Kolaudace.
Pojem kolaudace nahradil dříve
užívaný pojem povolení trvalého provozu (užívání).[1] Pojem
kolaudace pak byl používán nejenom v právní úpravě, ale i v praxi.
Tento výraz se stal natolik používaný, že ani změna právní úpravy v roce
2006, kdy se pojem kolaudace přestal ve stavebním zákoně používat,
neznamenala jeho zapomnění. Jak uvádí jeden z komentářů ke stavebnímu zákonu[2] i
s ohledem na předcházející právní úpravu se i nadále v některých
případech v praxi používá pojem kolaudace. Jedná se o pojem, který
zahrnuje veškeré formy uvádění staveb do užívání.
Poslední novela stavebního zákona
(zákon č. 225/2017 Sb.), která by nabyla účinnosti k 1. 1. 2018, opět
zavádí tento pojem jako nadpis části čtvrté, díl 2, právě s odkazem na
starou právní úpravu a s odůvodněním[3], že je tento
pojem stále užíván nejen v laickou, ale též odbornou veřejností.
Pojmem kolaudace můžeme obecně
označit jako uvádění staveb do užívání, bez ohledu na formu jakou bude stavba
uvedena do užívání. J. Tillman slovo kolaudace definuje jako úřední potvrzení o
způsobilosti k užívání pro účely určené stavebníkem (investorem).[4] Z aktuální
právní úpravy vyplývá, že se nemusí jednat o úřední potvrzení, ale o pouhý
fakt, že stavba je schopna užívání.
[1] TILLMANN, J.: Příprava, provádění a užívání staveb.
PROSPEKTRUM, spol. s.r.o. Praha. 1992. s. 262.
[2] ROZTOČIL, A., HRŮŠOVÁ, K., LACHMANN, M., POTĚŠIL, L.:
Stavební zákon. Komentář. 1. vydání. Praha. C. H. Beck. 2013. s. 520.
[3] Důvodová zpráva k novele stavebního zákona
[4] TILLMANN, J.: Příprava, provádění a užívání staveb. PROSPEKTRUM, spol. s.r.o. Praha. 1992. s. 262.