a.j. p /2010 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Pazderovou ve věci péče o nczl. Martina , nar. ,2007, zastoupeného kolizním opatrovníkem Městským úřadem v Prostějově, syna matky Evy , nar. 1976, trvale bytem Prostějov, , právně zastoupené Mgr. Dr. Petrem Skalkou, advokátem se sídlem Prostějov, Olomoucká 2613/4, a otce Pavla . nar. .1977, trvale bytem Boskovice, . okr. Blansko, právně zastoupeného Mgr. Čestmírem Sekaninou, advokátem se sídlem Boskovice, 17. listopadu 19. okr. Blansko, v řízení o úpravu výchovy a výživného nezL, o úpravu styku otce s nezl. t ak to: I. Nezl. Martin , nar. 2007, se svěřuje do výchovy matky. Otec jc povinen přispívat na výživu nczl. Martina počínaje dnem 1.2.2010 částkou 1.000,- Kč měsíčně a počínaje dnem 1.11.2010 částkou 1.200,- Kč měsíčně. Běžné výživné je splatné vždy nejpozději do 5. dne každého kalendářního měsíce k rukám matky. Dlužné výživné za období od 1.2.2010 do 28.2.2011 ve výši 800,- Kč je otec povinen uhradit k rukám matky ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce od právní moci tohoto výroku I. rozsudku. II. Otec jc oprávněn stýkat se s nczl. Martinem , nar. 2007, následujícím způsobem: AI V období do 30.4.2011 vždy každý sudý týden stanovený podle normy ISO 8601 (ČSN ISO 8601) v úterý v době oď 16.00 hod do 17.00 hod, a to v pobočce Fondu ohrožených dětí Prostějov, Kostelecká 4, za přítomnosti pracovníka pobočky Fondu ohrožených dětí v Prostějově a bez přítomnosti matky nezl. Matka je povinna nczl. Martina na styk s otcem řádně připravit, v soudem stanovených termínech se dostavit do pobočky Fondu ohrožených dětí v Prostějově i s nezl. Martinem, a umožnit realizaci styku otce s nezl. - pokračování - 2 - P ^OlO Otec je povinen se v soudem stanovených termínech dostavit do pobočky Fondu ohrožených dětí v Prostějově a je oprávněn uskutečnit styk s nezl. Martinem, a to za přítomnosti pověřeného pracovníka pobočky Fondu ohrožených dětí v Prostějově a bez přítomnosti matky. B/ V období od 1.5.2011 do 30.6.2011 vždy každý sudý týden stanovený podle normy ISO 8601 (ČSN ISO 8601) v sobotu od 8.30 hod do 12.30 hod. Matka je povinna nezl. Martina na styk s otcem řádně připravit a nezl. otci před domem svého bydliště včas a řádně předat. Otec je povinen po realizovaném styku nezl. Martina matce na stejném místě včas a řádně vrátit. Cl V období od 1.7.2011 vždy každý sudý týden stanovený podle normy ISO 8601 (ČSN ISO 8601) v sobotu od 8.30 hod do 17.30 hod. Matka je povinna nezl. Martina na styk s otcem řádně připravit a nezl. otci před domem svého bydliště včas a řádně předat. Otec je povinen po realizovaném styku nezl. Martina matce na stejném místě včas a řádně vrátit. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Návrhem, který byldoručen Okresnímu soudu v Prostějově dne 17.2.2010, se domáhala matka úpravy výchovy a výživného nezl. Martina s odůvodněním, že s otcem nezl. zrušili společnou domácnost. Matka navrhla, aby soud rozhodl o svěření nezl. Martina do její výchovy a stanovení výživného otci od 21.1.2010. Po provedeném dokazování matka navrhla, aby soud stanovil otci výživné dle jeho výdělkových možností a schopností a upravil styk otce s nezl. v souladu se zprávou Poradny pro rodinu Prostějov. Otec souhlasil se svěřením nezl. Martina do výchovy matky a navrhl, aby mu bylo stanoveno výživné 1.200,- Kč měsíčně od listopadu 2010, kdy nastoupil do zaměstnání. Do té doby byl otec na úřadu práce bez jakéhokoli příjmu, proto do této doby je adekvátní výživné po 1.000,- Kč měsíčně. Dále otec navrhl, aby bylo rozhodnuto o tom, že dlužné výživné doplatí do dvou měsíců od právní moci rozsudku. Návrhem, který byl podán do Protokolu Okresního soudu v Blansku dne 14.4.2010, se otec domáhal úpravy styku s nezl. Martinem. Po provedeném dokazování otec navrhl, aby byl upraven jeho styk s nezl. Martinem jednou za 14 dní od soboty od 10.30 hod do neděle do 14.00 hod. Uvedený čas počátku a konce styku mu koresponduje s dopravou do místa bydliště. Dále navrhuje upravit styk po dobu 14 dní přes letní prázdniny s tím, že přesný termín styku sdělí matce do konce května každého roku, dále po dobu jarních prázdnin jednou za dva roky, po dobu vánočních svátků tak, že by v období od 24. do 28.12. byl nezl. Martin u jednoho rodiče a pak od 28.12. do 1.1. u druhého rodiče s tím, že by se tyto termíny styku mezi rodiči střídaly. Otec má s nezl. Martinem vřelý vztah. V rámci navrhovaného rozsahu styku by probíhal také styk prarodičů s nezl. Martinem, který dosud neprobíhá a prarodiče jsou tak zatím vyloučeni z kontaktu s nezl. Martinem. Otec nesouhlasil s návrhem Poradny pro rodinu Prostějov na postupné rozšiřování jeho styku s nezl. Martinem s odůvodněním, že Poradnou navrhované postupné rozšiřování stykuje velice pozvolné a neodůvodněné. Otcem -pokračování -3- P /2010 navrhovaný rozsah styku s nezl. je dosažitelný již v polovině roku 2011 bez toho, že by ublížil nezl. Martinovi. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne ,2010 č.j. P /2010- spojil soud oba návrhy rodičů ke společnému projednání a rozhodnutí. Kolizní opatrovník nezl. navrhl, aby soud rozhodl o svěření nezl. Martina do výchovy matky, když v péči matky o dítě nebyly shledány žádné nedostatky, a stanovení výživného otci po 1.000,- Kč měsíčně a dále od doby, kdy otec nastoupil do zaměstnání po 1.200,- Kč měsíčně. Dále kolizní opatrovník nezl. navrhl, aby soud upravil styk otce s nezl. Martinem v souladu s návrhem Poradny pro rodinu Prostějov, který je v zájmu dítěte, když u nezl. Martina je na místě pozvolné rozšiřování styku otce s nezl. Z rodného listu nezl, ze zprávy Městského úřadu Prostějov, odboru sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí, a z výslechu rodičů bylo zjištěno, že nezl. Martin se narodil dne .2007 mimo manželství matce Evě , rozené , nar. 1976, a otci Pavlu , nar. 1977. Rodiče ukončili vedení společné domácnosti dne 21.1.2010. Ve společné domácnosti žili od června 2008, a to u otce. Od zrušení společné domácnosti rodičů, žije nezl. Martin s matkou v třípokojovém bytě 1. kategorie v domě panelového typu, ve kterém dále bydlí bratr matky Pavel , rodiče matky a další dítě matky - nezl. Jakub Ohledně osobních poměrů, výdělkových možností, schopností a majetkových poměrů matky bylo zejména z výslechu matky a ze zpráv od Úřadu práce v Prostějově, Městského úřadu v Prostějově, Úřadu práce v Blansku, Oděvního družstva , z rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 1999, č.j. Nc /98-24, zjištěno, že matka od května 2Ulu svým rodičům přispívá na domácnost 3.000,- Kč měsíčně. Byt patří rodičům matky. Kromě nezl. Martina má matka dalšího nezl. syna Jakuba , nar. 1997. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 1999, č.j. Nc /98-24, který nabyl právní moci dne 1999, soud schválil dohody rodičů o úpravě výchovy a výživného nezl. Jakuba před i po rozvodu manželství rodičů, dle kterých byl nezl. Jakub svěřen do výchovy matky a jeho otci Petru . stanoveno výživné po 1.200,- Kč měsíčně. Nezl. Jakub navštěvuje 7. třídu Základní školy v Prostějově, má dobrý zdravotní stav. Výživné na nezl. Jakuba jeho otec nehradí pravidelně, styk neprobíhá. Po skončení rodičovské dovolené matka dne 2010 nastoupila opět do Oděvního družstva , pracuje jako šička-žehlířka 7 hodin denně a místo výkonu práce má v Prostějově. Její pracovní morálka je dobrá, pracovní poměr má uzavřený na dobu neurčitou, za 3/2010 měla čistou mzdu 6.010,- Kč a její průměrný čistý měsíční příjem za období 4-12/2010 činí 8.578,-Kč (bez dávek nemocenského pojištění). Dále pobírá přídavky na děti po 610,- Kč a 500,- Kč měsíčně. Rodičovský příspěvek po 7.600,- Kč měsíčně pobírala od Úřadu práce v Blansku do 2010. Dále má výživné na děti, jiné příjmy nemá. Hodnotnější majetek nevlastní, její zdravotní stav je dobrý. Ohledně osobních poměrů, výdělkových možností, schopností a majetkových poměrů otce nezl. bylo ze zprávy Městského úřadu Boskovice, odboru sociálních věcí a zdravotnictví, oddělení sociálně-právní ochrany dětí, ze dne 2010 zjištěno, že bylo provedeno šetření v místě bydliště otce, kdy bylo zjištěno, že otec se svými rodiči Danou a Jiřím žije v rodinném domě ve vlastnictví svých rodičů. Otec užívá část domu v přízemí, kde má k dispozici obývací pokoj, dětský pokoj, kuchyň, koupelnu a WC. Dětský pokoj je vybaven -pokračování -4- P /2010 postelí, skříní, skříňkou, několika poličkami. Domácnost je přiměřeně vybavená, k prostředí nejsou žádné výhrady. Z výslechu otce bylo zjištěno, že v době od 2.3.2009 do 14.5.2010 pečoval o svého dědečka Bohumila až do jeho smrti. Za péči dostával příspěvek na péči po 8.000,- Kč měsíčně a z této částky dával svým rodičům na domácnost 2.000,- Kč měsíčně. Poté se zaevidoval na úřad práce jako uchazeč o zaměstnání. Je vyučen jako obráběč kovů, v tomto oboru nikdy nepracoval. V minulosti pracoval jako operátor při výrobě pokladních boxů, v knihařství. Vedle nezl. Martina jiné děti nemá, hodnotnější majetek nevlastní. Má zdravotní problémy se zády. Jednou za tři měsíce navštěvuje revmatologii a na doporučení revmatologa jednou ročně neurologa. Nemá zvedat těžká břemena. Nyní otec pracuje jako doplňovač zboží a pokladní ve firmě TESCO. Kromě příjmů ze zaměstnání jiné příjmy nemá. Ze zprávy firmy TESCO STORES ČR a.s. bylo zjištěno, že otec je u nich zaměstnán od 5.11.2010, jeho čistá mzda za 11/2010 činila 5.398,- Kč, za období 12/2010-1/2011 činila průměrně 9.215,- Kč čistého měsíčně. Ze zprávy ČSSZ v Praze bylo zjištěno, že jiného zaměstnavatele otce neevidují. Ze zprávy Úřadu práce v Blansku bylo zjištěno, že otec byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 14.5. do 4.11.2010, podpora v nezaměstnanosti mu nebyla přiznána, evidenci ukončil z důvodu nástupu do zaměstnání u firmy TESCO STORES ČR a.s. Úřadu práce otec nesdělil žádné zdravotní omezení. Z nabídky volných pracovních míst úřadu práce v místě bydliště otce a okolí bylo zjištěno, že je evidována celá řada volných pracovních míst pro pomocné a nekvalifikované pracovníky v nej různějších oborech, např. pro pomocníky, uklízeče, operátory, manipulační dělníky, pomocné dělníky, montážní dělníky, prodavače, pomocné kuchaře, pracovníky ochrany majetku a osob apod. Ze zprávy firmy ".r.o. bylo zjištěno, že otec ve firmě měl uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou, pracovní poměr však trval pouze od 1.7. do 13.10.2008, otec vykonával práci operátora, měl dobrou pracovní morálku, ale byl často nemocný. Pracovní poměr byl zrušen zaměstnavatelem ve zkušební době, neboť otec nevyhovoval jejich podmínkám. Když otec pracoval celý měsíc, jeho čistá mzda činila 10.400,- Kč. Ohledně osobních poměrů a odůvodněných potřeb nezl. Martina bylo zejména z výslechu matky a otce, ze zpráv mateřské školy, dětské lékařky, zjištěno, že od září 2010 navštěvuje Mateřskou školu na ul. . v Prostějově, matka nezl. Martina z mateřské školy vyzvedává odpoledne. Než si nezl. Martin zvykl na pobyt v mateřské škole, zpočátku plakal. Pokud nezl. chodí do mateřské školy celý měsíc, matka hradí za školné a stravné 880,-Kč měsíčně. Nezl. Martin však bývá často nemocný, mívá angíny a chřipky, proto po dobu, kdy navštěvuje mateřskou školu, matka tuto částku hradila pouze 2x. Nezl. Martin kroužky nenavštěvuje. Má dobrý zdravotní stav až na ortopedickou vadu, musí nosit ortopedické vložky a vhodnou pevnou obuv. Chodí na pravidelné kontroly na ortopedii. Od zrušení společné domácnosti rodičů otec hradí výživné na nezl. Martina po 1.000,- Kč měsíčně. Výživné není uhrazeno pouze za únor 2010, za únor 2011 je výživné uhrazeno. Matka platí nezl. Martinovi pojištění po 300,- Kč měsíčně, hradila mu 2x očkování proti klíšťové encefalitidě, za jedno očkování zaplatila 530,- Kč. Nezl. Martin vyrostl z postýlky, proto matka dětem zakoupila patrovou postel za 11.814,- Kč. Ze zprávy dětské lékařky MUDr. Pavly ze dne 2010 bylo zjištěno, že nezl. Martin se jeví jako neurotický, bázlivý, noční enuresis, mluví s mnohočetnou dyslálií. Z výslechu matky bylo zjištěno, že nezl. Martin je neurotický, potřebuje klid. Matka uvedla, že nezl. Martin je na ni hodně fixovaný, myslí si, že by se v rodině otce bál. Od zrušení společné domácnosti rodičů do srpna 2010 otec navštívil syna v domácnosti matky přibližně 4x. Styk proběhl za přítomnosti rodičů matky v době, kdy matka byla v práci. Nejednalo se o klidná setkání. Otec jezdil se svým otcem, hodně se hádali, zejména otec otce. - pokračování -5- P /2010 V současné době probíhá styk otce s nezl. Martinem na pobočce Fondu ohrožených dětí v Prostějově, matka tyto kontakty hodnotí dobře, vidí jak syn reaguje na otce. Matka požaduje postupné rozšiřování styku otce s nezl. Martinem. Z výslechu otce bylo zjištěno, že otec jezdil za nezl. Martinem do rodiny matky vždy se svým otcem, návštěvy byly vždy ohlášené. Jednou se stalo, že cestu 40 km tam a 40 km zpět absolvovali zbytečně, nikdo jim neotevřel. Je pravdou, že návštěvy nebyly klidné, z toho důvodu, že rodiče matky je napadali, že matku vyhnali. Otec za synem jezdil vždy se svým otcem, neboť také chtěl vidět svého vnuka a otec nemá řidičské oprávnění, řídil jeho otec. Otec svůj vztah se synem a vztah syna s rodiči otce hodnotí jako vřelý. Otec hodlá vozit syna k sobě domů buď autobusem nebo bude jezdit se svým otcem. Nyní se realizuje styk otce s nezl. Martinem na pobočce Fondu ohrožených dětí v Prostějově v čase od 16.00 hod do 17.00 hod, neboť otec musí jít na autobus, a to s frekvencí jednou za 14 dní, když tato frekvence vyplynula z časových možností otce i matky a ze skutečnosti, že nezl. Martin navštěvuje mateřskou školu. Otec je vždy postaven před hotovou věc, že buď styk bude určitým způsobem probíhat, nebo nebude probíhat vůbec. Otec na pobočce Fondu ohrožených dětí v Prostějově opakovaně uváděl, že by si přál rozšířit styk s nezl. Martinem. V průběhu soudního řízení rodiče podstoupili psychologické konzultace y Poradně pro rodinu Prostějov. Ze zprávy této Poradny ze dne 20.1.2011 bylo zjištěno, že s rodiči byl proveden pohovor za účelem uzavření dohody o rozsahu a podmínkách styku otce s nezl. Martinem. Proběhly i konzultace s pracovnicí Fondu ohrožených dětí v Prostějově, na kterých byla dohodnuta spolupráce s Fondem ohrožených dětí a styk nezl. s otcem. Bylo dohodnuto, že otec se bude setkávat se synem na půdě Fondu ohrožených dětí v intervalu 2x za 14 dní na jednu hodinu za přítomnosti matky. Další společná konzultace proběhla v Poradně dne 2011, kdy bylo dohodnuto pokračování v setkávání otce se synem na půdě Fondu ohrožených dětí a postupné vyčlenění matky. Oba rodiče s tímto souhlasili. Další společná konzultace je plánována na duben 2011. Rodiče si uvědomují důležitost styků nezl. Martina s otcem a souhlasí s jeho postupným rozšiřováním. Poradna doporučuje rozšířit styky otce s nezl. Martinem od května 2011 na 4 hodiny o víkendu a od července 2011 najeden celý den o víkendu. Do budoucna bude vhodné stanovit styk otce s nezl. Martinem jednou za 14 dní na celý víkend a určit styk o prázdninách a svátcích. Ze zprávy Fondu ohrožených dětí Prostějov ze dne 24.1.2011 vyplývá, že na jejich pobočce v Prostějově proběhl styk otce se synem za přítomnosti matky dne 11.11.2010 a dne 25.11.2010, v rámci kterých docházelo k postupnému sbližování otce a syna. Na termínu schůzky se dohodli tak, aby to všem vyhovovalo. V pět hodin musel otec schůzku ukončit, spěchal na autobus. Matka otci do aktivit se synem nezasahovala, nepoutala syna k sobě. Rodiče však spolu nekomunikují, ani se nepozdravili. Rodiče při styku na pobočce Fondu ohrožených dětí dodržují dohodnutá pravidla. Dne 16.12.2010 se realizoval styk otce se synem u matky doma, kdy otec předal synovi dárky na vánoce. Při počátku tohoto styku byla také přítomna pracovnice Fondu ohrožených dětí. Další styk otce se synem za přítomnosti matky na pobočce Fondu ohrožených dětí proběhl dne 29.12.2010, kdy se otec mimo jiné zajímal, zda si syn hraje s pračkou, kterou dostal od otce, a ze které měl velkou radost. Nezl. odpověděl, že nehraje, že mu ji děda schoval do skříně. Nezl. Martin při styku na otce reagoval pozitivně. Otec se ptal matky, zda by si nezl. Martina mohl vzít s sebou domů, což matka odmítla a odkázala na rozhodnutí soudu. Další plánovaný styk 18.1.2011 se nekonal kvůli nemoci nezl. Martina. Dne 19.1.2011 se rodiče společně s pracovnicí Fondu ohrožených dětí paní Švanderovou setkali v Poradně pro rodinu Prostějov za přítomnosti PhDr. a PhDr. . Závěr z této schůzky je takový, že se styky otce se synem - pokračování -6- P /2010 budou konat i nadále na pobočce Fondu ohrožených dětí s tím, že by matka odcházela a potom si pro nezl. Martina přišla. Postupně dle počasí, příp. na přání nezl. Martina by mohli chodit i ven na procházku. Ze zprávy Fondu ohrožených dětí Prostějov ze dne 10.2.2011 bylo dále zjištěno, že další styk otce se synem na pobočce Fondu ohrožených dětí za přítomnosti matky proběhl dne 8.2.2011 a byl bezproblémový. Dohodli se, že na příští styk matka nezl. Martina dovede a po hodině si pro něj zase přijde. Pokud by nezl. Martin reagoval na nepřítomnost matky negativně, pracovnice Fondu ohrožených dětí zavolá matku telefonem. Otec navrhl, že příští styk nechá až po ukončení soudního jednání. Podle § 50 odst. 1 zákona o rodině nežijí-li rodiče nezl. dítěte spolu, a nedohodnou-li se o úpravě výchovy a výživy dítěte, může soud i bez návrhu rozhodnout, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Podle § 85 odst. 2 zákona o rodině oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých možností, schopností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Podle § 96 odst. 1 věta prvá při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř, zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady pro postup dle § 50 zákona o rodině a tedy úpravu výchovy a výživného nezl. Martina, neboť rodiče spolu od 21.1.2010 nežijí a nedohodli se na úpravě výchovy a výživy dítěte. Po zrušení společné domácnosti rodičů nezl. Martin žije s matkou a v průběhu řízení v péči matky o nezl. Martina nebyly zjištěny nedostatky. Soud rozhodl o svěření nezl. Martina do výchovy matky, když takovéto rozhodnutí shodně navrhli všichni účastníci řízení, tj. rodiče i kolizní opatrovník nezl. Otci pak bylo třeba upravit rozsah jeho vyživovací povinnosti k nezl. S přihlédnutím k osobním poměrům, výdělkovým možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům obou rodičů a odůvodněným potřebám nezl. Martina, soud stanovil otci výživné po 1.000,- Kč měsíčně počínaje dnem 1.2.2010, neboť v druhé polovině ledna 2010 spolu rodiče přestali žít, a dále ve výši 1.200,- Kč měsíčně počínaje dnem 1.11.2010, neboť dne 5.11.2010 otec nastoupil do zaměstnání u firmy TESCO STORES ČR a.s. Otec nejdříve pečoval o svého dědečka Bohumila a poté, kdy dědeček zemřel, byl evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nepobíral podporu. Protože úřad práce v místě bydliště otce a okolí eviduje celou řadu volných pracovních míst pro nekvalifikované pracovníky, tak i když otec po dobu evidence na úřadu práce byl bez příjmů, soud považuje po uvedenou dobu za odpovídající výživné po 1.000,- Kč měsíčně. Poté, kdy otec nastoupil do zaměstnání, ve kterém pracuje prozatím s příjmem 9.215,- Kč čistého měsíčně, soud považuje za odpovídající výživné ve výši 1.200,- Kč měsíčně. Při stanovení výživného bylo dále přihlédnuto k tomu, že poté, kdy nezl. Martin začal navštěvovat mateřskou školu, má výdaje spojené s úhradou školného, stravného, nákupem potřebného oblečení a dalších věcí do mateřské školy, a má zvýšené výdaje i se zdravotním stavem, neboť kvůli ortopedické vadě, je třeba mu kupovat kvalitnější obuv, navštěvuje ortopedickou ambulanci a musí nosit ortopedické vložky. Matka po skončení rodičovské dovolené, kdy pobírala rodičovský příspěvek po 7.600,- Kč měsíčně nastoupila počínaje dnem 18.3.2010 do zaměstnání u Oděvního družstva pracuje v Prostějově s průměrným čistým měsíčním příjmem 8.500,- Kč. Otec má vyživovací povinnost pouze k nezl. Martinovi a matka má další vyživovací povinnost na nezl. syna pokračovaní -7- P '2010 Jakuba , nar. 1997, na kterého má jeho otec stanoveno výživné po 1.200,- Kč měsíčně. Rodiče hodnotnější majetek nevlastní a jejich zdravotní stav je dobrý. Otec má také výdaj za dojíždění na styk s nezl. Martinem. Splatnost běžného výživného byla stanovena vždy nejpozději do 5. dne každého kalendářního měsíce k rukám matky (§ 97 odst. 1 zákona o rodině). Protože otec v období od 1.2.2010 do 28.2.2011 hradil k rukám matky pro nezl. Martina výživné po 1.000,- Kč měsíčně, neuhradil pouze výživné v únoru 2010, vznikl mu za uvedené období na výživném dluh, který soud zavázal otce uhradit k rukám matky ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce od právní moci výroku I. rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 27 odst. 1 a 2 zákona o rodině dohoda o styku rodičů s dítětem nepotřebuje schválení soudu. Soud však styk rodičů s dítětem upraví, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově a poměry v rodině. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že návrh otce na úpravu styku s nezl. Martinem je důvodný, neboť to vyžaduje zájem na výchově nezl. Martina a poměry v rodině. Rodiče nejsou schopni se dohodnout na podmínkách a rozsahu styku otce s nezl. Martinem. Po zrušení společné domácnosti rodičů probíhal styk otce s nezl. Martinem pouze sporadicky v místě bydliště nezl. Při soudním jednání v srpnu 2010 rodiče souhlasili s tím, že začnou navštěvovat psychologickou poradnu za účelem zhodnocení vzájemných vztahů a posouzení realizace styku otce se synem. Do Poradny se rodiče opakovaně dostavili, byla dohodnuta spolupráce s Fondem ohrožených dětí a styk otce s nezl. Martinem na půdě Fondu ohrožených dětí v Prostějově v intervalu 2x za 14 dní na jednu hodinu za přítomnosti matky. Na poslední konzultaci v Poradně dne 19.1.2011 bylo dohodnuto pokračování setkávání otce se synem na půdě Fondu ohrožených dětí v Prostějově a postupné vyčlenění matky. V zájmu nezl. Martina, který je charakterizován jako neurotický a úzkostný, je postupné rozšiřování styku otcem a nikoli okamžitá realizace víkendového styku otce se synem od soboty do neděle. Soud proto v souladu s návrhem Poradny pro rodinu Prostějov upravil styk otce s nezl. Martinem tak, že jej postupně rozšiřuje. Do 30.4.2011 bude probíhat styk otce s nezl. Martinem způsobem, jak probíhá nyní, tedy jednou za 14 dní od 16.00 hod do 17.00 hod v pobočce Fondu ohrožených dětí Prostějov, Kostelecká 4. Jako den styku soud stanovil úterý a dále stanovil, že již bude styk probíhat bez přítomnosti matky, neboť na tom se účastníci shodli při posledním kontaktu. Dále soud upravil styk otce s nezl. Martinem v období od 1.5. do 30.6.2011 jednou za 14 dní v sobotu od 8.30 hod do 12.30 a následně soud rozšířil styk otce s nezl. Martinem od 1.7.2011 na styk jednou za 14 dní v sobotu od 8.30 hod do 17.30 hod. Který týden v roce je sudý a který lichý se řídí podle normy ISO 8601 (ČSN ISO 8601), podle které prvním týdnem v roce je týden, který obsahuje 4. leden. Soudem upravený rozsah styku byl stanoven tak, aby byl v zájmu dítěte, respektoval režim a zdravotní stav dítěte, skutečnost, že navštěvuje mateřskou školu a že otec bude muset za nezl. Martinem na styk dojíždět. Povinnost matky nezl. Martina na styk s otcem řádně připravit znamená povinnost připravit nezl. Martina jak po stránce psychické (tj. tak, aby dítě vnímalo styk s otcem pozitivně), tak po stránce fyzické (tj. vybavit dítě potřebnými věcmi na dobu styku). Skutečnost, že nezl. Martin byl svěřen do výchovy matky neznamená, že by otci nezůstala zachována veškerá rodičovská práva a povinnosti mezi něž patří i právo a povinnost spolupodílet se na výchově nezl. dítěte. Otec toto své právo může realizovat především v rámci styku s nezl. Martinem, jehož rozsah byl stanoven tak, aby byl v zájmu dítěte a současně, aby umožnil otci realizaci jeho práv a povinností (výrok II. rozsudku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle - pokračování -8- P /2010 jeho výsledku, mohlo-li být řízení zahájeno i bez návrhu a okolnosti tohoto případu přiznání náhrady nákladů řízení neodůvodňují. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15i dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ 796 01 Prostějov, Havlíčkova 16, písemně, v pěti vyhotoveních. Nebude-li podle rozsudku plněno, lze na návrh nařídit výkon rozhodnutí. Podle ustanovení § 34 odst. 1 zákona o rodině náleží rodičovská zodpovědnost oběma rodičům. Oba rodiče mají dle § 32 odst. 1 zákona o rodině rozhodující úlohu při výchově dětí. Podle ustanovení § 26 odst. 4 zákona o rodině soud již při svěřování do výchovy jednoho z rodičů dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi. Toto právo je odrazem i zásad obsažených v normách mezinárodní povahy, zejména čl. 18 Úmluvy o právech dítěte, publikované v ČR pod č. 104/1991 Sb. Podle § 273 odst. 1 o.s.ř. soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte. Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat 50.000,- Kč. Pokuty připadají státu a soud eviduje částku vymožených pokut. Podle § 273 odst. 2 písm. a) o.s.ř. je-li to účelné, může soud tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo na rodinné nebo jiné vhodné terapii. Podle § 273 odst. 2 písm. b) o.s.ř. je-li to účelné, může soud nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí podle § 163 odst. 2, stanovit plán navykacího režimu (dále jen „plán "), je-li to v zájmu dítěte. Plán se stanoví tak, aby byl umožněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním. Soud zpravidla před stanovením plánu opatří odborné vyjádření o vhodnosti, obsahu, rozsahu a době trváni. Výkonem kontroly plnění plánu soud pověří vhodnou osobu nebo zařízení, neprovádí-li soud výkon kontroly přímo. Shledá-li soud porušování plánu některým z účastníků řízení, které má vliv na účel navykacího režimu, nebo dospěje-li k závěru, že navykací režim neplní svůj účel, plán zruší a přistoupí k výkonu rozhodnutí podle odstavce 3. Podle § 273 odst. 3 o.s.ř. zůstane-li postup soudu podle odstavců 1 a 2 bezvýsledný, nařídí soud výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu. Podle § 273 odst. 4 o.s.ř na návrh zákonného zástupce nebo opatrovníka nezletilého dítěte lze na základě rozhodnutí soudu čerpat peněžní prostředky k náhradě vynaložených a prokázaných nákladů, slouží-li k uspokojení nezbytných potřeb dítěte, a to do výše částky vymožených pokut, které jsou evidovány podle odstavce 1. Soud čerpání peněžních prostředků zástupci nezletilého dítěte nepřizná v případech, v nichž ten, kterému bylo uloženo plnit soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, toto rozhodnutí nebo dohodu dobrovolně neplní. Podle §273 odst. 5 o.s.ř. je nařízení výkonu rozhodnutí podle odstavce 3 závazné pro každého. Soud jej provede v součinnosti s příslušnými státními orgány. Podle § 273 odst. 6 o.s.ř. vyžaduje-li to provedení výkonu rozhodnutí odnětím dítětem je ten, kdo prování výkon, oprávněn učinit prohlídku bytu a jiných místností povinného nebo jiné osoby, jestliže je možné předpokládat, že se v nich dítě nachází; za tím účelem je oprávněn zjednat si přístup do bytu a jiné místnosti povinného nebo jiné osoby. Osoby podle věty první jsou povinny tento přístup umožnit - pokračovaní -9- P /2010 Podle ustanovení §27 odst. 2 zákona o rodině bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Znamená to tedy, že při nerespektováni soudního rozhodnutí o styku nezl. dětí s rodičem může soud rozhodnout o změně výchovy a dítě svěřit do péče druhého rodiče, popř. do výchovy třetí osoby, neboť dosavadní způsob výchovy vykazuje velmi vážné závady právě ve směru spolupráce s druhým rodičem. Podle ustanovení §337 odst. 4 trestního zákona kdo poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatřeni v občanském solidním řízení směřující k výkonu rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí, včetně úpravy styku s dítětem, maří výkon takového rozhodnutí nebo dohody, dopustí se trestného činu mařeni výkonu úředního rozhodnutí a může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok. V Prostějově, dne 2011 Za správnost vyhotovení: Dana Vysloužilová i Mgr. Ivana Pazderová, v.r. - předsedkyně senátu -