko, Rakousko, Prusko, později i Francie a Anglie •2. pol. 19. st.: do popředí i jiné oblasti než politika (ekonomika - duševní vlastnictví) •Po 1.sv.v.: udržení míru - Společnost národů •MP = systém právních pravidel, která regulují vztahy mezi státy jakožto nezávislými subjekty •Tato historie je zcela jiná než historie vzniku vnitrostátních právních systémů • PROČ JE MP SKUTEČNĚ NEZBYTNÉ - 1 • •Mezinárodní společenství je SYSTÉM. Objektivní potřeba regulace vnitřního uspořádání každého systému. • •Je vázanost mezinárodním právem totéž co faktická efektivní vynutitelnost? •Některé normy nejsou vynutitelné ani ve vnitrostátním právu a přesto jsou závazné –lex imperfecta –Normy vynutitelné ale nevynucované PROČ JE MP SKUTEČNĚ NEZBYTNÉ - 2 •1. Státy jsou si jakožto suveréni vědomy, že MP potřebují, aby fungoval systém ve kterém existují = mezinárodní společenství. • •2. Státy ve svých ústavách recipují MP - vyjadřují svou vázanost. –ÚSTAVA ČR: –Článek 1 : (2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. –Článek 10: Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu … • •3. Proč státy uzavírají MS, proč mezi sebou vedou diplomatická jednání? • •4. Proč existují mezinárodní organizace založené na MP a fungující podle MP? • •5. Proč národní soudy států aplikují mezinárodní právo, zejména smlouvy? • Nihilisté •Specifika mezinárodního práva na nejobecnějším stupni: •NIHILISTÉ: války a různá porušování mezinárodního práva (!!!) - "není to právo" •"není zde nadřazený subjekt, a proto systém není hierarchicky uspořádán a právo není vynucováno – na rozdíl od práva vnitrostátního (zákonodárce - soud - policie)" •Proč je to v MP jinak: vyplývá to ze suverenity základních elementů mezinárodního společenství (států) •"Proč je vnitrostátní právo právem: protože stát je institucionalizován, je nadřazen vnitrostátním subjektům, má příslušné orgány s příslušnými pravomocemi. To je systém = STÁT." •"Vynutitelnost: vztahy mezi státy jsou vztahy „silové“. MS jsou jen gentlemanské dohody." •"MP je jen vnější právo státní, tedy vnitrostátní." Mezinárodní právo •mezinárodní právo veřejné •vztah mezinárodního a vnitrostátního práva: MEZINÁRODNÍ SMLOUVY ZASAHUJÍ DO VNITROSTÁTNÍHO PRÁVA • A UPRAVUJÍ I CHOVÁNÍ JEDNOTLIVCŮ •Ústava ČR: zejm. čl. 1 odst. 2, čl. 10 • •mezinárodní právo soukromé: odvětví vnitrostátního práva Přesahy mezinárodního práva do práva vnitrostátního l Mezinárodní smlouva – vztahuje se na jednotlivce stejně jako zákon (viz Ústava ČR – čl. 10) l Evropská úmluva o lidských právech l obchod: Vídeňská úmluva o kupní smlouvě • Právní poměry ve státě jsou regulovány nejen právem vnitrostátním, ale i mezinárodním (a evropským - EU) Subjektivita v mezinárodním právu •způsobilost k právům a povinnostem •způsobilost k právně relevantnímu chování •normotvorná způsobilost (ne vždy) •Rozsah: •plná subjektivita (stát) (celé MP – obecné i partikulární) •částečná subjektivita (mezinárodní org.) (část MP – jen partikulární) •marginální subjektivita (jednotlivec) (výjimka) Obecné a partikulární MP •Obecné: určené všem státům, závazné potencionálně pro všechny státy (lze odmítnout předem) •Partikulární: závazné jen pro určité státy •Obecný může být jen mezinárodní obyčej, mezinárodní smlouva je buď –univerzální nebo –partikulární (regionální) (to může být i obyčej)